Skip to main content

Text 45

Sloka 45

Devanagari

Dévanágarí

नारद: प्राह मुनये सरस्वत्यास्तटे नृप ।
ध्यायते ब्रह्म परमं व्यासायामिततेजसे ॥ ४५ ॥

Text

Verš

nāradaḥ prāha munaye
sarasvatyās taṭe nṛpa
dhyāyate brahma paramaṁ
vyāsāyāmita-tejase
nāradaḥ prāha munaye
sarasvatyās taṭe nṛpa
dhyāyate brahma paramaṁ
vyāsāyāmita-tejase

Synonyms

Synonyma

nāradaḥ — the great sage Nārada; prāha — instructed; munaye — unto the great sage; sarasvatyāḥ — of the river Sarasvatī; taṭe — on the bank; nṛpa — O King; dhyāyate — unto the meditative; brahma — Absolute Truth; paramam — the Supreme; vyāsāya — unto Śrīla Vyāsadeva; amita — unlimited; tejase — unto the powerful.

nāradaḥ — velký mudrc Nārada; prāha — předal; munaye — velkému mudrci; sarasvatyāḥ — řeky Sarasvatī; taṭe — na břehu; nṛpa — ó králi; dhyāyate — meditujícímu; brahma — Absolutní Pravda; paramam — Nejvyšší; vyāsāya — Śrīlovi Vyāsadevovi; amita — neomezeně; tejase — mocnému.

Translation

Překlad

In succession, O King, the great sage Nārada instructed Śrīmad-Bhāgavatam unto the unlimitedly powerful Vyāsadeva, who meditated in devotional service upon the Supreme Personality of Godhead, the Absolute Truth, on the bank of the river Sarasvatī.

Ó králi, velký mudrc Nārada předal Śrīmad-Bhāgavatam v posloupnosti neomezeně mocnému Vyāsadevovi, který meditoval na břehu řeky Sarasvatī, pohroužen do oddané služby Nejvyšší Osobnosti Božství, Absolutní Pravdě.

Purport

Význam

In the Fifth Chapter of the First Canto of Śrīmad-Bhāgavatam, Nārada instructed the great sage Vyāsadeva as follows:

V páté kapitole prvního zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu udělil Nārada velkému mudrci Vyāsadevovi následující pokyn:

atho mahā-bhāga bhavān amogha-dṛk
śuci-śravāḥ satya-rato dhṛta-vrataḥ
urukramasyākhila-bandha-muktaye
samādhinānusmara tad viceṣṭitam
atho mahā-bhāga bhavān amogha-dṛk
śuci-śravāḥ satya-rato dhṛta-vrataḥ
urukramasyākhila-bandha-muktaye
samādhinānusmara tad viceṣṭitam

“O greatly fortunate, pious philosopher, your name and fame are universal, and you are fixed in the Absolute Truth with spotless character and infallible vision. I ask you to meditate upon the activities of the Personality of Godhead, whose activities are unparalleled.”

“Ó šťastlivý a zbožný filozofe, jsi slavný po celém vesmíru, pevně soustředěný na Absolutní Pravdu, máš neposkvrněný charakter a dokonalou vizi. Žádám tě proto, abys meditoval o činnostech Osobnosti Božství, které jsou ve všech směrem zcela jedinečné.”

So in the disciplic succession of the Brahma sampradāya, the practice of yoga meditation is not neglected. But because the devotees are bhakti-yogīs, they do not undertake the trouble to meditate upon the impersonal Brahman; as indicated here, they meditate on brahma paramam, or the Supreme Brahman. Brahman realization begins from the impersonal effulgence, but by further progress of such meditation, manifestation of the Supreme Soul, Paramātmā realization, takes place. And progressing further, realization of the Supreme Personality of Godhead is fixed. Śrī Nārada Muni, as the spiritual master of Vyāsadeva, knew very well the position of Vyāsadeva, and thus he certified the qualities of Śrīla Vyāsadeva as fixed in the Absolute Truth with great vow, etc. Nārada advised meditation upon the transcendental activities of the Lord. Impersonal Brahman has no activities, but the Personality of Godhead has many activities, and all such activities are transcendental, without any tinge of material quality. If the activities of the Supreme Brahman were material activities, then Nārada would not have advised Vyāsadeva to meditate upon them. And the paraṁ brahma is Lord Śrī Kṛṣṇa, as confirmed in the Bhagavad-gītā. In the Tenth Chapter of the Bhagavad-gītā, when Arjuna realized the factual position of Lord Kṛṣṇa, he addressed Lord Kṛṣṇa in the following words:

Tato učednická posloupnost, Brahma-sampradāya, tedy neopomíjí jógovou meditaci. Jelikož oddaní jsou ale bhakti-yogīni, nemusí se namáhat s meditací o neosobním Brahmanu; jak je řečeno v tomto verši, meditují o brahma paramam, o Nejvyšším Brahmanu. Realizace Brahmanu začíná u neosobní záře, ale s dalším pokrokem v této meditaci se projeví Nejvyšší Duše, realizace Paramātmy. Další pokrok potom vede k realizaci Nejvyšší Osobnosti Božství. Śrī Nārada Muni jako duchovní mistr Vyāsadeva znal velice dobře postavení svého žáka a dosvědčil, že Śrīla Vyāsadeva je pevně soustředěn na Absolutní Pravdu, věrný svým velkým slibům atd., a doporučil mu meditovat o transcendentálních činnostech Pána. S neosobním Brahmanem se nepojí žádné činnosti, ale Osobnost Božství vykonává mnoho činností, které jsou zcela transcendentální. Kdyby byly činnosti Nejvyššího Brahmanu hmotné, Nārada by nedoporučoval Vyāsadevovi, aby o nich meditoval. A Bhagavad-gītā potvrzuje, že paraṁ brahma je Pán Śrī Kṛṣṇa. Když Arjuna v desáté kapitole Bhagavad-gīty pochopil skutečné postavení Pána Kṛṣṇy, oslovil Pána následovně:

paraṁ brahma paraṁ dhāma
pavitraṁ paramaṁ bhavān
puruṣaṁ śāśvataṁ divyam
ādi-devam ajaṁ vibhum
paraṁ brahma paraṁ dhāma
pavitraṁ paramaṁ bhavān
puruṣaṁ śāśvataṁ divyam
ādi-devam ajaṁ vibhum
āhus tvām ṛṣayaḥ sarve
devarṣir nāradas tathā
asito devalo vyāsaḥ
svayaṁ caiva bravīṣi me
āhus tvām ṛṣayaḥ sarve
devarṣir nāradas tathā
asito devalo vyāsaḥ
svayaṁ caiva bravīṣi me

Arjuna summarized the purpose of the Bhagavad-gītā by his realization of Lord Śrī Kṛṣṇa and thus said, “My dear Personality of Godhead, You are the Supreme Absolute Truth, the Original Person in the eternal form of bliss and knowledge, and this is confirmed by Nārada, Asita, Devala and Vyāsadeva, and, above all, Your personal self has also confirmed it.” (Bg. 10.12-13)

Arjuna díky své osobní realizaci Pána Kṛṣṇy shrnul obsah Bhagavad-gīty následovně: “Můj drahý Pane, jsi Nejvyšší Absolutní Pravda, Původní Osoba ve Své věčné podobě, plné blaženosti a poznání. Potvrzuje to i Nārada, Asita, Devala a Vyāsadeva a navíc jsi to potvrdil i Ty Samotný.” (Bg. 10.12-13)

When Vyāsadeva fixed his mind in meditation, he did it in bhakti-yoga trance and actually saw the Supreme Person with māyā, the illusory energy, in contraposition. As we have discussed before, the Lord’s māyā, or illusion, is also a representation because māyā has no existence without the Lord. Darkness is not independent of light. Without light, no one can experience the contraposition of darkness. However, this māyā, or illusion, cannot overcome the Supreme Personality of Godhead, but stands apart from Him (apāśrayam).

Když Vyāsadeva soustředil svoji mysl v meditaci, byl v tranzu bhakti-yogy a skutečně uviděl Nejvyšší Osobu v protikladu s māyou, iluzorní energií. Jak jsme již rozebrali dříve, Pánova māyā neboli iluze je také Jeho projevem, jelikož bez Pána nemůže existovat. Tma vždy závisí na světle. Bez světla by nikdo neznal tmu, která tvoří jeho protiklad. Tato māyā neboli iluze ovšem nemůže nikdy překonat Nejvyšší Osobnost Božství, a proto se drží stranou Pána (apāśrayam).

Therefore, perfection of meditation is realization of the Personality of Godhead along with His transcendental activities. Meditation on the impersonal Brahman is a troublesome business for the meditator, as confirmed in the Bhagavad-gītā (12.5): kleśo ’dhikataras teṣām avyaktāsakta-cetasām.

Dokonalostí meditace je tedy realizovat Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, společně s Jeho transcendentálními činnostmi. Meditace o neosobním Brahmanu přináší člověku mnoho těžkostí, což je potvrzeno v Bhagavad-gītě (12.5): kleśo 'dhikataras teṣām avyaktāsakta-cetasām.