Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 3.26.32

Verš

tāmasāc ca vikurvāṇād
bhagavad-vīrya-coditāt
śabda-mātram abhūt tasmān
nabhaḥ śrotraṁ tu śabdagam

Synonyma

tāmasāt — z falešného ega v kvalitě nevědomosti; ca — a; vikurvāṇāt — procházejícího přeměnou; bhagavat-vīrya — energií Nejvyšší Osobnosti Božství; coditāt — vynucený; śabda-mātram — jemný prvek zvaný zvuk; abhūt — projevil se; tasmāt — z něho; nabhaḥ — éter; śrotram — sluch; tu — potom; śabda-gam — který zachycuje zvuk.

Překlad

Když je falešné ego v kvalitě nevědomosti vzrušené sexuální energií Nejvyšší Osobnosti Božství, projevuje se jemný prvek zvaný zvuk a z něho vzniká éterické nebe a sluch.

Význam

Z tohoto verše je zřejmé, že všechny předměty našeho smyslového požitku jsou výtvory falešného ega v kvalitě nevědomosti. Dozvídáme se, že po vzrušení nevědomého ega byl nejprve vytvořen zvuk, který je jemnou podobou éteru. Rovněž ve Vedānta-sūtře je řečeno, že zvuk je původem všech hmotných předmětů a zvukem je také možné ukončit tuto hmotnou existenci. Anāvṛttiḥ śabdāt znamená “osvobození zvukem”. Celý hmotný projev začal u zvuku, a má-li zvuk zvláštní sílu, může také ukončit hmotné zapletení. Konkrétním zvukem, který to dokáže, je transcendentální vibrace Hare Kṛṣṇa. Naše zapletení v hmotném světě začíná u hmotného zvuku. Nyní musíme tento zvuk očistit duchovním pochopením. Zvuk existuje i v duchovním světě. Zaměříme-li svoji pozornost na tento zvuk, začne náš duchovní život a vše potřebné pro duchovní pokrok bude následovat. Musíme jasně pochopit, že zvuk je počátkem stvoření všech hmotných předmětů pro náš smyslový požitek, a je-li očištěn, budou z něho vytvořeny i naše duchovní potřeby.

Je zde řečeno, že ze zvuku se projevil éter a z éteru se projevil vzduch. Jak ze zvuku vzniká éterické nebe, z nebe vzduch a ze vzduchu oheň, bude vysvětleno později. Zvuk je původem nebe a nebe je původem sluchu (śrotram). Sluch je prvním smyslem pro přijímání poznání. Každé poznání, které chceme přijmout, ať už hmotné či duchovní, musíme přijmout sluchem. Proto je śrotram velice důležitý smysl. Védské poznání se nazývá śruti — poznání, které je nutné přijmout poslechem. Jedině nasloucháním můžeme získat přístup k hmotnému či duchovnímu požitku.

V hmotném světě vyrábíme pomocí naslouchání mnoho věcí pro své hmotné pohodlí. Tyto věci již existují, ale díky naslouchání je můžeme přeměnit. Chceme-li postavit vysoký mrakodrap, neznamená to, že ho musíme stvořit. Materiál pro tento mrakodrap — dřevo, kovy, hlína atd.—již existuje, ale my s těmito již vytvořenými hmotnými prvky navážeme důvěrný vztah tím, že vyslechneme, jak je využít. Moderní hospodářský rozvoj za účelem tvoření je také výsledkem naslouchání a stejně tak si můžeme nasloucháním ze správného zdroje vytvořit příznivé pole pro duchovní činnosti. Arjuna uvažoval jako materialista v tělesném pojetí života a velice tímto tělesným pojetím trpěl. Pouhým nasloucháním však získal vědomí Kṛṣṇy. Sluch je velice důležitý a pochází z nebe. Jedině s pomocí naslouchání můžeme správně využít to, co již existuje, a to se týká nejen hmotných materiálů, ale i duchovních věcí. Musíme jen naslouchat ze správného duchovního zdroje.