Skip to main content
Knihovna » Bhagavad-gītā taková, jaká je » Kapitola jedenáctá

Bg. 11.1

Verš

arjuna uvāca
mad-anugrahāya paramaṁ
guhyam adhyātma-saṁjñitam
yat tvayoktaṁ vacas tena
moho ’yaṁ vigato mama

Synonyma

arjunaḥ uvāca — Arjuna pravil; mat-anugrahāya — abys mi projevil přízeň; paramam — nejvyšší; guhyam — důvěrné téma; adhyātma — duchovní; saṁjñitam — co se týče; yat — co; tvayā — Tebou; uktam — řečená; vacaḥ — slova; tena — tím; mohaḥ — iluze; ayam — tato; vigataḥ — je odstraněna; mama — moje.

Překlad

Arjuna pravil: Tím, že jsem vyslechl Tvá slova, kterými jsi mě s velkou laskavostí poučil o těchto nejdůvěrnějších duchovních tématech, je má iluze nyní rozptýlena.

Význam

Tato kapitola představuje Kṛṣṇu jako příčinu všech příčin. Je příčinou dokonce i existence Mahā-Viṣṇua, ze kterého vycházejí hmotné vesmíry. Kṛṣṇa není inkarnace — je zdroj všech inkarnací. To bylo důkladně vysvětleno v předchozí kapitole.

Arjuna nyní říká, že jeho iluze je rozptýlena. To znamená, že již Kṛṣṇu nepovažuje za pouhého člověka, který je jeho přítelem, ale za zdroj všeho. Vše se mu osvětlilo a těší ho, že má tak skvělého přítele, jakým je Kṛṣṇa. Nyní však uvažuje, že on sám sice může Kṛṣṇu uznávat za zdroj všeho, ale jiní možná ne. Chce o Kṛṣṇově božství přesvědčit všechny, a v této kapitole proto Kṛṣṇu žádá, aby ukázal svou vesmírnou podobu. Když někdo spatří Kṛṣṇovu vesmírnou podobu, zmocní se ho strach — tak jako Arjuny. Kṛṣṇa je však natolik laskavý, že po jejím projevení opět přijme svou původní podobu. Arjuna souhlasí s tím, co Pán již několikrát řekl: Kṛṣṇa k němu hovoří jen pro jeho dobro. Uznává, že toto vše zažívá díky Kṛṣṇově milosti. Nyní je přesvědčen, že Kṛṣṇa je příčina všech příčin, jenž v podobě Nadduše dlí v srdci každého.