Skip to main content
Library » Bhagavad-gītā kakva jest » JEDANAESTO POGLAVLJE

STIH 1

TEXT 1

Tekst

Verš

arjuna uvāca
mad-anugrahāya paramaṁ
guhyam adhyātma-saṁjñitam
yat tvayoktaṁ vacas tena
moho ’yaṁ vigato mama
arjuna uvāca
mad-anugrahāya paramaṁ
guhyam adhyātma-saṁjñitam
yat tvayoktaṁ vacas tena
moho ’yaṁ vigato mama

Synonyms

Synonyma

arjunaḥ uvāca – Arjuna reče; mat-anugrahāya – samo da bi mi iskazao milost; paramam – vrhunski; guhyam – povjerljivu temu; adhyātma – duhovnu; saṁjñitam – u pogledu; yat – toga; tvayā – što si; uktam – rekao; vacaḥ – riječima; tena – tim; mohaḥ – iluzija; ayam – ova; vigataḥ – raspršena; mama – moja.

arjunaḥ uvāca — Arjuna pravil; mat-anugrahāya — abys mi projevil přízeň; paramam — nejvyšší; guhyam — důvěrné téma; adhyātma — duchovní; saṁjñitam — co se týče; yat — co; tvayā — Tebou; uktam — řečená; vacaḥ — slova; tena — tím; mohaḥ — iluze; ayam — tato; vigataḥ — je odstraněna; mama — moje.

Translation

Překlad

Arjuna reče: Slušajući Te kako milostivo govoriš o ovim najpovjerljivijim duhovnim temama, moja je iluzija nestala.

Arjuna pravil: Tím, že jsem vyslechl Tvá slova, kterými jsi mě s velkou laskavostí poučil o těchto nejdůvěrnějších duchovních tématech, je má iluze nyní rozptýlena.

Purport

Význam

SMISAO: U ovom se poglavlju razotkriva da je Kṛṣṇa uzrok svih uzroka. On je uzrok čak i Mahā-Viṣṇua, izvora materijalnih svemira. Kṛṣṇa nije inkarnacija; On je izvor svih inkarnacija. To je bilo u potpunosti objašnjeno u desetom poglavlju.

Tato kapitola představuje Kṛṣṇu jako příčinu všech příčin. Je příčinou dokonce i existence Mahā-Viṣṇua, ze kterého vycházejí hmotné vesmíry. Kṛṣṇa není inkarnace — je zdroj všech inkarnací. To bylo důkladně vysvětleno v předchozí kapitole.

Što se tiče Arjune, on kaže da je njegova iluzija nestala. To znači da više ne smatra Kṛṣṇu običnim ljudskim bićem, svojim prijateljem, već izvorom svega. Arjuna je prosvijetljen i vrlo radostan što ima takva prijatelja kao što je Kṛṣṇa. No premda Ga prihvaća kao izvor svega, misli da Ga drugi možda neće tako prihvatiti. Zato, želeći svima pokazati Kṛṣṇinu božansku prirodu, u ovom poglavlju moli Kṛṣṇu da pokaže Svoj kozmički oblik. Onaj tko ugleda Kṛṣṇin kozmički oblik osjeća kao Arjuna strah, ali Kṛṣṇa je tako ljubazan da je nakon pokazivanja Svoga kozmičkog oblika ponovno poprimio Svoj izvorni oblik. Arjuna se slaže s onim što je Kṛṣṇa nekoliko puta rekao: Kṛṣṇa mu govori samo za njegovo dobro. Tako priznaje da je sve Kṛṣṇina milost. Sada je uvjeren da je Kṛṣṇa uzrok svih uzroka i da prebiva u srcu svih živih bića kao Nad-duša.

Arjuna nyní říká, že jeho iluze je rozptýlena. To znamená, že již Kṛṣṇu nepovažuje za pouhého člověka, který je jeho přítelem, ale za zdroj všeho. Vše se mu osvětlilo a těší ho, že má tak skvělého přítele, jakým je Kṛṣṇa. Nyní však uvažuje, že on sám sice může Kṛṣṇu uznávat za zdroj všeho, ale jiní možná ne. Chce o Kṛṣṇově božství přesvědčit všechny, a v této kapitole proto Kṛṣṇu žádá, aby ukázal svou vesmírnou podobu. Když někdo spatří Kṛṣṇovu vesmírnou podobu, zmocní se ho strach — tak jako Arjuny. Kṛṣṇa je však natolik laskavý, že po jejím projevení opět přijme svou původní podobu. Arjuna souhlasí s tím, co Pán již několikrát řekl: Kṛṣṇa k němu hovoří jen pro jeho dobro. Uznává, že toto vše zažívá díky Kṛṣṇově milosti. Nyní je přesvědčen, že Kṛṣṇa je příčina všech příčin, jenž v podobě Nadduše dlí v srdci každého.