Skip to main content

Text 13

Sloka 13

Texto

Verš

asataḥ śrī-madāndhasya
dāridryaṁ param añjanam
ātmaupamyena bhūtāni
daridraḥ param īkṣate
asataḥ śrī-madāndhasya
dāridryaṁ param añjanam
ātmaupamyena bhūtāni
daridraḥ param īkṣate

Palabra por palabra

Synonyma

asataḥ — de ese necio sinvergüenza; śrī-mada-andhasya — que está cegado por la posesión temporal de riquezas y opulencia; dāridryam — pobreza; param añjanam — el mejor colirio para los ojos, con el que se ven las cosas tal y como son; ātma-aupamyena — en comparación con él mismo; bhūtāni — seres vivos; daridraḥ — un hombre sumido en la miseria; param — perfectamente; īkṣate — puede ver las cosas tal y como son.

asataḥ — takového darebáka; śrī-mada-andhasya — který je zaslepený dočasným bohatstvím; dāridryam — chudoba; param añjanam — nejlepší balzám pro oči, aby viděly věci tak, jak se skutečně mají; ātma-aupamyena — ve srovnání se sebou samotným; bhūtāni — živé bytosti; daridraḥ — chudý člověk; param — dokonale; īkṣate — vidí věci v pravém světle.

Traducción

Překlad

Los necios ateos y los sinvergüenzas, que están muy orgullosos de sus riquezas, no pueden ver las cosas como son. Por eso, el colirio adecuado para sus ojos es devolverles a la pobreza, de modo que puedan ver las cosas tal y como son. El hombre que vive en la más absoluta pobreza puede, al menos, darse cuenta de lo miserable que es la pobreza, y no querrá ver a otros en la situación de sufrimiento en que él se encuentra.

“Ateističtí hlupáci a darebáci, kteří jsou velice pyšní na své bohatství, nejsou schopni vidět věci tak, jak se skutečně mají. Správným balzámem pro jejich oči, aby znovu viděli v pravém světle, je proto přivést je zpět k chudobě. Chudý člověk alespoň vnímá, jak je chudoba nepříjemná, a proto nechce, aby druzí byli ve stejně těžké situaci jako on.”

Significado

Význam

Todavía hoy puede verse que una persona que siempre había sido pobre, cuando se hace rica, siente inclinación por emplear su dinero en actividades filantrópicas, como abrir escuelas para analfabetos y hospitales para los enfermos. En relación con esto, hay una historia muy instructiva titulada: punar mūṣiko bhava: «Vuélvete ratón de nuevo». Había un ratón que vivía angustiado por culpa de un gato. Un día acudió a una persona santa y le pidió que lo transformase en gato. Pero, una vez transformado en gato, era el perro quien lo agobiaba. Se transformó en perro, pero el tigre lo perseguía. Cuando se transformó en tigre, se quedó mirando a la persona santa. Entonces, este le preguntó: «¿Qué quieres?», y el tigre dijo: «Quiero comerte». Entonces el sabio le maldijo diciendo: «Que te vuelvas ratón de nuevo». Algo parecido ocurre por todo el universo. Vamos arriba y abajo, a veces somos ratones, y a veces tigres. Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo:

Dokonce i dnes se stává, že když člověk, který byl dříve chudý, získá peníze, má zájem je používat k mnoha lidumilným činnostem, jako je otevírání škol pro nevzdělané a nemocnic pro nemocné. S tím se pojí jeden poučný příběh, zvaný punar mūṣiko bhava-“Staň se znovu myší”. Jednu myš stále honila kočka, a proto myš přišla za jedním světcem se žádostí, aby z ní udělal kočku. Když se stala kočkou, pronásledoval ji pes, a když se potom stala psem, pronásledoval ji tygr. Když se však stala tygrem, zahleděla se na světce a na jeho otázku: “Co teď chceš?” odpověděla: “Chci tě sežrat.” Nato světec tygra proklel slovy: “Staň se znovu myší!” Podobné věci se dějí po celém vesmíru. Živá bytost putuje nahoru a dolů a někdy se stává myší, jindy tygrem a tak podobně. Śrī Caitanya Mahāprabhu pravil:

brahmāṇḍa bhramite kona bhāgyavān jīva
guru-kṛṣṇa-prasāde pāya bhakti-latā-bīja
brahmāṇḍa bhramite kona bhāgyavān jīva
guru-kṛṣṇa-prasāde pāya bhakti-latā-bīja

(Cc. Madhya 19.151)

(Cc. Madhya 19.151)

Las entidades vivientes se elevan y se degradan bajo la influencia de las leyes de la naturaleza, pero la persona que es sumamente afortunada se relaciona con personas santas, logrando así la semilla del servicio devocional y alcanzando el éxito en la vida. Nārada Muni quería llevar a Nalakūvara y a Maṇigrīva al plano del servicio devocional reduciéndoles a la pobreza, para lo cual les maldijo. Esa es la misericordia del vaiṣṇava. Quien no se eleve al nivel vaiṣṇava no puede ser buena persona. Harāv abhaktasya kuto mahad-guṇāḥ (Bhāg. 5.18.12). El avaiṣṇava nunca será buena persona, por muy severamente que se le castigue.

Živé bytosti jsou povyšovány a ponižovány podle zákonů přírody, ale pokud má některá velké štěstí, získá stykem se svatými osobami semínko oddané služby a její život se stává úspěšným. Nārada Muni chtěl přivést Nalakūvaru a Maṇigrīvu prostřednictvím chudoby k oddané službě, a proto je proklel. Taková je milost vaiṣṇavů. Nikdo nemůže být dobrým člověkem, dokud není přiveden na úroveň vaiṣṇavy. Harāv abhaktasya kuto mahad-guṇāḥ (Bhāg. 5.18.12). Avaiṣṇava se nikdy nestane dobrým člověkem, bez ohledu na to, jak přísně je trestán.