ŚB 6.5.35
Dévanágarí
चुक्रोध नारदायासौ पुत्रशोकविमूर्च्छित: ।
देवर्षिमुपलभ्याह रोषाद्विस्फुरिताधर: ॥ ३५ ॥
देवर्षिमुपलभ्याह रोषाद्विस्फुरिताधर: ॥ ३५ ॥
Verš
cukrodha nāradāyāsau
putra-śoka-vimūrcchitaḥ
devarṣim upalabhyāha
roṣād visphuritādharaḥ
putra-śoka-vimūrcchitaḥ
devarṣim upalabhyāha
roṣād visphuritādharaḥ
Synonyma
cukrodha — velice se rozhněval; nāradāya — na velkého mudrce Nāradu Muniho; asau — ten (Dakṣa); putra-śoka — kvůli nářku nad ztrátou svých synů; vimūrcchitaḥ — téměř omdlel; devarṣim — velkého mudrce Devarṣiho Nāradu; upalabhya — když viděl; āha — řekl; roṣāt — velkým hněvem; visphurita — třásly se; adharaḥ — jehož rty.
Překlad
Když Dakṣa slyšel, že Savalāśvové také opustili tento svět a zaměstnali se oddanou službou, rozhněval se na Nāradu a nářkem téměř omdlel. Když Nāradu uviděl, rty se mu roztřásly hněvem a pronesl tato slova.
Význam
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura poznamenává, že Nārada Muni vysvobodil celý rod Svāyambhuvy Manua, počínaje Priyavratou a Uttānapādou. Vysvobodil Uttānapādova syna Dhruvu, a dokonce i Prācīnabarhiho, který se věnoval plodonosným činnostem. Nemohl však vysvobodit Prajāpatiho Dakṣu. Prajāpati Dakṣa ho před sebou spatřil proto, že ho Nārada přišel osobně vysvobodit. Nārada Muni využil příležitosti přijít za ním, když byl zarmoucený, protože doba zármutku je vhodnou dobou, kdy může člověk ocenit bhakti-yogu. Jak uvádí Bhagavad-gītā (7.16), oddanou službu se snaží pochopit čtyři druhy lidí — ārta (ten, kdo trpí), arthārthī (ten, kdo potřebuje peníze), jijñāsu (ten, kdo je zvídavý) a jñānī (ten, kdo má poznání). Prajāpati Dakṣa velice trpěl ztrátou svých synů, a Nārada proto využil příležitosti, aby ho poučil o vysvobození z hmotných pout.