ŚB 1.14.10
Dévanágarí
पश्योत्पातान्नरव्याघ्र दिव्यान् भौमान् सदैहिकान् ।
दारुणान् शंसतोऽदूराद्भयं नो बुद्धिमोहनम् ॥ १० ॥
दारुणान् शंसतोऽदूराद्भयं नो बुद्धिमोहनम् ॥ १० ॥
Verš
paśyotpātān nara-vyāghra
divyān bhaumān sadaihikān
dāruṇān śaṁsato ’dūrād
bhayaṁ no buddhi-mohanam
divyān bhaumān sadaihikān
dāruṇān śaṁsato ’dūrād
bhayaṁ no buddhi-mohanam
Synonyma
paśya — jen pohleď; utpātān — nepokoje; nara-vyāghra — ó muži s tygří silou; divyān — děje na obloze nebo způsobené planetárními vlivy; bhaumān — děje na Zemi; sa-daihikān — děje na těle a mysli; dāruṇān — značně nebezpečné; śaṁsataḥ — věstící; adūrāt — v blízké budoucnosti; bhayam — nebezpečí; naḥ — naši; buddhi — inteligenci; mohanam — matoucí.
Překlad
Jen pohleď, ó muži s tygří silou, kolik strastí způsobených nebeskými vlivy, pozemskými reakcemi a tělesnými bolestmi, které jsou všechny už samy o sobě nebezpečné, mate naši inteligenci a věstí tak nebezpečí v blízké budoucnosti.
Význam
Hmotný rozvoj civilizace znamená rozvoj trojího utrpení, které způsobují nebeské vlivy, pozemské reakce a tělesné či duševní bolesti. Působením nebeských hvězd dochází k mnoha pohromám, jako jsou nadměrná horka, zimy, deště či sucha, což má za následek hlad, nemoci a epidemie. Souhrnným výsledkem je potom agónie tělesná i duševní. Člověkem vytvořená hmotná věda není schopná proti tomuto trojímu utrpení nic dělat. Jsou to všechno tresty vyšší energie zvané māyā podle nařízení Nejvyššího Pána. Proto jsme-li neustále ve styku s Pánem prostřednictvím oddané služby, poskytne nám to úlevu, a nebudeme rušeni při plnění svých lidských povinností. Asurové, kteří nevěří v existenci Boha, si ovšem vytvářejí vlastní plány jak čelit tomuto trojímu utrpení, a setkávají se tak pokaždé s neúspěchem. Bhagavad-gītā (7.14) jasně říká, že reakce hmotné energie nelze nikdy překonat, vzhledem k poutajícímu efektu tří kvalit. Jednoduše je ovšem může překonat ten, kdo se s oddaností plně odevzdá lotosovým nohám Pána.