Śrīmad-Bhāgavatam 10.27.16

Někdo může namítat: „Bůh by si měl přát skutečné dobro všech, tak proč Pán Kṛṣṇa v tomto verši říká, že zbavuje opojného bohatství toho, kdo má získat Jeho milost? Proč neřekne, že vezme bohatství všem a že všem požehná?“ Na druhou stranu můžeme poukázat na to, že se nikdo nevyhne smrti, takže Pán Kṛṣṇa bere všem jejich bohatství a pýchu. Když ale vztáhneme Jeho prohlášení na události v průběhu současného života, před smrtí, můžeme si poukázat Kṛṣṇa výrok v Bhagavad-gītě (4.11): ye yathā māṁ prapadyante tāṁs tathaiva bhajāmy aham. „Každého odměňuji podle toho, jak se Mi odevzdá.“ Pán Kṛṣṇa přeje dobro všem, ale když tady říká yasya cecchāmy anugraham, „toho, jemuž přeji prospěch,“ rozumí se, že mluví o osobách, které svým jednáním a uvažováním projevily touhu získat duchovní prospěch. Pán Kṛṣṇa chce, aby všichni byli šťastní s vědomím Kṛṣṇy, ale jakmile vidí, že někdo sám touží po duchovním štěstí, pak ho takové osobě obzvlášť přeje. To je přirozené jednání ve vztahu, v souladu s Pánovým prohlášením samo 'haṁ sarva-bhūteṣu – „Zaujímám stejný postoj ke všem živým bytostem.“ (Bg. 9.29)