Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 3.31.32

Verš

yady asadbhiḥ pathi punaḥ
śiśnodara-kṛtodyamaiḥ
āsthito ramate jantus
tamo viśati pūrvavat

Synonyma

yadi — když; asadbhiḥ — s hříšnými; pathi — na cestě; punaḥ — znovu; śiśna — pro genitálie; udara — pro žaludek; kṛta — vykonávané; udyamaiḥ — jejíž snahy; āsthitaḥ — sdružuje se; ramate — užívá; jantuḥ — živá bytost; tamaḥ — temnota; viśati — vstupuje; pūrva-vat — jako předtím.

Překlad

Pokud se tedy živá bytost znovu drží cesty hříchu a nechá se ovlivnit smyslnými lidmi, kteří vyhledávají sexuální požitek a uspokojení jazyka, jde znovu do pekla jako předtím.

Význam

Jak již bylo vysvětleno, podmíněná duše musí projít utrpením v peklech Andha-tāmisra a Tāmisra a potom dostane pekelné tělo, například psí nebo prasečí. Po několika takových životech znovu dospěje do lidské podoby. Jak se člověk rodí, Kapiladeva také popsal. Lidská bytost se vyvíjí v břiše matky, trpí tam a potom vyjde ven. Pokud po tom všem utrpení získala další příležitost v lidském těle, ale promarňuje svůj drahocenný čas ve společnosti lidí, kteří vyhledávají sex a chutná jídla, přirozeně se znovu propadne do stejných pekel, Andha-tāmisra a Tāmisra.

Lidé se obvykle věnují uspokojování jazyka a genitálií. To je hmotný život. Hmotný život znamená “jez, pij, raduj se a užívej si”, bez jakéhokoliv zájmu o pochopení své duchovní totožnosti a duchovní pokrok. Jelikož si materialističtí lidé hledí jazyka, žaludku a genitálií, ten, kdo chce dělat pokroky v duchovním životě, si musí dávat velký pozor na styky s takovými lidmi. Sdružovat se s materialisty znamená záměrně páchat sebevraždu v lidské životní podobě. Je proto řečeno, že inteligentní člověk se má vzdát takové nežádoucí společnosti a neustále se stýkat se svatými osobami. Ve společnosti svatých osob se zbaví všech pochybností o duchovním rozvoji života a bude dělat znatelný pokrok na cestě k duchovnímu porozumění. Někdy vidíme, že lidé velice lpí na určitém druhu náboženské víry. Hinduisté, muslimové a křesťané si hledí svého náboženství a chodí do kostela, chrámu nebo mešity, ale naneštěstí se nedokáží vzdát společnosti lidí příliš podléhajících sexu a uspokojování jazyka. Zde je jasně řečeno, že člověk může být formálně velice zbožný, ale stýká-li se s těmito lidmi, nevyhnutelně se propadne do nejtemnějších oblastí pekla.