Skip to main content
Library » Śrīmad-Bhāgavatam (Bhāgavata Purāṇa) » Canto 4: The Creation of the Fourth Order » CHAPTER TWENTY-THREE

Text 9

Sloka 9

Devanagari

Dévanágarí

सनत्कुमारो भगवान् यदाहाध्यात्मिकं परम् ।
योगं तेनैव पुरुषमभजत्पुरुषर्षभ: ॥ ९ ॥

Text

Verš

sanat-kumāro bhagavān
yad āhādhyātmikaṁ param
yogaṁ tenaiva puruṣam
abhajat puruṣarṣabhaḥ
sanat-kumāro bhagavān
yad āhādhyātmikaṁ param
yogaṁ tenaiva puruṣam
abhajat puruṣarṣabhaḥ

Synonyms

Synonyma

sanat-kumāraḥ — Sanat-kumāra; bhagavān — most powerful; yat — that which; āha — said; ādhyātmikam — spiritual advancement of life; param — ultimate; yogam — mysticism; tena — by that; eva — certainly; puruṣam — the Supreme Person; abhajat — worshiped; puruṣa-ṛṣabhaḥ — the best of human beings.

sanat-kumāraḥ — Sanat-kumāra; bhagavān — nejmocnější; yat — to, co; āha — řekl; ādhyātmikam — duchovní pokrok v životě; param — konečný; yogam — mysticismus; tena — tím; eva — jistě; puruṣam — Nejvyšší Osobu; abhajat — uctíval; puruṣa-ṛṣabhaḥ — nejlepší z lidí.

Translation

Překlad

Thus the best amongst human beings, Mahārāja Pṛthu, followed that path of spiritual advancement which was advised by Sanat-kumāra. That is to say, he worshiped the Supreme Personality of Godhead, Kṛṣṇa.

Mahārāja Pṛthu, nejlepší z lidských bytostí, kráčel cestou duchovního pokroku, kterou mu doporučil Sanat-kumāra — uctíval Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇu.

Purport

Význam

In this verse it is clearly said that Mahārāja Pṛthu, practicing the prāṇāyāma-yoga system, engaged in the service of the Supreme Personality of Godhead as advised by the saint Sanat-kumāra. In this verse the words puruṣam abhajat puruṣarṣabhaḥ are significant. Puruṣarṣabha refers to Mahārāja Pṛthu, the best amongst human beings, and puruṣam refers to the Supreme Personality of Godhead. The conclusion is that the best man amongst all men engages in the service of the Supreme Person. One puruṣa is worshipable, and the other puruṣa is the worshiper. When the puruṣa who worships, the living entity, thinks of becoming one with the Supreme Person, he simply becomes bewildered and falls into the darkness of ignorance. As stated by Lord Kṛṣṇa in Bhagavad-gītā (2.12), all living entities assembled in the battlefield, as well as Kṛṣṇa Himself, were also present in the past as individuals and would continue to be present in the future as individuals also. Therefore the two puruṣas, the living entity and the Supreme Personality of Godhead, never lose their respective identities.

Zde je jasně řečeno, že když Mahārāja Pṛthu praktikoval prāṇāyāma-yogu, sloužil tím Nejvyšší Osobnosti Božství, jak mu doporučil světec Sanat-kumāra. Významná jsou slova puruṣam abhajat puruṣarṣabhaḥ — puruṣarṣabha se vztahuje na Mahārāje Pṛthua, nejlepšího z lidí, a puruṣam označuje Nejvyšší Osobnost Božství. Z toho plyne, že ten, kdo je nejlepší ze všech lidí, slouží Nejvyšší Osobě. Jeden puruṣa je uctíván a druhý puruṣa uctívá. Když uctívající puruṣa (živá bytost) pomýšlí na splynutí s Nejvyšší Osobou, je tím zmaten a propadá se do temnoty nevědomosti. Pán Kṛṣṇa řekl v Bhagavad-gītě (2.12), že všechny živé bytosti přítomné na bojišti (včetně Kṛṣṇy Samotného) existovaly jako individuální osoby i v minulosti a budou tak existovat i v budoucnosti. Oba puruṣové — živá bytost a Nejvyšší Osobnost Božství — si tedy vždy zachovávají svou totožnost.

Actually, one who is self-realized engages himself in the service of the Lord perpetually, both in this life and in the next. Indeed, for devotees there is no difference between this life and the next. In this life a neophyte devotee is trained to serve the Supreme Personality of Godhead, and in the next life he approaches that Supreme Person in Vaikuṇṭha and renders the same devotional service. Even for the neophyte devotee, devotional service is considered brahma-bhūyāya kalpate. Devotional service to the Lord is never considered a material activity. Since he is acting on the brahma-bhūta platform, a devotee is already liberated. He therefore has no need to practice any other type of yoga in order to approach the brahma-bhūta stage. If the devotee adheres strictly to the orders of the spiritual master, follows the rules and regulations and chants the Hare Kṛṣṇa mantra, it should be concluded that he is already at the brahma-bhūta stage, as confirmed in Bhagavad-gītā (14.26):

Seberealizovaná osoba slouží Pánu neustále; v tomto životě i v příštím. Pro oddané není mezi tímto a příštím životem rozdíl. V tomto životě se začínající oddaný učí sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství a v příštím životě přichází za Nejvyšší Osobou na Vaikuṇṭhu, kde pokračuje v téže oddané službě. I v případě začínajícího oddaného je oddaná služba brahma-bhūyāya kalpate. Oddanou službu Pánu nelze nikdy považovat za hmotnou činnost. Jelikož oddaný jedná na úrovni brahma-bhūta, je již osvobozený, a nemusí tedy praktikovat žádný jiný druh yogy, aby tohoto stavu dosáhl. Pokud se přísně drží pokynů duchovního mistra, zpívá mantru Hare Kṛṣṇa a následuje pravidla a předpisy, znamená to, že již je ve stavu brahma-bhūta, což potvrzuje Bhagavad-gītā (14.26):

māṁ ca yo ’vyabhicāreṇa
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate
māṁ ca yo 'vyabhicāreṇa
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate

“One who is engaged in full devotional service, unfailing in all circumstances, at once transcends the modes of material nature and thus comes to the level of Brahman.”

“Kdo Mi slouží s úplnou oddaností a za žádných okolností se neodchýlí, ten ihned transcenduje kvality hmotné přírody, a tak se dostává na úroveň Brahmanu.”