Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 4.29.4

Verš

yadā jighṛkṣan puruṣaḥ
kārtsnyena prakṛter guṇān
nava-dvāraṁ dvi-hastāṅghri
tatrāmanuta sādhv iti

Synonyma

yadā — když; jighṛkṣan — chce si užívat; puruṣaḥ — živá bytost; kārtsnyena — v úplnosti; prakṛteḥ — hmotné přírody; guṇān — kvalit; nava-dvāram — které má devět bran; dvi — dvě; hasta — ruce; aṅghri — nohy; tatra — tam; amanuta — myslí si; sādhu — velice dobré; iti — takto.

Překlad

Když si chce živá bytost užívat kvalit hmotné přírody v jejich úplnosti, dává mezi mnoha tělesnými podobami přednost tělu, které má devět bran, dvě ruce a dvě nohy. Nejraději se tedy stává lidskou bytostí nebo polobohem.

Význam

Zde je velice pěkný popis toho, jak duchovní bytost, nedílná část Kṛṣṇy, Boha, přijímá hmotné tělo na základě svých vlastních tužeb. Živá bytost získává dvě ruce, dvě nohy atd., a tak si plně užívá kvalit hmotné přírody. Pán Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (7.27):

icchā-dveṣa-samutthena
dvandva-mohena bhārata
sarva-bhūtāni sammohaṁ
sarge yānti parantapa

“Ó potomku Bharaty (Arjuno), ó přemožiteli nepřátel, všechny živé bytosti se rodí do světa klamu a jsou zmateny dualitami, které vznikají z touhy a nenávisti.”

Původně je živá bytost duchovní, ale když si chce užívat hmotného světa, sestoupí do něho. Z tohoto verše vyplývá, že živá bytost nejprve přijímá tělo s lidskou podobou, ale kvůli svým nevhodným činnostem postupně klesá do nižších životních podob, jaké mají zvířata, rostliny a vodní živočichové. Postupnou evolucí získá živá bytost znovu tělo člověka a s ním další příležitost vyprostit se z neustálého převtělování. Pokud v lidské podobě opět promarní příležitost pochopit své postavení, dostane se znovu do koloběhu zrození a smrti v různých druzích těl.

Proč chce živá bytost přijít do hmotného světa, není příliš těžké pochopit. I když se člověk narodí v rodině Árjů, kde se dodržují zákazy ohledně jedení masa, požívání omamných látek, hazardování a nedovoleného sexu, přesto může mít touhu užívat si těchto zakázaných věcí. Vždy se najde někdo, kdo chce jít za prostitutkou, aby měl nedovolený sex, nebo do hotelu, aby mohl jíst maso a pít víno. Vždy se také najde někdo, kdo chce hazardovat v nočních klubech nebo vyhledávat požitek v takzvaných sportech. Tyto sklony jsou v srdcích živých bytostí, ale některé se rozhodnou užívat si těchto odporných činností, a proto klesají na degradovanou úroveň. Čím více si člověk v srdci přeje žít degradovaným životem, tím hlouběji klesá do různých odporných životních podob. To je základ převtělování a evoluce. Určité zvíře může mít silné sklony užívat si jednoho druhu smyslového požitku, ale v lidské podobě si lze užívat prostřednictvím všech smyslů. Lidské tělo dává možnost využít všech smyslů k získávání požitku. Není-li člověk náležitě vychován, stane se obětí kvalit hmotné přírody, jak o tom mluví Bhagavad-gītā (3.27):

prakṛteḥ kriyamāṇāni
guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ
ahaṅkāra-vimūḍhātmā
kartāham iti manyate

“Duše zmatená falešným egem se považuje za konatele činností, které jsou ve skutečnosti konány třemi kvalitami hmotné přírody.” Jakmile si chce živá bytost užívat smyslů, dostane se pod vládu hmotné energie a automaticky se ocitne v koloběhu zrození a smrti v různých životních druzích.