Text 50
Text 50
Text
Verš
nā pāri sahite, ebe chāḍiba jīvana
nā pāri sahite, ebe chāḍiba jīvana
Synonyms
Synonyma
Translation
Překlad
“How long can we tolerate the blasphemy by Your critics against Your conduct? We should give up our lives rather than hear such blasphemy.
„Jak dlouho máme ještě snášet neustálé pomluvy kritiků namířené proti Tvému chování? Než je poslouchat, raději skoncujeme se svými životy.“
Purport
Význam
One of the most important instructions by Śrī Caitanya Mahāprabhu regarding regular Vaiṣṇava behavior is that a Vaiṣṇava should be tolerant like a tree and submissive like grass.
Jedním z nejdůležitějších pokynů Śrī Caitanyi Mahāprabhua ohledně správného vaiṣṇavského chování je, že vaiṣṇava by měl být snášenlivý jako strom a pokorný jako tráva.
amāninā māna-dena kīrtanīyaḥ sadā hariḥ
taror iva sahiṣṇunā
amāninā māna-dena
kīrtanīyaḥ sadā hariḥ
“One should chant the holy name of the Lord in a humble state of mind, thinking oneself lower than the straw in the street; one should be more tolerant than a tree, devoid of all sense of false prestige and ready to offer all respect to others. In such a state of mind one can chant the holy name of the Lord constantly.” Nevertheless, the author of these instructions, Lord Caitanya Mahāprabhu, did not tolerate the misbehavior of Jagāi and Mādhāi. When they harmed Lord Nityānanda Prabhu, He immediately became angry and wanted to kill them, and it was only by the mercy of Lord Nityānanda Prabhu that they were saved. One should be very meek and humble in his personal transactions, and if insulted a Vaiṣṇava should be tolerant and not angry. But if there is blasphemy against one’s guru or another Vaiṣṇava, one should be as angry as fire. This was exhibited by Lord Caitanya Mahāprabhu. One should not tolerate blasphemy against a Vaiṣṇava but should immediately take one of three actions. If someone blasphemes a Vaiṣṇava, one should stop him with arguments and higher reason. If one is not expert enough to do this he should give up his life on the spot, and if he cannot do this, he must go away. While Caitanya Mahāprabhu was in Benares or Kāśī, the Māyāvādī sannyāsīs blasphemed Him in many ways because although He was a sannyāsī He was indulging in chanting and dancing. Tapana Miśra and Candraśekhara heard this criticism, and it was intolerable for them because they were great devotees of Lord Caitanya. They could not stop it, however, and therefore they appealed to Lord Caitanya Mahāprabhu because this blasphemy was so intolerable that they had decided to give up their lives.
„Člověk by měl zpívat svaté jméno Pána v pokorném stavu mysli, považuje se za nižšího než tráva na ulici. Měl by být snášenlivější než strom, prostý touhy po uznání a připravený vzdávat veškerou úctu druhým. V tomto rozpoložení může zpívat svaté jméno Pána neustále.“ Autor těchto pokynů, Pán Caitanya Mahāprabhu, však netoleroval špatné chování Jagāie a Mādhāie. Když ublížili Pánu Śrī Nityānandovi, okamžitě se rozzlobil a chtěl je zabít, a pouze milostí Pána Nityānandy Prabhua byli zachráněni. Vaiṣṇava by měl být ve svých osobních záležitostech pokorný, a je-li uražen, měl by to tolerovat, a ne se zlobit. Pokud však někdo uráží jeho gurua nebo jiného vaiṣṇavu, měl by se rozzlobit jako oheň. To předvedl Pán Caitanya Mahāprabhu. Pomluvy vaiṣṇavů bychom neměli tolerovat, ale měli bychom okamžitě udělat jednu z následujících věcí. Pomlouvá-li někdo vaiṣṇavu, měli bychom jej zastavit argumenty a vyšší logikou. Pokud pro to nejsme dostatečně zkušení, měli bychom si na místě vzít život, a když nejsme schopni toho, musíme odejít pryč. Když Caitanya Mahāprabhu přebýval ve Váránasí neboli Káší, māyāvādští sannyāsī Jej mnoha způsoby pomlouvali proto, že zpíval a tančil, ačkoliv byl sannyāsī. Tapana Miśra a Candraśekhara tyto pomluvy slyšeli, a to pro ně bylo nesnesitelné, protože byli velkými oddanými Pána Caitanyi. Nebyli tomu však schopni zabránit, a proto přišli za Pánem Caitanyou Mahāprabhuem, jelikož to pro ně bylo tak nesnesitelné, že si byli připraveni sáhnout na život.