Bg. 3.7

Než aby se člověk stal pseudotranscendentalistou s vidinou svévolného života plného smyslových požitků, je mnohem lepší, když zůstane u svého zaměstnání a přitom se bude snažit naplnit smysl života, kterým je vyprostit se z hmotných pout a vejít do Božího království. Naším prvořadým zájmem, svārtha-gati, je dospět k Viṣṇuovi. Celé varṇāśramské zřízení je naplánované tak, aby nám pomohlo dosáhnout tohoto životního cíle. I ten, kdo vede rodinný život, může dospět k tomuto cíli usměrněnou službou s vědomím Kṛṣṇy. Pokrok na cestě seberealizace může dělat tak, že bude žít usměrněným životem podle pokynů śāster a bez ulpívání bude pokračovat ve svém zaměstnání. Upřímný člověk, který jde touto cestou, je na tom mnohem lépe než nějaký pokrytec, který vystavuje na odiv atrapu duchovního života, aby oklamal nevinnou veřejnost. Poctivý metař je daleko lepší než meditující šarlatán, který si svou meditací jen vydělává na živobytí.