ŚB 7.5.22

हिरण्यकशिपुरुवाच
प्रह्रादानूच्यतां तात स्वधीतं किञ्चिदुत्तमम् ।
कालेनैतावतायुष्मन् यदशिक्षद्गुरोर्भवान् ॥ २२ ॥
hiraṇyakaśipur uvāca
prahrādānūcyatāṁ tāta
svadhītaṁ kiñcid uttamam
kālenaitāvatāyuṣman
yad aśikṣad guror bhavān

Synonyma

hiraṇyakaśipuḥ uvācakrál Hiraṇyakaśipu řekl; prahrādamůj milý Prahlāde; anūcyatāmať je řečeno; tātamůj milý synu; svadhītamnaučené; kiñcitněco; uttamamvelmi pěkné; kālena etāvatāpo tak dlouhou dobu; āyuṣmanó požehnaný dlouhým životem; yatco; aśikṣatnaučil ses; guroḥod svých učitelů; bhavānty.

Překlad

Hiraṇyakaśipu řekl: Můj milý synu Prahlāde, požehnaný dlouhým životem, tak dlouho již nasloucháš svým učitelům vykládajícím různá témata. Nyní mi prosím zopakuj, co z tohoto poznání považuješ za nejlepší.

Význam

Hiraṇyakaśipu se zde svého syna dotazuje, co se naučil od svého gurua. Prahlāda Mahārāja měl dva druhy guruů: Ṣaṇḍa a Amarka, synové Śukrācāryi v rodové učednické posloupnosti, byli guruové jmenovaní jeho otcem, ale dalším Prahlādovým guruem byl vznešený Nārada Muni, od něhož se učil, když byl v lůně své matky. Prahlāda Mahārāja odpověděl na otcův dotaz poučením, které dostal od svého duchovního učitele Nārady. Znovu tedy nastala neshoda názorů, protože Prahlāda chtěl vyložit to nejlepší, co se naučil od svého duchovního učitele, zatímco Hiraṇyakaśipu očekával, že uslyší o politice a diplomacii, kterým se Prahlāda učil u Ṣaṇḍy a Amarky. Když nyní Prahlāda Mahārāja začal vykládat, co se naučil od svého gurua Nārady Muniho, neshoda mezi otcem a synem nabyla hrozivé podoby.