ŚB 5.2.22
Dévanágarí
आग्नीध्रो राजातृप्त: कामानामप्सरसमेवानुदिनमधिमन्यमानस्तस्या: सलोकतां श्रुतिभिरवारुन्ध यत्र पितरो मादयन्ते ॥ २२ ॥
Verš
āgnīdhro rājātṛptaḥ kāmānām apsarasam evānudinam adhi-manyamānas tasyāḥ salokatāṁ śrutibhir avārundha yatra pitaro mādayante.
Synonyma
āgnīdhraḥ — Āgnīdhra; rājā — král; atṛptaḥ — neuspokojený; kāmānām — smyslovým požitkem; apsarasam — na nebeskou ženu (Pūrvacitti); eva — jistě; anudinam — den za dnem; adhi — nadmíru; manyamānaḥ — myslel; tasyāḥ — její; sa-lokatām — přemístění na stejnou planetu; śrutibhiḥ — prostřednictvím Ved; avārundha — dosáhl; yatra — kde; pitaraḥ — předkové; mādayante — radují se.
Překlad
Poté, co Pūrvacitti odešla, na ni král Āgnīdhra neustále myslel, neboť jeho chtivé touhy nebyly zdaleka uspokojeny. V souladu s védskými výroky tedy král po smrti dospěl na stejnou planetu jako jeho nebeská manželka. Tato planeta, jež se nazývá Pitṛloka, je místem, kde Pitové (předkové) žijí ve velkých radovánkách.
Význam
Když člověk na něco neustále myslí, dostane po smrti tomu odpovídající tělo. Mahārāja Āgnīdhra neustále myslel na Pitṛloku—místo, kam se vrátila jeho manželka. Po smrti tedy dosáhl stejné planety; patrně proto, aby s ní znovu žil. Bhagavad-gītā také říká:
yaṁ yaṁ vāpi smaran bhāvaṁ
tyajaty ante kalevaram
taṁ tam evaiti kaunteya
sadā tad-bhāva-bhāvitaḥ
tyajaty ante kalevaram
taṁ tam evaiti kaunteya
sadā tad-bhāva-bhāvitaḥ
“Živá bytost bezpochyby dosáhne právě takového stavu bytí, na jaký vzpomíná, když opouští své tělo.” (Bg. 8.6) Můžeme dojít k přirozenému závěru, že budeme-li neustále myslet na Kṛṣṇu — rozvineme-li plné vědomí Kṛṣṇy — můžeme být přemístěni na planetu zvanou Goloka Vṛndāvana, kde Kṛṣṇa věčně žije.