ŚB 3.5.13

सा श्रद्दधानस्य विवर्धमाना
विरक्तिमन्यत्र करोति पुंस: ।
हरे: पदानुस्मृतिनिर्वृतस्य
समस्तदु:खाप्ययमाशु धत्ते ॥ १३ ॥
sā śraddadhānasya vivardhamānā
viraktim anyatra karoti puṁsaḥ
hareḥ padānusmṛti-nirvṛtasya
samasta-duḥkhāpyayam āśu dhatte

Synonyma

tato vyprávění o Kṛṣṇovi, kṛṣṇa-kathā; śraddadhānasyatoho, kdo touží naslouchat; vivardhamānāpostupně zvyšují; viraktimlhostejnost; anyatrak jiným věcem (než jsou tato vyprávění); karotičiní; puṁsaḥtoho, kdo je takto zaměstnán; hareḥPána; pada-anusmṛtineustálé vzpomínání na lotosové nohy Pána; nirvṛtasyaten, kdo dosáhl této transcendentální blaženosti; samasta-duḥkhavšechny útrapy; apyayamzničeny; āśuneprodleně; dhattevykonává.

Překlad

Jakmile si někdo přeje neustále naslouchat tomuto vyprávění, kṛṣṇa-kathā postupně zvyšuje jeho lhostejnost ke všemu ostatnímu. Útrapy oddaného, který dosáhl transcendentální blaženosti a bez přestání vzpomíná na lotosové nohy Pána Kṛṣṇy, okamžitě zmizí.

Význam

Musíme bezpečně vědět, že kṛṣṇa-kathā a Kṛṣṇa jsou na absolutní úrovni jedno a totéž. Pán je Absolutní Pravda, a proto Jeho jméno, podoba, vlastnosti atd. — což všechno dohromady znamená kṛṣṇa-kathā — se od Něho neliší. Bhagavad-gītā, kterou vyslovil Pán, se vyrovná Pánu Samotnému. Když upřímný oddaný čte Bhagavad-gītu, je to stejně dobré, jako kdyby se osobně setkal s Pánem tváří v tvář. Toto však neplatí pro světského spekulanta. Při čtení Bhagavad-gīty jsou přítomné všechny energie Pána; pokud ovšem čteme tak, jak v Gītě doporučuje Samotný Pán. Nikdo nemůže očekávat žádný transcendentální přínos z toho, že si bude pošetile vytvářet vlastní výklad Bhagavad-gīty. Jakmile se někdo snaží vykřesat z Bhagavad-gīty nějaký umělý význam nebo výklad s postranním úmyslem, není śraddadhāna-puṁsaḥ (tzn. ten, kdo naslouchá kṛṣṇa-kathā autorizovaným způsobem). Takový člověk nemůže ze čtení Bhagavad-gīty získat žádný prospěch bez ohledu na to, jak velkým je učencem v očích obyčejných lidí. Zato śraddadhāna neboli věřící oddaný může z Bhagavad-gīty vytěžit veškerý zisk, neboť díky všemocnosti Pána získá transcendentální blaženost, která ho zbaví připoutanosti a odstraní všechna průvodní hmotná utrpení. Jedině oddaný může na základě vlastní zkušenosti pochopit význam tohoto verše, který pronesl Vidura. Život čistého oddaného naplňuje požitek z neustálého vzpomínání na lotosové nohy Pána nasloucháním kṛṣṇa-kathā. Pro takového oddaného neexistuje žádný hmotný život a vychvalovaná blaženost brahmānandy je pro něho nicotná, neboť se nalézá uprostřed transcendentálního oceánu blaženosti.