Śrīmad-bhāgavatam 4.9.33
Verš
prasupta iva bhinna-dṛk
tapye dvitīye ’py asati
bhrātṛ-bhrātṛvya-hṛd-rujā
Synonyma
daivīm — Osobnosti Božství; māyām — iluzorní energie; upāśritya — uchýlil jsem se k; prasuptaḥ — snil ve spánku; iva — jako; bhinna-dṛk — odděleným pohledem; tapye — bědoval jsem; dvitīye — v iluzorní energii; api — ačkoliv; asati — dočasné; bhrātṛ — bratr; bhrātṛvya — nepřítel; hṛt — v srdci; rujā — bědováním.
Překlad
Dhruva Mahārāja bědoval: Iluzorní energie si mě zcela podmanila—spal jsem na jejím klíně a nebyl si vědom skutečné situace. Pohledem duality jsem viděl svého bratra jako nepřítele a v srdci jsem se bezdůvodně trápil a myslel si: “Jsou to moji nepřátelé.”
Význam
Oddanému je zjeveno pravé poznání jen za předpokladu, že milostí Pána dospěje ke správnému závěru o životě. Představy přátel a nepřátel, které si v tomto hmotném světě vytváříme, jsou něco jako noční sny. Ve snu si vytváříme mnoho představ z různých dojmů uchovaných v podvědomí mysli, ale všechny takové výtvory jsou dočasné a neskutečné. Stejně tak ačkoliv jsme v hmotném životě zdánlivě bdělí, z pouhé představivosti si vytváříme mnoho přátel a nepřátel, protože nemáme informace o duši a Nadduši. Śrīla Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī říká, že v hmotném světě nebo hmotném vědomí znamená dobré a špatné jedno a totéž. Rozdíl mezi dobrým a špatným je pouze mentální představa. Všechny živé bytosti jsou ve skutečnosti synové Boha, vedlejší produkty Jeho okrajové energie. Vliv tří kvalit hmotné přírody nás znečistil a nyní rozlišujeme jednu duchovní jiskru od druhé. To je další způsob snění. V Bhagavad-gītě je řečeno, že ti, kdo jsou skutečně učení, nevidí rozdíl mezi vzdělaným člověkem, brāhmaṇou, slonem, psem a caṇḍālou. Nedívají se z hlediska vnějšího těla, ale vidí osobu jako duši. Díky vyššímu chápání můžeme dojít k poznání, že hmotné tělo není nic než kombinace pěti hmotných prvků. Tělesná stavba lidí a polobohů je v tomto smyslu také naprosto stejná. Z duchovního hlediska jsme všichni duchovní jiskry, nedílné části Nejvyšší Duše, Boha. Po hmotné i duchovní stránce jsme stejní, ale pod nátlakem iluzorní energie si vytváříme přátele a nepřátele. Dhruva Mahārāja proto prohlásil: daivīṁ māyām upāśritya — příčinou jeho zmatení byl jeho styk s iluzorní, hmotnou energií.