Śrīmad-bhāgavatam 10.13.62
Verš
pṛthvyāṁ vapuḥ kanaka-daṇḍam ivābhipātya
spṛṣṭvā catur-mukuṭa-koṭibhir aṅghri-yugmaṁ
natvā mud-aśru-sujalair akṛtābhiṣekam
Synonyma
dṛṣṭvā — poté, co spatřil; tvareṇa — velmi rychle, kvapem; nija-dhoraṇataḥ — ze svého labutího přepravce; avatīrya — sestoupil; pṛthvyām — na zem; vapuḥ — své tělo; kanaka-daṇḍam iva — jako zlatá tyč; abhipātya — položil; spṛṣṭvā — dotýkající se; catuḥ-mukuṭa-koṭi-bhiḥ — špicemi svých čtyř korun; aṅghri-yugmam — dvou lotosových nohou; natvā — skládající poklony; mut-aśru-su-jalaiḥ — vodou svých slz radosti; akṛta — vykonal; abhiṣekam — obřadnou koupel Jeho lotosových nohou.
Překlad
Jakmile to Pán Brahmā viděl, kvapem sestoupil ze svého labutího přepravce, položil se na zem jako zlatá tyč a špicemi čtyř korun na svých hlavách se dotkl lotosových nohou Pána Kṛṣṇy. Takto se klaněl a omýval Kṛṣṇovy nohy vodou svých slz radosti.
Význam
Pán Brahmā se položil na zem jako tyč, a jelikož má zlatou barvu pleti, vypadal jako zlatá tyč ležící před Pánem Kṛṣṇou. Pokud se někdo položí před osobou ve vyšším postavení na zem jako tyč, jeho poklonám se říká daṇḍavat. Daṇḍa znamená “tyč” a vat znamená “jako”. Nestačí pouze říci “daṇḍavat”. Člověk se musí skutečně položit na zem. Brahmā se tedy položil, až se čely dotýkal lotosových nohou Kṛṣṇy, a jeho extatický pláč lze považovat za abhiṣek neboli obřadnou koupel Kṛṣṇových lotosových nohou.
Ten, který se před Brahmou zjevil jako lidské dítě, byl ve skutečnosti Absolutní Pravda, Parabrahman (brahmeti paramātmeti bhagavān iti śabdyate). Nejvyšší Pán je narākṛti-vypadá jako lidská bytost. Není pravda, že je čtyřruký (catur-bāhu). Nārāyaṇa je catur-bāhu, ale Nejvyšší Osoba má podobu lidské bytosti. To potvrzuje i Bible, kde stojí, že člověk byl stvořen k obrazu Boha.
Pán Brahmā viděl, že Kṛṣṇa ve své podobě pasáčka krav je Parabrahman, základní příčina všeho, ale že vypadá jako lidské dítě, které se toulá po Vṛndāvanu se soustem jídla v ruce. Pán Brahmā byl udiven. Kvapem sestoupil ze svého labutího přepravce a nechal své tělo padnout k zemi. Obvykle se polobozi nedotýkají země, ale Pán Brahmā se dobrovolně vzdal své důstojnosti poloboha a poklonil se před Kṛṣṇou až na zem. I když má Brahmā jednu hlavu na každou světovou stranu, dobrovolně všechny své hlavy přitiskl k zemi a špicemi svých čtyř helmic se dotkl Kṛṣṇových nohou. Přestože jeho inteligence působí všemi směry, před malým Kṛṣṇou se všeho vzdal.
Je uvedeno, že Brahmā omýval Kṛṣṇovy nohy svými slzami, a slovo su-jalaiḥ zde vyjadřuje, že jeho slzy byly očištěné. Jakmile je přítomná bhakti, vše se očistí (sarvopādhi-vinirmuktam). Brahmův pláč byl tedy formou bhakty-anubhāvy, proměny vyvolané transcendentální extatickou láskou.