Śrīmad-Bhāgavatam 10.45.3

nāsmatto yuvayos tāta
nityotkaṇṭhitayor api
bālya-paugaṇḍa-kaiśorāḥ
putrābhyām abhavan kvacit

Synonyma

Překlad

(Pán Kṛṣṇa řekl:) Milý otče, kvůli Nám, vašim dvěma synům, jste ty a matka Devakī prožívali neustálou úzkost a nemohli jste si vychutnávat Naše dětství, chlapectví ani mládí.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī pojednává o tomto verši takto: „Někdo může namítat, že v té době Pán Kṛṣṇa ještě stádium kaiśora (věk deset až patnáct let) neměl za sebou, neboť ženy z Mathury prohlásily: kva cāti-sukumārāṅgau kiśorau nāpta-yauvanau: ,Kṛṣṇa a Balarāma mají velmi křehká těla, protože jsou stále ve stádiu kiśora a nedosáhli ještě ani věku dospívání.̀ (Bhāg. 10.44.8) Zde jsou definice různých stádií růstu:
kaumāraṁ pañcamābdāntaṁ
paugaṇḍaṁ daśamāvadhi
kaiśoram ā-pañcadaśād
yauvanaṁ tu tataḥ param
,Stádium kaumāra trvá do věku pěti let, paugaṇḍa do deseti a kaiśora do patnácti. Od té doby se o člověku říká, že je yauvana.̀ Podle tohoto údaje končí období kaiśora v patnácti letech. Když Kṛṣṇa zabil Kaṁsu, bylo Mu podle slov Uddhavy pouhých jedenáct let: ekādaśa-samās tatra gūḍhārciḥ sa-balo 'vasat. ,Pán Kṛṣṇa tam žil se svým starším bratrem Baladevou v nepoznání, jako zahalený plamen, po jedenáct let.̀ (Bhāg. 3.2.26) A protože Kṛṣṇa a Balarāma ve Vraja-bhūmi nikdy nepřijali bráhmanské zasvěcení, v době Jejich cesty do Mathury Jejich věk kaiśora spíše začínal, než končil.
Tato námitka vůči prohlášení Pána Kṛṣṇy v tomto verši  –  že si Jeho rodiče nemohli vychutnávat Jeho věk kaiśora  –  je založená na běžném měření věku. Jenže bychom měli vzít v úvahu následující výrok z Bhāgavatamu (10.8.26):
kālenālpena rājarṣe
rāmaḥ kṛṣṇaś ca go-vraje
aghṛṣṭa-jānubhiḥ padbhir
vicakramatur añjasā
,Ó králi Parīkṣite, za velmi krátkou dobu začali Rāma a Kṛṣṇa sami snadno chodit po Gokule po vlastních nohách, aniž by museli lézt.̀ Někdy vídáme, že syn krále už ve věku paugaṇḍa výjimečně fyzicky vyroste a projevuje činnosti odpovídající věku kaiśora. Co potom říci o Pánu Kṛṣṇovi, u něhož je prokázané ve Vaiṣṇava-toṣaṇī, Bhakti-rasāmṛta-sindhu, Ānanda-vṛndāvana-campū a dalších dílech, že Jeho růst byl výjimečný?
Tři roky a čtyři měsíce, během kterých žil Pán Kṛṣṇa v Mahāvanu, odpovídaly pěti letům obyčejného dítěte, a tak v tomto období ukončil svůj batolecí věk (kaumāra). Následující období do věku šesti let a osmi měsíců, kdy žil ve Vṛndāvanu, tvoří Jeho věk paugaṇḍa. A období od šesti let a osmi měsíců do Jeho desátého roku, strávené v Nandīśvaru (Nandagrāmu), představuje Jeho věk kaiśora. Potom, ve věku deseti let a sedmi měsíců, třináctého lunárního dne tmavé poloviny měsíce Caitra, odjel do Mathury, a čtrnáctého dne pak zabil Kaṁsu. Takto dokončil své období kaiśora ve věku deseti let, a v tomto věku setrvává věčně. Jinak řečeno, měli bychom chápat, že od této doby zůstává Pán navěky kiśora.
Tak analyzuje Śrīla Viśvanātha Cakravartī nejasnosti tohoto verše.