Śrīmad-bhāgavatam 4.8.44
Verš
prāṇendriya-mano-malam
śanair vyudasyābhidhyāyen
manasā guruṇā gurum
Synonyma
prāṇāyāmena — pomocí dechových cvičení; tri-vṛtā — třemi doporučenými způsoby; prāṇa-indriya — životní vzduch a smysly; manaḥ — mysl; malam — nečistota; śanaiḥ — postupně; vyudasya — vzdát se; abhidhyāyet — medituj o; manasā — v mysli; guruṇā — nerozrušené; gurum — nejvyšším duchovním mistrovi, Kṛṣṇovi.
Překlad
Až usedneš na āsan, provozuj tři druhy dechových cvičení, a tak postupně ovládni životní vzduch, mysl a smysly. Zbav se veškerého hmotného znečištění a s velkou trpělivostí začni meditovat o Nejvyšší Osobnosti Božství.
Význam
Tato sloka souhrnně popisuje celý jógový systém a zvláště klade důraz na dechová cvičení, která jsou určena k uklidnění mysli. Mysl je od přírody vrtkavá a neustále těká z místa na místo, ale prostřednictvím dechových cvičení ji lze uklidnit. Co však bylo možné před milióny lety, v dobách Dhruvy Mahārāje, dnes neplatí. V současnosti existuje jen jedna metoda uklidnění mysli — upřít ji přímo na lotosové nohy Pána zpíváním svatého jména. Zpíváním mantry Hare Kṛṣṇa se můžeme ihned soustředit na transcendentální zvukovou vibraci a myslet na lotosové nohy Pána. Velmi rychle se pak dostaneme do stavu duchovního tranzu neboli samādhi. Nejvyšší Osobnost Božství se od Svého jména neliší, a proto ten, kdo zpívá Pánova jména, na Pána neustále myslí.
Dhruva Mahārāja dostal od Nārady pokyn meditovat o nejvyšším guruovi, nejvyšším duchovním mistrovi. Kṛṣṇa je nejvyšší duchovní mistr, caitya-guru neboli Nadduše, která sídlí v srdci každého. Pomáhá nám z nitra (viz Bhagavad-gītā) a posílá nám duchovního mistra, který pomáhá zvenčí. Duchovní mistr je vnějším projevem caitya-gurua, duchovního mistra sídlícího v našem srdci.
Postup, jehož pomocí se lze zbavit myšlenek na hmotné věci, se nazývá pratyāhāra — osvobození od všech hmotných myšlenek a zaměstnání. Slovo abhidhyāyet naznačuje, že úspěšná meditace má za předpoklad naprostou soustředěnost mysli. Meditace znamená myslet na Pána v našem nitru. Ať už se toho dosáhne aṣṭāṅga-yogou nebo metodou, kterou śāstry zvláště doporučují pro náš současný věk — neustálým zpíváním svatého jména Pána — v obou případech je konečný cíl stejný: meditovat o Nejvyšší Osobnosti Božství.