TEXT 58

VERŠ 58

Verš

yadā saṁharate cāyaṁ
kūrmo ’ṅgānīva sarvaśaḥ
indriyāṇīndriyārthebhyas
tasya prajñā pratiṣṭhitā

Synonyma

yadā — když; saṁharate — stáhne; ca — také; ayam — on; kūrmaḥ — želva; aṅgāni — údy; iva — jako; sarvaśaḥ — zcela; indriyāṇi — smysly; indriya-arthebhyaḥ — od objektů smyslového vnímání; tasya — jeho; prajñā — vědomí; pratiṣṭhitā — upevněné.

yadā — keď; saṁharate — stiahne; ca — tiež; ayam — on; kūrmaḥ — korytnačka; aṅgāni — údy; iva — ako; sarvaśaḥ — celkom; indriyāṇi — zmysly; indriya-arthebhyaḥ — od zmyslových predmetov; tasya — jeho; prajñā — vedomie; pratiṣṭhitā — upevnené.

Překlad

Ten, kdo dokáže odpoutat své smysly od objektů smyslového vnímání, tak jako želva zatahuje své údy do krunýře, spočívá neustále na úrovni dokonalého vědomí.

Skutočne upevnený v dokonalom vedomí je ten, kto dokáže svoje zmysly odpútať od zmyslových predmetov, podobne, ako keď korytnačka stiahne svoje údy pod pancier.

Význam

Yogī, oddaný či seberealizovaná duše, se pozná podle toho, že dokáže ovládat smysly podle svého plánu — na rozdíl od většiny lidí, kteří smyslům slouží a plní jejich požadavky. To je odpověď na otázku, jaké je postavení yogīna. Smysly jsou přirovnávány k jedovatým hadům — chtějí jednat volně a bez omezení. Yogī, oddaný, musí být velice silný, aby dokázal tyto hady ovládat; musí být jako skutečný zaříkávač hadů. Nikdy jim nedovolí jednat nezávisle. Ve zjevených písmech je mnoho pokynů, z nichž některé jsou zákazy a některé příkazy. Dokud je někdo není schopen následovat a zdržet se tak smyslového požitku, není možné, aby byl ustálen na úrovni vědomí Kṛṣṇy. Nejlepším příkladem — uvedeným v tomto verši — je želva. Želva může své údy kdykoliv zasunout a pak je opět kdykoliv vysunout, aby plnily určitý účel. Také osoby, které mají vědomí Kṛṣṇy, používají své smysly pouze za určitým účelem ve službě Pánu a jinak je ponechávají nečinné. Arjuna je nyní poučen, že má používat své smysly ke službě Kṛṣṇovi, nikoliv k vlastnímu uspokojení. Srovnání se želvou, která drží údy v nitru, je příkladem toho, jak udržovat smysly vždy zaměstnané jen službou Pánu.

Toto je odpoveď na otázku, ktorá sa týkala postavenia yogīna. Yogīn, oddaný alebo sebarealizovaná duša sa dá spoznať podľa toho, že je schopný ovládať svoje zmysly. Väčšina ľudí však svojím zmyslom slúži a riadi sa ich rozkazmi. Zmysly sa dajú prirovnať k jedovatým hadom; chcú si robiť, čo sa im zachce, bez akéhokoľvek obmedzovania. Yogīn alebo oddaný však musí byť veľmi silný, aby ako zaklínač hadov mohol ovládať svoje zmysly podobné hadom. Nikdy im nedovolí robiť niečo nezávisle.

V zjavených písmach je veľa predpisov, ktoré vravia o tom, ako sa človek musí a nesmie chovať. Ak sa nedokáže riadiť týmito príkazmi a zákazmi a neobmedzí svoje zmyslové pôžitky, nemôže svoje myšlienky plne sústrediť na Kṛṣṇu. Najlepším príkladom, ktorý ilustruje túto myšlienku, je korytnačka. Znázorňuje, ako by mal človek svoje zmysly vždy používať v službe Pánovi. Korytnačka môže hocikedy stiahnuť svoje údy a opäť ich podľa potreby vysunúť. Podobne ľudia vedomí si Kṛṣṇu používajú svoje zmysly, len aby oddane slúžili Kṛṣṇovi, inak nie. Arjuna bol poučený, aby používal zmysly v službe Pánovi, nie pre vlastný zmyslový pôžitok.