VERSO 3
Sloka 3
Texto
Verš
ceṣṭārūpeṇa taṁ gaṇam
bhinnaṁ saṁyojayām āsa
suptaṁ karma prabodhayan
ceṣṭārūpeṇa taṁ gaṇam
bhinnaṁ saṁyojayām āsa
suptaṁ karma prabodhayan
Sinônimos
Synonyma
saḥ — isto; anupraviṣṭaḥ — entrando então posteriormente; bhagavān — a Personalidade de Deus; ceṣṭā — rūpeṇa – através de Sua representação de esforço, Kālī; tam — a elas; gaṇam — todas as entidades vivas, inclusive os semideuses; bhinnam — separadamente; saṁyojayām āsa — dedica-se ao trabalho; suptam — dormindo; karma — trabalho; prabodhayan — iluminando.
saḥ — to; anupraviṣṭaḥ — takto později vstupující; bhagavān — Osobnost Božství; ceṣṭā-rūpeṇa — Svým zosobněním činnosti, Kālī; tam — oni; gaṇam — všechny živé bytosti, včetně polobohů; bhinnam — odděleně; saṁyojayām āsa — zaměstnáni prací; suptam — spící; karma — práce; prabodhayan — probouzející.
Tradução
Překlad
Deste modo, quando a Personalidade de Deus entrou nos elementos através de Sua energia, todas as entidades vivas foram reanimadas para executar diferentes atividades, assim coma uma pessoa dedica-se a seu trabalho após despertar do sono.
Když Pán, Osobnost Božství, vstoupil do prvků Svojí energií, všechny živé bytosti se probudily k různým činnostem, stejně jako se člověk po procitnutí ze spánku věnuje své práci.
Comentário
Význam
Toda alma individual permanece inconsciente após a dissolução da criação e, desta forma, entra no Senhor com Sua energia material. Essas entidades vivas individuais são almas eternamente condicionadas, mas, em cada criação material, recebem uma oportunidade de se libertarem e se tornarem almas livres. Todas elas têm oportunidade de tirar proveito da sabedoria védica e descobrir qual é a sua relação com ο Senhor Supremo, como elas podem se libertar e qual é ο benefício último nesta liberação. Estudando apropriadamente os Vedas, conscientizamo-nos de nossa posição e, deste modo, aceitamos ο transcendental serviço devocional ao Senhor e somos gradualmente promovidos ao céu espiritual. As almas individuais no mundo material ocupam-se em diferentes atividades de acordo com seus antigos desejos inacabados. Após a dissolução de um corpo em particular, a alma individual se esquece de tudo, mas ο Senhor completamente misericordioso, que está situado no coração de todos como a testemunha, a Superalma, faz com que ela desperte e se lembre de seus desejos passados, momento no qual ela começa a agir de acordo com tais desejos, em sua nova vida. Descreve-se que essa orientação invisível é ο destino, e qualquer homem sensato pode entender que esse destino dá continuidade a seu cativeiro material aos três modos da natureza.
Každá individuální duše upadá po zničení hmotného světa do bezvědomí a vstupuje do Pána společně s Jeho hmotnou energií. Tyto individuální živé bytosti jsou věčně podmíněné duše, ale s každým novým stvořením dostávají příležitost osvobodit se a stát se svobodnými dušemi. Všechny dostávají příležitost využít védské moudrosti a poznat, jaký je jejich vztah k Nejvyššímu Pánu, jak mohou být osvobozeny a jaký konečný užitek vyplývá z takového osvobození. Řádným studiem Ved si živá bytost uvědomuje svoje postavení a začíná se věnovat transcendentální oddané službě Pánu, čímž je postupně povýšena do duchovního nebe. Individuální duše se v hmotném světě věnují různým činnostem podle svých minulých nenaplněných tužeb. Po zničení určitého těla individuální duše na vše zapomíná, ale dokonale milostivý Pán, který pobývá v srdci každého jako svědek (Nadduše), ji probouzí a připomíná jí minulé touhy. Podle nich začne živá bytost jednat v příštím životě. Toto neviditelné vedení je označováno jako osud a rozumný člověk chápe, že tyto touhy prodlužují jeho otroctví ve třech kvalitách přírody.
Ο estágio inconsciente de adormecimento da entidade viva, logo após a dissolução parcial ou total da criação, é erroneamente aceito por alguns filósofos menos inteligentes como sendo ο estágio final da vida. Após a dissolução do corpo material parcial, uma entidade viva permanece inconsciente por apenas alguns meses, e, após a dissolução total da criação material, ela permanece inconsciente por muitos milhões de anos. Quando a criação é novamente revivida, no entanto, ο Senhor a desperta para o seu trabalho. A entidade viva é eterna, e ο estado desperto de sua consciência, manifesto pelas atividades, é sua condição natural de vida. Ela não pode parar de agir enquanto está desperta e, deste modo, ela age de acordo com seus diversos desejos. Quando seus desejos são treinados no transcendental serviço ao Senhor, sua vida torna-se perfeita, e ela é promovida ao céu espiritual para gozar da eterna vida desperta.
Někteří méně inteligentní filozofové mylně považují nevědomý spánek živé bytosti po částečném nebo úplném zániku stvoření za konec života. Po zničení příslušného hmotného těla upadá živá bytost do bezvědomí pouze na několik měsíců a po úplném konci hmotného světa na mnoho milionů let. Pán ji však znovu probouzí k činnostem, jakmile je stvoření znovu oživeno. Živá bytost je věčná a bdělý stav vědomí, který se projevuje činnostmi, je jejím přirozeným životním stavem. V tomto stavu nemůže přestat jednat, a proto jedná podle svých různých tužeb. Když se její tužby upnou k transcendentální službě Pánu, její život se zdokonaluje, a tak je povýšena do duchovního nebe, kde se těší věčně probuzenému životu.