ŚB 4.12.22
Dévanágarí
तं कृष्णपादाभिनिविष्टचेतसं
बद्धाञ्जलिं प्रश्रयनम्रकन्धरम् ।
सुनन्दनन्दावुपसृत्य सस्मितं
प्रत्यूचतु: पुष्करनाभसम्मतौ ॥ २२ ॥
बद्धाञ्जलिं प्रश्रयनम्रकन्धरम् ।
सुनन्दनन्दावुपसृत्य सस्मितं
प्रत्यूचतु: पुष्करनाभसम्मतौ ॥ २२ ॥
Verš
taṁ kṛṣṇa-pādābhiniviṣṭa-cetasaṁ
baddhāñjaliṁ praśraya-namra-kandharam
sunanda-nandāv upasṛtya sasmitaṁ
pratyūcatuḥ puṣkaranābha-sammatau
baddhāñjaliṁ praśraya-namra-kandharam
sunanda-nandāv upasṛtya sasmitaṁ
pratyūcatuḥ puṣkaranābha-sammatau
Synonyma
tam — k němu; kṛṣṇa — Pána Kṛṣṇy; pāda — na lotosové nohy; abhiniviṣṭa — pohroužený v myšlenkách; cetasam — jehož srdce; baddha-añjalim — se sepjatýma rukama; praśraya — velice pokorně; namra — poklonil se; kandharam — jehož krk; sunanda — Sunanda; nandau — a Nanda; upasṛtya — přistoupili; sa-smitam — s úsměvem; pratyūcatuḥ — oslovili; puṣkara-nābha — Pána Viṣṇua, Jenž má lotosový pupek; sammatau — důvěrní služebníci.
Překlad
Dhruva Mahārāja byl neustále pohroužený v myšlenkách na lotosové nohy Pána Kṛṣṇy. Jeho srdce bylo plné Kṛṣṇy. Když k němu dva důvěrní služebníci Nejvyššího Pána, Nanda a Sunanda, s úsměvem přistoupili, pokorně se jim poklonil se sepjatýma rukama. Poté k němu takto promluvili.
Význam
Důležité je slovo puṣkaranābha-sammatau. Kṛṣṇa, Pán Viṣṇu, má lotosové oči, lotosový pupek, lotosové nohy a lotosové dlaně. Zde je nazván puṣkara-nābha, což znamená “Nejvyšší Pán, Jenž má lotosový pupek”. Sammatau znamená “dva důvěrní nebo velice poslušní služebníci”. Rozdíl mezi materialistickým a duchovním způsobem života je, že ten první znamená neposlušnost a druhý naopak poslušnost vůli Nejvyššího Pána. Všechny živé bytosti jsou nedílné části Osobnosti Božství a jejich přirozenou povinností je Pána vždy poslouchat. V tom spočívá dokonalá jednota.
Ve vaikuṇṭhském světě žijí všechny živé bytosti v jednotě s Nejvyšším Pánem, jelikož Mu nikdy neodporují. Zde v hmotném světě však nejsou sammata, poslušné, ale naopak asammata, neposlušné. Lidská životní podoba je příležitostí naučit se poslouchat Pánovy pokyny. Takovou výchovu zavádí do společnosti hnutí pro vědomí Kṛṣṇy. Bhagavad-gītā říká, že zákony přírody jsou neúprosné a nikdo je nemůže překonat. Snadno je překonají jen ti, kdo se Nejvyššímu Pánu odevzdají a souhlasí, že budou následovat Jeho pokyny. Dhruva Mahārāja v tomto ohledu poskytuje jedinečný příklad. Jen díky tomu, že přijal pokyny Nejvyšší Osobnosti Božství a vyvinul lásku k Bohu, dostal příležitost setkat se s důvěrnými služebníky Pána Viṣṇua tváří v tvář. To, co bylo možné pro Dhruvu, je možné pro všechny. Každý, kdo se upřímně věnuje oddané službě, může časem dosáhnout téže dokonalosti lidské životní podoby.