Bg. 11.35

सञ्जय उवाच
एतच्छ्रुत्वा वचनं केशवस्य
कृताञ्जलिर्वेपमान: किरीटी ।
नमस्कृत्वा भूय एवाह कृष्णं
सगद्ग‍दं भीतभीत: प्रणम्य ॥ ३५ ॥
sañjaya uvāca
etac chrutvā vacanaṁ keśavasya
kṛtāñjalir vepamānaḥ kirīṭī
namaskṛtvā bhūya evāha kṛṣṇaṁ
sa-gadgadaṁ bhīta-bhītaḥ praṇamya

Synonyma

sañjayaḥ uvācaSañjaya řekl; etattakto; śrutvākdyž vyslechl; vacanamřeč; keśavasyaKṛṣṇy; kṛta-añjaliḥse sepjatýma rukama; vepamānaḥtřesoucí se; kirīṭīArjuna; namaskṛtvāklanící se; bhūyaḥznovu; evataké; āhařekl; kṛṣṇamKṛṣṇovi; sa-gadgadamzajíkavým hlasem; bhīta-bhītaḥbázlivý; praṇamyaskládající poklony.

Překlad

Sañjaya řekl Dhṛtarāṣṭrovi: Ó králi, když Arjuna vyslechl od Nejvyšší Osobnosti Božství tato slova, třásl se a opakovaně se klaněl se sepjatýma rukama. Zajíkavým hlasem plným bázně k Pánu Kṛṣṇovi promluvil.

Význam

Jak jsme již uvedli, situace vytvořená vesmírnou podobou Nejvyšší Osobnosti Božství způsobila, že vztah Arjuny se navenek změnil ve zmatený úžas. Proto začal Kṛṣṇovi opakovaně skládat uctivé poklony a zajíkavým hlasem se začal modlit, už ne jako přítel, ale jako užaslý oddaný.