ŚB 10.3.32
Dévanágarí
श्रीभगवानुवाच
त्वमेव पूर्वसर्गेऽभू: पृश्नि: स्वायम्भुवे सति ।
तदायं सुतपा नाम प्रजापतिरकल्मष: ॥ ३२ ॥
त्वमेव पूर्वसर्गेऽभू: पृश्नि: स्वायम्भुवे सति ।
तदायं सुतपा नाम प्रजापतिरकल्मष: ॥ ३२ ॥
Verš
śrī-bhagavān uvāca
tvam eva pūrva-sarge ’bhūḥ
pṛśniḥ svāyambhuve sati
tadāyaṁ sutapā nāma
prajāpatir akalmaṣaḥ
tvam eva pūrva-sarge ’bhūḥ
pṛśniḥ svāyambhuve sati
tadāyaṁ sutapā nāma
prajāpatir akalmaṣaḥ
Synonyma
śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, řekl Devakī; tvam — ty; eva — jistě; pūrva-sarge — v minulém věku; abhūḥ — stala ses; pṛśniḥ — jménem Pṛśni; svāyambhuve — v době Svāyambhuvy Manua; sati — ó počestná ženo; tadā — tehdy; ayam — Vasudeva; sutapā — Sutapā; nāma — jménem; prajāpatiḥ — Prajāpati; akalmaṣaḥ — zbožná osoba bez jediné poskvrny.
Překlad
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, odpověděl: “Má milá matko, nejlepší z cudných žen, ve svém předchozím životě v době Svāyambhuvy jsi byla známa jako Pṛśni a Vasudeva, který byl tím nejzbožnějším Prajāpatim, se jmenoval Sutapā.”
Význam
Nejvyšší Pán dal jasně najevo, že Devakī se nestala Jeho matkou jenom nyní, ale byla jí i předtím. Kṛṣṇa je věčný a svého otce a matku si vybírá z řad svých oddaných také věčně. Devakī byla i předtím Pánovou matkou a Vasudeva Jeho otcem a jmenovali se Pṛśni a Sutapā. Když se Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, zjevuje, přijímá své věčné rodiče a oni přijímají Kṛṣṇu jako svého syna. Tato zábava probíhá věčně, a proto se nazývá nitya-līlā. Nebyl tedy žádný důvod k údivu či posměchu. Pán sám potvrzuje v Bhagavad-gītě (4.9):
janma karma ca me divyam
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so 'rjuna
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so 'rjuna
“Ten, kdo zná transcendentální povahu Mého zjevení a Mých činností, se po opuštění těla nezrodí znovu v tomto hmotném světě, ale dospěje do Mého věčného sídla, ó Arjuno.” Oddaný by se měl snažit pochopit příchod a odchod Nejvyšší Osobnosti Božství od védských autorit, nikoliv na základě představivosti. Ten, kdo se řídí svými představami o Nejvyšším Pánu, je hoden odsouzení.
avajānanti māṁ mūḍhā
mānuṣīṁ tanum āśritam
paraṁ bhāvam ajānanto
mama bhūta-maheśvaram
mānuṣīṁ tanum āśritam
paraṁ bhāvam ajānanto
mama bhūta-maheśvaram
(Bg. 9.11)
Pán se zjevuje jako syn svého oddaného díky své paraṁ bhāvam. Slovo bhāva označuje stádium čisté lásky, která nemá s hmotnými vztahy nic společného.