Skip to main content

26. VERS

TEXT 26

Szöveg

Verš

śrotrādīnīndriyāṇy anye
saṁyamāgniṣu juhvati
śabdādīn viṣayān anya
indriyāgniṣu juhvati
śrotrādīnīndriyāṇy anye
saṁyamāgniṣu juhvati
śabdādīn viṣayān anya
indriyāgniṣu juhvati

Szó szerinti jelentés

Synonyma

śrotra-ādīni – pl. a hallás folyamatát; indriyāṇi – érzékeket; anye – mások; saṁyama – a visszatartásnak; agniṣu – a tüzeibe; juhvati – felajánlják; śabda-ādīn – a hangvibrációt stb.; viṣayān – az érzékkielégítés tárgyait; anye – mások; indriya – az érzékszerveknek; agniṣu – a tüzeibe; juhvati – feláldozzák.

śrotra-ādīni — jako například proces naslouchání; indriyāṇi — smysly; anye — jiní; saṁyama — ovládání; agniṣu — v ohních; juhvati — obětují; śabda-ādīn — zvukovou vibraci a tak dále; viṣayān — objekty smyslového požitku; anye — jiní; indriya — smyslových orgánů; agniṣu — v ohních; juhvati — obětují.

Fordítás

Překlad

Némelyek [a tiszta brahmacārīk] a hallás folyamatát és az érzékeket áldozzák az elme fegyelmezésének tüzébe, mások [a szabályok szerint élő családosok] az érzékek tárgyait áldozzák az érzékek tüzébe.

Někteří (bezúhonní brahmacārīni) obětují naslouchání a smysly do ohně ovládání mysli a někteří (hospodáři žijící usměrněným životem) obětují smyslové objekty do ohně smyslů.

Magyarázat

Význam

Az emberi élet négy rendje tagjainak, a brahmacārīknak, a gṛhastháknak, a vānaprastháknak és a sannyāsīknak egyaránt a legkiválóbb yogīkká, transzcendentalistákká kell válniuk. Az emberi élet célja nem az, hogy az állatokhoz hasonlóan az érzékkielégítésnek éljünk, éppen ezért az emberi élet négy rendje úgy lett megteremtve, hogy tagjaik tökéletessé válhassanak a lelki életben. A brahmacārīk, akik a hiteles lelki tanítómester felügyelete alatt tanulnak, úgy uralkodnak az elméjükön, hogy távol tartják magukat az érzékkielégítéstől. A brahmacārī csupán a Kṛṣṇa-tudattal kapcsolatos szavakat hallgatja meg. A megértés alapja a hallás, ezért a tiszta brahmacārī teljesen elmélyed a harer nāmānukīrtanában, az Úr dicsőségének hallgatásában és éneklésében. Kerüli az anyagi hangvibrációkat, s hallását egyedül a Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa transzcendentális hangvibrációjával köti le. A családosok, akik számára engedélyezett bizonyos fokú érzékkielégítés, nagy önmegtartóztatással teszik azt. A nemi élvezet, az alkohol- és kábítószer-fogyasztás, a húsevés az emberi társadalomban általánosan megmutatkozó tendenciák, ám a szabályok szerint élő családos nem merül a korlátlan szexualitás és a többi érzékkielégítés élvezetébe. A vallásos életen alapuló házasság minden civilizált társadalomban megtalálható, mert ez a módja a nemi élet korlátozásának. A korlátozott, ragaszkodás nélküli nemi élet szintén egyfajta yajña, mert a mértékletes házasember a magasabb rendű transzcendentális élet érdekében feláldozza az érzékkielégítésre való hajlamát.

Všichni členové čtyř stavů lidského života — brahmacārī, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsī — se mají stát dokonalými yogīny či transcendentalisty. Jelikož lidský život není k tomu, abychom uspokojovali smysly jako zvířata, jsou jeho čtyři stádia uspořádána tak, aby člověk nakonec dospěl k duchovní dokonalosti. Brahmacārīni neboli žáci v péči pravého duchovního učitele ovládají mysl tím, že se zdržují smyslového požitku. Brahmacārī naslouchá pouze slovům týkajícím se vědomí Kṛṣṇy; naslouchání je základním předpokladem pro porozumění, a bezúhonný brahmacārī se proto plně věnuje opěvování Pánovy slávy a naslouchání o ní (harer nāmānukīrtanam). Vyhýbá se poslouchání hmotných zvukových vibrací a jeho sluch se zaměřuje na transcendentální zvukovou vibraci Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa. A hospodáři, kteří mají do určité míry povoleno uspokojovat smysly, tak zase činí s velkou zdrženlivostí. Pohlavní život, požívání omamných látek a jedení masa jsou běžné sklony lidské společnosti — hospodář žijící usměrněným životem však neomezenému pohlavnímu styku a dalším smyslovým požitkům neholduje. V celém civilizovaném světě proto existuje manželství založené na zásadách náboženství, jelikož umožňuje pohlavní život, který je omezený a prostý ulpění. Ten je také určitým druhem yajñi, neboť hospodář obětuje svůj sklon ke smyslovému požitku zájmu vyššího, transcendentálního života.