Skip to main content

Text 4

Sloka 4

Devanagari

Dévanágarí

यदा जिघृक्षन् पुरुष: कार्त्स्‍न्येन प्रकृतेर्गुणान् ।
नवद्वारं द्विहस्ताङ्‌घ्रि तत्रामनुत साध्विति ॥ ४ ॥

Text

Verš

yadā jighṛkṣan puruṣaḥ
kārtsnyena prakṛter guṇān
nava-dvāraṁ dvi-hastāṅghri
tatrāmanuta sādhv iti
yadā jighṛkṣan puruṣaḥ
kārtsnyena prakṛter guṇān
nava-dvāraṁ dvi-hastāṅghri
tatrāmanuta sādhv iti

Synonyms

Synonyma

yadā — when; jighṛkṣan — desiring to enjoy; puruṣaḥ — the living entity; kārtsnyena — in total; prakṛteḥ — of material nature; guṇān — the modes; nava-dvāram — having nine gates; dvi — two; hasta — hands; aṅghri — legs; tatra — there; amanuta — he thought; sādhu — very good; iti — thus.

yadā — když; jighṛkṣan — chce si užívat; puruṣaḥ — živá bytost; kārtsnyena — v úplnosti; prakṛteḥ — hmotné přírody; guṇān — kvalit; nava-dvāram — které má devět bran; dvi — dvě; hasta — ruce; aṅghri — nohy; tatra — tam; amanuta — myslí si; sādhu — velice dobré; iti — takto.

Translation

Překlad

When the living entity wants to enjoy the modes of material nature in their totality, he prefers, out of many bodily forms, to accept that body which has nine gates, two hands and two legs. Thus he prefers to become a human being or a demigod.

Když si chce živá bytost užívat kvalit hmotné přírody v jejich úplnosti, dává mezi mnoha tělesnými podobami přednost tělu, které má devět bran, dvě ruce a dvě nohy. Nejraději se tedy stává lidskou bytostí nebo polobohem.

Purport

Význam

This is a very nice explanation of how the spiritual being, the part and parcel of Kṛṣṇa, God, accepts a material body by virtue of his own desires. Accepting two hands, two legs, and so on, the living entity fully enjoys the modes of material nature. Lord Kṛṣṇa says in Bhagavad-gītā (7.27):

Zde je velice pěkný popis toho, jak duchovní bytost, nedílná část Kṛṣṇy, Boha, přijímá hmotné tělo na základě svých vlastních tužeb. Živá bytost získává dvě ruce, dvě nohy atd., a tak si plně užívá kvalit hmotné přírody. Pán Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (7.27):

icchā-dveṣa-samutthena
dvandva-mohena bhārata
sarva-bhūtāni sammohaṁ
sarge yānti parantapa
icchā-dveṣa-samutthena
dvandva-mohena bhārata
sarva-bhūtāni sammohaṁ
sarge yānti parantapa

“O scion of Bharata [Arjuna], O conqueror of the foe, all living entities are born into delusion, overcome by the dualities of desire and hate.”

“Ó potomku Bharaty (Arjuno), ó přemožiteli nepřátel, všechny živé bytosti se rodí do světa klamu a jsou zmateny dualitami, které vznikají z touhy a nenávisti.”

Originally the living entity is a spiritual being, but when he actually desires to enjoy this material world, he comes down. From this verse we can understand that the living entity first accepts a body that is human in form, but gradually, due to his degraded activities, he falls into lower forms of life — into the animal, plant and aquatic forms. By the gradual process of evolution, the living entity again attains the body of a human being and is given another chance to get out of the process of transmigration. If he again misses his chance in the human form to understand his position, he is again placed in the cycle of birth and death in various types of bodies.

Původně je živá bytost duchovní, ale když si chce užívat hmotného světa, sestoupí do něho. Z tohoto verše vyplývá, že živá bytost nejprve přijímá tělo s lidskou podobou, ale kvůli svým nevhodným činnostem postupně klesá do nižších životních podob, jaké mají zvířata, rostliny a vodní živočichové. Postupnou evolucí získá živá bytost znovu tělo člověka a s ním další příležitost vyprostit se z neustálého převtělování. Pokud v lidské podobě opět promarní příležitost pochopit své postavení, dostane se znovu do koloběhu zrození a smrti v různých druzích těl.

The desire of the living entity to come into the material world is not very difficult to understand. Although one may be born in a family of Āryans, where there are restrictions against meat-eating, intoxication, gambling and illicit sex, still one may want to enjoy these forbidden things. There is always someone who wants to go to a prostitute for illicit sex, to a hotel to eat meat and drink wine, or to a gambling club to enjoy so-called sports. All these propensities are already within the hearts of the living entities (loke vyavāyāmiṣa-madya-sevā nityā hi jantor), but some living entities stop to enjoy these abominable activities and consequently fall down to a degraded platform. The more one desires a degraded life within his heart, the more he falls down to occupy different forms of abominable existence. This is the process of transmigration and evolution. A particular type of animal may have a strong tendency to enjoy one kind of sense enjoyment, but in the human form one can enjoy all the senses. The human form has the facility to utilize all the senses for gratification. Unless one is properly trained, he becomes a victim of the modes of material nature, as confirmed by Bhagavad-gītā (3.27):

Proč chce živá bytost přijít do hmotného světa, není příliš těžké pochopit. I když se člověk narodí v rodině Árjů, kde se dodržují zákazy ohledně jedení masa, požívání omamných látek, hazardování a nedovoleného sexu, přesto může mít touhu užívat si těchto zakázaných věcí. Vždy se najde někdo, kdo chce jít za prostitutkou, aby měl nedovolený sex, nebo do hotelu, aby mohl jíst maso a pít víno. Vždy se také najde někdo, kdo chce hazardovat v nočních klubech nebo vyhledávat požitek v takzvaných sportech. Tyto sklony jsou v srdcích živých bytostí, ale některé se rozhodnou užívat si těchto odporných činností, a proto klesají na degradovanou úroveň. Čím více si člověk v srdci přeje žít degradovaným životem, tím hlouběji klesá do různých odporných životních podob. To je základ převtělování a evoluce. Určité zvíře může mít silné sklony užívat si jednoho druhu smyslového požitku, ale v lidské podobě si lze užívat prostřednictvím všech smyslů. Lidské tělo dává možnost využít všech smyslů k získávání požitku. Není-li člověk náležitě vychován, stane se obětí kvalit hmotné přírody, jak o tom mluví Bhagavad-gītā (3.27):

prakṛteḥ kriyamāṇāni
guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ
ahaṅkāra-vimūḍhātmā
kartāham iti manyate
prakṛteḥ kriyamāṇāni
guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ
ahaṅkāra-vimūḍhātmā
kartāham iti manyate

“The bewildered spirit soul, under the influence of the three modes of material nature, thinks himself the doer of activities that are in actuality carried out by nature.” As soon as one desires to enjoy his senses, he puts himself under the control of material energy and automatically, or mechanically, is placed into the cycle of birth and death in various life forms.

“Duše zmatená falešným egem se považuje za konatele činností, které jsou ve skutečnosti konány třemi kvalitami hmotné přírody.” Jakmile si chce živá bytost užívat smyslů, dostane se pod vládu hmotné energie a automaticky se ocitne v koloběhu zrození a smrti v různých životních druzích.