ТЕКСТ 7
Sloka 7
Текст
Verš
нивр̣тта̄ видхи-ш̣едхатах̣
наиргун̣я-стха̄ раманте сма
гун̣а̄нукатхане харех̣
nivṛttā vidhi-ṣedhataḥ
nairguṇya-sthā ramante sma
guṇānukathane hareḥ
Дума по дума
Synonyma
пра̄йен̣а – главно; мунаях̣ – всички мъдреци; ра̄джан – о, царю; нивр̣тта̄х̣ – над; видхи – регулиращи принципи; седхатах̣ – от ограниченията; наиргун̣я-стха̄х̣ – трансцендентално установени; раманте – изпитват удоволствие от; сма – определено; гун̣а-анукатхане – описвайки величието; харех̣ – на Бога.
Превод
Překlad
О, царю Парӣкш̣ит, удоволствие от описването величието на Бога изпитват преди всичко висшите трансценденталисти, които са над регулиращите принципи и ограничения.
Ó králi Parīkṣite! Hlavně nejvyšší transcendentalisté, na které se již nevztahuje dodržování usměrňujících zásad a omezení, nalézají potěšení v popisování slávy Pána.
Пояснение
Význam
Висшите трансценденталисти са освободени души, неподчинени на регулиращите принципи. Начинаещите, които искат да се издигнат до духовно равнище, следват наставленията на духовен учител и спазват регулиращи принципи. Те могат да бъдат сравнени с пациенти, на които лекарят предписва различни ограничения, за да ги излекува. Освен това освободените души изпитват наслаждение, когато говорят за трансценденталните дейности на Бога. Както се каза по-горе, На̄ра̄ян̣а, Хари, Божествената Личност, е отвъд материалното творение, затова формата и качествата му не са материални. Тъй като висшите трансценденталисти, освободените души, осъзнават Бога в процеса на развитието на трансценденталното познание, разговорите за трансценденталната природа на забавленията му им доставят удоволствие. В Бхагавад-гӣта̄ (4.9) Кр̣ш̣н̣а, Божествената Личност, подчертава, че появяването и дейностите му са дивям, трансцендентални. Обикновените хора, които са подвластни на материалната енергия, смятат, че Богът е като тях, и отричат трансценденталната същност на неговата форма и име. Тъй като висшите трансценденталисти не се интересуват от нищо материално, интересът им към дейностите на Бога определено доказва, че Богът не е едно от съществата в материалния свят. Ведическата литература също потвърждава, че Върховният Бог е един, но извършва трансцендентални забавления с чистите си предани и същевременно се намира в сърцата на всички живи същества като Свръхдуша, експанзия на Баладева. Следователно най-висшето съвършенство в трансценденталното познание не е човек да се слее с Брахман, безличностното битие на Бога, към което се стремят имперсоналистите монисти; най-висшето съвършенство е човек да изпитва наслаждение, когато слуша и описва трансценденталните качества на Бога. Истинско трансцендентално наслаждение човек може да изпита, когато прославя трансценденталния Бог, а не когато се слива с безличностния му аспект.
Но има и друга категория трансценденталисти – те стоят по-ниско от висшите и не изпитват удоволствие, когато разговарят за трансценденталните дейности на Бога. Формално погледнато, те също говорят за дейностите на Бога, но истинската им цел е да се слеят с неговото битие.
Nejvyšší z transcendentalistů je osvobozená duše, na kterou se nevztahují usměrňující zásady. Nováček, který má být povýšen na duchovní úroveň, dodržuje usměrňující zásady pod vedením duchovního mistra. Můžeme ho přirovnat k pacientovi, který má pod lékařským dohledem předepsaná různá omezení. Osvobozené duše všeobecně nalézají potěšení v popisech transcendentálních činností. Jak jsme se již zmínili, Nārāyaṇa neboli Hari, Osobnost Božství, je nad hmotným stvořením, a proto Jeho podoba a vlastnosti nejsou hmotné. Vrcholní transcendentalisté neboli osvobozené duše Ho realizovali svou pokročilostí v transcendentálním poznání, a nalézají proto potěšení v rozmluvách o transcendentální povaze Pánových zábav. Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (4.9) prohlašuje, že Jeho příchod a všechny Jeho skutky jsou divyam neboli transcendentální. Běžný člověk, oklamaný hmotnou energií, je pevně přesvědčen, že Pán je stejný jako my, a proto odmítá uznat, že povaha jména, podoby atd. Pána je transcendentální. Ale nejvyšší transcendentalista se o nic hmotného nezajímá, a tak jeho zájem o činy Pána je jasný důkaz toho, že Pán není bytostí tohoto hmotného světa. Védská literatura potvrzuje, že Nejvyšší Pán je jeden, ale věnuje se Svým transcendentálním zábavám ve společnosti Svých čistých oddaných a zároveň je přítomný v srdcích všech živých bytostí jako Nadduše, expanze Baladeva. Nalézat potěšení v naslouchání a vyprávění o transcendentálních vlastnostech Pána je tedy nejvyšší dokonalostí transcendentální realizace, a nikoliv splynout s neosobní existencí Pána, jak usilují neosobní monisté. Skutečné transcendentální potěšení může živá bytost poznat při oslavování transcendentálního Pána a nikoliv v pocitu sounáležitosti s Jeho neosobním rysem. Existují ovšem také transcendentalisté na nižších úrovních, kteří namísto toho, aby nalézali potěšení v líčení transcendentálních činností Pána, hovoří o těchto Pánových činnostech pouze formálně a jen proto, aby docílili splynutí s Jeho existencí.