Śrīmad-bhāgavatam 3.5.13
Verš
viraktim anyatra karoti puṁsaḥ
hareḥ padānusmṛti-nirvṛtasya
samasta-duḥkhāpyayam āśu dhatte
Synonyma
sā — tato vyprávění o Kṛṣṇovi, kṛṣṇa-kathā; śraddadhānasya — toho, kdo touží naslouchat; vivardhamānā — postupně zvyšují; viraktim — lhostejnost; anyatra — k jiným věcem (než jsou tato vyprávění); karoti — činí; puṁsaḥ — toho, kdo je takto zaměstnán; hareḥ — Pána; pada-anusmṛti — neustálé vzpomínání na lotosové nohy Pána; nirvṛtasya — ten, kdo dosáhl této transcendentální blaženosti; samasta-duḥkha — všechny útrapy; apyayam — zničeny; āśu — neprodleně; dhatte — vykonává.
Překlad
Jakmile si někdo přeje neustále naslouchat tomuto vyprávění, kṛṣṇa-kathā postupně zvyšuje jeho lhostejnost ke všemu ostatnímu. Útrapy oddaného, který dosáhl transcendentální blaženosti a bez přestání vzpomíná na lotosové nohy Pána Kṛṣṇy, okamžitě zmizí.
Význam
Musíme bezpečně vědět, že kṛṣṇa-kathā a Kṛṣṇa jsou na absolutní úrovni jedno a totéž. Pán je Absolutní Pravda, a proto Jeho jméno, podoba, vlastnosti atd. — což všechno dohromady znamená kṛṣṇa-kathā — se od Něho neliší. Bhagavad-gītā, kterou vyslovil Pán, se vyrovná Pánu Samotnému. Když upřímný oddaný čte Bhagavad-gītu, je to stejně dobré, jako kdyby se osobně setkal s Pánem tváří v tvář. Toto však neplatí pro světského spekulanta. Při čtení Bhagavad-gīty jsou přítomné všechny energie Pána; pokud ovšem čteme tak, jak v Gītě doporučuje Samotný Pán. Nikdo nemůže očekávat žádný transcendentální přínos z toho, že si bude pošetile vytvářet vlastní výklad Bhagavad-gīty. Jakmile se někdo snaží vykřesat z Bhagavad-gīty nějaký umělý význam nebo výklad s postranním úmyslem, není śraddadhāna-puṁsaḥ (tzn. ten, kdo naslouchá kṛṣṇa-kathā autorizovaným způsobem). Takový člověk nemůže ze čtení Bhagavad-gīty získat žádný prospěch bez ohledu na to, jak velkým je učencem v očích obyčejných lidí. Zato śraddadhāna neboli věřící oddaný může z Bhagavad-gīty vytěžit veškerý zisk, neboť díky všemocnosti Pána získá transcendentální blaženost, která ho zbaví připoutanosti a odstraní všechna průvodní hmotná utrpení. Jedině oddaný může na základě vlastní zkušenosti pochopit význam tohoto verše, který pronesl Vidura. Život čistého oddaného naplňuje požitek z neustálého vzpomínání na lotosové nohy Pána nasloucháním kṛṣṇa-kathā. Pro takového oddaného neexistuje žádný hmotný život a vychvalovaná blaženost brahmānandy je pro něho nicotná, neboť se nalézá uprostřed transcendentálního oceánu blaženosti.