Śrīmad-bhāgavatam 3.13.48
Verš
kathāṁ subhadrāṁ kathanīya-māyinaḥ
śṛṇvīta bhaktyā śravayeta vośatīṁ
janārdano ’syāśu hṛdi prasīdati
Synonyma
yaḥ — ten, kdo; evam — takto; etām — toto; hari-medhasaḥ — jenž ukončuje hmotnou existenci oddaného; hareḥ — o Osobnosti Božství; kathām — příběh; su-bhadrām — příznivý; kathanīya — hodný vyprávění; māyinaḥ — o tom, který projevuje milost pomocí Své vnitřní energie; śṛṇvīta — naslouchá; bhaktyā — s oddaností; śravayeta — umožňuje naslouchat také jiným; vā — nebo; uśatīm — velice příjemné; janārdanaḥ — Pán; asya — jeho; āśu — velice brzy; hṛdi — v srdci; prasīdati — je velice potěšen.
Překlad
Pokud někdo v náladě oddané služby poslouchá nebo líčí tento příznivý příběh o Pánu Kanci, který je hodný vyprávění, Pán, který pobývá v srdci každého, je velice potěšen.
Význam
Pán se zjevuje a jedná v různých inkarnacích a zanechává po Sobě příběh, který je stejně transcendentální jako On Sám. Každý z nás rád poslouchá nějaké úžasné vyprávění, ale většina příběhů není ani příznivá, ani hodna poslechu, protože představují nižší kvalitu hmotné přírody. Každá živá bytost je vyšší kvality — je duchovní duší a nic hmotného pro ni nemůže být příznivé. Inteligentní lidé by proto měli sami naslouchat a vést jiné k naslouchání popisům Pánových činností, protože to ukončuje bolesti hmotné existence. Pán přichází na tuto Zemi pouze ze Své bezpříčinné milosti a zanechává po Sobě Své milostivé činnosti, ze kterých mohou oddaní těžit transcendentální prospěch.