ŚB 1.19.32
Dévanágarí
परीक्षिदुवाच
अहो अद्य वयं ब्रह्मन् सत्सेव्या: क्षत्रबन्धव: ।
कृपयातिथिरूपेण भवद्भिस्तीर्थका: कृता: ॥ ३२ ॥
अहो अद्य वयं ब्रह्मन् सत्सेव्या: क्षत्रबन्धव: ।
कृपयातिथिरूपेण भवद्भिस्तीर्थका: कृता: ॥ ३२ ॥
Verš
parīkṣid uvāca
aho adya vayaṁ brahman
sat-sevyāḥ kṣatra-bandhavaḥ
kṛpayātithi-rūpeṇa
bhavadbhis tīrthakāḥ kṛtāḥ
aho adya vayaṁ brahman
sat-sevyāḥ kṣatra-bandhavaḥ
kṛpayātithi-rūpeṇa
bhavadbhis tīrthakāḥ kṛtāḥ
Synonyma
parīkṣit uvāca — štěstím obdařený Mahārāja Parīkṣit pravil; aho — oh; adya — dnes; vayam — my; brahman — ó brāhmaṇo; sat-sevyāḥ — způsobilý sloužit oddanému; kṣatra — vládnoucí třída; bandhavaḥ — přátelé; kṛpayā — tvojí milostí; atithi-rūpeṇa — jako host; bhavadbhiḥ — tebou; tīrthakāḥ — kvalifikováni k tomu, být jako poutní místa; kṛtāḥ — tebou učiněno.
Překlad
Štěstím obdařený Mahārāja Parīkṣit pravil: Ó brāhmaṇo, pouze svojí milostí nás posvěcuješ a jen tím, že jsi zde přítomný jako můj host, nás připodobňuješ k poutním místům. Tvojí milostí můžeme dnes sloužit oddanému, třebaže náležíme k nižší vládnoucí třídě.
Význam
Svatí oddaní jako byl Śukadeva Gosvāmī obvykle nepřicházejí za lidmi, kteří si užívají světa a zvláště ne za členy královského řádu. Mahārāja Pratāparudra byl následovníkem Pána Caitanyi, ale když chtěl Pána vidět, Śrī Caitanya se s ním odmítl setkat, protože to byl král. Pro oddaného, který si přeje jít zpátky k Bohu, jsou dvě věci přísně zakázány: materialisté a ženy. Oddaní úrovně Śukadeva Gosvāmīho proto nikdy nemají zájem navštěvovat krále. V případě Mahārāje Parīkṣita se však jednalo o něco jiného. Byl velkým oddaným, přestože byl král, a proto za ním Śukadeva Gosvāmī přišel na konci jeho života, aby se s ním setkal. Mahārāja Parīkṣit byl velice oddaný a pokorný a cítil se být nehodným potomkem svých velkých kṣatriyských předků, přestože byl stejně velký jako jeho předchůdci. Nekvalifikovaný syn královského řádu se nazývá kṣatra-bandhava, stejně jako nehodný syn brāhmaṇy se nazývá dvija-bandhu nebo brahma-bandhu. Mahārāje Parīkṣita přítomnost Śukadeva Gosvāmīho velice povzbudila. Cítil se tím být posvěcen, neboť přítomnost takového velkého světce promění jakékoliv místo v posvátné poutní místo.