VERSO 63
Sloka 63
Texto
Verš
vicitrair amara-drumaiḥ
kūjat-vihaṅga-mithunair
gāyan-matta-madhuvrataiḥ
vicitrair amara-drumaiḥ
kūjat-vihaṅga-mithunair
gāyan-matta-madhuvrataiḥ
Sinônimos
Synonyma
Tradução
Překlad
A residência do rei era rodeada por jardins onde havia variedades de árvores trazidas dos planetas celestiais. Naquelas árvores, havia casais de pássaros docemente canoros e abelhas quase enlouquecidas, que faziam um zumbido agradabilíssimo.
Okolo královského paláce se rozprostíraly zahrady plné různých stromů, které tam byly dopraveny z nebeských planet. Na jejich větvích sladce zpívaly ptačí páry a napůl šílení čmeláci příjemně bzučeli.
Comentário
Význam
SIGNIFICADO—Neste verso, a expressão amara-drumaiḥ, “com árvores trazidas dos planetas celestiais”, é muito significativa. Os planetas celestiais são conhecidos como Amaraloka, ou seja, os planetas onde a morte demora muito em vir, porque as pessoas ali vivem durante dez mil anos, de acordo com os cálculos dos semideuses, em que seis meses nossos equivalem a um dia. Os semideuses vivem nos planetas celestiais por meses, anos e dezenas de milhares de anos de acordo com o tempo dos semideuses, depois do que, após se esgotarem os resultados de suas atividades piedosas, eles recaem nesta Terra. Essas são as afirmações que podem ser encontradas na literatura védica. Assim como as pessoas vivem por dez mil anos ali, o mesmo ocorre com as árvores. Evidentemente, aqui na Terra existem muitas árvores que vivem por dez mil anos; o que dizer, então, das árvores dos planetas celestiais? Elas devem viver por muito mais do que muitas dezenas de milhares de anos, e às vezes, como se pratica mesmo hoje em dia, algumas árvores valiosas são transplantadas de um lugar a outro.
Výraz amara-drumaiḥ, “se stromy z nebeských planet”, je velmi důležitý. Nebeské planety jsou známé jako Amaraloka neboli planety, kde se žije mnohem déle. Polobozi se tam dožívají deseti tisíce nebeských let, přičemž jeden jejich den se rovná šesti pozemským měsícům. Žijí podle času polobohů měsíce, roky a desetitisíciletí, a když vyčerpají výsledky svých zbožných činností, musí sestoupit znovu na Zemi. Tyto informace můžeme nalézt ve védské literatuře. Nejen lidé, ale i stromy na nebeských planetách se dožívají deseti tisíc let. Když i na Zemi je mnoho stromů, které žijí desetitisíce let, co říci o stromech na nebeských planetách? Musí žít mnoho desítek tisíc let, a některé cenné stromy jsou občas — jak se to děje i dnes — přesazovány z jednoho místa na druhé.
Em outra passagem, afirma-se que, quando o Senhor Kṛṣṇa foi aos planetas celestiais com Sua esposa Satyabhāmā, Ele pegou uma árvore de flor pārijāta do céu e a trouxe para a Terra. Houve uma luta entre Kṛṣṇa e os semideuses porque a árvore pārijāta estava sendo levada do céu para este planeta. A pārijāta foi plantada no palácio do Senhor Kṛṣṇa que era ocupado pela rainha Satyabhāmā. As flores e as árvores frutíferas dos planetas celestiais são superiores, pois são muito agradáveis e saborosas, e parece que, no palácio de Mahārāja Uttānapāda, havia muita variedade de tais árvores.
Na jiném místě je řečeno, že když Pán Kṛṣṇa navštívil se Svou manželkou Satyabhāmou nebeské planety, přinesl odtamtud na Zemi květinový strom pārijāta. Musel o něj ale bojovat s polobohy, kterým se nelíbilo, že chce odnést strom pārijāta z nebe na tuto planetu. Pārijāta byl pak zasazen v paláci Pána Kṛṣṇy, ve kterém žila královna Satyabhāmā. Stromy z nebeských planet jsou hodnotnější než pozemské, neboť jejich květy jsou nesmírně krásné a plody mají výbornou chuť. Z tohoto verše vyplývá, že Mahārāja Uttānapāda měl ve svých královských zahradách mnoho různých druhů takových stromů.