Śrīmad-Bhāgavatam 10.60.46
Verš
astv ambujākṣa mama te caraṇānurāga
ātman ratasya mayi cānatirikta-dṛṣṭeḥ
yarhy asya vṛddhaya upātta-rajo-’ti-mātro
mām īkṣase tad u ha naḥ paramānukampā
ātman ratasya mayi cānatirikta-dṛṣṭeḥ
yarhy asya vṛddhaya upātta-rajo-’ti-mātro
mām īkṣase tad u ha naḥ paramānukampā
Synonyma
astu — nechť je; ambuja-akṣa — ó lotosooký; mama — má; te — Tvým; caraṇa — k nohám; anurāgaḥ — stálá připoutanost; ātman — sám o sobě; ratasya — který se těšíš; mayi — ke mně; ca — a; anatirikta — ne mnoho; dṛṣṭeḥ — jehož pohled; yarhi — když; asya — tohoto vesmíru; vṛddhaye — pro zvětšení; upātta — přijímající; rajaḥ — kvality vášně; ati-mātraḥ — hojnost; mām — na mě; īkṣase — pohlížíš; tat — to; u ha — vskutku; naḥ — pro nás; parama — největší; anukampā — projev milosti.
Překlad
O lotosooký, ačkoliv jsi spokojen sám o sobě, a tak na Mě zřídka obracíš pozornost, prosím požehnej mi stálou láskou ke Tvým nohám. Když přijímáš převahu vášně, abys projevil vesmír, pohlížíš na mě, čímž mi projevuješ svou vskutku největší milost.
Význam
Ve verši 20 této kapitoly Pán Kṛṣṇa uvedl: „Jsme vždy spokojeni sami o sobě, a proto se nestaráme o manželky, děti a bohatství.“ Zde Rukmiṇī-devī pokorně odpovídá: „Ano, těšíš se sám o sobě, a proto na mě zřídka pohlížíš.“
V tomto ohledu Śrīla Viśvanātha Cakravartī poukazuje na to, že Pán Kṛṣṇa již oznámil svoji lásku k Rukmiṇī (Bhāg. 10.53.2): tathāham api tac-citto nidrāṁ ca na labhe niśi – „Má mysl je také zaměřena na ni. Dokonce nemohu ani v noci spát.“ Pán Kṛṣṇa je spokojen sám o sobě a pokud máme na zřeteli, že Śrīmatī Rukmiṇī-devī je Jeho vnitřní energie, můžeme pochopit, že Jeho láskyplné vztahy s ní jsou vyjádřeními Jeho čistého duchovního štěstí.
Zde se však královna Rukmiṇī pokorně ztotožňuje s Pánovou vnější energií, svojí expanzí. Proto říká: „Ačkoliv na Mě pohlížíš zřídka, když jsi připraven projevit hmotný vesmír, a tak začínáš jednat prostřednictvím hmotné kvality vášně, své energie, pohlížíš na mě. Tímto způsobem mi projevuješ svou největší milost.“ Takto Ācārya Viśvanātha vysvětluje, že výrok bohyně Rukmiṇī lze chápat dvěma způsoby. A samozřejmě vaiṣṇavové, po zevrubném porozumění Kṛṣṇově filozofii od pravých ācāryů, si jednoduše vychutnávají tyto láskyplné vztahy mezi Pánem a Jeho vznešenými oddanými.