Skip to main content

KAPITOLA ŠEDESÁTÁ

Pán Kṛṣṇa škádlí královnu Rukmiṇī.

Tato kapitola popisuje, jak Pán Kṛṣṇa rozzlobil královnu Rukmiṇī žertovnými slovy a potom ji utĕšil, čímž projevil majestát milenecké hádky.

Jednoho dne Pán Kṛṣṇa pohodlnĕ sedĕl v ložnici královny Rukmiṇī, zatímco ona a její služebnice Mu různými způsoby sloužily. Rukmiṇī vždy reagovala na nálady Śrī Kṛṣṇy, ať byly jakékoliv. Při této příležitosti Pán pohlédl na Rukmiṇī, jejíž krása byla dokonalá, a začal ji škádlit: „V minulosti si tĕ chtĕlo vzít mnoho bohatých králů, kteří tĕ byli hodni svým zjevem a povahou. Tvůj otec a bratr tĕ ve skutečnosti chtĕli provdat za Śiśupālu. Proč jsi potom přijala tak nevhodného manžela jako jsem Já, který se kdysi vzdal svého království a uprchl do moře ve strachu z Jarāsandhy? Kromĕ toho porušuji svĕtskou morálku, a protože nic nevlastním, jsem drahý ostatním žebrákům. Boháči by jistĕ neuctívali nĕkoho jako jsem Já.

Když mají muž a žena stejný společenský původ, vliv, fyzickou krásu a tak dále, může se dařit jejich manželství nebo přátelství. Ty jsi však krátkozrace přijala manžela, který postrádá všechny dobré vlastnosti a oslavují Ho žebráci. Bylo by lepší, kdyby ses provdala za nĕjakého významného bojovníka; potom bys mohla být šťastná v tomto i příštím životĕ. Tvůj bratr Rukmī a králové jako Śiśupāla Mĕ všichni nenávidĕjí a unesl jsem Tĕ jen proto, abych je zbavil jejich pýchy. Pokud však jde o takové vĕci jako tĕlo, domov, manželka a dĕti, jsem vůči nim jako sám o sobĕ spokojený Pán, Osobnost Božství, transcendentální všem hmotným záležitostem, lhostejný.“

Śrī Kṛṣṇa přestal hovořit poté, co zničil důvĕru královny Rukmiṇī v to, že je Jeho oblíbenou manželkou. Dala se do pláče, zakrátko ji omráčily nesmírný strach, bolest a smutek a omdlela. Pán Kṛṣṇa vidĕl, že nepochopila Jeho žert, a tak k ní projevil soucit. Zvedl ji z podlahy, pohladil ji po tváři a utĕšil ji: „Vím, že jsi ke Mnĕ naprosto připoutána. Poškádlil jsem Tĕ pouze z dychtivosti vidĕt tvoji lotosovou tvář zamračenou. Žertovat se svým milovaným partnerem je nejvyšší požitek hospodářů.“ Tato slova rozptýlila Rukmiṇin strach ze zavržení. Když vidĕla, že Kṛṣṇa promluvil pouze v žertu, řekla: „To, co jsi řekl o nás dvou jako o nehodících se k sobĕ, je ve skutečnosti pravdivé. Koneckonců se Ti nikdo nevyrovná, všemocný vládce tří hlavních božstev – Brahmy, Viṣṇua a Śivy.“ Rukmiṇī pokačovala, aby ukázala, jak všechno, co Kṛṣṇa řekl, aby se očernil, byla ve skutečnosti oslava.

Pán Kṛṣṇa potom promluvil k Rukmiṇī s hlubokou náklonností: „Nemĕl jsem v úmyslu rozrušit tvou mysl svými žertovnými slovy; chtĕl jsem naopak předvést sílu tvé ctnosti. Každý, kdo se ke Mnĕ modlí o smyslový požitek a štĕstí v rodinném životĕ, je jednoduše zmatený Mou klamnou energií Māyou. Tato osoba se narodí v nízkém postavení. Obyčejné ženy se zkaženými touhami Mĕ nemohou uctívat vĕrnĕ jako ty. Bĕhem naší svatby jsi neprojevila zájem o žádného z královských nápadníků; naopak jsi za Mnou poslala brāhmaṇu se zprávou. Jsi tedy zajisté nejmilovanĕjší ze všech Mých družek.“

Tímto způsobem se Pán vesmíru Śrī Kṛṣṇa tĕšil žertováním s bohyní štĕstí v její podobĕ Rukmiṇī a podobnĕ plnil všechny povinnosti hospodáře v každém paláci svých ostatních královen.

Verš

śrī-bādarāyaṇir uvāca
karhicit sukham āsīnaṁ
sva-talpa-sthaṁ jagad-gurum
patiṁ paryacarad bhaiṣmī
vyajanena sakhī-janaiḥ

Synonyma

śrī-bādarāyaṇiḥ — Śukadeva Gosvāmī, syn Bādarāyaṇy Vedavyāsy; uvāca — pravil; karhicit — při jedné příležitosti; sukham — pohodlnĕ; āsīnam — sedící; sva — na jejím; talpa — lůžku; stham — spočívající; jagat — vesmíru; gurum — duchovnímu mistrovi; patim — svému manželovi; paryacarat — sloužila; bhaiṣmī — Rukmiṇī; vyajanena — ovíváním; sakhī-janaiḥ — se svými společnicemi.

Překlad

Śrī Bādarāyaṇi pravil: Jednou ve společnosti svých služebnic královna Rukmiṇī osobnĕ sloužila svému manželovi, duchovnímu mistrovi vesmíru, ovíváním, zatímco odpočíval na jejím lůžku.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī poeticky poznamenává, že v této kapitole je Rukmiṇīdevī jako vonný kafr rozdrcený na mlýnském kameni řeči Pána Kṛṣṇy. Jinak řečeno, půvabné, ctnostné vlastnosti Rukmiṇī se projeví jako následek zdánlivĕ necitlivých slov Pána Kṛṣṇy, tak jako se projeví vůnĕ kafru, když se rozdrtí kafrová zrna na mlýnském kameni. Ācārya dále poukazuje na to, že Rukmiṇī osobnĕ slouží Pánu, protože je jagad-guru, duchovní mistr vesmíru, a pati, její manžel.

Verš

yas tv etal līlayā viśvaṁ
sṛjaty atty avatīśvaraḥ
sa hi jātaḥ sva-setūnāṁ
gopīthāya yaduṣv ajaḥ

Synonyma

yaḥ — kdo; tu — a; etat — tento; līlayā — jako svou hru; viśvam — vesmír; sṛjati — tvoří; atti — pohlcuje; avati — chrání; īśvaraḥ — svrchovaný vládce; saḥ — On; hi — vskutku; jātaḥ — zrozený; sva — svých vlastních; setūnām — zákonů; gopīthāya — pro ochranu; yaduṣu — mezi Yaduovci; ajaḥ — nezrozený Pán.

Překlad

Nezrozený Pán, Osobnost Božství, svrchovaný vládce, který tvoří, udržuje a potom pohlcuje tento vesmír jednoduše jako svou hru, se zrodil mezi Yaduovci, aby ochránil své vlastní zákony.

Význam

Šestý zpĕv Śrīmad-Bhāgavatamu (6.3.19) uvádí: dharmaṁ tu sākṣād bhagavat-praṇītam – „Náboženství je zákon stanovený Bohem.“ Slovo setu znamená „hranici“ nebo „mez,“ jako v případĕ hráze. Po obou březích řeky nebo kanálu je zemĕ vyvýšena, aby se voda neodchýlila ze své správné cesty. Podobnĕ Bůh stanovuje zákony, aby se lidé, kteří je následují, mohli klidnĕ ubírat po cestĕ domů, zpátky k Bohu. Tyto zákony, které mají usmĕrňovat lidské chování, se proto nazývají setu.

Další poznámka ke slovu setu: Zemĕ, která je vyvýšena, aby oddĕlovala pole, nebo tvořila zvýšenou cestu či most, se také nazývá setu. V devátém zpĕvu tedy Bhāgavatam používá slova setu k označení mostu, který Pán Rāmacandra postavil na Laṅku. Jelikož zákony Boha fungují jako most, který nás má vést z hmotného života k osvobozenému, duchovnímu životu, tento doplňkový význam slova setu jistĕ obohacuje jeho použití zde.

Verš

tasmin antar-gṛhe bhrājan-
muktā-dāma-vilambinā
virājite vitānena
dīpair maṇi-mayair api
mallikā-dāmabhiḥ puṣpair
dvirepha-kula-nādite
jāla-randhra-praviṣṭaiś ca
gobhiś candramaso ’malaiḥ
pārijāta-vanāmoda-
vāyunodyāna-śālinā
dhūpair aguru-jai rājan
jāla-randhra-vinirgataiḥ
payaḥ-phena-nibhe śubhre
paryaṅke kaśipūttame
upatasthe sukhāsīnaṁ
jagatām īśvaraṁ patim

Synonyma

tasmin — v té; antaḥ-gṛhe — soukromé části paláce; bhrājat — zářících; muktā — perel; dāma — se šňůrami; vilambinā — visícími; virājite — zářivým; vitānena — s baldachýnem; dīpaiḥ — s lampami; maṇi — z drahokamů; mayaiḥ — vyrobenými; api — také; mallikā — jasmínů; dāmabhiḥ — s girlandami; puṣpaiḥ — s kvĕtinami; dvirepha — včel; kula — s rojem; nādite — bzučícím; jāla — mřížových oken; randhra — malými otvory; praviṣṭaiḥ — které vstupovaly; ca — a; gobhiḥ — paprsky; candramasaḥ — mĕsíce; amalaiḥ — neposkvrnĕnými; pārijāta — stromů pārijāta; vana — háje; āmoda — (nesoucího) vůni; vāyunā — vánkem; udyāna — zahrady; śālinā — zpřítomňujícím; dhūpaiḥ — s vonnými tyčinkami; aguru — z voňavky aguru; jaiḥ — vytvořený; rājan — ó králi (Parīkṣite); jāla-randhra — otvory mřížových oken; vinirgataiḥ — vycházející; payaḥ — mléčné; phena — pĕnĕ; nibhe — podobající se; śubhre — zářícím; paryaṅke — na lůžku; kaśipu — na polštáři; uttame — vynikajícím; upatasthe — sloužila; sukha — pohodlnĕ; āsīnam — sedícímu; jagatām — všech svĕtů; īśvaram — svrchovanému vládci; patim — svému manželovi.

Překlad

Komnaty královny Rukmiṇī byly nesmírnĕ krásné, pyšnily se baldachýnem se zářícími šňůrami perel a zářivými drahokamy sloužícími jako lampy. Tu a tam visely girlandy z jasmínu a ostatních kvĕtin přitahující roje bzučících včel a neposkvrnĕné paprsky mĕsíce vnikaly dovnitř otvory mřížových oken. Zatímco se vůnĕ tyčinek z aguru linula z okenních otvorů ven, můj milý králi, vánek nesoucí vůni pārijātového háje vnášel do pokoje náladu zahrady. Tam královna sloužila svému manželovi, Nejvyššímu Pánu všech svĕtů, zatímco ležel na skvostném polštáři na jejím lůžku, mĕkkém a bílém jako mléčná pĕna.

Význam

Podle Śrīly Śrīdhara Svāmīho byl Rukmiṇin palác tehdy jako dnes opravdu slavný a tyto popisy umožňují letmý pohled na jeho nádheru. Śrīla Viśvanātha Cakravartī dodává, že slovo amalaiḥ v tomto verši lze také číst jako aruṇaiḥ, což by naznačovalo, že se tato zábava odehrála v dobĕ, kdy právĕ vyšel mĕsíc, který zaléval celý palác krásnou načervenalou mĕsíční září.

Verš

vāla-vyajanam ādāya
ratna-daṇḍaṁ sakhī-karāt
tena vījayatī devī
upāsāṁ cakra īśvaram

Synonyma

vāla — z (jačích) chlupů; vyajanam — vĕjíř; ādāya — beroucí; ratna — vykládaná drahokamy; daṇḍam — jehož rukojeť; sakhī — své služebnice; karāt — z ruky; tena — jím; vījayatī — ovívající; devī — bohynĕ; upāsām cakre — uctívala; īśvaram — svého pána.

Překlad

Bohynĕ Rukmiṇī vzala z ruky služebnice vĕjíř z jačích chlupů s rukojetí vykládanou drahokamy a pak začala uctívat svého pána ovíváním.

Verš

sopācyutaṁ kvaṇayatī maṇi-nūpurābhyāṁ
reje ’ṅgulīya-valaya-vyajanāgra-hastā
vastrānta-gūḍha-kuca-kuṅkuma-śoṇa-hāra-
bhāsā nitamba-dhṛtayā ca parārdhya-kāñcyā

Synonyma

— ona; upa — vedle; acyutam — Pána Kṛṣṇy; kvaṇayatī — znĕjící; maṇi — vykládaných drahokamy; nūpurābhyām — z jejích nákotníčků; reje — vypadala krásnĕ; aṅgulīya — s prsteny; valaya — náramky; vyajana — a vĕjířem; agra-hastā — v ruce; vastra — jejích šatů; anta — koncem; gūḍha — zahalených; kuca — z jejích ňader; kuṅkuma — rumĕlkovým práškem; śoṇa — zčervenalý; hāra — jejího náhrdelníku; bhāsā — září; nitamba — na jejích bocích; dhṛtayā — nošeným; ca — a; parārdhya — neocenitelným; kāñcyā — opaskem.

Překlad

Královna Rukmiṇī, jejíž ruku zdobily prsteny, náramky a vĕjíř cāmara, stála vedle Pána Kṛṣṇy a celá zářila. Její drahokamy vykládané nákotníčky cinkaly a náhrdelník se třpytil, červený od kuṅkumy z ňader zahalených koncem sārī. Na bocích mĕla neocenitelný opasek.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī poukazuje na to, že když královna Rukmiṇī ovívala svého Pána širokými rozmachy, drahokamy a zlato na jejích krásných končetinách tím úsilím znĕly.

Verš

tāṁ rūpiṇīṁ śrīyam ananya-gatiṁ nirīkṣya
yā līlayā dhṛta-tanor anurūpa-rūpā
prītaḥ smayann alaka-kuṇḍala-niṣka-kaṇṭha-
vaktrollasat-smita-sudhāṁ harir ābabhāṣe

Synonyma

tām — ni; rūpiṇīm — zjevující se osobnĕ; śrīyam — bohyni štĕstí; ananya — nemající žádný jiný; gatim — cíl; nirīkṣya — hledící na; — ona, která; līlayā — jako svoji zábavu; dhṛta — Jeho, který přijímá; tanoḥ — tĕla; anurūpa — odpovídající; rūpā — jehož podoby; prītaḥ — potĕšený; smayan — usmívající se; alaka — prameny vlasů; kuṇḍala — náušnice; niṣka — ozdoba na krku; kaṇṭha — na jejím hrdle; vaktra — tvář; ullasat — jasný a šťastný; smita — úsmĕv; sudhām — nektar; hariḥ — Pán Kṛṣṇa; ābabhāṣe — promluvil.

Překlad

Zatím Pán Kṛṣṇa hledĕl na ni, samotnou bohyni štĕstí, která toužila pouze po Nĕm, usmál se. Pán přijímá různé podoby, aby konal své zábavy, a byl potĕšen, že podoba, kterou bohynĕ štĕstí přijala, se právĕ hodila k tomu, aby sloužila jako Jeho společnice. Její okouzlující tvář zdobily kučeravé vlasy, náušnice, medailónek na krku a nektar jejího jasného, šťastného úsmĕvu. Pán k ní potom takto promluvil.

Význam

Śrīla Śrīdhara Svāmī citoval zajímavý verš, který vyslovil Śrī Parāśara ve Viṣṇu Purāṇĕ:

devatve deva-deheyaṁ
manuṣyatve ca mānuṣī
viṣṇor dehānurūpāṁ vai
karoty eṣātmanas tanum

„Když se Pán zjeví jako polobůh, ona (bohynĕ štĕstí) přijme podobu polobohynĕ, a když se zjeví jako lidská bytost, ona přijme tĕlo podobné lidskému. Tĕlo, které přijímá, tedy odpovídá tomu, které přijímá Pán Viṣṇu.“

Śrīla Viśvanātha Cakravartī dodává, že tak jako je Pán Kṛṣṇa ještĕ sličnĕjší než Pán Vaikuṇṭhy, společnice Pána Kṛṣṇy Rukmiṇī-devī je ještĕ přitažlivĕjší než bohynĕ štĕstí na Vaikuṇṭhĕ.

Verš

śrī-bhagavān uvāca
rāja-putrīpsitā bhūpair
loka-pāla-vibhūtibhiḥ
mahānubhāvaiḥ śrīmadbhī
rūpaudārya-balorjitaiḥ

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán pravil; rāja-putri — ó princezno; īpsitā — (byla jsi) vytoužena; bhū-paiḥ — králi; loka — planet; pāla — jako vládci; vibhūtibhiḥ — jejichž moc; mahā — velký; anubhāvaiḥ — jejichž vliv; śrī-madbhiḥ — bohatými; rūpa — sličností; audārya — štĕdrostí; bala — a fyzickou silou; ūrjitaiḥ — hojnĕ obdařenými.

Překlad

Nejvyšší Pán pravil: Má milá princezno, ucházeli se o tebe mnozí králové mocní jako vládci planet. Všichni byli hojnĕ obdařeni politickým vlivem, bohatstvím, krásou, štĕdrostí a fyzickou silou.

Verš

tān prāptān arthino hitvā
caidyādīn smara-durmadān
dattā bhrātrā sva-pitrā ca
kasmān no vavṛṣe ’samān

Synonyma

tān — je; prāptān — po ruce; arthinaḥ — nápadníky; hitvā — odmítající; caidya — Śiśupālu; ādīn — a ostatní; smara — Amorem; darmadān — omámené; dattā — darovaná; bhrātrā — svým bratrem; sva — svým; pitrā — otcem; ca — a; kasmāt — proč; naḥ — Nás; vavṛṣe — vybrala sis; asamān — nerovné.

Překlad

Jelikož jim tĕ tvůj bratr a otec nabídli, proč jsi odmítla krále Cedi a všechny ostatní nápadníky, kteří před tebou stáli omámeni Amorem? Proč sis místo toho vybrala Nás, kteří se ti vůbec nevyrovnáme?

Verš

rājabhyo bibhyataḥ su-bhru
samudraṁ śaraṇaṁ gatān
balavadbhiḥ kṛta-dveṣān
prāyas tyakta-nṛpāsanān

Synonyma

rājabhyaḥ — králů; bibhyataḥ — obávající se; su-bhru — ó ženo s půvabným obočím; samudram — do oceánu; śaraṇam — přijmout útočištĕ; gatān — odešli jsme; bala-vadbhiḥ — vůči mocným; kṛta-dveṣān — když jsme projevili nepřátelství; prāyaḥ — z vĕtší části; tyakta — poté, co jsme opustili; nṛpa — královský; āsanān — trůn.

Překlad

Vydĕšeni tĕmito králi, ó ženo s půvabným obočím, jsme přijali útočištĕ v oceánu. Stali jsme se nepřáteli mocných mužů a opustili jsme Náš královský trůn.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī komentuje tento verš takto: „Pánovu mentalitu zde je možné pochopit takto: ,Když jsem dal Rukmiṇī jedinou kvĕtinu z nebeského stromu pārijāta, Satyabhāmā se tak rozzlobila, že jsem ji nemohl utĕšit ani poklonou u jejích nohou. Pouze když jsem jí dal celý strom pārijāta, byla spokojena. Rukmiṇī však neprojevila žádný hnĕv, ani když vidĕla, jak Satyabhāmĕ dávám celý strom. Jak si mohu užít nektaru hnĕvivých slov této manželky, která nikdy nepociťuje žárlivost, je svrchovanĕ rozvážná a vždy mluví příjemnĕ?̀ Poté, co Nejvyšší Pán takto uvažoval, se rozhodl: ,Pokud k ní takto promluvím, budu schopen vyprovokovat její hnĕv.̀ Tak nĕkteré autority vysvĕtlují Kṛṣṇovu řeč s Rukmiṇī.“

Podle ācāryi zde slova balavadbhiḥ kṛta-dveṣān prāyaḥ vyjadřují, že se Pán Kṛṣṇa bĕhem svého sestoupení postavil témĕř proti všem králům a spřátelil se pouze s nĕkolika, jako byli Pāṇḍuovci a vĕrní členové Jeho dynastie. Samozřejmĕ, jak je uvedeno na začátku desátého zpĕvu, Pán Kṛṣṇa se zjevil zvláštĕ proto, že Zemĕ byla přetížena nesčetnými falešnými králi a On chtĕl toto břemeno odstranit.

Nakonec Śrīla Viśvanātha Cakravartī poukazuje na to, že slovo tyakta-nṛpāsanān, „vzdávaje se královského trůnu“, vyjadřuje, že poté, co Pán Kṛṣṇa zabil Kaṁsu, pokornĕ daroval královský trůn svému dĕdovi Ugrasenovi, ačkoliv na nĕj mĕl nárok Pán samotný.

Verš

aspaṣṭa-vartmanām puṁsām
aloka-patham īyuṣām
āsthitāḥ padavīṁ su-bhru
prāyaḥ sīdanti yoṣitaḥ

Synonyma

aspaṣṭa — nevypočitatelné; vartmanām — jejichž chování; puṁsām — mužů; aloka — nepřijatelnou pro bĕžnou společnost; patham — cestu; īyuṣāṁ — kteří přijímají; āsthitāḥ — následující; padavīm — cestu; su-bhru — ó ženo s krásným obočím; prāyaḥ — obvykle; sīdanti — trpí; yoṣitaḥ — ženy.

Překlad

Ó ženo s krásným obočím, ženám je obvykle souzeno trpĕt, když žijí s muži, jejichž chování je nevypočitatelné a kteří následují cestu neschválenou společností.

Verš

niṣkiñcanā vayaṁ śaśvan
niṣkiñcana-jana-priyāḥ
tasmā tprāyeṇa na hy āḍhyā
māṁ bhajanti su-madhyame

Synonyma

niṣkiñcanāḥ — nevlastnící majetek; vayam — My; śaśvat — vždy; niṣkiñcana-jana — tĕm, kdo nemají žádný majetek; priyāḥ — velmi drazí; tasmāt — proto; prāyeṇa — obvykle; na — ne; hi — vskutku; āḍhyāḥ — bohatí; mām — Mĕ; bhajanti — uctívají; su-madhyame — ó ženo s půvabným pasem.

Překlad

Nemáme hmotný majetek a jsme drazí tĕm, kdo také nic nevlastní. Proto Mĕ, ó štíhlá, bohatí stĕží kdy uctívají.

Význam

Tak jako Pán, Jeho oddaní se nezajímají o hmotný smyslový požitek, protože se probudili k vyššímu požitku vĕdomí Kṛṣṇy. Ti, kdo jsou opojeni hmotným bohatstvím, nemohou ocenit svrchované bohatství království Boha.

Verš

yayor ātma-samaṁ vittaṁ
janmaiśvaryākṛtir bhavaḥ
tayor vivāho maitrī ca
nottamādhamayoḥ kvacit

Synonyma

yayoḥ — jich dvou; ātma-samam — sobĕ rovným; vittam — majetek; janma — původ; aiśvarya — vliv; ākṛtiḥ — a fyzický vzhled; bhavaḥ — potomstvo; tayoḥ — jejich; vivāhaḥ — manželství; maitrī — přátelství; ca — a; na — ne; uttama — vyššího; adhamayoḥ — a nižšího; kvacit — kdykoliv.

Překlad

Manželství a přátelství se hodí pro dva lidi sobĕ rovné bohatstvím, původem, vlivem, fyzickým vzhledem a schopnostmi zplodit dobré potomstvo, ale nikdy pro výše a níže postavené.

Význam

Osoby s vyššími a nižšími vlastnostmi spolu mohou žít ve vztahu pána a služebníka nebo učitele a studenta, ale manželství a přátelství jsou vhodné pouze mezi osobami rovnocenného postavení. Slovo bhava v souvislosti s manželstvím vyjadřuje, že by pár mĕl mít podobnou schopnost zplodit dobré potomstvo.

Pán Kṛṣṇa se zde představuje jako hmotnĕ nekvalifikovaný. Ve skutečnosti nemá žádné hmotné vlastnosti: žije v čistĕ duchovnĕ. Všechny Pánovy majestáty jsou tedy vĕčné, nikoliv nanicovaté svĕtské.

Verš

vaidarbhy etad avijñāya
tvayādīrgha-samīkṣayā
vṛtā vayaṁ guṇair hīnā
bhikṣubhiḥ ślāghitā mudhā

Synonyma

vaidarbhi — ó princezno z Vidarbhy; etat — toto; avijñāya — neznající; tvayā — tebou; adīrgha-samīkṣayā — bez schopnosti vidĕt do vzdálené budoucnosti; vṛtāḥ — vybráni; vayam — My; guṇaiḥ — dobrých vlastností; hīnāḥ — prosti; bhikṣubhiḥ — žebráky; ślāghitāḥ — oslavovaní; mudhā — kvůli jejich zmatenosti.

Překlad

Ó Vaidarbhī, jelikož nejsi prozíravá, neuvĕdomila sis to, a proto sis vybrala za manžela Nás, i když nemáme žádné dobré vlastnosti a jsme oslavováni pouze zmatenými žebráky.

Verš

athātmano ’nurūpaṁ vai
bhajasva kṣatriyarṣabham
yena tvam āśiṣaḥ satyā
ihāmutra ca lapsyase

Synonyma

atha — nyní; ātmanaḥ — pro sebe; anurūpam — vhodného; vai — vskutku; bhajasva — prosím přijmi; kṣatriya-ṛṣabham — prvotřídního muže královského stavu; yena — jímž; tvam — ty; āśiṣaḥ — nadĕje; satyāḥ — splnĕné; iha — v tomto životĕ; amutra — v příštím životĕ; ca — také; lapsyase — získáš.

Překlad

Nyní bys mĕla rozhodnĕ přijmout vhodnĕjšího manžela, prvotřídního muže královského stavu, který ti může pomoci dosáhnout všeho, co chceš v tomto i v příštím životĕ.

Význam

Pán Kṛṣṇa pokračuje ve škádlení své krásné manželky a snaží se vyprovokovat její láskyplný hnĕv.

Verš

caidya-śālva-jarāsandha
dantavakrādayo nṛpāḥ
mama dviṣanti vāmoru
rukmī cāpi tavāgrajaḥ

Synonyma

caidya-śālva-jarāsandha-dantavakra-ādayaḥ — Caidya (Śiśupāla), Śālva, Jarāsandha, Dantavakra a ostatní; nṛpāḥ — králové; mama — Mĕ; dviṣanti — nenávidĕjí; vāma-ūru — ó ženo s krásnými stehny; rukmī — Rukmī; ca api — jakož i; tava — tvůj; agra-jaḥ — starší bratr.

Překlad

Králové jako Śiśupāla, Śālva, Jarāsandha a Dantavakra Mĕ všichni nenávidĕjí, ó ženo s krásnýmmi stehny, tak jako tvůj starší bratr Rukmī.

Verš

teṣāṁ vīrya-madāndhānāṁ
dṛptānāṁ smaya-nuttaye
ānitāsi mayā bhadre
tejopaharatāsatām

Synonyma

teṣām — jich; vīrya — jejich mocí; mada — opojením; andhānām — zaslepení; dṛptānām — pyšní; smaya — domýšlivost; nuttaye — rozptýlit; ānitā asi — provdána; mayā — za Mne; bhadre — dobrá ženo; tejaḥ — sílu; upaharatā — odstraňující; asatām — zlomyslných.

Překlad

Unesl jsem tĕ, Má dobrá ženo, abych rozptýlil domýšlivost tĕchto králů, neboť byli zalepeni a opojeni mocí. Mým zámĕrem bylo připravit zlomyslné o sílu.

Verš

udāsīnā vayaṁ nūnaṁ
na stry-apatyārtha-kāmukāḥ
ātma-labdhyāsmahe pūrṇā
gehayor jyotir-akriyāḥ

Synonyma

udāsīnāḥ — lhostejní; vayam — My; nūnam — vskutku; na — ne; strī — po manželkách; apatya — dĕtech; artha — a bohatství; kāmukāḥ — toužící; ātma-labdhyā — tím, že jsme spokojeni sami o sobĕ; āsmahe — My setrváváme; pūrṇāḥ — úplní; gehayoḥ — tĕlu a domovu; jyotiḥ — jako oheň; akriyāḥ — nevĕnující se žádné činnosti.

Překlad

Nestaráme se o manželky, dĕti a bohatství. Jsme vždy spokojeni sami o sobĕ, a proto nepracujeme pro tĕlo a domov, ale jsme pouze svĕdkem, tak jako oheň.

Verš

śrī-śuka uvāca
etāvad uktvā bhagavān
ātmānaṁ vallabhām iva
manyamānām aviśleṣāt
tad-darpa-ghna upāramat

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī pravil; etāvat — tolik; uktvā — když řekl; bhagavān — Nejvyšší Pán; ātmānam — sebe; vallabhām — Jeho milovaná; iva — jako; manyamānām — uvažující; aviśleṣāt — protože (od ní) není nikdy oddĕlený; tat — té; darpa — pýchy; ghnaḥ — ničitel; upāramat — přestal.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī pravil: Rukmiṇī se považovala za Pánem zvláštĕ milovanou, protože nikdy neopustil její společnost. Tím, že jí řekl tyto vĕci, zničil její pýchu, a potom se odmlčel.

Verš

iti trilokeśa-pates tadātmanaḥ
priyasya devy aśruta-pūrvam apriyam
āśrutya bhītā hṛdi jāta-vepathuś
cintāṁ durantāṁ rudatī jagāma ha

Synonyma

iti — takto; tri-loka — tří svĕtů; īśa — vládců; pateḥ — pána; tadā — potom; ātmanaḥ — svého; priyasya — milovaného; devī — bohynĕ, Rukmiṇī; aśruta — nikdy neslyšela; pūrvam — dříve; apriyam — nepříjemnost; āśrutya — slyšící; bhītā — polekaná; hṛdi — ve svém srdci; jāta — zrozené; vepathuḥ — chvĕní; cintām — úzkost; durantām — hrozivou; rudatī — plačící; jagāma ha — prožívala.

Překlad

Bohynĕ Rukmiṇī nikdy předtím od svého milovaného, Pána vládců vesmíru, neslyšela takové nepříjemné vĕci a polekala se. Srdce se jí rozechvĕlo a v hrozivé úzkosti se rozplakala.

Verš

padā su-jātena nakhāruṇa-śrīyā
bhuvaṁ likhanty aśrubhir añjanāsitaiḥ
āsiñcatī kuṅkuma-rūṣitau stanau
tasthāv adho-mukhy ati-duḥkha-ruddha-vāk

Synonyma

padā — svou nohou; su-jātena — velmi jemnou; nakha — svých nehtů; aruṇa — načervenalou; śrīyā — majících záři; bhuvam — zemi; likhantī — škrábající; aśrubhiḥ — se slzami; añjana — kvůli očním stínům; asitaiḥ — které byly černé; āsiñcatī — skrápĕjící; kuṅkumakuṅkumovým práškem; rūṣitau — červená; stanau — ňadra; tasthau — stála nehnutĕ; adhaḥ — dolů; mukhī — její tvář; ati — nesmírného; duḥkha — vlivem žalu; ruddha — zastavená; vāk — její řeč.

Překlad

Svou jemnou nohou s načervenalou září nehtů škrábala zemi a slzy, zčernalé jejími očními stíny, jí skrápĕly kuṅkumou zčervenalá ňadra. Stála tam se sklopenou tváří a hlase zalknutým nesmírným žalem.

Verš

tasyāḥ su-duḥkha-bhaya-śoka-vinaṣṭa-buddher
hastāc chlathad-valayato vyajanaṁ papāta
dehaś ca viklava-dhiyaḥ sahasaiva muhyan
rambheva vāyu-vihato pravikīrya keśān

Synonyma

taṣyāḥ — jejím; su-duḥkha — velkým neštĕstím; bhaya — strachem; śoka — a žalem; vinaṣṭa — zničená; buddheḥ — jejíž inteligence; hastāt — z ruky; ślathat — sklouzávající; valayataḥ — jejíž náramky; vyajanam — vĕjíř; papāta — spadly; dehaḥ — její tĕlo; ca — také; viklava — zmatená; dhiyaḥ — jejíž mysl; sahasā eva — náhle; muhyan — omdlévající; rambhā — banánovník; iva — jako by; vāyu — vĕtrem; vihataḥ — vyvrácený; pravikīrya — rozcuchané; keśān — její vlasy.

Překlad

Rukmiṇina mysl byla přemožena neštĕstím, strachem a lítostí. Náramky jí sklouzly z ruky a vĕjíř jí spadl na zem. Ve své zmatenosti náhle omdlela, vlasy se jí rozcuchaly a tĕlo spadlo na zem jako banánovník vyvrácený vĕtrem.

Význam

Rukmiṇī, otřesená slovy Pána Kṛṣṇy, nedokázala pochopit, že ji Pán pouze škádlí, a tak projevila tyto extatické příznaky žalu, které Śrīla Viśvanātha Cakravartī charakterizuje jako extáze typu sāttvika od „mdlob“ po „smrt.“

Verš

tad dṛṣṭvā bhagavān kṛṣṇaḥ
priyāyāḥ prema-bandhanam
hāsya-prauḍhim ajānantyāḥ
karuṇaḥ so ’nvakampata

Synonyma

tat — toto; dṛṣṭvā — vidící; bhagavān — Nejvyšší Pán; kṛṣṇaḥ — Kṛṣṇa; priyāyāḥ — své milované; prema — čistou láskou k Bohu; bandhanam — pouto; hāsya — Jeho žertování; prauḍhim — plný význam; ajānantyāḥ — která nedokázala pochopit; karuṇaḥ — milostivý; saḥ — On; anvakampata — vyvinul soucit.

Překlad

Když milostivý Pán Kṛṣṇa vidĕl, že Jeho milovaná je k Nĕmu tak připoutaná láskou, že nedokázala pochopit plný význam Jeho škádlení, mĕl s ní soucit.

Verš

paryaṅkād avaruhyāśu
tām utthāpya catur-bhujaḥ
keśān samuhya tad-vaktraṁ
prāmṛjat padma-pāṇinā

Synonyma

paryaṅkāt — z lůžka; avaruhya — sestupující; āśu — rychle; tām — ji; utthāpya — zvedající; catur-bhujaḥ — projevující čtyři paže; keśān — její vlasy; samuhya — beroucí; tat — její; vaktram — tvář; prāmṛjat — otřel; padma-pāṇinā — svou lotosovou rukou.

Překlad

Pán rychle sestoupil z lůžka, projevil čtyři paže, zvedl ji, uchopil její vlasy a pohladil jí tvář svou lotosovou rukou.

Význam

Pán projevil čtyři paže, aby mohl udĕlat všechny tyto vĕci zároveň.

Verš

pramṛjyāśru-kale netre
stanau copahatau śucā
āśliṣya bāhunā rājan
ananya-viṣayāṁ satīm
sāntvayām āsa sāntva-jñaḥ
kṛpayā kṛpaṇāṁ prabhuḥ
hāsya-prauḍhi-bhramac-cittām
atad-arhāṁ satāṁ gatiḥ

Synonyma

pramṛjya — otírající; aśru-kale — plné slz; netre — její oči; stanau — její ňadra; ca — a; upahatau — zmatenou; śucā — jejími slzami žalu; aśliṣya — objímající ji; bāhunā — svou paží; rājan — ó králi (Parīkṣite); ananya — nikdo jiný; viṣayām — jejíž cíl touhy; satīm — ctnostnou; sāntvayām āsa — utĕšil; sāntva — způsobů utĕšování; jñaḥ — zkušený znalec; kṛpayā — soucitnĕ; kṛpaṇām — ubohou; prabhuḥ — Nejvyšší Pán; hāsya — Jeho žertování; prauḍhi — důmyslností; bhramat — zmatená; cittām — jejíž mysl; atat-arhām — nezasluhující si to; satām — čistých oddaných; gatiḥ — cíl.

Překlad

Nejvyšší Pán, cíl svých oddaných, jí otřel slzami zalité oči a ňadra skropená slzami žalu a objal svou ctnostnou manželku, která netoužila po ničem kromĕ Nĕho samotného, ó králi. Śrī Kṛṣṇa, zkušený v umĕní utĕšovat, jemnĕ utĕšil ubohou Rukmiṇī, jejíž mysl byla zmatena Jeho důmyslným žertováním a která si nezasloužila tak trpĕt.

Verš

śrī-bhagavān uvāca
mā mā vaidarbhy asūyethā
jāne tvāṁ mat-parāyaṇām
tvad-vacaḥ śrotu-kāmena
kṣvelyācaritam aṅgane

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán pravil; — ne; — se Mnou; vaidarbhi — ó Vaidarbhī; asūyethāḥ — buď nespokojená; jāne — vím; tvām — ty; mat — Mnĕ; parāyaṇām — plnĕ oddaná; tvat — tvá; vacaḥ — slova; śrotu — slyšet; kāmena — toužící; kṣvelyā — v žertu; ācaritam — jednal jsem; aṅgane — Má milovaná ženo.

Překlad

Nejvyšší Pán pravil: Ó Vaidarbhī, nebuď se Mnou nespokojená. Vím, že jsi Mi plnĕ oddaná. Promluvil jsem pouze v žertu, má milovaná, protože jsem chtĕl slyšet, co řekneš.

Význam

Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Pán Kṛṣṇa pronesl tento verš, protože si myslel, že by se půvabná Rukmiṇī mohla obávat, že Pán opĕt řekne nĕco, aby ji vyvedl z míry, nebo že by se mohla rozzlobit kvůli tomu, co udĕlal.

Verš

mukhaṁ ca prema-saṁrambha-
sphuritādharam īkṣitum
kaṭā-kṣepāruṇāpāṅgaṁ
sundara-bhru-kuṭī-taṭam

Synonyma

mukham — tvář; ca — a; prema — lásky; saṁrambha — vzrušením; sphurita — chvĕjícími se; adharam — se rty; īkṣitum — vidĕt; kaṭā — pohledů úkosem; kṣepa — vrháním; aruṇa — načervenalými; apāṅgam — koutky očí; sundara — krásného; bhru — obočí; kuṭī — svraštĕní; taṭam — na okrajích.

Překlad

Také jsem chtĕl vidĕt tvou tvář se rty chvĕjícími se láskyplným hnĕvem, načervenalé koutky tvých očí vrhajících pohledy úkosem a tvé krásné obočí svraštĕlé hnĕvem.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī zde vysvĕtluje, že obvykle, díky Pánovĕ transcendentální touze, s Ním Jeho čistí oddaní jednají tak, že uspokojují Jeho duchovní touhy. Rukmiṇina láska však byla tak silná, že její jedinečná nálada v této situaci převládla, a tak místo, aby se rozzlobila, omdlela a padla na zem. Kṛṣṇovi se tím však zdaleka neznelíbila, ale zvýšila Jeho transcendentální extázi projevem své všeobjímající lásky k Nĕmu.

Verš

ayaṁ hi paramo lābho
gṛheṣu gṛha-medhinām
yan narmair īyate yāmaḥ
priyayā bhīru bhāmini

Synonyma

ayam — tento; hi — vskutku; paramaḥ — nejvĕtší; lābhaḥ — přínos; gṛheṣu — v rodinném životĕ; gṛha-medhinām — pro svĕtské hospodáře; yat — který; narmaiḥ — se žertovnými slovy; īyate — je trávený; yāmaḥ — čas; priyayā — se svým milovaným partnerem; bhīru — ó plachá; bhāmini — ó náladová.

Překlad

Nejvĕtším potĕšením, kterého si svĕtští hospodáři mohou doma užívat, je trávit čas žertováním se svými milovanými manželkami, Má milá plachá a náladová.

Význam

Slovo bhāmini označuje hnĕvivou, vášnivou a náladovou ženu. Jelikož se půvabná Rukmiṇī navzdory veškeré provokaci nerozhnĕvala, Pán stále vtipkuje.

Verš

śrī-śuka uvāca
saivaṁ bhagavatā rājan
vaidarbhī parisāntvitā
jñātvā tat-parihāsoktiṁ
priya-tyāga-bhayaṁ jahau

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī pravil; — ona; evam — takto; bhagavatā — Nejvyšším Pánem, Osobností Božství; rājan — ó králi; vaidarbhī — královna Rukmiṇī; parisāntvitā — zcela uklidnĕná; jñātvā — chápající; tat — Jeho; parihāsa — pronesena v žertu; uktim — slova; priya — svým milovaným; tyāga — ze zavržení; bhayam — svého strachu; jahau — zbavila se.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī pravil: Ó králi, Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, královnu Vaidarbhī zcela uklidnil. Pochopila, že Jeho slova byla pronesena v žertu. Zbavila se tedy strachu, že ji její milovaný zavrhne.

Verš

babhāṣa ṛṣabhaṁ puṁsāṁ
vīkṣantī bhagavan-mukham
sa-vrīḍa-hāsa-rucira-
snigdhāpāṅgena bhārata

Synonyma

babhāṣa — promluvila; ṛṣabham — na nejvýznamnĕjšího; puṁsām — z mužů; vīkṣantī — hledící na; bhagavat — Nejvyššího Pána; mukham — tvář; sa-vrīḍa — stydlivým; hāsa — s úsmĕvem; rucira — okouzlujícími; snigdha — láskyplnými; apāṅgena — a s pohledy; bhārata — ó potomku Bharaty.

Překlad

Rukmiṇī se stydlivĕ usmívala, zatímco vrhala okouzlující, láskyplné pohledy na tvář Pána, nejlepšího z mužů, a takto promluvila, ó potomku Bharaty.

Verš

śrī-rukmiṇy uvāca
nanv evam etad aravinda-vilocanāha
yad vai bhavān bhagavato ’sadṛśī vibhūmnaḥ
kva sve mahimny abhirato bhagavāṁs try-adhīśaḥ
kvāhaṁ guṇa-prakṛtir ajña-gṛhīta-pādā

Synonyma

śrī-rukmiṇī uvāca — Śrī Rukmiṇī pravila; nanu — dobře; evam — budiž; etat — toto; aravinda-vilocana — ó lotosooký; āha — pravila; yat — který; vai — vskutku; bhavān — Tobĕ; bhagavataḥ — k Nejvyššímu Pánu; asadṛśī — bez sobĕ rovného; vibhūmnaḥ — ke všemocnému; kva — kde, ve srovnání; sve — ze své vlastní; mahimni — slávy; abhirataḥ — tĕšící se; bhagavān — Nejvyšší Pán; tri — tří (hlavních božstev, jmenovitĕ Brahmy, Viṣṇua a Śivy); adhīśaḥ — vládce; kva — a kde; aham — já; guṇa — hmotných vlastností; prakṛtiḥ — jejíž charakter; ajña — pošetilci; gṛhīta — uchopené; pādā — jejíž nohy.

Překlad

Śrī Rukmiṇī pravila: Ve skutečnosti jsi řekl pravdu, ó lotosooký. Vskutku se nehodím pro všemocného Pána, Osobnost Božství. Jak lze srovnávat tohoto Nejvyššího Pána, který je vládcem tří hlavních božstev a tĕší se ze své vlastní slávy, a mĕ, ženu se svĕtskými vlastnostmi, jejíž nohou se chytají pošetilci?

Význam

Śrīla Śrīdhara Svāmī vyjmenovává chyby, které na sobĕ Pán Kṛṣṇa popsal, když se prohlásil za nekvalifikovaného být Rukmiṇiným manželem. Ty zahrnují nesoulad, bojácnost, přijetí útočištĕ v oceánu, spory s mocnými, opuštĕní svého království, nejistota o vlastní totožnosti, jednání v rozporu s obvyklými standardy chování, nevlastnĕní dobrých vlastností, falešné oslavování své osoby žebráky, odtažitost a nedostatek touhy po rodinném životĕ. Pán tvrdil, že u Nĕho Rukmiṇī tyto špatné vlastnosti nerozpoznala. Ona nyní začíná odpovídat na všechny Pánovy výroky.

Nejprve odpovídá na výrok Śrī Kṛṣṇy ve verši 11 této kapitoly: kasmān no vavṛṣe 'samān — „Proč sis vybrala Nás, kteří se ti nevyrovnáme?“ Zde Śrīmatī Rukmiṇī-devī říká, že ona a Kṛṣṇa si určitĕ nejsou rovni, neboť Nejvyššímu Pánu se nemůže nikdo vyrovnat. Śrīla Viśvanātha Cakravartī dále poukazuje na to, že ve své nesmírné pokoře se Rukmiṇī ztotožňuje s Pánovou vnĕjší energií, která je ve skutečnosti její expanzí, neboť Rukmiṇī je bohynĕ štĕstí.

Verš

satyaṁ bhayād iva guṇebhya urukramāntaḥ
śete samudra upalambhana-mātra ātmā
nityaṁ kad-indriya-gaṇaiḥ kṛta-vigrahas tvaṁ
tvat-sevakair nṛpa-padaṁ vidhutaṁ tamo ’ndham

Synonyma

satyam — pravdivé; bhayāt — ze strachu; iva — jako by; guṇebhyaḥ — z hmotných kvalit; urukrama — ó Ty, který konáš transcendentální činy; antaḥ — v nitru; śete — ulehl jsi; samudre — v oceánu; upalambhana-mātraḥ — čisté vĕdomí; ātma — Nejvyšší Duše; nityam — vždy; kat — špatným; indriya-gaṇaiḥ — proti všem hmotným smyslům; kṛta-vigrahaḥ — bojující; tvam — Ty; tvat — Tvými; sevakaiḥ — služebníky; nṛpa — krále; padam — postavení; vidhutam — zavržené; tamaḥ — temnota; andham — slepá.

Překlad

Ano, můj Pane Urukramo, uléháš v oceán jako kdyby se bál hmotných kvalit, a takto se v čistém vĕdomí zjevuješ v srdci jako Nadduše. Neustále bojuješ s pošetilými hmotnými smysly a vskutku dokonce i Tvoji služebníci zavrhují výsadu kralování, jež vede ke slepotĕ nevĕdomosti.

Význam

Ve verši 12 Pán Kṛṣṇa řekl: rājabhyo bibhyataḥ su-bhru samudram śaraṇaṁ gatān – „Ze strachu z králů jsme přijali útočištĕ v oceánu.“ Zde Śrīmatī Rukmiṇī-devī poukazuje na to, že skutečnými vládci tohoto svĕta jsou guṇy, hmotné kvality přírody, které nutí všechny živé bytosti jednat. Śrīla Viśvanātha Cakravartī poukazuje na to, že se Pán Kṛṣṇa obává, že Jeho oddaní podlehnou vlivu kvalit přírody a zapletou se do smyslového požitku, a proto vstupuje do vnitřního oceánu jejich srdcí, kde setrvává jako vševĕdoucí Nadduše (upalambhana-mātra ātmā). Takto chrání své oddané. Slovo upalambhana-mātraḥ také vyjadřuje, že Pán je cílem meditace svých oddaných.

Ve verši 12 Pán Kṛṣṇa také řekl: balavadbhiḥ kṛta-dveṣān – „Znepřátelili jsme si mocné.“ Zde Śrīmatī Rukmiṇī-devī poukazuje na to, že v tomto svĕtĕ jsou ve skutečnosti mocné hmotné smysly. Nejvyšší Pán se pustil do boje se smyslovým požitkem svých oddaných, a tak se neustále snaží jim pomáhat v jejich boji o duchovní čistotu. Když se oddaní osvobodí od nežádoucích hmotných zvyků, Pán se jim zjevuje, a pak se vĕčný láskyplný vztah mezi Pánem a Jeho oddanými stává nezrušitelnou skutečností.

V témže verši Kṛṣṇa uvedl: tyakta-nṛpāsanān — „Vzdali jsme se královského trůnu.“ Zde však Śrīmatī Rukmiṇī-devī poukazuje na to, že postavení politické svrchovanosti v tomto svĕtĕ obvykle přivádí takzvané mocné vůdce do temnoty a slepoty. Říká se, že „moc korumpuje“. I Pánovi milující služebníci se tedy snaží vyhýbat politickým intrikám a mocenské politice. Pán samotný, zcela spokojený ve své duchovní blaženosti, by se stĕží zajímal o svĕtská politická postavení. Śrīmatī Rukmiṇī-devī proto správnĕ vykládá Pánovy činy jako důkaz Jeho svrchované transcendentální povahy.

Verš

tvat-pāda-padma-makaranda-juṣāṁ munīnāṁ
vartmāsphuṭaṁ nr-paśubhir nanu durvibhāvyam
yasmād alaukikam ivehitam īśvarasya
bhūmaṁs tavehitam atho anu ye bhavantam

Synonyma

tvat — Tvých; pāda — nohou; padma — lotosových; makaranda — med; juṣām — kteří si vychutnávají; munīnām — pro mudrce; vartma — (Tvá) cesta; asphuṭam — ne zjevná; nṛ — v lidské podobĕ; paśubhiḥ — zvířaty; nanu — jistĕ, potom; durvibhāvyam — nepochopitelná; yasmāt — protože; alaukikam — transcendentální; iva — jako kdyby; īhitam — činnosti; īśvarasya — Nejvyššího Pána; bhūman — ó všemocný; tava — Tvé; īhitam — činnosti; atha u — proto; anu — následující; ye — kdo; bhavantam — Ty.

Překlad

Tvé jednání, záhadné i pro mudrce, kteří si vychutnávají med Tvých lotosových nohou, je jistĕ nepochopitelné pro lidské bytosti, které se chovají jako zvířata. A tak jako jsou transcendentální Tvé činnosti, ó všemocný Pane, platí to i o činnostech Tvých následovníků.

Význam

Zde královna Rukmiṇī odpovídá na výrok Pána Kṛṣṇy ve verši 13:

aspaṣṭa-vartmanāṁ puṁsām
aloka-patham īyuṣām
āsthitāḥ padavīṁ su-bhru
prāyaḥ sīdanti yoṣitaḥ

„Ó ženo s krásným obočím, ženám je obvykle souzeno trpĕt, když žijí s muži, jejichž chování je nevypočitatelné a kteří následují cestu neschválenou společností.“

V tomto verši Rukmiṇī chápe výraz aloka-patham ve smyslu „transcendentální cesta“. Ti, kdo jsou zapleteni ve svĕtském chování, se snaží užívat si tohoto svĕta více či ménĕ jako zvířata. I když jsou tito lidé „kulturnĕ pokročilí“, mĕli by být jednoduše považováni za rafinovaná či nablýskaná zvířata. Śrīmatī Rukmiṇī-devī poukazuje na to, že Pánovy činnosti jsou vždy transcendentální, a proto jsou aspaṣṭa, neboli „nejasné“ obyčejným lidem, a dokonce i mudrci snažící se Pána poznat, nemohou tyto činnosti dokonale pochopit.

Verš

niṣkiñcano nanu bhavān na yato ’sti kiñcid
yasmai baliṁ bali-bhujo ’pi haranty ajādyāḥ
na tvā vidanty asu-tṛpo ’ntakam āḍhyatāndhāḥ
preṣṭho bhavān bali-bhujām api te ’pi tubhyam

Synonyma

niṣkiñcanaḥ — bez majetku; nanu — vskutku; bhavān — Ty; na — ne; yataḥ — nad nímž; asti — je; kiñcit — cokoliv; yasmai — jemuž; balim — dary; bali — darů; bhujaḥ — poživatelé; api — dokonce; haranti — přinášejí; aja-ādyāḥ — v čele s Brahmou; na — ne; tvā — Tebe; vidanti — znají; asu-tṛpaḥ — osoby spokojené v tĕle; antakam — jako smrt; āḍhyatā — svým bohatstvím; andhāḥ — zaslepené; preṣṭhaḥ — nejdražší; bhavān — Ty; bali-bhujām — pro velké příjemce darů; api — dokonce; te — oni; api — také; tubhyam — (jsou drazí) Tobĕ.

Překlad

Nic nevlastníš, protože nad Tebou nic neexistuje. Obdarovávají Tĕ dokonce i velcí příjemci darů — Brahmā a ostatní polobozi. Ti, kdo jsou zaslepeni svým bohatství a pohrouženi v uspokojování svých smyslů, Tĕ nepoznají v podobĕ smrti. Ale bohům, příjemcům darů, jsi ten nejdražší, tak jako oni Tobĕ.

Význam

Zde Śrīmatī Rukmiṇī-devī odpovídá na výrok Pána Kṛṣṇy ve verši 14:

niṣkiñcanā vayaṁ śaśvan
niṣkiñcana-jana-priyāḥ
tasmāt prāyeṇa na hy āḍhyā
māṁ bhajanti su-madhyame

„Nemáme hmotný majetek a jsme drazí tĕm, kdo také nic nevlastní. Proto Mĕ, ó štíhlá, bohatí stĕží kdy uctívají.“

Královna Rukmiṇī nejprve říká: niṣkiñcano nanu – „Jsi vskutku niṣkiñcana.“ Slovo kiñcana znamená „nĕco“ a předpona nir – nebo, jak se vyskytuje zde, niṣ – vyjadřuje zápor. V bĕžném smyslu tedy niṣkiñcana znamená „ten, kdo nĕco nemá“, nebo, jinými slovy, „ten, kdo nemá nic.“

V tomto verši však královna Rukmiṇī uvádí, že Pán Kṛṣṇa „nic nevlastní“ ne proto, že je žebrák, ale protože On samotný je všechno. Jinými slovy, jelikož je Kṛṣṇa Absolutní Pravda, vše, co existuje, je v Nĕm. Neexistuje žádná druhá vĕc, nĕco mimo Pánovu existenci, co by mohl vlastnit. Například človĕk může vlasnit dům, auto, dítĕ nebo peníze, ale tyto vĕci se nestávají človĕkem: existují mimo nĕho. Říkáme, že je vlastní pouze v tom smyslu, že je ovládá. Pán však své stvoření pouze neovládá: Jeho stvoření ve skutečnosti existuje v Nĕm. Neexistuje tedy nic mimo Nĕho, co může vlastnit způsobem, kterým my vlastníme vnĕjší předmĕty.

Ācāryové vysvĕtlují niṣkiñcana takto: Říci, že osoba nĕco vlastní, naznačuje, že nevlastní všechno.

Jinak řečeno, pokud řekneme, že človĕk vlastní nĕjaký majetek, naznačujeme, že nevlastní veškerý majetek, ale spíše nĕjaký konkrétní majetek. Standardní americký slovník definuje slovo nĕjaký jako „jistý neurčitý nebo neupřesnĕný počet, množství atd., odlišený od zbytku“. Sanskrtské slovo kiñcana vyjadřuje tento význam částečného množství z celku. Pán Kṛṣṇa je tedy nazýván niṣkiñcana kvůli vyvrácení představy, že vlastní pouze jisté množství krásy, slávy, bohatství, inteligence a ostatních majestátů. Právĕ naopak, vlastní neomezenou krásu, neomezenou inteligenci, neomezené bohatství a tak dále. Je tomu tak proto, že je Absolutní Pravda.

Śrīla Prabhupāda otevírá svůj úvod k prvnímu dílu prvního zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu tímto výrokem, který se týká této diskuse: „Pojetí Boha a pojetí Absolutní Pravdy nejsou na stejné úrovni. Śrīmad-Bhāgavatam se zamĕřuje na Absolutní Pravdu. Pojetí Boha poukazuje na vládce, kdežto pojetí Absolutní Pravdy poukazuje na summum bonum, neboli konečný zdroj všech energií.“ Zde se Śrīla Prabhupāda dotýká základní filozofické otázky. Bůh je obvykle definován jako „svrchovaná bytost“ a slovník definuje svrchovaný jako (1) nejvyšší postavením, mocí, autoritou atd.; (2) nejvyšší kvalitou, dosažením, výkonem atd.; (3) s nejvyšší stupnĕm; a (4) konečný, poslední. Žádná z tĕchto definic nevyjadřuje vhodnĕ absolutní existenci.

Například můžeme říci, že konkrétní Američan je svrchovanĕ bohatý ve smyslu, že je bohatší než kterýkoliv jiný Američan. Nebo můžeme hovořit o Nejvyšším soudu jako o nejvyšším soudu v zemi, ačkoliv jistĕ nemá absolutní autoritu ve všech politických a společenských záležitostech, neboť ji v tĕchto oblastech sdílí s legislativou a prezidentem. Jinak řečeno, slovo svrchovaný vyjadřuje nejlepšího v hierarchii, a tak může být svrchovaná bytost chápána pouze jako nejlepší nebo nejvĕtší ze všech bytostí, ale ne jako samotný zdroj všech ostatních bytostí a vskutku všeho, co existuje. Śrīla Prabhupāda tedy konkrétnĕ poukazuje na to, že pojetí Absolutní Pravdy, Kṛṣṇy, je vyšší než pojetí svrchované bytosti, a toto je nezbytné pro jasné pochopení vaiṣṇavské filozofie.

Pán Kṛṣṇa není pouze svrchovaná bytost: je absolutní bytost a právĕ o tom mluví Jeho manželka. Slovo niṣkiñcana tedy nevyjadřuje, že Kṛṣṇa nevlastní žádný majestát, ale naopak veškerý majestát. V tom smyslu přijímá Jeho definici sebe sama jako niṣkiñcany.

Ve verši 14 Pán Kṛṣṇa také uvedl: niṣkiñcana-jana-priyāḥ – „Jsem drahý tĕm, kdo nic nevlastní.“ Zde však královna Rukmiṇī poukazuje na to, že polobozi, nejbohatší duše ve vesmíru, pravidelnĕ obĕtují Nejvyššímu Pánu. Můžeme předpokládat, že polobozi, jako Pánem určení představitelé, vĕdí, že Mu všechno patří v tom smyslu, že všechno je Jeho částí, jak je vysvĕtleno výše. Proto je výrok niṣkiñcana-jana-priyāḥ správný v tom smyslu, že jelikož neexistuje nic kromĕ Pána a Jeho energií, bez ohledu na to, jak bohatými se zdají být Pánovi uctívači, ve skutečnosti Mu neobĕtují nic než Jeho vlastní energii jako láskyplný čin. Příkladem stejné myšlenky je když nĕkdo uctívá řeku Gangu obĕtováním vody Gangy nebo když dítĕ dostane na otcovy narozeniny od otce peníze a koupí mu dárek. Otec si platí svůj dárek, ale to, co ho opravdu zajímá, je láska jeho dítĕte. Podobnĕ Nejvyšší Pán projevuje vesmír a potom podmínĕné duše shromažďují různé složky Pánova stvoření. Zbožné duše vĕnují nĕkteré z nejlepších položek ze své sbírky zpĕt Pánu jako obĕť, a tak se očišťují. Jelikož je celý vesmír a všechno v nĕm pouze Pánova energie, můžeme říci, že ti, kdo uctívají Pána, nic nevlastní.

Z bĕžnĕjšího pohledu, lidé pyšní na své velké bohatství se Bohu neklanĕjí. Královna Rukmiṇī tyto pošetilce také zmiňuje. Jsou spokojeni se svými dočasnými tĕly a nechápou božskou moc smrti, která je sleduje. Polobozi, zdaleka nejbohatší ze živých bytostí, však Nejvyššímu Pánu pravidelnĕ obĕtují, a tak je jim Pán nanejvýš drahý, jak je uvedeno zde.

Verš

tvaṁ vai samasta-puruṣārtha-mayaḥ phalātmā
yad-vāñchayā su-matayo visṛjanti kṛtsnam
teṣāṁ vibho samucito bhavataḥ samājaḥ
puṁsaḥ striyāś ca ratayoḥ sukha-duḥkhinor na

Synonyma

tvam — Ty; vai — vskutku; samasta — všech; puruṣa — lidského života; artha — cílů; mayaḥ — tvořící; phala — konečného cíle; ātmā — samotné Já; yat — po nĕmž; vāñchayā — z touhy; su-matayaḥ — inteligentní osoby; visṛjanti — zavrhují; kṛtsnam — všechno; teṣām — pro nĕ; vibho — ó všemocný; samucitaḥ — vhodná; bhavataḥ — Tvoje; samājaḥ — společnost; puṁsaḥ — muže; striyāḥ — a ženy; ca — a; ratayoḥ — kteří jsou k sobĕ přitahováni vzájemným chtíčem; sukha-duḥkhinoḥ — kteří prožívají hmotné štĕstí a neštĕstí; na — ne.

Překlad

Jsi vtĕlením všech lidských cílů a sám jsi konečným cílem života. Inteligentní osoby toužící Tĕ dosáhnout, ó všemocný Pane, opouštĕjí všechno ostatní. To oni jsou hodni Tvé společnosti, nikoliv muži a ženy pohroužení v požitku a zármutku vyplývajících z jejich vzájemného chtíče.

Význam

Zde královna Rukmiṇī vyvrací výrok Pána Kṛṣṇy ve verši 15:

yayor ātma-samaṁ vittaṁ
janmaiśvaryākṛtir bhavaḥ
tayor vivāho maitrī ca
nottamādhamayoḥ kvacit

„Manželství a přátelství se hodí pro dva lidi sobĕ rovné bohatstvím, původem, vlivem, fyzickým vzhledem a schopnostmi zplodit dobré potomstvo, ale nikdy pro výše a níže postavené.“ Ve skutečnosti pouze ti, kdo se vzdali všech tĕchto hmotný představ o smyslovém požitku a vĕnují se výlučnĕ láskyplné službĕ Pánu, mohou porozumĕt, kdo je jejich skutečný přítel a společník – samotný Pán Śrī Kṛṣṇa.

Verš

tvaṁ nyasta-daṇḍa-munibhir gaditānubhāva
ātmātma-daś ca jagatām iti me vṛto ’si
hitvā bhavad-bhruva udīrita-kāla-vega-
dhvastāśiṣo ’bja-bhava-nāka-patīn kuto ’nye

Synonyma

tvam — Ty; nyasta — kteří se vzdali; daṇḍa — tyče sannyāsīho; munibhiḥ — mudrců; gadita — námĕtem hovorů; anubhāvaḥ — jehož moc; ātmā — Nejvyšší Duše; ātmā — sebe sama; daḥ — který rozdáváš; ca — také; jagatām — všech svĕtů; iti — takto; me — mnou; vṛtaḥ — vybraný; asi — byl jsi; hitvā — zavrhující; bhavat — Tvého; bhruvaḥ — z obočí; udīrita — stvořeného; kāla — času; vega — vlnami; dhvasta — zničené; āśiṣaḥ — jejichž nadĕje; abja — zrozený z lotosu (Pán Brahmā); bhava — Pán Śiva; nāka — nebes; patīn — vládci; kutaḥ — co potom; anye — jiní.

Překlad

S vĕdomím, že vznešení mudrci, kteří se vzdali daṇḍy sannyāsīho, rozhlašují Tvou slávu, že jsi Nejvyšší Duše všech svĕtů a že jsi tak milostivý, že rozdáváš i sebe sama, jsem si Tĕ vybrala za manžela a zavrhla Pána Brahmu, Pána Śivu a vládce nebes, jejichž všechny nadĕje jsou zničeny silou času, který se rodí ze Tvého obočí. Jaký zájem bych tedy mohla mít o jakékoliv jiné nápadníky?

Význam

Tímto královna Rukmiṇī vyvrací výrok Pána Kṛṣṇy ve verši 16, kde Pán Kṛṣṇa řekl: bhikṣubhiḥ ślāghitā mudhā — „Jsem oslavován žebráky.“ Královna Rukmiṇī však poukazuje na to, že ti takzvaní žebráci jsou ve skutečnosti mudrci ve stádiu paramahaṁsysannyāsī, kteří dosáhli nejvyšší úrovnĕ duchovního pokroku, a tak se vzdali tyče sannyāsīho. Pán Kṛṣṇa také svou manželku ve verši 16 dvakrát obvinil. Řekl: vaidarbhy etad avijñāya – „Má milá Vaidarbhī, neuvĕdomila sis situaci“ – a tvayādīrgha-samīkṣayā – „protože nejsi prozíravá“. V tomto verši Rukmiṇin výrok iti me vṛto 'si vyjadřuje: „Vybrala jsme si Tĕ za manžela, protože máš výše uvedené vlastnosti. Vůbec to nebyla slepá volba.“ Rukmiṇī dále zmiňuje, že pominula ménĕ významné osobnosti jako Brahmā, Śiva a vládci nebes, protože vidĕla, že i když jsou to z hmotného hlediska vznešené osobnosti, jejich činnosti maří mocné vlny času vycházející z obočí Pána Kṛṣṇy. Proto si Rukmiṇī, zdaleka ne neprozíravá, vybrala Pána Kṛṣṇu po zevrubném zhodnocení celého vesmíru. Láskyplnĕ zde tedy svého manžela kárá.

Śrīla Viśvanātha Cakravartī vykládá Rukmiṇinu náladu takto: „Můj milý manželi, Tvé obvinĕní, že mi chybí prozíravost, vyjadřuje, že jsi nevĕdĕl o mém hlubokém vhledu do situace. Ve skutečnosti jsem si Tĕ vybrala, protože jsem znala Tvou skutečnou slávu.“

Verš

jāḍyaṁ vacas tava gadāgraja yas tu bhūpān
vidrāvya śārṅga-ninadena jahartha māṁ tvam
siṁho yathā sva-balim īśa paśūn sva-bhāgaṁ
tebhyo bhayād yad udadhiṁ śaraṇaṁ prapannaḥ

Synonyma

jāḍyam — pošetilost; vacaḥ — slova; tava — Tvoje; gadāgraja — ó Gadāgrajo; yaḥ — kdo; tu — dokonce; bhū-pān — krále; vidrāvya — zahánĕjící; śārṅga — Śārṅgy, Tvého luku; ninadena — drnčením; jahartha — odvezl jsi; mām — mĕ; tvam — Ty; siṁhaḥ — lev; yathā — jako; sva — Tvůj vlastní; balim — dar; īśa — ó Pane; paśūn — zvířata; sva-bhāgam — svůj podíl; tebhyaḥ — z nich; bhayāt — ze strachu; yat — toho; udadhim — oceánu; śaraṇaṁ-prapannaḥ — přijal útočištĕ.

Překlad

Můj Pane, tak jako lev zažene menší zvířata, aby si vybral svůj právoplatný podíl, Ty jsi zahnal shromáždĕné krále drnčením svého luku Śārṅgy a potom sis jako svůj podíl vzal mĕ. Je tedy naprostá pošetilost, můj milý Gadāgrajo, říci, že jsi přijal útočištĕ v oceánu ze strachu z tĕchto králů.

Význam

Ve verši 12 této kapitoly Pán Kṛṣṇa řekl: rājabhyo bibhyataḥ su-bhru samudraṁ śaranaṁ gatān: „Vydĕšeni tĕmito králi jsme přijali útočištĕ v oceánu.“ Podle ācāryů Pán Kṛṣṇa nakonec vyprovokoval Rukmiṇin hnĕv oslavováním ostatních mužů, kteří mohli být jejím manželem, a ona Mu tak zde v hnĕvu říká, že není nevĕdomá, ale že naopak On promluvil pošetile. Říká: „Unesl jsi mĕ v přítomnosti tĕch králů jako lev a zahnal jsi je svým lukem Śārṅgou, takže je pouhá pošetilost říci, že jsi ze strachu z tĕch samých králů odešel do oceánu.“ Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho se královna Rukmiṇī při tĕchto slovech zamračila a vrhala na Pána hnĕvivé pohledy úkosem.

Verš

yad-vāñchayā nṛpa-śikhāmaṇayo ’nga-vainya-
jāyanta-nāhuṣa-gayādaya aikya-patyam
rājyaṁ visṛjya viviśur vanam ambujākṣa
sīdanti te ’nupadavīṁ ta ihāsthitāḥ kim

Synonyma

yat — po kom; vāñchayā — z touhy; nṛpa — králů; śikhāmaṇayaḥ — drahokamy v korunĕ; aṅga-vainya-jāyanta-nāhuṣa-gaya-ādayaḥ — Aṅga (otec Veny), Vainya (Pṛthu, syn Veny), Jāyanta (Bharata), Nāhuṣa (Yayāti), Gaya a ostatní; aikya — výlučnou; patyam — mající svrchovanost; rājyam — svá království; visṛjya — opouštĕjící; viviśuḥ — odešli do; vanam — lesa; ambuja-akṣa — ó lotosooký; sīdanti — trpí zklamáním; te — Tvé; anupadavīm — na cestĕ; te — oni; iha — v tomto svĕtĕ; āsthitāḥ — setrvávající; kim — zda.

Překlad

Nejlepší z králů, kteří toužili po Tvé společnosti – Aṅga, Vainya, Jāyanta, Nāhuṣa, Gaya a ostatní – opustili svou absolutní svrchovanost a odešli do lesa Tĕ hledat. Jak mohli tito králové trpĕt zklamáním v tomto svĕtĕ, ó lotosooký?

Význam

Zde královna Rukmiṇī vyvrací představy uvedené Pánem Kṛṣṇou ve verši 13. Śrīmatī Rukmiṇī-devī vlastnĕ opakuje vlastní slova Pána Kṛṣṇy. Pán řekl: āsthitāḥ padavīṁ su-bhru prāyaḥ sīdanti yoṣitaḥ: „Ženám, které následují Mou cestu, je obvykle souzeno trpĕt.“ Rukmiṇī tu říká: sīdanti te 'nupadavīṁ ta ihāsthitāḥ kim: „Proč by mĕli ti, kdo se drží Tvé cesty, v tomto svĕtĕ trpĕt?“ Uvádí příklad mnoha vznešených králů, kteří se vzdali své mocné svrchovanosti, aby odešli do lesa, kde konali askezi a uctívali Pána se silnou touhou po Jeho transcendentální společnosti. Tak podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Śrīmatī Rukmiṇī-devī zde chce Śrī Kṛṣṇovi říci: „Řekl jsi, že já, dcera krále, jsem neinteligentní a zklamaná, protože jsem si Tĕ vzala. Jak ale můžeš obviňovat všechny tyto vznešené osvícené krále z toho, že jsou neinteligentní? Byli nejmoudřejšími z lidí, a přesto se všeho vzdali, aby Tĕ následovali a jistĕ nebyli výsledkem zklamáni. Vskutku dosáhli dokonalosti v podobĕ Tvé společnosti.“

Verš

kānyaṁ śrayeta tava pāda-saroja-gandham
āghrāya san-mukharitaṁ janatāpavargam
lakṣmy-ālayaṁ tv avigaṇayya guṇālayasya
martyā sadoru-bhayam artha-viviita-dṛṣṭiḥ

Synonyma

ka — která žena; anyam — jiného muže; śrayeta — přijala by útočištĕ u; tava — Tvých; pāda — nohou; saroja — lotosových; gandham — vůni; āghrāya — když ucítila; sat — velkými svĕtci; mukharitam — popsaných; janatā — všem lidem; apavargam — udĕlující osvobození; lakṣmī — bohynĕ štĕstí; ālayam — sídlo; tu — ale; avigaṇayya — neberoucí vážnĕ; guṇa — všech transcendentálních vlastností; ālayasya — sídla; martyā — smrtelná; sadā — neustále; uru — velký; bhayam — ten, který má strach; artha — svůj nejlepší zájem; vivikta — rozpoznávající; dṛṣṭiḥ — jejíž vhled.

Překlad

Vůnĕ Tvých lotosových nohou, které oslavují velcí svĕtci, udĕluje lidem osvobození a je sídlem bohynĕ Lakṣmī. Která žena by přijala útočištĕ u nĕjakého jiného muže poté, co ucítila tuto vůni? Jelikož jsi sídlem transcendentálních vlastností, která smrtelná žena schopná rozpoznat svůj skutečný zájem by nebrala na tuto vůni ohled a místo toho by závisela na nĕkom, kdo neustále podléhá hroznému strachu?

Význam

Ve verši 16 Pán Kṛṣṇa tvrdil, že je guṇair hīnāḥ, „prostý všech dobrých vlastností“. Aby toto tvrzení vyvrátila, oddaná Rukmiṇī zde uvádí, že Pán je guṇālaya, „sídlo všech dobrých vlastností“. Takzvaní mocní muži tohoto svĕta mohou v jediném okamžiku upadnout do naprosté bezmocnosti a zmatku. Zkáza je vskutku nevyhnutelným osudem všech mocných mužských tĕl. Pán však má vĕčné, duchovní tĕlo, které je všemocné a nekonečnĕ krásné, a tak, jak zde královna Rukmiṇī tvrdí, jak by mohla kterákoliv rozumná, osvícená žena přijmout útočištĕ u nĕkoho jiného než Nejvyššího Pána, Kṛṣṇy?

Verš

taṁ tvānurūpam abhajaṁ jagatām adhīśam
ātmānam atra ca paratra ca kāma-pūram
syān me tavāṅghrir araṇaṁ sṛtibhir bhramantyā
yo vai bhajantam upayāty anṛtāpavargaḥ

Synonyma

tam — Jeho; tvā — Tebe; anurūpam — vhodného; abhajam — vybrala jsem si; jagatām — všech svĕtů; adhīśam — svrchovaného vládce; ātmānam — Nejvyšší Duši; atra — v tomto životĕ; ca — a; paratra — v příštím životĕ; ca — také; kāma — touhy; pūram — toho, který plní; syāt — nechť jsou; me — pro mĕ; tava — Tvé; aṅghriḥ — nohy; araṇam — útočištĕ; sṛtibhiḥ — různými pohyby (z jednoho druhu života do druhého); bhramantyāḥ — která jsem se potulovala; yaḥ — které (nohy); vai — vskutku; bhajantam — svým uctívatelem; upayāti — přicházejí za; anṛta — z nepravdy; apavargaḥ — svoboda.

Překlad

Protože jsi pro mĕ vhodný, vybrala jsem si Tebe, vládce a Nejvyšší Duši všech svĕtů, který plníš naše touhy v tomto a v příštím životĕ. Nechť Tvé nohy, které osvobozují od klamu tím, že přicházejí za svým uctívatelem, poskytnou útočištĕ mnĕ, která jsem se potulovala z jedné hmotné situace do druhé.

Význam

Další čtení slova sṛtibhiḥ je śrutibhiḥ. V tom případĕ Rukmiṇī vyjadřuje tuto myšlenku: „Byla jsem zmatena nasloucháním různým náboženským písmům o četných obřadech s jejich sliby plodonosných výsledků.“ Śrīla Śrīdhara Svāmī dává toto vysvĕtlení, zatímco Śrīla Jīva Gosvāmī a Śrīla Viśvanātha Cakravartī přidávají další myšlenku, kterou Rukmiṇī mohla vyjádřit slovem śrutibhiḥ: „Můj milý Pane Kṛṣṇo, byla jsem zmatena nasloucháním o Tvých různých vtĕleních. Slyšela jsem, že když jsi sestoupil jako Rāma, opustil jsi svou manželku Sītu, a že v tomto životĕ jsi opustil gopī. Byla jsem tedy zmatena.“

Víme, že Śrīmatī Rukmiṇī-devī je vĕčnĕ osvobozená společnice Pána Kṛṣṇy, ale v tĕchto verších pokornĕ hraje roli smrtelné ženy přijímající útočištĕ u Nejvyššího Pána.

Verš

tasyāḥ syur acyuta nṛpā bhavatopadiṣṭāḥ
strīṇāṁ gṛheṣu khara-go-śva-viḍāla-bhṛtyāḥ
yat-karṇa-mūlam ari-karṣaṇa nopayāyād
yuṣmat-kathā mṛḍa-viriñca-sabhāsu gītā

Synonyma

tasyāḥ — jejími; syuḥ — nechť se stanou (manžely); acyuta — ó neklesající Kṛṣṇo; nṛpāḥ — králové; bhavatā — Tebou; upadiṣṭāḥ — zmínĕní; strīṇām — žen; gṛheṣu — v domovech; khara — jako osli; go — voli; śva — psi; viḍāla — kočky; bhṛtyāḥ — a otroci; yat — jejíž; karṇa — ucha; mūlam — nitro; ari — své nepřátele; karṣaṇa — ó Ty, který soužíš; na — nikdy; upayāyāt — přichází; yuṣmat — týkající se Tebe; kathā — rozhovory; mṛḍa — Pána Śivy; viriñca — a Pána Brahmy; sabhāsu — ve shromáždĕních učenců; gītā — zpívané.

Překlad

Ó neklesající Kṛṣṇo, nechť se každý z Tebou jmenovaných králů stane manželem ženy, jejíž uši nikdy neslyšely Tvoji slávu, o které se zpívá ve shromáždĕních Śivy a Brahmy. Koneckonců, v domovech tĕchto žen žijí tito králové jako osli, voli, psi, kočky a otroci.

Význam

Podle Śrīly Śrīdhara Svāmīho jsou tato ohnivá slova královny Rukmiṇī odpovĕdí na úvodní výrok Pána Kṛṣṇy ve verši 10. Nejvyšší Pán řekl: „Má milá princezno, ucházeli se o tebe mnozí králové mocní jako vládci planet. Všichni byli hojnĕ obdařeni politickým vlivem, bohatstvím, krásou, štĕdrostí a fyzickou silou.“ Podle Śrīdhara Svāmīho zde královna Rukmiṇī hovoří s hnĕvem a ukazuje na Pána prstem. Přirovnává takzvané velké vládce k oslům, protože nesou mnoho hmotných břemen, k volům, protože své předepsané povinnosti konají v neustálé úzkosti, ke psům, protože je jejich manželky nemají v úctĕ, ke kočkám, protože jsou sobečtí a krutí, a k otrokům, protože otrocky lpĕjí na rodinných záležitostech. Tito králové se mohou jevit jako žádoucí pošetilé ženĕ, která neslyšela o slávĕ Śrī Kṛṣṇy nebo ji nepochopila.

Śrīla Viśvanātha Cakravartī dodává, že tito králové jsou jako osli, protože je jejich manželky občas kopou, jako psi, protože se chovají nepřátelsky k cizincům, aby ochránili své domovy, a jako kočky, protože jedí zbytky po svých manželkách.

Verš

tvak-śmaśru-roma-nakha-keśa-pinaddham antar
māṁsāsthi-rakta-kṛmi-viṭ-kapha-pitta-vātam
jīvac-chavaṁ bhajati kānta-matir vimūḍhā
yā te padābja-makarandam ajighratī strī

Synonyma

tvak — kůží; śmaśru — vousy; roma — chlupy; nakha — nehty; keśa — a vlasy; pinaddham — pokrytou; antaḥ — uvnitř; māṁsa — maso; asthi — kosti; rakta — krev; kṛmi — červi; viṭ — výkaly; kapha — hlen; pitta — žluč; vātam — a vzduch; jīvat — živou; śavam — mrtvolu; bhajati — uctívá; kānta — jako manžela nebo milence; matiḥ — jejíž představa; vimūḍhā — zcela pomatená; — která; te — Tvých; pada-abja — lotosových nohou; makarandam — med; ajighratī — necítící; strī — žena.

Překlad

Žena, která si nedokáže vychutnávat vůni medu Tvých lotosových nohou, se stane naprosto pomatenou, a tak přijme za manžela nebo milence živou mrtvolu pokrytou kůží, vousy, nehty, vlasy a chlupy a naplnĕnou masem, kostmi, krví, parazity, výkaly, hlenem, žlučí a vzduchem.

Význam

Zde ctnostná manželka Pána Kṛṣṇy pronáší zcela jednoznačný výrok o hmotném smyslovém požitku založeném na fyzickém tĕle. Śrīla Viśvanātha Cakravartī komentuje tento verš takto: Na základĕ autority výroku sa vai patiḥ syād akuto-bhayaḥ svayam – „Manželem by se mĕl vskutku stát ten, kdo dokáže zbavit veškerého strachu“ – je Śrī Kṛṣṇa skutečným manželem všech žen všech dob. Proto žena, která uctívá jako manžela nĕkoho jiného, uctívá pouze mrtvolu.

Śrīla Viśvanātha Cakravartī dále komentuje: Rukmiṇī takto vzala v úvahu, že ačkoliv je sladkost lotosových nohou Pána Kṛṣṇy dobře známa a ačkoliv má vĕčné tĕlo oplývající poznáním a blažeností, pošetilé ženy Ho zavrhují. Tĕlo obyčejného manžela je vnĕ pokryté kůží a chlupy; jinak, jelikož je plné krve, výkalů, masa, žluči a tak dále, by bylo zamořené mouchami a jiným hmyzem přitahovaným jeho zápachem a ostatními odpornými vlastnostmi.

Ti, kdo nemají praktickou zkušenost s krásou a čistotou Kṛṣṇy nebo vĕdomí Kṛṣṇy, mohou být zmateni takto nekompromisními odsouzeními hmotného, tĕlesného požitku. Ti, kdo jsou osvíceni ve vĕdomí Kṛṣṇy, však budou tak absolutnĕ pravdivými výroky osvĕženi a nadšeni.

Verš

astv ambujākṣa mama te caraṇānurāga
ātman ratasya mayi cānatirikta-dṛṣṭeḥ
yarhy asya vṛddhaya upātta-rajo-’ti-mātro
mām īkṣase tad u ha naḥ paramānukampā

Synonyma

astu — nechť je; ambuja-akṣa — ó lotosooký; mama — má; te — Tvým; caraṇa — k nohám; anurāgaḥ — stálá připoutanost; ātman — sám o sobĕ; ratasya — který se tĕšíš; mayi — ke mnĕ; ca — a; anatirikta — ne mnoho; dṛṣṭeḥ — jehož pohled; yarhi — když; asya — tohoto vesmíru; vṛddhaye — pro zvĕtšení; upātta — přijímající; rajaḥ — kvality vášnĕ; ati-mātraḥ — hojnost; mām — na mĕ; īkṣase — pohlížíš; tat — to; u ha — vskutku; naḥ — pro nás; parama — nejvĕtší; anukampā — projev milosti.

Překlad

O lotosooký, ačkoliv jsi spokojen sám o sobĕ, a tak na Mĕ zřídka obracíš pozornost, prosím požehnej mi stálou láskou ke Tvým nohám. Když přijímáš převahu vášnĕ, abys projevil vesmír, pohlížíš na mĕ, čímž mi projevuješ svou vskutku nejvĕtší milost.

Význam

Ve verši 20 této kapitoly Pán Kṛṣṇa uvedl: „Jsme vždy spokojeni sami o sobĕ, a proto se nestaráme o manželky, dĕti a bohatství.“ Zde Rukmiṇī-devī pokornĕ odpovídá: „Ano, tĕšíš se sám o sobĕ, a proto na mĕ zřídka pohlížíš.“

V tomto ohledu Śrīla Viśvanātha Cakravartī poukazuje na to, že Pán Kṛṣṇa již oznámil svoji lásku k Rukmiṇī (Bhāg. 10.53.2): tathāham api tac-citto nidrāṁ ca na labhe niśi – „Má mysl je také zamĕřena na ni. Dokonce nemohu ani v noci spát.“ Pán Kṛṣṇa je spokojen sám o sobĕ a pokud máme na zřeteli, že Śrīmatī Rukmiṇī-devī je Jeho vnitřní energie, můžeme pochopit, že Jeho láskyplné vztahy s ní jsou vyjádřeními Jeho čistého duchovního štĕstí.

Zde se však královna Rukmiṇī pokornĕ ztotožňuje s Pánovou vnĕjší energií, svojí expanzí. Proto říká: „Ačkoliv na Mĕ pohlížíš zřídka, když jsi připraven projevit hmotný vesmír, a tak začínáš jednat prostřednictvím hmotné kvality vášnĕ, své energie, pohlížíš na mĕ. Tímto způsobem mi projevuješ svou nejvĕtší milost.“ Takto Ācārya Viśvanātha vysvĕtluje, že výrok bohynĕ Rukmiṇī lze chápat dvĕma způsoby. A samozřejmĕ vaiṣṇavové, po zevrubném porozumĕní Kṛṣṇovĕ filozofii od pravých ācāryů, si jednoduše vychutnávají tyto láskyplné vztahy mezi Pánem a Jeho vznešenými oddanými.

Verš

naivālīkam ahaṁ manye
vacas te madhusūdana
ambāyā eva hi prāyaḥ
kanyāyāḥ syād ratiḥ kvacit

Synonyma

na — ne; eva — vskutku; alīkam — falešná; aham — já; manye — myslím; vacaḥ — slova; te — Tvá; madhu-sūdana — ó hubiteli Madhua; ambāyāḥ — Amby; eva hi — jistĕ; prāyaḥ — obvykle; kanyāyāḥ — dívky; syāt — vznikla; ratiḥ — připoutanost (k Śālvovi); kvacit — kdysi.

Překlad

Ve skutečnosti nepovažuji Tvá slova za falešná, Madhūsudano. Neprovdané dívce se často zalíbí muž, jako v případĕ Amby.

Význam

Poté, co Śrīmatī Rukmiṇī vyvrátila vše, co Pán Kṛṣṇa řekl, nyní v laskavém rozpoložení mysli chválí pravdivost Jeho výroků. Jinými slovy, přijímá, že ji Pán Kṛṣṇa použil jako příkladu pro osvĕtlení bĕžné ženské psychologie. Král Kāśī mĕl tři dcery – Ambu, Ambāliku a Ambiku – a Ambĕ se zalíbil Śālva. Tento příbĕh vypráví Mahābhārata.

Verš

vyūḍhāyāś cāpi puṁścalyā
mano ’bhyeti navaṁ navam
budho ’satīṁ na bibhṛyāt
tāṁ bibhrad ubhaya-cyutaḥ

Synonyma

vyūḍhāyāḥ — vdané ženy; ca — a; api — dokonce; puṁścalyāḥ — nevĕrné; manaḥ — mysl; abhyeti — je přitahována; navam navam — k novým a novým (milencům); budhaḥ — ten, kdo je inteligentní; asatīm — necudnou ženu; na bibhryāt — nemĕl by pečovat o; tām — ni; bibhrat — pečující o; ubhaya — z obou (štĕstí v tomto a příštím svĕtĕ); cyutaḥ — pokleslý.

Překlad

Mysl nevĕrné ženy vždy touží po nových milencích, i když je vdaná. Inteligentní muž by nemĕl o takovou necudnou manželku pečovat, neboť jinak přijde o štĕstí jak v tomto tak v příštím životĕ.

Verš

śrī-bhagavān uvāca
sādhvy etac-chrotu-kāmais tvaṁ
rāja-putrī pralambhitā
mayoditaṁ yad anvāttha
sarvaṁ tat satyam eva hi

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán pravil; sādhvi — ó svatá ženo; etat — toto; śrotu — slyšet; kāmaiḥ — (Námi) kteří jsme chtĕli; tvam — tebe; rāja-putri — ó princezno; pralambhitā — ošálená; mayā — Mnou; uditam — řečeno; yat — co; anvāttha — ty jsi odpovĕdĕla na; sarvam — všechno; tat — to; satyam — správné; eva hi — vskutku.

Překlad

Nejvyšší Pán pravil: Ó svatá ženo, ó princezno, podvedli jsme tĕ pouze proto, že jsme tĕ chtĕli slyšet takto mluvit. Vskutku vše, co jsi odpovĕdĕla na Má slova, je dozajista pravdivé.

Verš

yān yān kāmayase kāmān
mayy akāmāya bhāmini
santi hy ekānta-bhaktāyās
tava kalyāṇi nityada

Synonyma

yān yān — jakýchkoliv; kāmayase — toužíš po; kāmān — požehnáních; mayi — ke Mnĕ; akāmāya — pro osvobození od touhy; bhāmini — ó půvabná; santi — jsou; hi — vskutku; eka-anta — výlučnĕ; bhaktāyāḥ — která jsi oddaná; tava — tobĕ; kalyāṇi — ó příznivá; nityadā — vždy.

Překlad

Jakákoliv požehnání, ve která doufáš, aby ses zbavila hmotných tužeb, jsou vždy tvá, ó půvabná a vznešená ženo, neboť jsi Má čistá oddaná.

Verš

upalabdhaṁ pati-prema
pāti-vratyaṁ ca te ’naghe
yad vākyaiś cālyamānāyā
na dhīr mayy apakarṣitā

Synonyma

upalabdham — vnímané; pati — vůči svému manželovi; prema — čisté lásky; pāti — ke svému manželovi; vratyam — dodržování slibů ctnosti; ca — a; te — tvoje; anaghe — ó bezhříšná; yat — tolika; vākyaiḥ — slovy; cālyamānāyāḥ — rozrušená; na — ne; dhīḥ — tvoje mysl; mayi — připoutaná ke Mnĕ; apakarṣitā — odtažená pryč.

Překlad

Ó bezhříšná, nyní jsem na vlastní oči vidĕl tvoji čistou lásku a ctnostnou připoutanost ke svému manželovi. I když jsi byla otřesena Mými slovy, tvoji mysl nebylo možné ode Mnĕ odloučit.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī cituje tento verš popisující čistou lásku mezi Rukmiṇī a Kṛṣṇou:

sarvathā dhvaṁsa-rahitaṁ
saty api dhvaṁsa-kāraṇe
yad bhāva-bandhanaṁ yūnoḥ
sa premā parikīrtitaḥ

„Když láskyplné pouto mezi mladým mužem a mladou ženou nelze nikdy zničit, ani když existují všemožné příčiny ke zničení tohoto vztahu, připoutanosti mezi nimi se říká čistá láska.“ To je povaha vĕčných láskyplných vztahů mezi Pánem Kṛṣṇou a Jeho čistými milostnými společnicemi.

Verš

ye māṁ bhajanti dāmpatye
tapasā vrata-caryayā
kāmātmāno ’pavargeśaṁ
mohitā mama māyayā

Synonyma

ye — ti, kdo; mām — Mĕ; bhajanti — uctívají; dāmpatye — kvůli postavení v životĕ hospodáře; tapasā — askezí; vrata — slibů; caryayā — a dodržováním; kāma-ātmānaḥ — chtíčem posedlí; apavarga — osvobození; īśam — vládce; mohitāḥ — zmateni; mama — Mojí; māyayā — klamnou, hmotnou energií.

Překlad

Ačkoliv mám moc udĕlit duchovní osvobození, chtíčem posedlé osoby Mĕ uctívají askezí a sliby, aby získaly Má požehnání pro svůj svĕtský rodinný život. Tyto osoby jsou zmateny Mojí klamnou energií.

Význam

Slovo dāmpatye vyjadřuje vztah mezi manželem a manželkou. Chtíčem posedlé a zmatené osoby uctívají Nejvyššího Pána, aby tento vztah posílily, ačkoliv vĕdí, že Pán je může zbavit jejich zbytečné připoutanosti k hmotným vĕcem.

Verš

māṁ prāpya māniny apavarga-sampadaṁ
vāñchanti ye sampada eva tat-patim
te manda-bhāgā niraye ’pi ye nṛṇāṁ
mātrātmakatvāt nirayaḥ su-saṅgamaḥ

Synonyma

mām — Mnĕ samotného; prāpya — získávající; mānini — ó zdroji lásky; apavarga — osvobození; sampadam — poklad; vāñchanti — touží; ye — kdo; sampadaḥ — (hmotné) poklady; eva — pouze; tat — takového; patim — pána; te — ony; manda-bhāgāḥ — ménĕ požehnanané; niraye — v pekle; api — dokonce; ye — které; nṛṇām — pro osoby; mātrā-ātmakatvāt — protože jsou pohroužené ve smyslovém požitku; nirayaḥ — peklo; su-saṅgamaḥ — vhodné.

Překlad

Ó svrchovaný zdroji lásky, nepožehnaní jsou ti, kdo i po získání Mnĕ, Pána osvobození i hmotného bohatství, touží pouze po hmotných pokladech. Tyto svĕtské zisky lze nalézt i v pekle. Jelikož jsou tyto osoby posedlé uspokojováním smyslů, peklo je pro nĕ vhodným místem.

Význam

Je zřejmé, že Pán Kṛṣṇa samotný jako zdroj veškeré radosti a veškerého majestátu je svrchovaným požitkem a nanejvýš majestátní osobou. Proto je naším skutečným vlastním zájmem se vždy vĕnovat láskyplné službĕ Pánu Kṛṣṇovi. Prahlāda Mahārāja říká (Bhāg. 7.5.31): na te viduḥ svārtha-gatiṁ hi viṣṇum – „Nevĕdomí netuší, že v jejich skutečném vlastním zájmu je dosažení Nejvyššího Pána, Viṣṇua (Kṛṣṇy).“

Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho lze snadno získat ženskou společnost a ostatní smyslové požitky i v pekle. Máme praktickou zkušenost, že i taková stvoření jako prasata, psi a holubi mají rozsáhlou příležitost užívat si sexu. Je nešťastné, že moderní lidské bytosti, které mají jedinečnou příležitost stát se vĕdomými si Kṛṣṇy, si radĕji užívají jako psi a kočky ve jménu hmotného pokroku.

Verš

diṣṭyā gṛheśvary asakṛn mayi tvayā
kṛtānuvṛttir bhava-mocanī khalaiḥ
su-duṣkarāsau sutarāṁ durāśiṣo
hy asuṁ-bharāyā nikṛtiṁ juṣaḥ striyāḥ

Synonyma

diṣṭyā — naštĕstí; gṛha — domu; īśvari — ó paní; asakṛt — neustále; mayi — Mnĕ; tvayā — tebou; kṛtā — vykonaná; anuvṛttiḥ — vĕrná služba; bhava — z hmotné existence; mocanī — která osvobozuje; khalaiḥ — pro ty, kdo závidĕjí; su-duṣkarā — velmi obtížné učinit; asau — to; sutarām — zvláštĕ; durāśiṣaḥ — jejíž zámĕry jsou zlé; hi — vskutku; asum — svůj životní vzduch; bharāyāḥ — která (pouze) udržuje; nikṛtim — podvodu; juṣaḥ — která se vyžívá v; striyāḥ — pro ženu.

Překlad

Naštĕstí, ó paní domu, jsi Mi vždy prokazovala vĕrnou oddanou službu, která osvobozuje z hmotné existence. Konat tuto službu je velmi obtížné pro závistivé, zvláštĕ pro ženu, jejíž zámĕry jsou zlé, která žije pouze pro uspokojení svých tĕlesných žádostí a vyžívá se v neupřímnosti.

Význam

Śrīla Jīva Gosvāmī klade tuto otázku: Jelikož oddaná služba snadno udílí osvobození, není možné, že bude každý osvobozen a svĕt dále nebude existovat? Vznešený ācārya odpovídá, že toto nebezpečí nehrozí, neboť pro závistivé, neupřímné a smyslné osoby je velmi obtížné vĕrnĕ sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství a takových lidí není na svĕtĕ nedostatek.

Verš

na tvādṛśīm praṇayinīṁ gṛhiṇīṁ gṛheṣu
paśyāmi mānini yayā sva-vivāha-kāle
prāptān nṛpān na vigaṇayya raho-haro me
prasthāpito dvija upaśruta-sat-kathasya

Synonyma

na — ne; tvādṛśīm — jako ty; praṇayinīm — milující; gṛhiṇīm — manželka; gṛheṣu — v Mých sídlech; paśyāmi — vidím; mānini — ó vážená; yayā — kým; sva — její vlastní; vivāha — svatby; kāle — bĕhem; prāptān — dorazivší; nṛpān — krále; na vigaṇayya — neberoucí ohled na; rahaḥ — důvĕrné zprávy; haraḥ — nositele; me — ke Mnĕ; prasthāpitaḥ — vyslala jsi; dvijaḥbrāhmaṇu; upaśruta — vyslechnutá; sat — pravdivá; kathasya — vyprávĕní o kom.

Překlad

Ve všech svých palácích nemohu najít žádnou jinou stejnĕ milující manželku jako jsi ty, ó nanejvýš vážená. Když ses mĕla vdát, nebrala jsi ohled na všechny krále, kteří se shromáždili, aby se ucházeli o tvou ruku, a jen proto, že jsi slyšela pravdivá vyprávĕní o Mnĕ, vyslala jsi ke Mnĕ brāhmaṇu se svou důvĕrnou zprávou.

Verš

bhrātur virūpa-karaṇaṁ yudhi nirjitasya
prodvāha-parvaṇi ca tad-vadham akṣa-goṣṭhyām
duḥkhaṁ samuttham asaho ’smad-ayoga-bhītyā
naivābravīḥ kim api tena vayaṁ jitās te

Synonyma

bhrātuḥ — svého bratra; virūpa-karaṇam — zohyzdĕní; yudhi — v boji; nirjitasya — poraženého; prodvāha — svatebního obřadu (Rukmiṇina vnuka, Aniruddhy); parvaṇi — v určený den; ca — a; tat — jeho; vadham — zabití; akṣa-goṣṭhyām — bĕhem hazardní hry; duḥkham — zármutek; samuṭtham — plnĕ prožívaný; asahaḥ — nesnesitelný; asmat — od Nás; ayoga — z odloučení; bhītyā — ze strachu; na — ne; eva — vskutku; abravīḥ — mluvila jsi; kim api — cokoliv; tena — tím; vayam — My; jitāḥ — přemoženi; te — tebou.

Překlad

Když byl tvůj bratr, který byl poražen v bitvĕ a potom zohyzdĕn, pozdĕji zabit bĕhem hazardní hry na Aniruddhovĕ svatbĕ, cítila jsi nesnesitelný zármutek, a přesto jsi ze strachu, že Mĕ ztratíš, neřekla ani slovo. Tímto mlčením jsi Mĕ přemohla.

Význam

Pán Kṛṣṇa zde poukazuje na událost, která bude popsána v příští kapitole. Kṛṣṇovy rozhovory s Rukmiṇī se tedy musely odehrát po Aniruddhovĕ svatbĕ.

Verš

dūtas tvayātma-labhane su-vivikta-mantraḥ
prasthāpito mayi cirāyati śūnyam etat
matvā jihāsa idaṁ aṅgam ananya-yogyaṁ
tiṣṭheta tat tvayi vayaṁ pratinandayāmaḥ

Synonyma

dūtaḥ — posel; tvayā — tebou; ātma — Mnĕ; labhane — kvůli získání; su-vivikta — velmi důvĕrná; mantraḥ — jehož rada; prasthāpitaḥ — vyslaný; mayi — když Já; cirāyati — odložil jsem; śūnyam — prázdný; etat — tento (svĕt); matvā — považující; jihāse — chtĕla ses vzdát; idam — tohoto; aṅgam — tĕla; ananya — pro nikoho jiného; yogyam — vhodného; tiṣṭheta — může zůstat; tat — to; tvayi — v tobĕ; vayam — My; pratinanda-yāmaḥ — odpovĕdĕt radostí.

Překlad

Když jsi vyslala posla se svým nanejvýš důvĕrným plánem a Já jsem přesto odložil cestu za tebou, začala jsi vidĕt celý svĕt jako prázdný a chtĕla jsi opustit tĕlo, které nemohlo být nikdy dáno nikomu jinému než Mnĕ. Nechť ti vždy zůstane tato tvá vznešenost; nemohu ti ji nijak oplatit kromĕ radostného podĕkování za tvoji oddanost.

Význam

Śrīmatī Rukmiṇī-devī nemĕla vůbec v úmyslu přijmout jakéhokoliv jiného manžela než Pána Kṛṣṇu, jak uvedla ve zprávĕ Pánu (Bhāg. 10.52.43): yarhy ambujākṣa na labheya bhavat-prasādaṁ jahyām asūn vrata-kṛśān śata-janmabhiḥ syāt – „Jestli nebudu moci získat Tvou milost, prostĕ se vzdám své životní síly, jež bude oslabena tvrdou askezí, kterou budu provádĕt. Potom, po stovkách životů námahy, možná získám Tvou milost.“ Śrīmad-Bhāgavatam pevnĕ prosazuje jedinečnou slávu královny Rukmiṇī-devī.

Verš

śrī-śuka uvāca
evaṁ saurata-saṁlāpair
bhagavān jagad-īśvaraḥ
sva-rato ramayā reme
nara-lokaṁ viḍambayan

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī pravil; evam — tímto způsobem; saurata — milostnými; saṁlāpaiḥ — rozhovory; bhagavān — Nejvyšší Pán; jagat — vesmíru; īśvaraḥ — vládce; sva — sám o sobĕ; rataḥ — tĕšící se; ramayā — s Ramou, bohyní štĕstí (tj. s královnou Rukmiṇī); reme — užíval si; nara-lokam — svĕt lidí; viḍambayan — napodobující.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī pravil: A tak si sám o sobĕ spokojený Nejvyšší Pán vesmíru užíval s bohyní štĕstí, vĕnoval se s ní mileneckým rozhovorům a takto napodoboval lidské způsoby.

Význam

Slovo viḍambayan znamená „napodobující“ a také „zesmĕšňující“. Pán jednal jako manžel z tohoto svĕta, ale Jeho zábavy jsou transcendentální a odhalují zvrácenou povahu svĕtských činností zamĕřených na tĕlesný smyslový požitek.

Verš

tathānyāsām api vibhur
gṛhesu gṛhavān iva
āsthito gṛha-medhīyān
dharmān loka-gurur hariḥ

Synonyma

tathā — podobnĕ; anyāsām — ostatních (královen); api — také; vibhuḥ — všemocný Nejvyšší Pán; gṛheṣu — v sídlech; gṛha-vān — hospodář; iva — jako by; āsthitaḥ — plnil; gṛha-medhīyān — zbožného hospodáře; dharmān — náboženské povinnosti; loka — všech svĕtů; guruḥ — duchovní mistr; hariḥ — Pán Kṛṣṇa.

Překlad

Všemocný Pán Hari, učitel všech svĕtů, se podobnĕ choval jako obyčejný hospodář v palácích svých ostatních královen a plnil náboženské povinnosti muže s rodinou.

Význam

Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupādy k šedesáté kapitole desátého zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané „Pán Kṛṣṇa škádlí královnu Rukmiṇī.“