Text 19

Sloka 19

Devanagari

Dévanágarí

सान्‍त्वयन् श्लक्ष्णया वाचा हृदयेन विदूयता ।
प्रेयस्या: स्‍नेहसंरम्भलिङ्गमात्मनि नाभ्यगात् ॥ १९ ॥

Text

Verš

sāntvayan ślakṣṇayā vācā
hṛdayena vidūyatā
preyasyāḥ sneha-saṁrambha-
liṅgam ātmani nābhyagāt

Synonyms

Synonyma

sāntvayan — pacifying; ślakṣṇayā — by sweet; vācā — words; hṛdayena — with a heart; vidūyatā — regretting very much; preyasyāḥ — of his beloved; sneha — from affection; saṁrambha — of anger; liṅgam — symptom; ātmani — in her heart; na — did not; abhyagāt — arouse.

sāntvayan — uklidňoval; ślakṣṇayā — sladkými; vācā — slovy; hṛdayena — srdcem; vidūyatā — velice litoval; preyasyāḥ — své milované; sneha — z lásky; saṁrambha — hněvu; liṅgam — příznak; ātmani — v jejím srdci; na — ne; abhyagāt — objevil se.

Translation

Překlad

The King, with aggrieved mind, began to speak to his wife with very pleasing words. Although he was filled with regret and tried to pacify her, he could not see any symptom of anger caused by love within the heart of his beloved wife.

Se zarmoucenou myslí k ní král začal promlouvat velice příjemnými slovy. Přestože byl naplněn lítostí a snažil se ji uklidnit, neviděl v srdci své milované ženy jediný příznak hněvu vyvolaného láskou.

Purport

Význam

The King very much regretted having left his Queen and having gone to the forest to execute sinful activities. When a person regrets his sinful activities, the abandoning of Kṛṣṇa consciousness and good intelligence, his path of deliverance from the path of material clutches is opened. As stated in Śrīmad-Bhāgavatam (5.5.5), parābhavas tāvad abodha-jāto yāvan na jijñāsata ātma-tattvam. When a person loses his Kṛṣṇa consciousness and loses interest in self-realization, he must engage in sinful activities. All one’s activities in a life devoid of Kṛṣṇa consciousness simply lead to defeat and misuse of one’s life. Naturally one who comes to Kṛṣṇa consciousness regrets his previous sinful activities in the human form. Only by this process can one be delivered from the clutches of nescience or ignorance in materialistic life.

Král velice litoval, že opustil svoji královnu a odjel do lesa věnovat se hříšným činnostem. Když člověk lituje svých hříšných činností a toho, jak se vzdal vědomí Kṛṣṇy a dobré inteligence, cesta osvobození z hmotného zajetí je pro něho otevřená. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (5.5.5) stojí: parābhavas tāvad abodha-jāto yāvan na jijñāsata ātma-tattvam. Když člověk ztratí své vědomí Kṛṣṇy a zájem o seberealizaci, nutně se věnuje hříšným činnostem. Všechny činnosti toho, kdo žije bez vědomí Kṛṣṇy, znamenají pouze porážku a promarněný život. Ten, kdo přichází k vědomí Kṛṣṇy, přirozeně lituje svých minulých hříšných činností v lidské podobě. Jedině tak se člověk může osvobodit ze zajetí nevědomosti materialistického života.