Bg. 6.16

Tady Kṛṣṇa doporučuje jógím ovládat se v jedení a spaní. Přejídat se znamená jíst víc, než je nezbytné k udržení těla a duše pohromadě. Člověk nemusí jíst těla zvířat, když je dost obilnin, zeleniny, ovoce a mléka. Tato jednoduchá strava podle Bhagavad-gīty náleží ke kvalitě dobra. Maso ze zvířat je potravou pro lidi ovlivněné kvalitou nevědomosti. Ti, kdo pijí, kouří a jedí maso nebo jídlo, které nebylo nejdřív nabídnuto Kṛṣṇovi, budou trpět následky hříšného jednání, protože požívají samé nečisté věci. Bhuñjate te tv aghaṁ pāpā ye pacanty ātma-kāraṇāt. Každý, kdo jí, jen aby potěšil své smysly, neboli kdo si vaří pro sebe a neobětuje své jídlo Kṛṣṇovi, jí jenom hřích. Člověk, který jí hřích a jí víc, než je mu dáno, nemůže správně provozovat jógu. Nejlepší je jíst jen zbytky jídla obětovaného Kṛṣṇovi. Ten, kdo má vědomí Kṛṣṇy, nejí nic, co není obětované Kṛṣṇovi, a tak jedině on může dosáhnout dokonalosti v józe. Provádět jógu nemůže ani ten, kdo se nepřirozeně zříká jídla a vymýšlí si vlastní pravidla půstu. Člověk vědomý si Kṛṣṇy dodržuje půst podle doporučení písem. Nepostí se ani nejí víc, než je nutné, a díky tomu je způsobilý pro jógu. Když jí někdo víc, než potřebuje, bude hodně snít, a proto bude muset spát déle, než je zapotřebí. Neměli bychom spát víc než šest hodin denně. Pokud někdo prospí z dvaceti čtyř hodin víc než šest, je nepochybně ovlivněný kvalitou nevědomosti. Člověk pod vlivem kvality nevědomosti je líný a chce hodně spát. Nikdo takový nemůže náležitě cvičit jógu.