Śrīmad-bhāgavatam 1.11.2
Verš
’py urukramasyādharaśoṇa-śoṇimā
dādhmāyamānaḥ kara-kañja-sampuṭe
yathābja-khaṇḍe kala-haṁsa utsvanaḥ
Synonyma
saḥ — ta; uccakāśe — zazářila; dhavala-udaraḥ — bílá a bachratá; daraḥ — lastura; api — byť taková; urukramasya — velkého dobrodruha; adharaśoṇa — transcendentální vlastností Jeho rtů; śoṇimā — zčervenala; dādhmāyamānaḥ — rozezvučená; kara-kañja-sampuṭe — v sevření lotosové ruky; yathā — tak jak je; abja-khaṇḍe — mezi stonky lotosových květů; kala-haṁsaḥ — potápějící se labuť; utsvanaḥ — hlasitě znějící.
Překlad
Bílá a bachratá lastura, kterou svírala ruka Pána Kṛṣṇy a kterou rozezníval Jeho dech, vypadala, jako by zčervenala dotekem Jeho transcendentálních rtů. Podobala se bílé labuti, která si hraje mezi stonky rudých lotosových květů.
Význam
To, že bílá lastura zčervenala dotekem Pánových rtů, je významným duchovním symbolem. Pán je zcela duchovní a hmota znamená nevědomost ohledně této duchovní existence. Pro duchovně osvíceného žádná hmota neexistuje, a tohoto duchovního osvícení lze dosáhnout okamžitě stykem s Nejvyšším Pánem Śrī Kṛṣṇou. Pán je přítomný v každé částici celého stvoření a může zjevit Svoji přítomnost v každém. Vroucí láskou k Pánu a oddanou službou — jinými slovy, duchovním stykem s Pánem — vše duchovně zčervená jako lastura v Pánově sevření, a paramahaṁsa neboli nejinteligentnější osoba pak hraje roli labutě, která se potápí ve vodách duchovní blaženosti, věčně ozdobená lotosovým květem Pánových nohou.