70. VERS
TEXT 70
Szöveg
Verš
samudram āpaḥ praviśanti yadvat
tadvat kāmā yaṁ praviśanti sarve
sa śāntim āpnoti na kāma-kāmī
samudram āpaḥ praviśanti yadvat
tadvat kāmā yaṁ praviśanti sarve
sa śāntim āpnoti na kāma-kāmī
Szó szerinti jelentés
Synonyma
āpūryamāṇam – a mindig töltődő; acala-pratiṣṭham – mozdulatlan; samudram – óceánba; āpaḥ – vizek; praviśanti – beleömlenek; yadvat – amint; tadvat – úgy; kāmāḥ – vágyak; yam – akibe; praviśanti – ömlenek; sarve – mind; saḥ – az a személy; śāntim – békét; āpnoti – eléri; na – nem; kāma-kāmī – aki teljesíteni kívánja vágyait.
āpūryamāṇam — neustále plněný; acala-pratiṣṭham — zůstává stálý; samudram — do oceánu; āpaḥ — vody; praviśanti — vstupují; yadvat — jako; tadvat — tak; kāmāḥ — touhy; yam — do koho; praviśanti — vstupují; sarve — všechny; saḥ — tato osoba; śāntim — klidu a míru; āpnoti — dosáhne; na — ne; kāma-kāmī — ten, kdo touží po splnění tužeb.
Fordítás
Překlad
A békét nem az éri el, aki igyekszik vágyait beteljesíteni, hanem egyedül az, akit nem zavar a kívánságok szakadatlan özöne, melyek úgy ömlenek bele, mint folyók az állandóan töltődő, ám mindig mozdulatlan óceánba.
Klidu a míru může dosáhnout jen ten, koho neznepokojuje neustálý tok tužeb — jež přicházejí stejně, jako se řeky vlévají do oceánu, který je tak věčně plněn, ale přesto zůstává vždy klidný — a nikoliv ten, kdo chce tyto touhy ukojit.
Magyarázat
Význam
A hatalmas óceán rendkívüli víztömeg, ám örökké egyre több és több víz ömlik bele, különösen az esős évszak idején. Ennek ellenére azonban ugyanolyan mozdulatlan marad: nem kavarodik fel, s nem önt ki medréből. Ez jellemzi a szilárd Kṛṣṇa-tudatú embert is. Amíg az embernek anyagi teste van, a test érzékkielégítés utáni követelései nem szűnnek meg. A bhaktát azonban tökéletessége miatt nem zavarják meg az efféle vágyak. Aki Kṛṣṇa-tudatú, annak semmire sincs szüksége, mert az Úr ellátja mindennel, amire az anyagi lét során szüksége van. Éppen ezért olyan ő, mint az óceán: mindig teljes magában. Vágyak özöne zúdulhat rá, ahogyan a folyók ömlenek az óceánba, ő azonban rendíthetetlen marad tetteiben, s az érzékkielégítésre irányuló vágyak a legkevésbé sem zavarják. Ez a Kṛṣṇa-tudatú ember ismertetőjele, aki – noha a vágyak jelen vannak benne – nem hajlik többé az anyagi érzékkielégítésre. Az Úr transzcendentális szerető szolgálatát végezve mindig elégedett, ezért megingathatatlan marad, mint az óceán, s így teljes békében van része. Ezzel szemben mások, akik vágyaik beteljesítésére törekednek – beleértve még a felszabadulás utáni vágyat is, az anyagi siker utáni vágyról nem is beszélve –, sohasem érik el a békét. A tetteik gyümölcsére törekvők, a felszabadulásra vágyók és a misztikus hatalomra törekvő yogīk mind boldogtalanok beteljesületlen kívánságaik miatt. A Kṛṣṇa-tudatú ember azonban boldog az Úr szolgálatában, s nincsenek beteljesülésre váró vágyai. Valójában még az anyagi kötelékek alól sem akar felszabadulni. Kṛṣṇa bhaktáinak nincsenek anyagi vágyaik, ezért tökéletesen békések.
Obrovský oceán je vždy plný vody, ale přesto jí do něj přitéká neustále víc a víc, zvláště v období dešťů. Oceán se však nezmění, je klidný — nerozbouří ho to a nepřekročí kvůli tomu hranice svých břehů. To platí také o tom, kdo neochvějně setrvává na úrovni vědomí Kṛṣṇy. Dokud máme hmotné tělo, jeho požadování smyslového požitku bude pokračovat. Oddaného však takové touhy nerozrušují, protože je v nitru naplněn. Ten, kdo má vědomí Kṛṣṇy, nic nepostrádá, neboť Pán se stará o všechny jeho hmotné potřeby. Proto je jako oceán — vždy naplněn ve svém nitru. Touhy k němu mohou přicházet jako vody řek, jež se vlévají do oceánu, ale on i nadále neochvějně pokračuje ve svých činnostech a touhami po smyslovém požitku není ani v nejmenším rozrušen. Podle toho se pozná, kdo si je vědom Kṛṣṇy — je to ten, kdo ztratil veškerý zájem o hmotné uspokojování smyslů, přestože u něho takové touhy ještě mohou přetrvávat. Jelikož je vždy spokojený v transcendentální láskyplné službě Pánu, dokáže zůstat stálý jako oceán, a proto se těší dokonalému klidu. Jiní, kteří chtějí ukojit touhy — po hmotném úspěchu nebo dokonce i po osvobození — ovšem klidu nikdy nedosáhnou. Ti, kdo pracují s touhou po plodech své práce, osoby usilující o vysvobození i yogīni, kteří se snaží získat mystické síly, jsou kvůli nesplněným touhám nešťastní. Avšak ten, kdo jedná s vědomím Kṛṣṇy, je šťastný, když slouží Pánu, a žádné nesplněné touhy nemá. Ve skutečnosti netouží ani po vysvobození z takzvaných pout hmoty. Oddaní Kṛṣṇy nemají žádné hmotné touhy, a proto žijí v dokonalém klidu.