ŚB 1.11.2

स उच्चकाशे धवलोदरो दरो-
ऽप्युरुक्रमस्याधरशोणशोणिमा ।
दाध्मायमान: करकञ्जसम्पुटे
यथाब्जखण्डे कलहंस उत्स्वन: ॥ २ ॥
sa uccakāśe dhavalodaro daro
’py urukramasyādharaśoṇa-śoṇimā
dādhmāyamānaḥ kara-kañja-sampuṭe
yathābja-khaṇḍe kala-haṁsa utsvanaḥ

Synonyma

saḥta; uccakāśezazářila; dhavala-udaraḥbílá a bachratá; daraḥlastura; apibyť taková; urukramasyavelkého dobrodruha; adharaśoṇatranscendentální vlastností Jeho rtů; śoṇimāzčervenala; dādhmāyamānaḥrozezvučená; kara-kañja-sampuṭev sevření lotosové ruky; yathātak jak je; abja-khaṇḍemezi stonky lotosových květů; kala-haṁsaḥpotápějící se labuť; utsvanaḥhlasitě znějící.

Překlad

Bílá a bachratá lastura, kterou svírala ruka Pána Kṛṣṇy a kterou rozezníval Jeho dech, vypadala, jako by zčervenala dotekem Jeho transcendentálních rtů. Podobala se bílé labuti, která si hraje mezi stonky rudých lotosových květů.

Význam

To, že bílá lastura zčervenala dotekem Pánových rtů, je významným duchovním symbolem. Pán je zcela duchovní a hmota znamená nevědomost ohledně této duchovní existence. Pro duchovně osvíceného žádná hmota neexistuje, a tohoto duchovního osvícení lze dosáhnout okamžitě stykem s Nejvyšším Pánem Śrī Kṛṣṇou. Pán je přítomný v každé částici celého stvoření a může zjevit Svoji přítomnost v každém. Vroucí láskou k Pánu a oddanou službou — jinými slovy, duchovním stykem s Pánem — vše duchovně zčervená jako lastura v Pánově sevření, a paramahaṁsa neboli nejinteligentnější osoba pak hraje roli labutě, která se potápí ve vodách duchovní blaženosti, věčně ozdobená lotosovým květem Pánových nohou.