Capítulo Sete

KAPITOLA SEDMÁ

Indra Ofende Seu Mestre Espiritual, Bṛhaspati

Indrův přestupek vůči jeho duchovnímu mistrovi, Bṛhaspatimu

Como se relata neste capítulo, Indra, o rei dos céus, cometeu uma ofensa aos pés de seu mestre espiritual, Bṛhaspati. Em razão disso, Bṛhaspati abandonou os semideuses, que, então, ficaram sem sacerdote. Todavia, a pedido dos semideuses, Viśvarūpa, o filho do brāhmaṇa Tvaṣṭā, tornou-se sacerdote deles.

Tato kapitola popisuje, jak se Indra, král nebes, dopustil přestupku u nohou svého duchovního mistra, Bṛhaspatiho. Bṛhaspati kvůli tomu opustil polobohy, kteří potom neměli žádného kněze. Na jejich žádost se však později stal jejich knězem Viśvarūpa, syn brāhmaṇy Tvaṣṭy.

Certa vez, enquanto Indra, o rei dos semideuses, estava sentado com sua esposa Śacīdevī e recebia os louvores de muitos semideuses – tais como os Siddhas, Cāraṇas e Gandharvas – Bṛhaspati, o mestre espiritual dos semideuses, entrou na assembleia. Indra, estando muito absorto em opulência material, esqueceu-se de sua obrigação e não ofereceu respeitos a Bṛhaspati, que percebeu, então, quão orgulhoso Indra estava por causa de sua opulência material, e, de modo a lhe propiciar uma lição, imediatamente desapareceu da assembleia. Indra ficou muito arrependido, compreendendo que, devido à sua opulência, esquecera de prestar respeitos a seu mestre espiritual. A fim de implorar o perdão de seu mestre espiritual, Indra saiu do palácio e foi à sua procura, mas não conseguiu encontrar Bṛhaspati em parte alguma.

Jednou seděl král polobohů Indra vedle své manželky Śacīdevī, velebený různými polobohy, jako jsou Siddhové, Cāraṇové a Gandharvové, když tu do shromáždění přišel Bṛhaspati, duchovní mistr polobohů. Indra, který byl příliš pohroužen v hmotném bohatství, se zapomněl a neprojevil Bṛhaspatimu úctu. Ten tak poznal, že Indra je pyšný na svůj hmotný majetek, a aby ho poučil, okamžitě ze shromáždění zmizel. Indra se začal velice kát, neboť pochopil, že kvůli bohatství zapomněl uctít svého duchovního mistra. Opustil palác, aby se Bṛhaspatimu omluvil, ale nikde ho nemohl nalézt.

Devido a esse seu desrespeito a seu mestre espiritual, Indra perdeu toda a sua opulência e foi derrotado pelos demônios, que ocuparam seu trono após vencerem os semideuses em uma grande luta. Depois, o rei Indra, juntamente com os outros semideuses, refugiou-se no senhor Brahmā. Compreendendo a situação, o senhor Brahmā repreendeu os semideuses por terem ofendido o mestre espiritual. Seguindo as ordens do senhor Brahmā, os semideuses aceitaram como seu sacerdote Viśvarūpa, um brāhmaṇa filho de Tvaṣṭā. Então, eles executaram yajñas sob o sacerdócio de Viśvarūpa e se tornaram capazes de vencer os demônios.

Kvůli svému neuctivému chování k duchovnímu mistrovi přišel Indra o všechno své bohatství a byl poražen démony, kteří ve velkém boji zvítězili nad polobohy a zmocnili se Indrova trůnu. Král Indra se později společně s ostatními polobohy uchýlil k Pánu Brahmovi. Pán Brahmā rozuměl tomu, co se stalo, a pokáral polobohy za přestupek vůči jejich duchovnímu mistrovi. Na Brahmův pokyn přijali polobozi za svého kněze brāhmaṇu Viśvarūpu, syna Tvaṣṭy. S Viśvarūpou v úloze kněze poté vykonávali yajñi a byli pak schopni porazit démony.

VERSO 1:: Mahārāja Parīkṣit perguntou a Śukadeva Gosvāmī: Ó grande sábio, por que Bṛhaspati, o mestre espiritual dos semideuses, rejeitou seus próprios discípulos? Que ofensa eles cometeram contra seu mestre espiritual? Por favor, descreve-me esse incidente!

Sloka 1:: Mahārāja Parīkṣit se tázal Śukadeva Gosvāmīho: Ó velký mudrci, proč Bṛhaspati zavrhl polobohy, kteří byli jeho vlastními žáky? Jakého přestupku se vůči svému duchovnímu mistrovi dopustili? Prosím, popiš mi tuto událost.

VERSOS 2-8:: Śukadeva Gosvāmī disse: Ó rei, certa vez, Indra, o rei dos céus, estando muitíssimo orgulhoso devido à grande opulência que ostentava nos três mundos, transgrediu a lei da etiqueta védica. Sentado em seu trono, ele estava rodeado pelos Maruts, Vasus, Rudras, Ādityas, Ṛbhus, Viśvadevas, Sādhyas, Aśvinī-kumāras, Siddhas, Cāraṇas e Gandharvas e por grandiosas pessoas santas. Também ao seu redor, encontravam-se os Vidyādharas, as Apsarās, os Kinnaras, os Patagas [pássaros] e os Uragas [serpentes]. Todos eles ofereciam a Indra seus respeitos e serviços, e as Apsarās e os Gandharvas dançavam e cantavam ao som de instrumentos musicais muito doces. Sobre a cabeça de Indra, havia uma sombrinha branca, tão refulgente como a lua cheia. Recebendo sobre si o vento impelido pelos abanos de cauda de iaque e servido com toda a parafernália de um grande rei, Indra estava sentado com sua esposa, Śacīdevī, a qual ocupava metade do trono, quando o grande sábio Bṛhaspati apareceu naquela assembleia. Bṛhaspati, o melhor dos sábios, era o mestre espiritual de Indra e dos semideuses e era respeitado tanto pelos semideuses quanto pelos demônios. Entretanto, embora visse seu mestre espiritual diante dele, Indra não se levantou de seu próprio assento nem ofereceu um assento ao seu mestre espiritual, tampouco lhe ofereceu respeitosas boas-vindas. Indra nada fez para lhe mostrar respeito.

Sloka 2-8:: Śukadeva Gosvāmī řekl: Ó králi, jednou král nebes Indra, nesmírně pyšný na své velké bohatství tří světů, překročil zákon védské etikety. Indra seděl na trůnu uprostřed zástupu Marutů, Vasuů, Rudrů, Ādityů, Ṛbhuů, Viśvadevů, Sādhyů, Aśvinī-kumārů, Siddhů, Cāraṇů, Gandharvů a velkých světců. Obklopovali ho také Vidyādharové, Apsary, Kinnarové, Patagové (ptáci) a Uragové (hadi). Ti všichni mu sloužili a vzdávali mu úctu a Gandharvové s Apsarami tančili a zpívali za sladkého hudebního doprovodu. Nad jeho hlavou byl bílý slunečník, který svítil jako úplněk. Indra seděl se svou manželkou Śacīdevī, které patřila polovina trůnu, ovívaný cāmarami z jačích ohonů a obsluhovaný veškerým příslušenstvím mocného krále, když tu se v onom shromáždění objevil velký mudrc Bṛhaspati. Bṛhaspati, nejlepší z mudrců, byl duchovním mistrem Indry a polobohů, jemuž prokazovali stejnou úctu polobozi i démoni. Avšak i přesto, že před sebou Indra viděl svého duchovního mistra, nepovstal z trůnu a nenabídl mu místo k sezení ani uctivé přivítání. Neudělal nic, aby ho uctil.

VERSO 9:: Bṛhaspati sabia de tudo o que aconteceria no futuro. Vendo que Indra transgredira a etiqueta, compreendeu perfeitamente que Indra estava arrogante devido à sua opulência material. Embora capaz de amaldiçoar Indra, não procedeu assim. Em vez disso, deixou a assembleia e, em silêncio, voltou para casa.

Sloka 9:: Bṛhaspati věděl vše, co se má stát v budoucnosti. Když viděl Indrovo porušení pravidel etikety, bylo mu zcela jasné, že Indra zpychl vlivem svého bohatství. I když ho mohl proklít, neučinil tak — místo toho opustil shromáždění a v tichosti se vrátil domů.

VERSO 10:: Indra, o rei dos céus, pôde imediatamente compreender seu erro. Entendendo que desrespeitara seu mestre espiritual, ele se reconheceu culpado e revelou isso diante de todos os membros da assembleia.

Sloka 10:: Indra, nebeský král, ihned pochopil, jakou udělal chybu. Uvědomil si, že zneuctil svého duchovního mistra, a proto sám sebe odsoudil v přítomnosti všech členů shromáždění.

VERSO 11:: Ai de mim! Procedi com uma atitude lamentável devido à minha falta de inteligência e ao meu orgulho, criados por minha opulência material. Deixei de prestar respeitos a meu mestre espiritual quando ele entrou nesta assembleia e, assim, eu o insultei.

Sloka 11:: Běda, jak politováníhodného činu jsem se dopustil z nedostatku inteligence a kvůli pýše na hmotné bohatství! Když můj duchovní mistr přišel do tohoto shromáždění, neprojevil jsem mu úctu, a tak jsem ho urazil.

VERSO 12:: Embora eu seja o rei dos semideuses, que estão situados no modo da bondade, fiquei orgulhoso com uma pequena opulência e estava contaminado pelo falso ego. Nessas circunstâncias, quem neste mundo aceitaria tais riquezas para correr o risco de cair? Oh! Condeno minha riqueza e opulência.

Sloka 12:: I když jsem králem polobohů, kteří jsou v kvalitě dobra, byl jsem pyšný vlivem své trochy bohatství a znečištěný falešným egem. Kdo na tomto světě by za těchto okolností přijal takové bohatství s rizikem, že poklesne? Běda! Zatracuji své jmění!

VERSO 13:: Se uma pessoa diz: “Aquele que está situado no elevado trono de um rei não deve levantar-se para mostrar respeito a outro rei ou a um brāhmaṇa”, deve-se compreender que ela não conhece os princípios religiosos superiores.

Sloka 13:: Pokud někdo říká: “Ten, kdo sedí na vznešeném královském trůnu, nemá vstávat, aby projevil úctu jinému králi či brāhmaṇovi,” je zřejmé, že nezná vyšší náboženské zásady.

VERSO 14:: Os líderes que caíram na ignorância e que desencaminham a população, conduzindo-a para o caminho da destruição [como descrito no verso anterior], estão, com efeito, a bordo de um barco de pedra, no qual também estão aqueles que os aceitam cegamente. Um barco de pedra será incapaz de flutuar e afundará na água com seus passageiros. Do mesmo modo, aqueles que desencaminham as pessoas vão para o inferno, e levam consigo os seus seguidores.

Sloka 14:: Vůdci, kteří poklesli do nevědomosti a svádějí lidi tím, že je vedou na cestu zkázy (jak popisuje minulý verš), v podstatě nastupují na kamennou loď a stejně činí i ti, kdo je slepě následují. Kamenná loď by nemohla plout a potopila by se i se svými pasažéry. Podobně ti, kdo svádějí lidi, jdou do pekla a jejich následovníci tam půjdou s nimi.

VERSO 15:: O rei Indra disse: Portanto, com toda a franqueza e sem duplicidades, prostrarei minha cabeça aos pés de lótus de Bṛhaspati, o mestre espiritual dos semideuses. Porque está no modo da bondade, ele está sempre a par de todo o conhecimento e é o melhor dos brāhmaṇas. Portanto, tentando satisfazê-lo, tocarei seus pés de lótus e lhe oferecerei minhas reverências.

Sloka 15:: Král Indra řekl: Proto nyní otevřeně a bez přetvářky skloním hlavu k lotosovým nohám Bṛhaspatiho, duchovního mistra polobohů. Jelikož se nachází v kvalitě dobra, je si plně vědom veškerého poznání a je nejlepším z brāhmaṇů. Nyní se dotknu jeho lotosových nohou a vzdám mu poklony. Tak se ho pokusím uspokojit.

VERSO 16:: Enquanto Indra, o rei dos semideuses, pensava dessa maneira e se arrependia em sua própria assembleia, Bṛhaspati, o poderosíssimo mestre espiritual, compreendeu a mente de Indra. Então, sendo espiritualmente mais poderoso que o rei Indra, Bṛhaspati se tornou invisível a ele e saiu de casa.

Sloka 16:: Když král polobohů Indra takto uvažoval a činil pokání ve svém vlastním shromáždění, Bṛhaspati, nejmocnější duchovní mistr, porozuměl jeho mysli. Protože byl duchovně mocnější než král Indra, stal se pro něho neviditelným a opustil svůj domov.

VERSO 17:: Embora dispusesse da ajuda dos outros semideuses, Indra, que o procurou diligentemente, não conseguiu encontrar Bṛhaspati. Então, Indra pensou: “Ai de mim! Meu mestre espiritual ficou insatisfeito comigo, e agora não tenho meios de alcançar uma boa fortuna.” Embora estivesse cercado de semideuses, Indra não era capaz de encontrar sua paz mental.

Sloka 17:: Přestože Indra s pomocí ostatních polobohů Bṛhaspatiho usilovně hledal, nemohl ho nalézt. Tehdy si pomyslel: “Běda, můj duchovní mistr je se mnou nespokojený a nyní nemohu dosáhnout štěstí.” Ačkoliv byl Indra obklopen polobohy, nenacházel klid mysli.

VERSO 18:: Ao tomarem conhecimento da lastimável condição do rei Indra, os demônios, seguindo as instruções do seu guru, Śukrācārya, tomaram de armas e declararam guerra aos semideuses.

Sloka 18:: Když démoni slyšeli o žalostném stavu krále Indry, na pokyn svého gurua Śukrācāryi se ozbrojili a vyhlásili polobohům válku.

VERSO 19:: As cabeças, coxas e braços dos semideuses, juntamente com as outras partes de seus corpos, foram feridos pelas flechas afiadas dos demônios. Os semideuses, encabeçados por Indra, não viram outra saída além de se aproximarem imediatamente do senhor Brahmā, a quem deveriam prostrar suas cabeças para obterem refúgio e instrução adequada.

Sloka 19:: Polobozi, v jejichž čele stál Indra, byli na hlavách, stehnech, pažích a dalších částech těl poraněni ostrými šípy démonů. Neviděli tehdy jiné východisko než se skloněnými hlavami jít za Pánem Brahmou a požádat o útočiště a vhodný pokyn.

VERSO 20:: Ao ver os semideuses vindo em sua direção, tendo seus corpos gravemente feridos pelas flechas dos demônios, o poderosíssimo senhor Brahmā os apaziguou com sua grande e imotivada misericórdia e lhes disse as seguintes palavras.

Sloka 20:: Když nejmocnější Pán Brahmā viděl, jak k němu polobozi přicházejí s těly vážně poraněnými šípy démonů, ze své veliké bezpříčinné milosti je uklidnil a promluvil následujícími slovy.

VERSO 21:: O senhor Brahmā disse: Ó melhores dos semideuses, infelizmente, devido à loucura resultante de vossa opulência material, deixastes de dar a Bṛhaspati uma recepção apropriada quando ele foi até vossa assembleia. Porque conhece muito bem o Brahman Supremo e exerce pleno controle sobre os sentidos, ele é o melhor dos brāhmaṇas. Portanto, fico muito surpreso em saber que agistes com tamanha imprudência em relação a ele.

Sloka 21:: Pán Brahmā řekl: Ó nejlepší z polobohů, v šílenství pocházejícím z vašeho hmotného bohatství jste opomněli řádně přivítat Bṛhaspatiho, jenž přišel do vašeho shromáždění. Jelikož si je vědom Nejvyššího Brahmanu a zcela ovládá své smysly, je nejlepším z brāhmaṇů. Je proto velmi udivující, že jste se vůči němu chovali tak nestydatě.

VERSO 22:: Devido ao vosso comportamento inapropriado com Bṛhaspati, fostes derrotados pelos demônios. Meus queridos semideuses, visto que os demônios estavam fracos, tendo sido derrotados por vós em várias ocasiões, como, então, explicar o fato de que vós, que tendes tanta opulência, fostes derrotados por eles?

Sloka 22:: Démoni vás porazili, protože jste se nevhodně chovali vůči Bṛhaspatimu. Moji milí polobozi, jak jinak by mohli tito démoni — kteří byli slabí, neboť jste je několikrát porazili — zvítězit nad vámi, kteří jste měli tak velké bohatství?

VERSO 23:: Ó Indra, teus inimigos, os demônios, estavam extremamente vulneráveis devido ao fato de terem desrespeitado Śukrācārya, mas, como passaram a adorar Śukrācārya com muita devoção, retomaram seu poder. Através da devoção que dedicaram a Śukrācārya, sua força se tornou tão descomunal que agora são capazes até mesmo de facilmente se apoderarem de minha morada.

Sloka 23:: Ó Indro, vaši nepřátelé démoni byli nesmírně slabí, protože neměli v úctě Śukrācāryu, ale jelikož ho nyní uctívají s velkou oddaností, nabyli znovu moci. Svou oddaností Śukrācāryovi posílili svou moc natolik, že jsou schopni snadno dobýt dokonce i mé sídlo.

VERSO 24:: Devido à sua firme determinação de seguir as instruções de Śukrācārya, seus discípulos, os demônios, não se preocupam com os semideuses. De fato, os reis ou outros que têm fé inabalável na misericórdia dos brāhmaṇas, das vacas e da Suprema Personalidade de Deus, Kṛṣṇa, e sempre os adoram permanecem constantemente fortes em suas posições.

Sloka 24:: Díky svému neochvějnému odhodlání následovat pokyny Śukrācāryi se nyní jeho žáci, démoni, o polobohy nestarají. Králové i ostatní, kteří mají velkou víru v milost brāhmaṇů, krav a Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy, a kteří tyto tři neustále uctívají, mají vždy pevné postavení.

VERSO 25:: Ó semideuses, sugiro que vos aproximeis de Viśvarūpa, o filho de Tvaṣṭā, e que o aceiteis como vosso guru. Ele é um brāhmaṇa puro e muito poderoso, que se submete a austeridades e penitências. Ficando satisfeito com a adoração que lhe havereis de prestar, ele concretizará os vossos desejos, desde que tolereis o fato de ele também procurar aliar-se aos demônios.

Sloka 25:: Ó polobozi, nabádám vás, abyste šli za Viśvarūpou, synem Tvaṣṭy, a přijali ho za svého gurua. Je čistým a velice mocným brāhmaṇou, který se podrobuje askezi. Když ho potěšíte uctíváním, splní vaše touhy—budete-li ovšem tolerovat, že se přiklání na stranu démonů.

VERSO 26:: Śrīla Śukadeva Gosvāmī prosseguiu: Recebendo esse conselho do senhor Brahmā e sentindo-se aliviados de sua ansiedade, todos os semideuses foram ter com o sábio Viśvarūpa, o filho de Tvaṣṭā. Meu querido rei, eles o abraçaram e falaram as seguintes palavras.

Sloka 26:: Śrīla Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Když Pán Brahmā polobohům poradil a zbavil je úzkosti, odešli za mudrcem Viśvarūpou, synem Tvaṣṭy. Můj milý králi, objali ho a pronesli následující slova.

VERSO 27:: Os semideuses disseram: Amado Viśvarūpa, que toda a boa fortuna esteja contigo. Nós, os semideuses, viemos ao teu āśrama como teus convidados. Por favor, tenta realizar os nossos desejos de acordo com o tempo, visto que estamos no mesmo nível de teus pais.

Sloka 27:: Polobozi pravili: Milovaný Viśvarūpo, přejeme ti vše nejlepší. My, polobozi, jsme přišli do tvého āśramu jako tvoji hosté. Prosíme, snaž se splnit naše touhy úměrně času, neboť jsme na úrovni tvých rodičů.

VERSO 28:: Ó brāhmaṇa, se o dever máximo de um filho, mesmo que ele tenha seus próprios filhos, é servir seus pais, o que dizer, então, da atitude a ser tomada pelo filho brahmacārī?

Sloka 28:: Ó brāhmaṇo, nejvyšší povinností syna je sloužit rodičům, a to dokonce i tehdy, když má své vlastní syny — co teprve říci o synovi, který je brahmacārīnem?

VERSOS 29-30:: O ācārya, o mestre espiritual que ensina todo o conhecimento védico e confere a iniciação oferecendo o cordão sagrado, é a personificação de todos os Vedas. De modo semelhante, o pai personifica o senhor Brahmā; o irmão, o rei Indra; a mãe, o planeta Terra, e a irmã, a misericórdia. Um hóspede personifica os princípios religiosos, um convidado personifica o semideus Agni, e todas as entidades vivas personificam o Senhor Viṣṇu, a Suprema Personalidade de Deus.

Sloka 29-30:: Ācārya, duchovní mistr, jenž učí veškeré védské poznání a zasvěcuje předáním posvátné šňůry, je zosobněním všech Ved. Podobně otec zosobňuje Pána Brahmu, bratr krále Indru, matka planetu Zemi a sestra milost. Host zosobňuje náboženské zásady, pozvaný host zosobňuje poloboha Agniho a všechny živé bytosti zosobňují Pána Viṣṇua, Nejvyšší Osobnost Božství.

VERSO 31:: Estimado filho, fomos derrotados por nossos inimigos e, portanto, estamos muitíssimo pesarosos. Por favor, tem misericórdia e satisfaz os nossos desejos, aliviando nossa aflição com o poder de tuas austeridades. Por favor, atende nossas súplicas.

Sloka 31:: Milý synu, naši nepřátelé nás porážejí, a proto jsme velice zarmouceni. Splň prosím milostivě naši touhu a silou své askeze nás zbav neštěstí. Prosíme, vyslyš naše modlitby.

VERSO 32:: Porque conheces na íntegra o que é o Brahman Supremo, és um brāhmaṇa perfeito e, portanto, és o mestre espiritual de todas as ordens de vida. Nós te aceitamos como mestre espiritual e orientador, para que, mediante o poder de tua austeridade, possamos facilmente derrotar os inimigos que nos subjugaram.

Sloka 32:: Jakožto dokonalý brāhmaṇa, jenž si je plně vědom Nejvyššího Brahmanu, jsi duchovním mistrem všech životních stavů. Přijímáme tě za svého duchovního mistra a vládce, abychom silou tvé askeze mohli snadno zvítězit nad nepřáteli, kteří nás porážejí.

VERSO 33:: Os semideuses continuaram: Não temas censuras por seres mais novo do que nós. Semelhante etiqueta não se aplica em relação aos mantras védicos. Exceto no que se refere aos mantras védicos, a primazia é determinada pela idade, mas mesmo à pessoa mais jovem podem-se oferecer respeitosas reverências no caso de ela ser avançada em cantar os mantras védicos. Portanto, embora sejas mais jovem quando comparado a nós, não há por que te eximires de te tornar nosso sacerdote.

Sloka 33:: Polobozi pokračovali: Neboj se, že tě někdo bude kritizovat za to, že jsi mladší než my. Ve vztahu k védským mantrám tato etiketa neplatí. V jiných případech je vyšší postavení dáno věkem, ale i mladšímu je možné skládat uctivé poklony, je-li pokročilý v přednesu védských manter. I když jsi tedy oproti nám mladíkem, můžeš se bez váhání stát naším knězem.

VERSO 34:: Śukadeva Gosvāmī continuou: Quando todos os semideuses pediram que o grande Viśvarūpa se tornasse seu sacerdote, Viśvarūpa, que era avançado em austeridades, ficou muito satisfeito e lhes dirigiu as seguintes palavras.

Sloka 34:: Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Velký Viśvarūpa, který byl pokročilý ve vykonávání askeze, byl s žádostí všech polobohů, aby se stal jejich knězem, velice spokojen. Odpověděl jim následujícími slovy.

VERSO 35:: Śrī Viśvarūpa disse: Ó semideuses, embora aceitar o sacerdócio seja algo depreciado porque causa a perda do poder bramânico já adquirido, de que maneira alguém como eu poderia deixar de aceitar vosso pedido pessoal? Todos vós sois nobres comandantes de todo o universo. Sou vosso discípulo e muito tenho que aprender convosco. Portanto, não posso recusar o que me pedis e, em meu próprio benefício, tenho de aceitar vossa proposta.

Sloka 35:: Śrī Viśvarūpa řekl: Ó polobozi, i když je přijímání kněžského stavu odsuzované, jelikož vede ke ztrátě dříve nabyté bráhmanské síly, jak může osoba, jako jsem já, odmítnout vaši osobní žádost? Jste všichni vznešení vládci celého vesmíru. Já jsem vaším žákem a musím se od vás mnohému naučit; proto vás nemohu odmítnout. Musím souhlasit pro své vlastní dobro.

VERSO 36:: Ó sublimes governantes de vários planetas, o verdadeiro brāhmaṇa, que é desprovido de posses materiais, mantém-se através do ofício de aceitar śiloñchana. Em outras palavras, ele apanha cereais deixados no campo ou no chão dos mercados atacadistas. Por esse meio, o brāhmaṇa pai de família que realmente acata os princípios de austeridade e penitência mantém a si mesmo e a sua família e executa todas as atividades piedosas necessárias. O brāhmaṇa que deseja alcançar a felicidade obtendo riquezas através do sacerdócio profissional decerto deve ter uma mentalidade muito baixa. Como eu aceitaria semelhante sacerdócio?

Sloka 36:: Ó vznešení panovníci různých planet, pravý brāhmaṇa, který nemá žádné hmotné vlastnictví, se živí způsobem zvaným śiloñchana — sbírá obilí, které zůstalo ležet na poli a v tržnici. Tímto způsobem zaopatřují brāhmaṇové-hospodáři, kteří skutečně dodržují zásady askeze, sebe a své rodiny a vykonávají všechny nezbytné zbožné činnosti. Brāhmaṇa, který chce dosáhnout štěstí hromaděním bohatství jako profesionální kněz, jistě uvažuje na velice nízké úrovni. Jak bych mohl přijmout takové postavení?

VERSO 37:: Todos vós sois meus superiores. Portanto, embora aceitar o sacerdócio, às vezes, seja censurável, não sou capaz de me negar a aceitar um pequeno pedido vosso. Concordo em ser vosso sacerdote. Satisfarei vosso pedido, dedicando-vos minha vida e minhas posses.

Sloka 37:: Vy všichni jste mi nadřazení. I když tedy může být přijetí kněžského stavu někdy člověku vyčítáno, nemohu vám odmítnout ani sebemenší žádost. Souhlasím s tím, že budu vaším knězem, a splnění vaší touhy zasvětím celý svůj život a veškeré vlastnictví.

VERSO 38:: Śrī Śukadeva Gosvāmī prosseguiu: Ó rei, após fazer essa promessa aos semideuses, o esplêndido Viśvarūpa, rodeado pelos semideuses, executou com muito entusiasmo e atenção as atividades sacerdotais necessárias.

Sloka 38:: Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Ó králi, poté, co vznešený Viśvarūpa dal polobohům svůj slib, s velkým nadšením a pozorností vykonával v jejich kruhu nezbytné úkony kněze.

VERSO 39:: A opulência dos demônios, geralmente conhecidos como os inimigos dos semideuses, estava protegida pelos talentos e táticas de Śukrācārya, mas Viśvarūpa, sendo muito poderoso, compôs uma oração protetora conhecida como Nārāyaṇa-kavaca. Através desse mantra inteligente, ele tirou a opulência dos demônios e a entregou a Mahendra, o rei dos céus.

Sloka 39:: Bohatství démonů, kteří jsou známí jako nepřátelé polobohů, bylo chráněné talentem a taktikami Śukrācāryi, ale Viśvarūpa, jenž byl velice mocný, složil ochrannou modlitbu zvanou Nārāyaṇa-kavaca. Pomocí této inteligentní mantry odebral bohatství démonům a předal ho Mahendrovi, nebeskému králi.

VERSO 40:: Viśvarūpa, que era muito magnânimo, transmitiu ao rei Indra [Sahasrākṣa] o hino secreto que protegeu Indra e derrotou o poder militar dos demônios.

Sloka 40:: Viśvarūpa, jenž byl nesmírně velkomyslný, sdělil králi Indrovi (Sahasrākṣovi) tajnou mantru, která Indru ochránila a porazila vojenskou sílu démonů.