ŚB 6.4.26
Dévanágarí
यदोपरामो मनसो नामरूप-
रूपस्य दृष्टस्मृतिसम्प्रमोषात् ।
य ईयते केवलया स्वसंस्थया
हंसाय तस्मै शुचिसद्मने नम: ॥ २६ ॥
रूपस्य दृष्टस्मृतिसम्प्रमोषात् ।
य ईयते केवलया स्वसंस्थया
हंसाय तस्मै शुचिसद्मने नम: ॥ २६ ॥
Verš
yadoparāmo manaso nāma-rūpa-
rūpasya dṛṣṭa-smṛti-sampramoṣāt
ya īyate kevalayā sva-saṁsthayā
haṁsāya tasmai śuci-sadmane namaḥ
rūpasya dṛṣṭa-smṛti-sampramoṣāt
ya īyate kevalayā sva-saṁsthayā
haṁsāya tasmai śuci-sadmane namaḥ
Synonyma
yadā — když v tranzu; uparāmaḥ — úplné ukončení; manasaḥ — mysli; nāma-rūpa — hmotná jména a podoby; rūpasya — toho, prostřednictvím čeho se projevují; dṛṣṭa — hmotného pohledu; smṛti — a vzpomínek; sampramoṣāt — díky zničení; yaḥ — kdo (Nejvyšší Osobnost Božství); īyate — je vnímán; kevalayā — s duchovní; sva-saṁsthayā — Svou původní podobou; haṁsāya — svrchovaně čistému; tasmai — Jemu; śuci-sadmane — Jehož lze realizovat jedině ve stavu čisté duchovní existence; namaḥ — s úctou se klaním.
Překlad
Když je vědomí zcela zbavené hrubého i jemného znečištění hmotnou existencí a není vzrušené jako během činného stavu či snění a když mysl není ztracená jako v hlubokém spánku (suṣupti), člověk se dostává na úroveň tranzu. Tehdy překonává svůj hmotný pohled a vzpomínky mysli, jež projevují jména a podoby. Jedině v takovém tranzu je zjevena Nejvyšší Osobnost Božství. Pokloňme se tedy s úctou Nejvyššímu Pánu, Jehož lze vidět v tomto neznečištěném, transcendentálním stavu.
Význam
Existují dvě stádia realizace Boha. Jedno se nazývá sujñeyam, snadno pochopitelné (obvykle mentální spekulací), a druhé durjñeyam, chápané jen s velkými potížemi. Realizace Paramātmy a Brahmanu jsou považovány za sujñeyam, ale realizace Nejvyšší Osobnosti Božství je durjñeyam. Jak je zde popsáno, konečné realizace Osobnosti Božství člověk dosáhne tehdy, když se vzdá činností mysli — myšlení, cítění a chtění—neboli když skončí s mentální spekulací. Tato transcendentální realizace je výše než suṣupti, hluboký spánek. V našem hrubém podmíněném stavu vnímáme vše prostřednictvím hmotné zkušenosti a vzpomínek a v jemném stavu vnímáme svět ve snech. Proces vidění rovněž zahrnuje vzpomínky a rovněž existuje v jemné podobě. Nad hrubou zkušeností a sny je suṣupti, hluboký spánek, a když živá bytost dospěje na zcela duchovní úroveň, kdy transcenduje hluboký spánek, dosáhne tranzu (viśuddha-sattva či vasudeva-sattva), v němž je zjevena Osobnost Božství.
Ataḥ śrī-kṛṣṇa-nāmādi na bhaved grāhyam indriyaiḥ — živá bytost nemůže realizovat původní Osobnost Božství, dokud je na hrubé či jemné smyslové úrovni, na úrovni duality. Sevonmukhe hi jihvādau svayam eva sphuraty adaḥ. Když však zaměstná své smysly službou Pánu — zvláště jazyk zpíváním Hare Kṛṣṇa mantry a ochutnáváním jedině Kṛṣṇova prasādam v postoji služby — Nejvyšší Osobnost Božství se jí zjeví. To zde vyjadřuje slovo śuci-sadmane. Śuci znamená “očištěné”. Když si člověk osvojí postoj poskytování služby svými smysly, celá jeho existence se stane śuci-sadma, úrovní dokonalé čistoty. Dakṣa se tedy s úctou klaní Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, Jenž je zjeven na úrovni śuci-sadma. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura v této souvislosti cituje následující modlitbu Pána Brahmy ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.14.6): tathāpi bhūman mahimāguṇasya te viboddhum arhaty amalāntar-ātmabhiḥ. “Můj Pane, ten, jehož srdce bylo zcela očištěno, může porozumět Tvým transcendentálním vlastnostem a velikosti Tvých činností.”