Śrīmad-bhāgavatam 10.11.11
Verš
cyuta-dhānya-kara-dvayam
phalair apūrayad ratnaiḥ
phala-bhāṇḍam apūri ca
Synonyma
phala-vikrayiṇī — domorodá prodavačka ovoce, která již byla postarší; tasya — Kṛṣṇy; cyuta-dhānya — neloupaná rýže, kterou přinášel na výměnu, Mu z větší části vypadla; kara-dvayam — dlaně; phalaiḥ apūrayat — prodavačka naplnila Jeho malé dlaně ovocem; ratnaiḥ — výměnou za drahokamy a zlato; phala-bhāṇḍam — koš na ovoce; apūri ca — naplnil se.
Překlad
Jak Kṛṣṇa pospíchal za prodavačkou, většina zrnek, která nesl, Mu vypadla. Prodavačka přesto naplnila Jeho náruč ovocem a její koš se okamžitě naplnil drahokamy a zlatem.
Význam
V Bhagavad-gītě (9.26) Kṛṣṇa říká:
yo me bhaktyā prayacchati
tad ahaṁ bhakty-upahṛtam
aśnāmi prayatātmanaḥ
Kṛṣṇa je tak laskavý, že když Mu kdokoliv nabídne lístek, ovoce, květ nebo trochu vody, okamžitě to přijme. Jedinou podmínkou je, aby byly tyto věci nabízeny s bhakti (yo me bhaktyā prayacchati). Pokud je někdo nafoukaný, samolibý, a myslí si: “Mám velké bohatství a něco z toho dám Kṛṣṇovi,” Kṛṣṇa jeho oběť nepřijme. I když prodavačka patřila mezi chudé domorodce, její jednání s Kṛṣṇou bylo plné lásky. Říkala: “Kṛṣṇo, Tys ke mně přišel vyměnit rýži za nějaké ovoce. Všechnu rýži jsi poztrácel, ale i tak si můžeš vzít, co chceš.” Naplnila tedy Kṛṣṇovy dlaně tolika kusy ovoce, kolik jen unesl a On jí na oplátku naplnil celý koš drahokamy a zlatem.
Z této události bychom se měli poučit, že nabídneme-li Kṛṣṇovi cokoliv s láskou a náklonností, Kṛṣṇa nám to může miliónkrát oplatit, po hmotné i duchovní stránce. Základním principem je opětování lásky. Proto Kṛṣṇa učí v Bhagavad-gītě (9.27):
yaj juhoṣi dadāsi yat
yat tapasyasi kaunteya
tat kuruṣva mad-arpaṇam
“Ó synu Kuntī! Vše co děláš, jíš, obětuješ či rozdáváš, jakož i veškerou askezi, kterou podstupuješ, dělej jako oběť Mně.” Každý by se měl snažit dát Kṛṣṇovi s láskou něco ze svého příjmu. Tak učiní svůj život úspěšným. Kṛṣṇa v plné míře oplývá všemi druhy bohatství a od nikoho nic nepotřebuje. Je-li však někdo připraven Kṛṣṇovi něco dát, bude to pro jeho vlastní dobro. V této souvislosti se uvádí příklad, že když má někdo ozdobenou tvář, odraz jeho tváře je automaticky také ozdobený. Pokud se snažíme Kṛṣṇovi sloužit se vším, co máme, budeme jako nedílné části či odrazy Kṛṣṇy na oplátku sami šťastní. Kṛṣṇa je šťastný neustále, neboť je ātmārāma, dokonale spokojený se svým vlastním bohatstvím.