Śrīmad-bhāgavatam 3.29.8
Verš
dambhaṁ mātsaryam eva vā
saṁrambhī bhinna-dṛg bhāvaṁ
mayi kuryāt sa tāmasaḥ
Synonyma
Překlad
Oddaná služba vykonávaná člověkem, který je závistivý, pyšný, násilný a hněvivý separatista, je v kvalitě temnoty.
Význam
V druhé kapitole prvního zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu již bylo řečeno, že nejvyšší a nejslavnější náboženství znamená dosáhnout bezpříčinné, ničím nemotivované oddané služby. Jediným motivem čisté oddané služby má být touha potěšit Nejvyšší Osobnost Božství. Vlastně to ani není motiv, ale čistý stav živé bytosti. Když se člověk věnuje oddané službě v podmíněném stavu, má s úplnou odevzdaností následovat pokyny pravého duchovního mistra. Duchovní mistr je projevený zástupce Nejvyššího Pána, protože přijímá a předává Pánovy pokyny takové, jaké jsou, prostřednictvím učednické posloupnosti. V Bhagavad-gītě je uvedeno, že její učení má člověk přijmout v učednické posloupnosti, neboť jinak bude zkreslené. Jednání podle pokynů pravého duchovního mistra s motivem uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství představuje čistou oddanou službu. Je-li však něčí oddaná služba motivovaná touhou po uspokojení vlastních smyslů, projevuje se jinak. Takový člověk je často násilný, pyšný, závistivý a hněvivý a jeho zájmy se liší od zájmů Pána.
Ten, kdo se na Nejvyššího Pána obrací se svou oddanou službou, ale je na sebe pyšný, závidí druhým nebo je pomstychtivý, je pod vlivem kvality hněvu. Myslí si o sobě, že je nejlepší oddaný. Takto vykonávaná oddaná služba není čistá — je smíšená a nejnižšího druhu, tāmasaḥ. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura doporučuje vyhýbat se vaiṣṇavovi, který nemá dobrý charakter. Vaiṣṇava je ten, kdo pokládá Nejvyšší Osobnost Božství za konečný cíl života, ale pokud není čistý a má stále nějaké motivy, pak není vaiṣṇavou s prvotřídním charakterem. Vaiṣṇavovi v kvalitě nevědomosti můžeme skládat poklony, protože přijal Nejvyššího Pána za konečný cíl života, ale neměli bychom se s ním sdružovat.