Skip to main content
Library » Śrīmad-Bhāgavatam (Bhāgavata Purāṇa) » Canto 4: The Creation of the Fourth Order » CHAPTER TWENTY-SIX

Text 20

Sloka 20

Devanagari

Dévanágarí

अनुनिन्येऽथ शनकैर्वीरोऽनुनयकोविद: ।
पस्पर्श पादयुगलमाह चोत्सङ्गलालिताम् ॥ २० ॥

Text

Verš

anuninye ’tha śanakair
vīro ’nunaya-kovidaḥ
pasparśa pāda-yugalam
āha cotsaṅga-lālitām
anuninye ’tha śanakair
vīro ’nunaya-kovidaḥ
pasparśa pāda-yugalam
āha cotsaṅga-lālitām

Synonyms

Synonyma

anuninye — began to flatter; atha — thus; śanakaiḥ — gradually; vīraḥ — the hero; anunaya-kovidaḥ — one who is very expert in flattery; pasparśa — touched; pāda-yugalam — both the feet; āha — he said; ca — also; utsaṅga — on his lap; lālitām — thus being embraced.

anuninye — začal lichotit; atha — takto; śanakaiḥ — postupně; vīraḥ — hrdina; anunaya-kovidaḥ — velmi zběhlý v lichocení; pasparśa — dotkl se; pāda-yugalam — obou nohou; āha — řekl; ca — také; utsaṅga — na klíně; lālitām — obejmutá.

Translation

Překlad

Because the King was very expert in flattery, he began to pacify his Queen very slowly. First he touched her two feet, then embraced her nicely, seating her on his lap, and began to speak as follows.

Král byl velmi zběhlý v lichocení, a proto začal svoji královnu pomalu uklidňovat. Nejprve se dotkl jejích nohou, poté ji jemně objal, posadil si ji na klín a promluvil následovně.

Purport

Význam

One has to awaken his Kṛṣṇa consciousness by first regretting his past deeds. Just as King Purañjana began to flatter his Queen, one should, by deliberate consideration, raise himself to the platform of Kṛṣṇa consciousness. To attain such an end, one must touch the lotus feet of the spiritual master. Kṛṣṇa consciousness cannot be achieved by self-endeavor. One must therefore approach a self-realized, Kṛṣṇa conscious person and touch his lotus feet. Prahlāda Mahārāja therefore said:

K probuzení vědomí Kṛṣṇy musíme nejprve litovat svých minulých činů. Stejně jako král Purañjana začal lichotit své královně, i my bychom se měli uvážlivě povznést na úroveň vědomí Kṛṣṇy. Abychom tohoto cíle dosáhli, musíme se dotknout lotosových nohou duchovního mistra. Vědomí Kṛṣṇy nemůžeme dosáhnout vlastní snahou — musíme za tím účelem vyhledat seberealizovanou osobu s vědomím Kṛṣṇy a dotknout se jejích nohou. Prahlāda Mahārāja proto řekl:

naiṣāṁ matis tāvad urukramāṅghriṁ
spṛśaty anarthāpagamo yad-arthaḥ
mahīyasāṁ pāda-rajo-’bhiṣekaṁ
niṣkiñcanānāṁ na vṛṇīta yāvat
naiṣāṁ matis tāvad urukramāṅghriṁ
spṛśaty anarthāpagamo yad-arthaḥ
mahīyasāṁ pāda-rajo-'bhiṣekaṁ
niṣkiñcanānāṁ na vṛṇīta yāvat

One cannot come to the precincts of Kṛṣṇa consciousness unless he touches the dust of the lotus feet of a person who has become a mahātmā, a great devotee. This is the beginning of the surrendering process. Lord Kṛṣṇa wants everyone to surrender unto Him, and this surrendering process begins when one touches the lotus feet of a bona fide spiritual master. By sincerely rendering service to a bona fide spiritual master, one begins his spiritual life in Kṛṣṇa consciousness. Touching the lotus feet of a spiritual master means giving up one’s false prestige and unnecessarily puffed-up position in the material world. Those who remain in the darkness of material existence due to their falsely prestigious positions — so-called scientists and philosophers — are actually atheists. They do not know the ultimate cause of everything. Although bewildered, they are not ready to surrender themselves to the lotus feet of a person who knows things in their proper perspective. In other words, one cannot arouse Kṛṣṇa consciousness simply by his own mental speculation. One must surrender to a bona fide spiritual master. Only this process will help one.

Do vědomí Kṛṣṇy nemůžeme proniknout, dokud se nedotkneme prachu z lotosových nohou někoho, kdo se stal mahātmou, velkým oddaným. To je počátek odevzdání se. Pán Kṛṣṇa chce, aby se Mu každý odevzdal, a tento proces odevzdání se začíná tím, že se dotkneme lotosových nohou pravého duchovního mistra. Upřímným sloužením pravému duchovnímu mistrovi začínáme svůj duchovní život ve vědomí Kṛṣṇy. Dotknout se lotosových nohou duchovního mistra znamená vzdát se své falešné prestiže a bezdůvodné pýchy na své postavení v hmotném světě. Ti, kdo zůstávají v temnotě hmotné existence kvůli svému rádoby výsadnímu postavení, jako takzvaní vědci a filozofové, jsou ve skutečnosti ateisté. Neznají konečnou příčinu všeho. Přestože jsou zmateni, nechtějí se odevzdat lotosovým nohám někoho, kdo zná věci v jejich pravé podstatě. Jinými slovy, nikdo v sobě neprobudí vědomí Kṛṣṇy vlastními mentálními spekulacemi. Je nutné se odevzdat pravému duchovnímu mistrovi — jedině to nám pomůže.