Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 10.45.3

Verš

nāsmatto yuvayos tāta
nityotkaṇṭhitayor api
bālya-paugaṇḍa-kaiśorāḥ
putrābhyām abhavan kvacit

Synonyma

na — ne; asmattaḥ — kvůli Nám; yuvayoḥ — pro vás dva; tāta — ó milý otče; nitya — neustále; utkaṇṭhitayoḥ — kteří jste prožívali úzkost; api — vskutku; bālya — (radosti) batolecího vĕku; paugaṇḍa — chlapectví; kaiśoraḥ — a mládí; putrābhyām — kvůli vašim dvĕma synům; abhavan — byly; kvacit — vůbec.

Překlad

(Pán Kṛṣṇa řekl:) Milý otče, kvůli Nám, vašim dvĕma synům, jste ty a matka Devakī prožívali neustálou úzkost a nemohli jste si vychutnávat Naše dĕtství, chlapectví ani mládí.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī pojednává o tomto verši takto: „Nĕkdo může namítat, že v té dobĕ Pán Kṛṣṇa ještĕ stádium kaiśora (vĕk deset až patnáct let) nemĕl za sebou, neboť ženy z Mathury prohlásily: kva cāti-sukumārāṅgau kiśorau nāpta-yauvanau: ,Kṛṣṇa a Balarāma mají velmi křehká tĕla, protože jsou stále ve stádiu kiśora a nedosáhli ještĕ ani vĕku dospívání.̀ (Bhāg. 10.44.8) Zde jsou definice různých stádií růstu:

kaumāraṁ pañcamābdāntaṁ
paugaṇḍaṁ daśamāvadhi
kaiśoram ā-pañcadaśād
yauvanaṁ tu tataḥ param

,Stádium kaumāra trvá do vĕku pĕti let, paugaṇḍa do deseti a kaiśora do patnácti. Od té doby se o človĕku říká, že je yauvana.̀ Podle tohoto údaje končí období kaiśora v patnácti letech. Když Kṛṣṇa zabil Kaṁsu, bylo Mu podle slov Uddhavy pouhých jedenáct let: ekādaśa-samās tatra gūḍhārciḥ sa-balo 'vasat. ,Pán Kṛṣṇa tam žil se svým starším bratrem Baladevou v nepoznání, jako zahalený plamen, po jedenáct let.̀ (Bhāg. 3.2.26) A protože Kṛṣṇa a Balarāma ve Vraja-bhūmi nikdy nepřijali bráhmanské zasvĕcení, v dobĕ Jejich cesty do Mathury Jejich vĕk kaiśora spíše začínal, než končil.

Tato námitka vůči prohlášení Pána Kṛṣṇy v tomto verši  –  že si Jeho rodiče nemohli vychutnávat Jeho vĕk kaiśora  –  je založená na bĕžném mĕření vĕku. Jenže bychom mĕli vzít v úvahu následující výrok z Bhāgavatamu (10.8.26):

kālenālpena rājarṣe
rāmaḥ kṛṣṇaś ca go-vraje
aghṛṣṭa-jānubhiḥ padbhir
vicakramatur añjasā

,Ó králi Parīkṣite, za velmi krátkou dobu začali Rāma a Kṛṣṇa sami snadno chodit po Gokule po vlastních nohách, aniž by museli lézt.̀ Nĕkdy vídáme, že syn krále už ve vĕku paugaṇḍa výjimečnĕ fyzicky vyroste a projevuje činnosti odpovídající vĕku kaiśora. Co potom říci o Pánu Kṛṣṇovi, u nĕhož je prokázané ve Vaiṣṇava-toṣaṇī, Bhakti-rasāmṛta-sindhu, Ānanda-vṛndāvana-campū a dalších dílech, že Jeho růst byl výjimečný?

Tři roky a čtyři mĕsíce, bĕhem kterých žil Pán Kṛṣṇa v Mahāvanu, odpovídaly pĕti letům obyčejného dítĕte, a tak v tomto období ukončil svůj batolecí vĕk (kaumāra). Následující období do vĕku šesti let a osmi mĕsíců, kdy žil ve Vṛndāvanu, tvoří Jeho vĕk paugaṇḍa. A období od šesti let a osmi mĕsíců do Jeho desátého roku, strávené v Nandīśvaru (Nandagrāmu), představuje Jeho vĕk kaiśora. Potom, ve vĕku deseti let a sedmi mĕsíců, třináctého lunárního dne tmavé poloviny mĕsíce Caitra, odjel do Mathury, a čtrnáctého dne pak zabil Kaṁsu. Takto dokončil své období kaiśora ve vĕku deseti let, a v tomto vĕku setrvává vĕčnĕ. Jinak řečeno, mĕli bychom chápat, že od této doby zůstává Pán navĕky kiśora.

Tak analyzuje Śrīla Viśvanātha Cakravartī nejasnosti tohoto verše.