Skip to main content

90. KAPITOLA

Capítulo 90

Souhrnný popis Krišnových zábav

Descrição Sumária dos Passatempos de Kṛṣṇa

Ardžuna byl po návratu z duchovního království, které mohl navštívit s Krišnou osobně, zcela užaslý. V duchu si myslel, že i když je pouze obyčejná živá bytost, Krišnovou milostí mu bylo umožněno spatřit duchovní svět. A nejen to, na vlastní oči viděl také původního Mahá-Višnua, příčinu hmotného stvoření. Říká se, že Krišna nikdy neopouští Vrindávan: vṛndāvanaṁ parityajya pādam ekaṁ na gacchanti. Krišna je svrchovaný v Mathuře, na ještě vyšší úrovni ve Dvárace a nanejvýš svrchovaný je ve Vrindávanu. Krišnovy zábavy ve Dvárace projevuje Jeho část zvaná Vásudéva, a přesto mezi touto částí projevenou v Mathuře a ve Dvárace a původním projevem Krišny ve Vrindávanu není rozdíl. Na začátku této knihy jsme hovořili o tom, že když se Krišna zjevuje, přicházejí s Ním všechny Jeho inkarnace, úplné části a části úplných částí. Některé z Jeho rozmanitých zábav tedy neprojevuje původní Krišna osobně, ale Jeho expanze.

Depois de regressar do reino espiritual, que ele foi capaz de visitar pessoalmente com Kṛṣṇa, Arjuna ficou assaz perplexo. Ele considerou que, embora fosse uma entidade viva comum, havia-lhe sido possível, pela graça de Kṛṣṇa, ver o mundo espiritual. Não apenas havia ele visto o mundo espiritual, mas também havia contemplado pessoalmente o Mahā-Viṣṇu original, a causa da criação material. Afirma-se que Kṛṣṇa nunca sai de Vṛndāvana: vṛndāvanaṁ parityajya pādam ekaṁ na gacchati. Kṛṣṇa é supremo em Mathurā, Ele é ainda mais supremo em Dvārakā e é o mais supremo em Vṛndāvana. Os passatempos de Kṛṣṇa em Dvārakā são exibidos por Sua porção Vāsudeva, mas não há diferença alguma entre a porção Vāsudeva manifestada em Mathurā e Dvārakā e a manifestação original de Kṛṣṇa em Vṛndāvana. No início deste livro, discutimos que, quando Kṛṣṇa aparece, todas as encarnações, porções plenárias e porções das porções plenárias vêm com Ele. Portanto, alguns de Seus diferentes passatempos são manifestados não pelo próprio Kṛṣṇa original, mas por Suas expansões.

Důvod, proč byl Ardžuna zmaten, že Krišna šel navštívit Káranárnavašájího Višnua v duchovním světě, je zevrubně rozebrán v komentářích Šríly Višvanátha Čakravartího Thákura. Z Mahá-Višnuových slov vyplývá, že toužil spatřit Krišnu. Lze však říci, že když Mahá-Višnu odnesl bráhmanovy syny, musel kvůli tomu nepochybně do Dváraky přijít. Proč tam tedy Krišnu nenavštívil? Možná odpověď zní, že bez Krišnova svolení Ho nemůže spatřit ani Mahá- Višnu ležící na Příčinném oceánu v duchovním světě. Mahá-Višnu tedy odnesl bráhmanovy syny jednoho po druhém ihned po jejich narození, aby si pro ně Krišna osobně přišel do Příčinného oceánu, a Mahá-Višnu Ho mohl spatřit. Je-li tomu tak, následující otázka zní: Proč by Mahá-Višnu osobně chodil do Dváraky, kdyby nemohl Krišnu spatřit? Proč neposlal některého ze svých společníků, aby bráhmanovy syny odnesli? Možná odpověď je, že v Krišnově přítomnosti je velmi obtížné způsobit kterémukoliv občanovi Dváraky potíže. Jelikož tedy žádný z Mahá-Višnuových společníků nemohl bráhmanovy syny unést, přišel pro ně Mahá-Višnu osobně.

A razão pela qual Arjuna ficou perplexo com a ida de Kṛṣṇa ao mundo espiritual para ver Kāraṇārṇavaśāyī Viṣṇu é discutida detalhadamente nos comentários de Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura da seguinte forma. Compreende-se a partir do discurso de Mahā-Viṣṇu que Ele estava muito ansioso para ver Kṛṣṇa. No entanto, pode-se afirmar que, como Mahā-Viṣṇu havia tomado os filhos do brāhmaṇa, Ele certamente deveria ter ido a Dvārakā para fazer isso. Por conseguinte, por que Ele não viu Kṛṣṇa lá? Uma possível resposta é que, a menos que Kṛṣṇa conceda Sua permissão, Ele não pode ser visto nem mesmo por Mahā-Viṣṇu, que repousa no Oceano Causal do mundo espiritual. Por isso, Mahā-Viṣṇu tomou os filhos do brāhmaṇa, um após o outro, depois de seus nascimentos, para poder ver Kṛṣṇa quando esse fosse pessoalmente ao Oceano Causal para retomá-los; assim, Mahā-Viṣṇu poderia encontrá-lO ali. Se esse foi o caso, a pergunta seguinte é: Por que Mahā-Viṣṇu iria pessoalmente a Dvārakā se Ele não era capaz de ver Kṛṣṇa? Por que Ele não incumbiu algum de Seus associados para tomar os filhos do brāhmaṇa? Uma possível resposta é que é muito difícil colocar algum cidadão de Dvārakā em qualquer situação aflitiva na presença de Kṛṣṇa. Consequentemente, como não era possível para nenhum associado de Mahā-Viṣṇu tomar os filhos do brāhmaṇa, Ele pessoalmente foi para tomá-los.

Lze položit i další otázku: Pán je znám jako brahmaṇya-deva, Božstvo uctívané bráhmany. Proč tedy chtěl bráhmanu vystavit tak hrozné situaci, kdy naříkal nad ztrátou jednoho syna za druhým, dokud nepřišel o desátého? Odpověď zní, že Pán Mahá-Višnu tolik toužil spatřit Krišnu, že se nezdráhal způsobit potíže ani bráhmanovi. I když je to zakázáno, Pán Višnu byl připraven udělat cokoliv, jen aby spatřil Krišnu-tak moc Ho toužil vidět. Bráhmana po ztrátě každého syna přišel k bráně paláce a obvinil krále, že není schopen bráhmany ochránit, a proto není způsobilý sedět na královském trůně. Mahá-Višnuův plán byl, aby bráhmana obvinil kšatriji a Krišnu a Krišna Ho musel přijít navštívit, aby bráhmanovy syny přivedl zpět.

Pode-se levantar outra questão: O Senhor é conhecido como brāhmaṇa-deva, a deidade adorável dos brāhmaṇas; assim, como foi possível Ele colocar um brāhmaṇa em uma situação tão terrível de lamentação, tirando-lhe um por um até o seu décimo filho? A resposta é que o Senhor Mahā-Viṣṇu estava tão ávido por ver Kṛṣṇa que Ele não hesitou nem mesmo em causar perturbação a um brāhmaṇa. Apesar de ser proibido colocar um brāhmaṇa em uma situação difícil, o Senhor Viṣṇu estava preparado para fazer qualquer coisa a fim de ver Kṛṣṇa – Ele realmente estava muitíssimo ansioso por vê-lO. Após perder cada um de seus filhos, o brāhmaṇa ia ao portão do palácio e acusava o rei de não ser capaz de dar proteção aos brāhmaṇas e, assim, acusava-o de ser inadequado para sentar no trono real. Era o plano de Mahā-Viṣṇu que o brāhmaṇa acusasse os kṣatriyas e Kṛṣṇa, assim Kṛṣṇa seria obrigado a vê-lO com o objetivo de recuperar os filhos do brāhmaṇa.

Je možné položit ještě jinou otázku: Jestliže Mahá-Višnu nemůže Krišnu spatřit, co Krišnu potom nutilo, aby k Němu přišel a přivedl bráhmanovy syny zpět? Odpověď zní, že Pán Krišna nepřišel navštívit Pána Mahá-Višnua, aby odvedl bráhmanovy syny, ale jen kvůli Ardžunovi. Jeho přátelství s Ardžunou bylo tak důvěrné, že když se Ardžuna chystal zemřít skokem do ohně, Krišna mu chtěl poskytnout naprostou ochranu. Ardžuna však od toho nechtěl upustit, nebudou-li bráhmanovi synové přivedeni zpět. Proto mu Krišna slíbil: “Bráhmanovy syny přivedu. Nepokoušej se o sebevraždu.”

Pode-se ainda fazer outra pergunta: Se Mahā-Viṣṇu não pode ver Kṛṣṇa, como Kṛṣṇa foi obrigado a ir diante dEle para recuperar os filhos do brāhmaṇa? A resposta é que o Senhor Kṛṣṇa foi ver o Senhor Mahā-Viṣṇu não exatamente para retomar os filhos do brāhmaṇa, mas unicamente para o benefício de Arjuna. Sua amizade com Arjuna era tão íntima que, quando Arjuna preparou-se para morrer, entrando no fogo, Kṛṣṇa desejou dar-lhe completa proteção. Não obstante, Arjuna não desistiu de entrar no fogo, a menos que os filhos do brāhmaṇa fossem devolvidos. Logo, Kṛṣṇa prometeu-lhe: “Eu recuperarei os filhos do brāhmaṇa. Não tente cometer suicídio”.

Kdyby Pán Krišna šel navštívit Pána Višnua jen proto, aby získal zpět bráhmanovy syny, pak by nečekal, až bude unesen desátý syn. Když ale Pán Mahá- Višnu unesl desátého a Ardžuna se chystal skočit do ohně, protože nesplnil slib, vážnost situace přiměla Pána Krišnu k rozhodnutí, aby šel s Ardžunou navštívit Mahá-Višnua. Uvádí se, že Ardžuna je zmocněná inkarnace Nara-Nárájana. Někdy se mu Nara-Nárájan i říká. Inkarnace Nara-Nárájana je také jedna z úplných expanzí Pána Višnua. Proto, když Krišna s Ardžunou šli navštívit Pána Višnua, rozumí se, že Ardžuna tak učinil ve svém rysu Nara-Nárájana, tak jako Krišna jednal ve svém rysu Vásudévy, když projevil zábavy ve Dvárace.

Se o Senhor Kṛṣṇa fosse ver o Senhor Viṣṇu apenas para recuperar os filhos dos brāhmaṇas, Ele não teria esperado até o décimo filho. Contudo, quando o décimo filho foi tomado pelo Senhor Mahā-Viṣṇu e quando Arjuna estava pronto para entrar no fogo para que sua promessa não se tornasse falsa, aquela situação séria fez com que o Senhor Kṛṣṇa decidisse ir com Arjuna para ver Mahā-Viṣṇu. Afirma-se que Arjuna é uma encarnação de Nara-Nārāyaṇa investida de poder. Às vezes, ele é até chamado de Nara-Nārāyaṇa. A encarnação de Nara-Nārāyaṇa é também uma das expansões plenárias do Senhor Viṣṇu. Dessa forma, quando Kṛṣṇa e Arjuna foram ver o Senhor Viṣṇu, deve-se entender que Arjuna fez a visita em seu aspecto de Nara-Nārāyaṇa, exatamente como Kṛṣṇa, quando exibiu Seus passatempos em Dvārakā, agiu em Seu aspecto de Vāsudeva.

Po návštěvě duchovního světa dospěl Ardžuna k závěru, že veškerý majestát, který lze v hmotných či duchovních světech ukázat, je darem Pána Krišny. Pán Krišna se projevuje v různých podobách, jako viṣṇu-tattva a jīva-tattva, neboli jinými slovy jako svāṁśa a vibhinnāṁśa. Viṣṇu-tattva je známá jako svāṁśa a jīva-tattva jako vibhinnāṁśa. Může se tedy podle libosti projevit ve svých různých transcendentálních zábavách, jako svāmśa či vibhinnāmśa, ale přesto zůstává původní Nejvyšší Osobností Božství.

Depois de visitar o mundo espiritual, Arjuna concluiu que qualquer opulência que alguém possa exibir no mundo material ou espiritual é uma dádiva do Senhor Kṛṣṇa. O Senhor Kṛṣṇa é manifesto em várias formas, como viṣṇu-tattva e jīva-tattva, ou, em outras palavras, como svāṁśa e vibhinnāṁśa. Viṣṇu-tattva é conhecido como svāṁśa, e jīva-tattva é conhecido como vibhinnāṁśa. Por conseguinte, Ele pode apresentar-Se em Seus diferentes passatempos transcendentais na porção de svāṁśa ou vibhinnāṁśa, como Ele desejar; mesmo assim, contudo, Ele permanece a original Suprema Personalidade de Deus.

Závěrečná část Krišnových zábav se nachází v devadesáté kapitole desátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu. V této kapitole chtěl Šukadéva Gósvámí vysvětlit, jak Krišna šťastně žil ve Dvárace obklopen veškerým majestátem. Krišnův majestát síly se již projevil v Jeho různých zábavách a nyní se ukáže, jak Jeho sídlo ve Dvárace oplývalo Jeho majestátem bohatství a krásy. V tomto hmotném světě se majestát bohatství a krásy považují za nejvyšší ze všech, a přesto jsou to jen zvrácené odrazy těchto majestátů v duchovním světě. Když tedy Krišna setrvával na této planetě jako Nejvyšší Osobnost Božství, Jeho majestát bohatství a krásy neměl ve třech světech obdoby. Krišna se těšil s šestnácti tisíci krásných manželek a nejdůležitější na tom je, že žil ve Dvárace jako jediný manžel těchto tisíců překrásných žen. To je zdůrazněno-byl jediným manželem šestnácti tisíc manželek. V dějinách světa samozřejmě není neobvyklé, že si mocný král vydržoval stovky královen, ale přestože mohl být jediným mužem tolika žen, nemohl si užívat se všemi najednou. Pán Krišna se však těšil se všemi svými šestnácti tisíci ženami zároveň.

A parte conclusiva dos passatempos de Kṛṣṇa é encontrada no capítulo noventa do Décimo Canto do Śrīmad-Bhāgavatam, onde Śukadeva Gosvāmī explicou como Kṛṣṇa viveu feliz em Dvārakā com todas as opulências. A opulência de força de Kṛṣṇa já foi demonstrada em Seus diferentes passatempos. Agora será descrito como Sua residência em Dvārakā expressava Suas opulências de riqueza e beleza. Neste mundo material, as opulências de riqueza e beleza são consideradas as maiores de todas, porém, elas são meramente um reflexo pervertido dessas opulências no mundo espiritual. Desta forma, enquanto Kṛṣṇa permaneceu neste planeta como a Suprema Personalidade de Deus, Suas opulências de riqueza e beleza não tinham comparação nos três mundos. Kṛṣṇa desfrutou de dezesseis mil belas esposas, e é muito significativo que Ele tenha vivido em Dvārakā como o único esposo dessas milhares de belíssimas mulheres. Iso é especificamente declarado – que Ele era o único marido de dezesseis mil esposas. Naturalmente, já se ouviu na história sobre algum rei poderoso que possuísse muitas centenas de rainhas; contudo, muito embora tal rei pudesse ser o único marido de tantas esposas, ele não era capaz de desfrutar de todas elas ao mesmo tempo. Entretanto, o Senhor Kṛṣṇa desfrutou de todas as Suas dezesseis mil esposas simultaneamente.

Třebaže lze říci, že jógí mohou také expandovat svá těla do mnoha podob, jejich expanze a expanze Pána Krišny není stejná. Krišna se proto někdy nazývá Jógéšvara, vládce všech jógích. Ve védské literatuře vidíme, že jógí Saubhari Muni se expandoval do osmi podob. Tato expanze ale připomínala televizní vysílání, jež se ukazuje v miliónech expanzí, které však nemohou jednat odlišně; jsou to pouze odrazy originálu a mohou jednat jen jako originál. Krišnova expanze není hmotná jako expanze televize nebo jógího. Když Nárada navštívil různé Krišnovy paláce, viděl, že se Krišna ve svých různých expanzích v každém paláci královen věnoval jiným činnostem.

Embora se possa dizer que yogīs também são capazes de expandir seus corpos em muitas formas, as expansões de um yogī e as do Senhor Kṛṣṇa não são iguais. Em vista disso, Kṛṣṇa é chamado certas vezes de Yogeśvara, o mestre de todos os yogīs. Na literatura védica, encontramos que o yogī Saubhari Muni expandiu-se em oito, mas aquela expansão é comparável a uma expansão de televisão. A imagem da televisão é manifestada em milhões de expansões, mas essas expansões não podem agir de forma diferente; elas são simples reflexos da expansão original e só podem agir exatamente como a original. A expansão de Kṛṣṇa não é material, como a expansão da televisão ou do yogī. Quando Nārada visitou os diferentes palácios de Kṛṣṇa, ele viu que Kṛṣṇa, em Suas diversas expansões, estava ocupado de formas diferentes em cada palácio das rainhas.

Také se uvádí, že Krišna žil ve Dvárace jako manžel bohyně štěstí. Tou je královna Rukminí a všechny ostatní královny jsou Její expanze. Krišna, vládce Vrišniho dynastie, si tedy užíval s bohyní štěstí obklopen bohatstvím. Krišnovy královny jsou popisovány jako věčně mladé a krásné. Krišna měl sice vnoučata a pravnoučata, ale ani On ani Jeho královny nevypadali starší než na šestnáct či dvacet let. Mladé královny byly tak krásné, že při chůzi připomínaly blesk letící oblohou. Neustále na sobě měly nádherné ozdoby a šaty a na střechách paláců se věnovaly zábavám, jako je tanec, zpěv či hra s míčem. Tanec a tenis, jimž se věnují dívky v hmotném světě, jsou zvrácené odrazy původních zábav původní Nejvyšší Osobnosti Božství, Krišny, a Jeho manželek.

Afirma-se também que Kṛṣṇa viveu em Dvārakā como esposo da deusa da fortuna. A rainha Rukmiṇī é a deusa da fortuna, e todas as outras rainhas são suas expansões. Assim, Kṛṣṇa, o líder da dinastia Vṛṣṇi, desfrutou com a deusa da fortuna em plena opulência. As rainhas de Kṛṣṇa são descritas como permanentemente jovens e belas. Embora Kṛṣṇa tivesse netos e bisnetos, nem Kṛṣṇa, nem Suas rainhas aparentavam ter mais do que dezesseis ou vinte anos de idade. As jovens rainhas eram tão formosas que, quando andavam, elas se assemelhavam a raios em movimento no céu. Elas estavam sempre vestidas com roupas e ornamentos excelentes e estavam sempre ocupadas em atividades de lazer, tais como dançar, cantar ou jogar bola nos terraços dos palácios. A dança e o jogo de tênis das moças no mundo material são reflexos pervertidos dos passatempos originais da original Personalidade de Deus, Kṛṣṇa, e Suas esposas.

Cesty a ulice města Dváraky byly neustále plné slonů, koní, kočárů a pěších vojáků. Slonům se při práci dává pít alkohol a říká se, že sloni ve Dvárace dostávali tolik alkoholu, že ho ve velkém množství rozstřikovali na cestu, a přesto kráčeli po ulicích opilí. Pěší vojáci chodili po ulicích bohatě ozdobeni zlatými šperky a ulicemi se pohybovali i koně a zlaté kočáry. Po celém městě Dváraká, kam jen člověk pohlédl, byly zelené parky a zahrady plné stromů a rostlin obtěžkaných plody a květy. Jelikož tam rostlo tolik pěkných stromů s plody a květy, všichni sladce švitořící ptáci a bzučící čmeláci společně vytvářeli sladkou zvukovou kulisu. Město Dváraká tedy v plné míře projevovalo veškerý majestát. Hrdinové Jaduovy dynastie se považovali za nejšťastnější obyvatele města a opravdu si užívali všech transcendentálních zdrojů požitku.

As estradas e as ruas da cidade de Dvārakā estavam sempre apinhadas de elefantes, cavalos, carruagens e soldados de infantaria. Quando os elefantes são ocupados em serviço, eles recebem alguma bebida alcoólica para ingerir. Declara-se que, em Dvārakā, os elefantes recebiam tanta bebida que eles a borrifavam em grande quantidade pela estrada, andando embriagados pela rua. Os soldados do exército que passavam pelas ruas estavam profusamente decorados com ornamentos de ouro, e cavalos e quadrigas douradas tomavam conta das ruas. Em todas as direções da cidade de Dvārakā, para onde quer que se olhasse, podia-se ver parques e jardins verdejantes, cada um dos quais repleto de árvores e plantas carregadas de frutas e flores. Como havia tantas belíssimas árvores de frutas e flores, todos os pássaros de gorjeio agradável e abelhas zunidoras reuniam-se para produzir doces vibrações. Assim, a cidade de Dvārakā apresentava plenamente todas as opulências. Os heróis na dinastia Yadu costumavam julgar-se os residentes mais afortunados da cidade e, de fato, eles desfrutavam todas as facilidades transcendentais.

Všech šestnáct tisíc paláců Krišnových královen stálo v tomto krásném městě Dvárace a Pán Krišna, svrchovaný věčný poživatel toho všeho, se expandoval do šestnácti tisíc podob a zároveň se věnoval různým rodinným záležitostem v těchto šestnácti tisících palácích. V každém paláci se nacházely pěkně vyzdobené zahrady a jezírka, v jejichž křišťálově čisté vodě rostlo mnoho kvetoucích lotosů různých barev-modré, žluté, bílé a červené-a vánek roznášel jejich šafránový pyl po celém okolí. Všechna jezírka byla plná krásných labutí, kachen a jeřábů, kteří se čas od času ozývali melodickými hlasy. Pán Šrí Krišna se někdy chodil k těmto jezírkům nebo řekám koupat se svými ženami a oddával se tam s nimi vodním hrátkám plným bujarého veselí. Manželky Pána Krišny, které byly všechny bohyně štěstí, Pána občas ve vodě při plavání či koupání obejmuly a rumělka kunkuma krášlící jejich překrásná ňadra ozdobila Pánovu hruď červenou barvou.

Todos os dezesseis mil palácios das rainhas de Kṛṣṇa situavam-se nessa maravilhosa cidade de Dvārakā, e o Senhor Kṛṣṇa, o supremo desfrutador eterno de todas essas facilidades, expandiu-Se em dezesseis mil formas e ocupou-Se simultaneamente em diferentes afazeres domésticos naqueles dezesseis mil palácios. Em cada um desses palácios, havia jardins e lagos belamente decorados. A água cristalina dos lagos continha muitas flores de lótus de diferentes cores, como azul, amarelo, branco e vermelho, e o pólen das flores de lótus se espalhava pela brisa por toda parte. Todos os lagos eram repletos de belos cisnes, patos e garças, que produziam sons melodiosos. O Senhor Śrī Kṛṣṇa, certas vezes, entrava nesses lagos ou rios com Suas esposas e desfrutava de brincadeiras de natação com elas em pleno júbilo. Em algumas ocasiões, as esposas do Senhor Kṛṣṇa, que eram todas deusas da fortuna, abraçavam o Senhor no meio da água enquanto nadavam ou banhavam-se, e o vermelho do kuṅkuma que decorava seus formosos seios adornava o peito do Senhor com um tom avermelhado.

Impersonalisté by se neodvážili uvěřit, že v duchovním světě existuje taková rozmanitost požitku, ale Pán Krišna sestoupil na tuto planetu, aby ukázal skutečný věčně blažený požitek duchovního světa a předvedl, že duchovní svět tyto možnosti požitku nepostrádá. Jediný rozdíl je, že v duchovním světě toto vše probíhá věčně a nikdy to nekončí, zatímco v hmotném světě se jedná pouze o dočasné zvrácené odrazy. Když se Pán Krišna tímto způsobem radoval, gandharvové a profesionální hudebníci Ho oslavovali melodickými hudebními koncerty za doprovodu kotlů, mridang a jiných bubnů, strunných nástrojů a mosazných trubek a celá atmosféra se proměnila ve velmi bujarou slavnost. Pánovy manželky v radostné náladě občas stříkaly na Jeho tělo vodu nástrojem podobným stříkačce a Pán podobně zmáčel těla královen. Když se Krišna a královny oddávali těmto zábavám, vypadalo to, jako by se nebeský král Jakšarádž bavil se svými mnoha manželkami. (Jakšarádž je také znám jako Kuvéra a je považován za strážce pokladů nebeského království.) Poté, co byly manželky Pána Krišny mokré, krása jejich ňader a stehen tisíckrát vzrostla a jejich dlouhé vlasy se rozpustily, aby ozdobily tyto části jejich těl. Krásné květy jim vypadly z vlasů a královny, kterým zdánlivě vadilo, že na ně Pán stříká vodu, se k Němu přiblížily, aby se stříkačky zmocnily. Tento pokus vytvořil situaci, kdy je Pán mohl obejmout, jakmile se k Němu dobrovolně přiblížily. Manželky Pána při objímání pocítily na svých ústech jasné známky milostné lásky, a to vytvořilo atmosféru duchovní blaženosti. Když se girlanda na krku Pána dotkla ňader královen, celá těla jim pokryla šafránová žluť. Královny oddávající se nebeským radovánkám se zapomněly a jejich rozpuštěné vlasy vypadaly překrásné vlny na řece. Když stříkaly vodu na Krišnovo tělo nebo On ji stříkal na jejich těla, vypadalo to, jako když si slon hraje s mnoha slonicemi v jezeře.

Os impersonalistas não ousam acreditar que, no mundo espiritual, há tais variedades de desfrute, mas, a fim de demonstrar o verdadeiro desfrute bem-aventurado no mundo espiritual, o Senhor Kṛṣṇa veio a este planeta e mostrou que o mundo espiritual não é destituído de tais facilidades para o prazer da vida. A única diferença é que, no mundo espiritual, tais facilidades são ocorrências eternas, ao passo que, no mundo material, elas são simplesmente reflexos pervertidos impermanentes. Quando o Senhor Kṛṣṇa estava ocupado em tal desfrute, os gandharvas e músicos profissionais glorificavam-nO com melodiosos concertos musicais, acompanhados por timbales, mṛdaṅgas e outros tambores, juntamente com instrumentos de corda e de percussão; toda a atmosfera se transformava em uma celebração altamente festiva. Em um humor festivo, as esposas do Senhor, certas vezes, borrifavam água sobre o corpo dEle com um instrumento parecido com uma seringa, e o Senhor também molhava os corpos das rainhas. Quando Kṛṣṇa e as rainhas estavam ocupados nesses passatempos, parecia que o rei dos céus, Yakṣarāja, estava envolvido em passatempos com suas muitas esposas. (Yakṣarāja é também conhecido como Kuvera, e é considerado o tesoureiro do reino celestial.) Quando as esposas do Senhor Kṛṣṇa ficavam molhadas, aumentava em milhares de vezes a beleza de seus seios e de suas coxas; seus longos cabelos caiam para decorar aquelas partes de seus corpos. As belas flores colocadas em seus cabelos caíam, e as rainhas, estando aparentemente molestadas porque o Senhor estava borrifando água sobre elas, aproximavam-se dEle tentando tomar-Lhe a seringa. Aquela tentativa criava uma situação em que o Senhor podia abraçá-las à medida que elas se aproximavam. Quando eram abraçadas, as esposas do Senhor sentiam em suas bocas um claro indício do amor conjugal, e isso criava uma atmosfera de bem-aventurança espiritual. Quando a guirlanda no pescoço do Senhor tocava os seios das rainhas, seus corpos ficavam completamente cobertos de açafrão amarelo. Atarefadas em seus passatempos celestiais, as rainhas esqueciam-se de si, e seus cabelos soltos pareciam belas ondas em um rio. Quando as rainhas borrifavam água no corpo de Kṛṣṇa ou Ele borrifava água no corpo das rainhas, toda a situação assemelhava-se a um elefante desfrutando com muitas elefantas em um lago.

Když se královny a Pán Krišna dosyta pobavili, vyšli z vody a odložili mokré a velice cenné šaty, aby si je vzali profesionální zpěváci a tanečníci. Tito zpěváci a tanečníci neměli žádný jiný zdroj obživy než odměny v podobě drahých šatů a ozdob zanechaných královnami a králi při takových příležitostech. Celý společenský systém byl tak dobře promyšlen, že všichni její členové ve svých rozličných postaveních bráhmanů, kšatrijů, vaišjů a šúdrů si bez potíží vydělali na živobytí. Mezi společenskými skupinami neexistovalo soupeření. Původní koncept kastovního systému byl plánován tak, aby skupina lidí zaměstnaných určitou profesí nekonkurovala jiné skupině s jiným zaměstnáním.

Depois de desfrutarem bastante entre si, as rainhas e o Senhor Kṛṣṇa saíam da água e deixavam seus trajes molhados, que eram muito valiosos, para serem levados pelos cantores e dançarinos profissionais. Esses cantores e dançarinos não tinham outros meios de sobrevivência que não fossem roupas e ornamentos valiosos doados pelas rainhas e reis em tais ocasiões. Todo o sistema social era tão bem planejado que todos os membros da sociedade, em suas diferentes posições de brāhmaṇas, kṣatriyas, vaiśyas e śūdras, não tinham qualquer dificuldade em ganhar sua sobrevivência. Não havia competição entre as divisões sociais. A concepção original do sistema de casta era planejada de forma que um grupo de homens ocupado em um tipo particular de atividade não fazia competição com outro grupo de homens responsáveis por outra ocupação.

Tak si Pán Krišna užíval společnosti svých šestnácti tisíc manželek. Oddaní, kteří chtějí Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, milovat v náladě milenecké lásky, jsou povýšeni do postavení Krišnových manželek a Krišna je k sobě trvale poutá svým laskavým chováním. Krišnovo chování vůči jeho manželkám—Jeho pohyby, rozmluvy s nimi, úsměvy, objímání a další podobné činnosti, které přesně odpovídají činnostem milujícího manžela-je k Němu stále velmi silně poutalo. To je nejvyšší životní dokonalost. Když někdo stále lne ke Krišnovi, rozumí se, že je osvobozený a jeho život je úspěšný. S každým oddaným, který Krišnu miluje z celého srdce, má Krišna takový vztah, že oddaný k Němu nemůže zůstat nepřipoután. Vzájemné výměny mezi Krišnou a Jeho oddanými jsou tak přitažlivé, že oddaný není schopen myslet na nic jiného než na Krišnu.

Dessa forma, o Senhor Kṛṣṇa costumava desfrutar da companhia de Suas dezesseis mil esposas. Alguns devotos do Senhor, que desejam amar a Suprema Personalidade de Deus na relação de amor conjugal, são elevados à posição de esposas de Kṛṣṇa, que os mantém sempre apegados a Ele através de Seu amável comportamento. O comportamento de Kṛṣṇa com Suas esposas – Seus movimentos, Sua conversa com elas, Seu sorriso, Seu abraço e outras atividades similares, que são exatamente iguais às de um marido apaixonado – as mantinha sempre muito apegadas a Ele. Essa é a maior perfeição da vida. Se alguém permanecer sempre apegado a Kṛṣṇa, deve-se compreender que tal pessoa é liberta, e sua vida é bem-sucedida. Com qualquer devoto que ame Kṛṣṇa com seu coração e alma, Kṛṣṇa intercambia de tal forma que o devoto não consegue deixar de se apegar a Ele. As relações recíprocas de Kṛṣṇa e Seus devotos são tão atrativas que um devoto não é capaz de pensar em qualquer outra coisa exceto em Kṛṣṇa.

Krišna byl to jediné, co královny uctívaly. Neustále myslely na Krišnu, krásně načernalou Osobnost Božství s lotosovýma očima. Někdy pohrouženy v myšlenkách na Krišnu mlčely a jindy ve velké extázi bhāvy a anubhāvy mluvily, jako by blouznily. Občas i před Pánem Krišnou barvitě líčily radovánky, kterých si s Ním užívaly v jezeře nebo řece. Některé z těchto rozhovorů jsou popsány zde.

Para todas as rainhas, Kṛṣṇa era seu único objeto adorável. Elas estavam sempre absortas em pensar em Kṛṣṇa, a bela e negra Personalidade de Deus de olhos de lótus. Às vezes, pensando em Kṛṣṇa, elas permaneciam em silêncio e, em grande êxtase de bhāva e anubhāva, elas, em certas ocasiões, falavam como se estivessem em delírio. Certas vezes, mesmo na presença do Senhor Kṛṣṇa, elas descreviam vividamente os passatempos que elas haviam desfrutado no lago ou no rio com Ele. Algumas dessas conversas são narradas aqui.

Královny řekly: “Milý ptáku kurarí, je pozdě v noci a všichni spí. Celý svět je naplněn klidem a mírem. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, teď spí, ačkoliv Jeho poznání žádné okolnosti nenaruší. Proč tedy nespíš ty? Proč celou noc naříkáš? Milý příteli, také tě přitahují lotosové oči, sladké úsměvy a přitažlivá slova Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, jako nás? Také ti toto jednání Nejvyšší Osobnosti Božství zraňuje srdce jako nám?

As rainhas diziam: “Querido pássaro kurarī, agora já é muito tarde da noite. Todos estão dormindo. O mundo inteiro agora está calmo e pacífico. Nesse momento, a Suprema Personalidade de Deus está dormindo, embora Seu conhecimento seja imperturbável em qualquer circunstância. Então, por que você não está dormindo? Por que você está se lamentando assim a noite inteira? Querido amigo, é por que você também está atraído pelos pés de lótus da Suprema Personalidade de Deus e pelo Seu doce sorriso e palavras atraentes, exatamente como nós? Aquelas atividades da Suprema Personalidade de Deus estão ferindo seu coração, como os nossos?”

Haló čakravákí! Proč zavíráš oči? Hledáš svého manžela, který možná odletěl do cizích krajin? Proč tak žalostně naříkáš? Běda, zdá se, že tě něco velmi trápí. Nebo je pravda, že se také chceš stát věčnou služebnicí Nejvyšší Osobnosti Božství? Máme za to, že toužíš položit girlandu na lotosové nohy Pána a pak na své vlasy.

“Olá, cakravāki. Por que você fechou seus olhos? Você está buscando por seu esposo, que viajou a um país estrangeiro? Por que você está se lamentando tanto? Parece que você está bem atormentada. Ou será que você, por acaso, também deseja ser uma serva eterna da Suprema Personalidade de Deus? Achamos que você está ansiosa para colocar uma guirlanda nos pés de lótus do Senhor e, depois, colocá-la em seu cabelo”.

Ó milý oceáne, proč ve dne v noci burácíš? Nerad spíš? Domníváme se, že tě sužuje nespavost nebo, pokud se nemýlíme, tě náš drahý Šjámasundara chytře zbavil důstojnosti a trpělivosti, které jsou ti vrozené. Je pravda, že to je důvod, proč nemůžeš tak jako my spát? Ano, přiznáváme, že na tuto nemoc není lék.

“Ó querido oceano, por que você está bramindo dia e noite? Você não gosta de dormir? Achamos que você está sofrendo de insônia ou, se não estivermos erradas, nosso querido Śyāmasundara, muito habilidosamente, roubou sua seriedade e capacidade de tolerância, que são suas qualificações naturais. É verdade que, por essa razão, você está com insônia como nós? Sim, admitimos que não há remédio para essa doença”.

Milý bože Měsíce, podle nás tě stihl vážný druh tuberkulózy, a proto se den za dnem ztrácíš. Ó pane, nyní jsi tak slabý, že tvé chabé paprsky nemohou rozptýlit temnotu noci. Nebo je snad pravda, že tě tak jako nás omráčila tajemně sladká slova našeho Pána Šjámasundary? Je pravda, že tě tak vážným činí tato bolestivá úzkost?

“Querido deus da Lua, pensamos que você foi atacado por um sério tipo de tuberculose. Em vista disso, você está ficando mais magro, dia após dia. Ó senhor, será que você está agora tão fraco, exatamente como nós, por ter ficado perplexo com as palavras misteriosamente doces do nosso Senhor Śyāmasundara? É por isso que você está tão sério?”

Ó vánku z Himálaje, co jsme ti provedly, že nás úmyslně trápíš probouzením palčivé touhy setkat se s Krišnou? Nevíš, že nám již ublížilo nečestné jednání Osobnosti Božství? Milý himálajský vánku, prosím, věz, že zasažené již jsme a není třeba nás ještě více zraňovat.

“Ó brisa dos Himalaias, o que fizemos contra você para que você esteja tão determinada em despertar nossa luxúria para encontrar Kṛṣṇa? Você não sabe que já fomos apanhadas pela atitude indevida da Personalidade de Deus? Querida brisa dos Himalaias, pois fique sabendo que já fomos atingidas. Não há necessidade de nos injuriar mais e mais”.

Milý krásný mraku, barva tvého nádherného těla přesně připomíná tělesnou barvu našeho nejdražšího Šjámasundary. Myslíme si tedy, že jsi našemu Pánu, vládci jaduovské dynastie, velmi drahý, a proto jsi pohroužen v meditaci přesně jako my. Cítíme, že tvé srdce je plné obav o Šjámasundaru. Vypadáš, že Ho příliš dychtíš spatřit, a vidíme, že jen z tohoto důvodu z tvých očí tak jako z našich kanou slzy. Milý temný mraku, musíme otevřeně přiznat, že navázat důvěrný vztah se Šjámasundarou znamená být stižen zbytečnou úzkostí, zatímco jinak žijeme pohodlně doma.”

“Querida bela nuvem, a cor do seu formoso corpo assemelha-se exatamente à nuance corpórea de nosso mais querido Śyāmasundara. Portanto, achamos que você é muito querida ao Senhor, o líder da dinastia dos Yadus, e, porque você Lhe é tão querida, você se absorve em meditação, exatamente como nós. Podemos apreciar que seu coração está repleto de ansiedade por Śyāmasundara. Você parece excessivamente ávida por vê-lO, e percebemos que, unicamente por essa razão, gotas de lágrimas estão rolando dos seus olhos, assim como estão dos nossos. Querida nuvem enegrecida, devemos admitir francamente que estabelecer uma relação íntima com Śyāmasundara é adquirirmos ansiedades desnecessárias, em vez de ficarmos confortavelmente em casa”.

Kukačka obvykle kuká před úsvitem nebo brzy ráno. Poté, co královny na sklonku noci slyšely její kukání, řekly: “Milá kukačko, tvůj hlas je přesladký. Jakmile se ozveš, okamžitě si vzpomeneme na Šjámasundaru, protože tvůj hlas se přesně podobá Jeho. Musíme otevřeně uznat, že tvůj hlas oplývá nektarem a je tak osvěžující, že může navrátit život těm, kteří jsou na pokraji smrti z odloučení od jejich nejdražšího přítele. Proto jsme ti velmi zavázány. Prosím, řekni nám, jak tě můžeme uvítat, nebo co pro tebe můžeme udělat.”

De modo geral, o cuco emite sua vibração no final da noite ou cedo de manhã. Quando as rainhas ouviram o som do cuco no final da noite, elas disseram: “Querido cuco, sua voz é muito doce. Assim que você vibra sua doce voz, de imediato nos lembramos de Śyāmasundara, porque sua voz parece exatamente com a dEle. Devemos admitir com toda a franqueza que sua voz possui o néctar, e é tão revigorante que ela pode trazer de volta a vida para aqueles que estão quase mortos devido à separação de seu amigo mais querido. Assim, estamos muito endividadas com você: por obséquio, permita-nos saber como dar-lhe boas-vindas, ou como fazer algo para você”.

Královny pokračovaly v tomto hovoru a oslovily horu: “Milá horo, jsi velmi štědrá. Jen díky tvé tíze je celá zemská kůra správně udržována, a přestože plníš své povinnosti velice věrně, neumíš se pohybovat. Jelikož jsi tak důstojná, nepohybuješ se z místa na místo a ani nic neříkáš. Naopak stále působíš zamyšleným dojmem. Mohla bys neustále myslet na velmi vážnou a důležitou věc, ale my můžeme přesně odhadnout, na co myslíš. Jsme si jisté, že myslíš na to, jak položit lotosové nohy Šjámasundaru na své vyvýšené vrcholky, jako my chceme položit Jeho lotosové nohy na naše vzedmutá ňadra.

As rainhas continuaram a falar dessa forma, dirigindo-se, assim, à montanha: “Querida montanha, você é muito generosa. Por causa de sua gravidade apenas, toda a crosta da Terra se mantém adequadamente. Embora você esteja executando suas atividades muito fielmente, você não sabe como se mover. Porque você é muito séria, você não se move nem um pouco, nem fala coisa alguma. Ao contrário, você parece estar sempre em um estado introspectivo. Parece que você está sempre pensando em um assunto muito sério e importante. No entanto, podemos supor sobre o que você está pensando. Temos certeza de que você está pensando em colocar os pés de lótus de Śyāmasundara sobre seus picos elevados, como nós desejamos colocar Seus pés de lótus sobre nossos seios salientes”.

Milé vyschlé řeky, víme, že je léto, a proto jsou vaše řečiště suchá a nemáte žádnou vodu. Protože vaše voda vyschla, již vás nezkrášlují kvetoucí lotosy. Teď vypadáte pohuble, takže chápeme, že váš stav se přesně podobá našemu. Nyní jsme o vše přišly kvůli odloučení od Šjámasundary a již neslyšíme Jeho příjemná slova. Naše srdce již nepracují správně, a proto jsme také velmi pohubly. Máme tedy za to, že jste jako my. Zhubly jste, protože nedostáváte žádnou vodu od vašeho manžela, oceánu, prostřednictvím mraků.” Příklad, který zde královny uvedly, je velmi příhodný. Řečiště vyschnou, když oceán přestane dodávat vodu skrze mraky. Oceán se považuje za manžela řek, a proto by se o ně měl postarat. Pokud manžel svou ženu nezaopatří životními nezbytnostmi, i ona vyschne jako řeka.

“Queridos rios secos, sabemos que, como esta é a estação de verão, todos os seus leitos estão secos e vocês não têm água alguma. Porque toda a sua água secou, vocês não estão mais decorados com flores de lótus. No momento, vocês parecem muito magros e definhados, de modo que podemos compreender que sua posição é semelhante à nossa. Perdemos tudo por termos sido separadas de Śyāmasundara, e não mais ouvimos Suas palavras agradáveis. Nossos corações já não estão mais funcionando apropriadamente, razão pela qual também ficamos magras e definhadas. Achamos, então, que vocês sejam iguais a nós. Vocês ficaram definhados e magros porque não estão obtendo água de seu esposo, o oceano, através das nuvens”. O exemplo dado aqui pelas rainhas é muito adequado. Os leitos dos rios secam quando o oceano não mais supre água através das nuvens. É dito que o oceano é o esposo do rio e, assim, deveria mantê-lo. A menos que uma mulher seja mantida pelo seu esposo com as necessidades da vida, ela também se torna murcha como um rio seco.

Jedna z královen oslovila labuť: “Má milá labuti, pojď sem, prosím, pojď. Jsi vítána. Prosím, posaď se a napij se trochy mléka. Má milá labuti, můžeš mi říci, jestli máš nějaký vzkaz od Šjámasundary? Považuji tě za Jeho posla. Máš-li nějaké zprávy, sděl mi je, prosím. Náš Šjámasundara je vždy velmi nezávislý a nikdy nikomu nepodléhá. Žádné z nás se nepodařilo Ho ovládnout, a proto se tě ptáme-daří se Mu dobře? Mohu ti oznámit, že Šjámasundara je velmi vrtkavý. Jeho přátelství netrvá nikdy dlouho a skončí i na nepatrný popud. Mohla bys mi však laskavě vysvětlit, proč se mnou jedná tak bezcitně? Dříve říkal, že jsem Jeho jediná nejdražší manželka. Vzpomíná si na toto ujišťování? Přesto jsi vítána. Posaď se, prosím. Nemohu však přijmout tvoji naléhavou prosbu jít za Šjámasundarou. Když se o mě nestará, proč bych po Něm měla bláznit? S politováním ti oznamuji, že ses stala poslem duše s velmi ubohým srdcem. Žádáš mě, abych za Ním šla, ale já nepůjdu. Cože? Říkáš, že přijde za mnou? Přeje si přijít, aby naplnil mé dávné očekávání Jeho příchodu? Dobrá. Můžeš Ho sem přivést. Nevoď však s Ním Jeho nejmilovanější bohyni štěstí. Myslíš si, že se od ní nedokáže ani na okamžik odloučit? Nemohl by přijít sám, bez Lakšmí? Jeho chování ve mně vzbuzuje odpor. Znamená to, že Šjámasundara nemůže být bez Lakšmí šťastný? Nemůže být šťastný s žádnou jinou manželkou? Znamená to, že láska bohyně štěstí k Němu je jako oceán a žádná z nás se jí nemůže rovnat?”

Uma das rainhas dirigiu-se a um cisne com as seguintes palavras: “Meu querido cisne, por favor, venha até aqui. Você é bem-vindo. Por obséquio, sente-se e beba um pouco de leite. Meu querido cisne, poderia dizer-me se você tem alguma mensagem de Śyamasundara? Acredito que você seja um de Seus mensageiros. Se você tem tais notícias, por gentileza, conte-nos. Nosso Śyāmasundara é sempre muito independente. Ele nunca Se submete ao controle de ninguém. Todas nós falhamos em controlá-lO e, portanto, perguntamos a você: Ele está cuidando de Si mesmo? Devemos informar-lhe que Śyāmasundara é muito volúvel. Sua amizade é sempre temporária; ela se quebra mesmo com a menor agitação. Contudo, você poderia me explicar por que Ele é tão rude para comigo? Anteriormente, Ele afirmou que apenas eu era sua mais querida esposa. Ele Se lembra dessa declaração? De qualquer forma, você é bem-vindo. Por favor, sente-se. Entretanto, não posso aceitar sua súplica para ir até Śyāmasundara. Como Ele não Se preocupa comigo, por que devo eu ficar louca por Ele? Sinto em dizer-lhe que você tornou-se o mensageiro de uma alma matreira. Você está me pedindo para ir até Ele, mas não vou. O que é isso? Você falará sobre a vinda dEle até mim? Ele deseja vir até aqui para satisfazer minha longa espera por Ele? Tudo bem. Você pode trazê-lO aqui. Contudo, não O traga em companhia de Sua dileta deusa da fortuna. Você acha que Ele não pode Se afastar da deusa da fortuna nem mesmo por um instante? Ele não poderia vir aqui sozinho, sem Lakṣmī? Śyāmasundara não pode ser feliz? Isso significa que, sem Lakṣmī, Śyāmasundara não pode ser feliz? Ele não pode ser feliz com nenhuma outra esposa? Isso significa que a deusa da fortuna possui o oceano de amor por Ele e que nenhuma de nós pode se comparar a ela?”

Všechny manželky Pána Krišny byly zcela pohrouženy v myšlenkách na Něho. Krišna je znám jako Jógéšvara, vládce všech jógích, a všechny Krišnovy ženy ve Dvárace chovaly tohoto Jógéšvaru ve svých srdcích. Lepší než se snažit ovládnout všechny jógové mystické síly je uchovávat si svrchovaného Jógéšvaru v srdci. Tak se život může stát dokonalým a lze velmi snadno dosáhnout přemístění do království Boha. Rozumí se, že všechny Krišnovy královny, které s Ním žily ve Dvárace, byly v minulých životech velmi vznešení oddaní, kteří chtěli s Krišnou navázat vztah milenecké lásky. Dostali tedy příležitost stát se Jeho manželkami a užívat si s Ním trvalého láskyplného vztahu. Nakonec byly všechny přemístěny na Vaikunthy.

Todas as esposas de Kṛṣṇa viviam completamente absortas em pensamentos sobre Ele. Kṛṣṇa é conhecido como Yogeśvara, o mestre de todos os yogīs, e todas as esposas de Kṛṣṇa em Dvārakā costumavam manter esse Yogeśvara em seus corações. Em vez de tentar ser mestre de todos os poderes ióguicos, é melhor manter o Yogeśvara supremo, Kṛṣṇa, dentro do coração. Dessa forma, a vida se torna perfeita e pode-se muito facilmente ser transferido para o reino de Deus. Deve-se compreender que todas as rainhas de Kṛṣṇa, que viviam com Ele em Dvārakā, haviam sido, em suas vidas passadas, devotos extremamente elevados que desejaram estabelecer uma relação com Kṛṣṇa em amor conjugal. Em vista disso, eles receberam a oportunidade de se tornarem Suas esposas e desfrutarem uma relação amorosa constante com Ele transferindo-se para os planetas Vaikuṇṭha.

Svrchovaná Absolutní Pravda, Osobnost Božství, není nikdy neosobní. Veškerá védská literatura oslavuje různé osobní transcendentální činnosti a zábavy Pána. Uvádí se, že Védy a Rāmāyaṇa popisují pouze Pánovy zábavy. V celé védské literatuře se opěvuje Jeho sláva. Jakmile lidé s měkkým srdcem jako například ženy slyší tyto transcendentální zábavy Pána Krišny, okamžitě je to k Němu začne přitahovat. Ženy a dívky s měkkým srdcem se tedy velmi snadno připojují k hnutí pro vědomí Krišny. Kdo se k hnutí pro vědomí Krišny připojí a snaží se být s tímto vědomím v trvalém styku, zajisté dosáhne svrchovaného osvobození, návratu zpátky ke Krišnovi na Gólóku Vrindávan. Je-li možné být pouhým rozvojem vědomí Krišny přemístěn do duchovního světa, lze si jen představovat, jak blažené a požehnané byly královny, které s Pánem Krišnou osobně hovořily a viděly Ho tváří v tvář. Štěstí manželek Pána Krišny nedokáže nikdo náležitě popsat. Osobně se o Něho staraly prokazováním různých transcendentálních služeb-koupaly Ho, podávaly Mu pokrmy, těšily Ho a sloužily Mu. Ničí askezi tedy nelze přirovnat ke službě královen ve Dvárace.

A Suprema Personalidade de Deus nunca é impessoal. Toda a literatura védica glorifica a execução transcendental de Suas variadas atividades e passatempos pessoais. Afirma-se que os Vedas e o Rāmāyaṇa descrevem apenas as atividades do Senhor. Em qualquer parte da literatura védica, Suas glórias são cantadas. Logo que pessoas de coração sensível, como as mulheres, escutam esses passatempos transcendentais do Senhor Kṛṣṇa, elas imediatamente ficam atraídas por Ele. Portanto, as mulheres e as meninas de corações delicados são facilmente atraídas ao Movimento para a Consciência de Kṛṣṇa. Aquele que se atrai ao Movimento para a Consciência de Kṛṣṇa e tenta manter-se em constante contato com essa consciência certamente alcança a salvação suprema, que é voltar para Kṛṣṇa em Goloka Vṛndāvana. Se apenas por desenvolver consciência de Kṛṣṇa é possível ir para o mundo espiritual, pode-se imaginar quão bem-aventuradas e abençoadas eram as rainhas do Senhor Kṛṣṇa, que conversavam com Ele pessoalmente e contemplavam o Senhor Kṛṣṇa face a face. Ninguém é capaz de descrever adequadamente a fortuna das esposas do Senhor Kṛṣṇa. Elas cuidavam dEle pessoalmente, prestando vários serviços transcendentais, como banhá-lO, alimentá-lO, satisfazê-lO e servi-lO. Portanto, nenhuma austeridade pode ser comparada ao serviço das rainhas em Dvārakā.

Šukadéva Gósvámí sdělil Mahárádžovi Paríkšitovi, že co se týče seberealizace, nemá askeze královen ve Dvárace obdoby. Cíl seberealizace je jediný: Krišna. Proto i když jednání královen s Krišnou připomíná obyčejné chování mezi manželi, je třeba brát zřetel především na připoutanost královen ke Krišnovi. Celý proces askeze má osobu odpoutat od hmotného světa a posílit její pouto ke Krišnovi, Nejvyšší Osobnosti Božství. Krišna je útočištěm všech osob následujících cestu seberealizace. Jako dokonalý hospodář žil se svými manželkami a konal védské obřady, jen aby méně inteligentním osobám ukázal, že Nejvyšší Pán není nikdy neosobní. Krišna žil se svými ženami a dětmi obklopen veškerým blahobytem přesně jako obyčejná podmíněná duše, jen aby tyto doopravdy podmíněné duše poučil, že musí vstoupit do Krišnova rodinného kruhu, jehož je On středem. Příkladem jsou členové jaduovské dynastie, kteří žili v Krišnově rodině a Krišna byl středem všech jejich činností.

Śukadeva Gosvāmī disse a Mahārāja Parīkṣit que, para a autorrealização, as austeridades e penitências executadas pelas rainhas em Dvārakā não têm comparação. O objetivo da autorrealização é apenas um: Kṛṣṇa. Todo o processo de austeridades e penitências destina-se a desapegar-se do mundo material e desenvolver o apego a Kṛṣṇa, a Suprema Personalidade de Deus. Kṛṣṇa é o abrigo de todas as pessoas que avançam em autorrealização. Como um chefe de família ideal, Ele viveu com Suas esposas e executou os rituais védicos para mostrar às pessoas menos inteligentes que o Senhor Supremo nunca é impessoal. Kṛṣṇa viveu com esposas e filhos em toda opulência exatamente como uma alma condicionada comum apenas para ensinar àquelas almas que são realmente condicionadas que elas devem ingressar no círculo familiar de Kṛṣṇa, onde Ele é o centro. Por exemplo, os membros da dinastia Yadu viviam na família de Kṛṣṇa, que era o centro de todas as suas atividades.

Odříkání není tak důležité jako posílení připoutanosti ke Krišnovi. Hnutí pro vědomí Krišny je zvláště určeno k tomuto účelu. Kážeme, že není důležité, zda je někdo sannjásí nebo grihastha (hospodář). Pouze musí zvýšit svoji připoutanost ke Krišnovi, a pak bude jeho život úspěšný. Podle příkladu Pána Šrí Krišny lze žít s rodinnými členy, ve společnosti či v národě. Nikoliv kvůli smyslovému požitku, ale za účelem realizace Krišny prohlubováním pouta k Němu. Existují čtyři principy povznesení se z podmíněného do osvobozeného života, které se odborně nazývají dharma, artha, kāma a mokṣa (náboženství, ekonomický pokrok, smyslový požitek a osvobození). Pokud osoba žije rodinným životem podle příkladu členů rodiny Pána Krišny, může dosáhnout všech těchto čtyř principů úspěchu zároveň tím, že učiní Krišnu středem všech činností.

A renúncia não é tão importante quanto desenvolver apego a Kṛṣṇa. O movimento para a consciência de Kṛṣṇa destina-se especificamente a esse propósito. Estamos pregando o princípio de que não importa se alguém é sannyāsī ou gṛhastha (chefe de família). Deve-se simplesmente aumentar o apego a Kṛṣṇa, em consequência do que a vida será bem-sucedida. Seguindo-se os passos do Senhor Śrī Kṛṣṇa, pode-se viver com os membros familiares, ou inserido na sociedade ou nação, não com o objetivo de se entregar ao desfrute dos sentidos, mas para compreender Kṛṣṇa, avançando em apego a Ele. Há quatro princípios de elevação da vida condicionada para a vida de libertação, que são tecnicamente conhecidos como dharma, artha, kāma e mokṣa (religião, desenvolvimento econômico, satisfação dos sentidos e libertação). Se a pessoa levar uma vida familiar seguindo os passos dos membros familiares de Kṛṣṇa – fazendo de Kṛṣṇa o centro de todas as atividades –, podem-se alcançar todos esses quatro princípios de sucesso simultaneamente.

Již víme, že Krišna měl 16 108 manželek. Všechny byly vznešené osvobozené duše a nejpřednější mezi nimi byla královna Rukminí. Po ní následovalo sedm dalších význačných manželek. Jména synů těchto osmi hlavních královen již byla zmíněna. Kromě synů narozených těmto osmi královnám měl Pán Krišna s každou královnou deset synů. Celkový počet synů Pána Krišny tedy činil 16 108 krát deset. Když slyšíme, že Krišna měl tolik synů, neměli bychom nad tím žasnout. Je třeba mít vždy na paměti, že Krišna je Nejvyšší Osobnost Božství a vlastní neomezené energie. Prohlašuje, že všechny živé bytosti jsou Jeho syny, takže skutečnost, že měl 161 080 synů, kteří s Ním měli přímý svazek, by neměla vzbuzovat údiv.

Já sabemos que Kṛṣṇa tinha dezesseis mil e cento e oito esposas. Todas essas esposas eram almas libertas elevadas, e, dentre elas, a rainha Rukmiṇī era a principal. Depois de Rukmiṇī, havia sete outras principais esposas, e os nomes dos filhos dessas oito esposas principais já foram mencionados. Além dos filhos nascidos dessas oito rainhas, o Senhor Kṛṣṇa teve dez filhos de cada uma de Suas esposas. Não se deve ficar espantado ao ouvir que Kṛṣṇa gerou tantos filhos. Deve-se sempre lembrar que Kṛṣṇa é a Suprema Personalidade de Deus e que Ele tem potências ilimitadas. Ele tem todas as entidades vivas como Seus filhos; assim, o fato de Ele ter tido 161 mil e 108 filhos apegados pessoalmente a Ele não deve ser causa para espanto.

Osmnáct z Krišnových velmi mocných synů jsou mahā-rathové, protože dokázali bojovat sami proti mnoha tisícům pěších vojáků, bojovníků na kočárech, jízdě a slonům. Pověst těchto osmnácti synů je rozšířena široko daleko a píše se o ní téměř ve všech védských textech. Těchto osmnáct Krišnových synů-mahā- rathů jsou Pradjumna, Aniruddha, Díptimán, Bhánu, Sámba, Madhu, Brihadbhánu, Čitrabhánu, Vrika, Aruna, Puškara, Védabáhu, Šrutadéva, Sunandana, Čitrabáhu, Virúpa, Kavi a Njagródha. Pradjumna je považován za nejpřednějšího z nich. Byl nejstarším synem královny Rukminí a zdědil všechny vlastnosti svého vznešeného otce, Pána Krišny. Oženil se s dcerou svého strýce z matčiny strany, Rukmího, a z tohoto manželství se narodil Aniruddha. Ten byl tak mocný, že dokázal bojovat proti deseti tisíci slonům. Vzal si vnučku Rukmího, bratra své babičky Rukminí. Jelikož vztah mezi těmito bratranci byl vzdálený, nebyl takový sňatek neobvyklý. Aniruddha měl syna Vadžru. Když celou jaduovskou dynastii zničila kletba několika bráhmanů, Vadžra jako jediný přežil. Měl jediného syna jménem Pratibáhu, jehož syn se jmenoval Subáhu, jeho syn byl Šántaséna a jeho syn Šataséna.

Entre os poderosos filhos de Kṛṣṇa, dezoito filhos eram mahā-rathas. Um mahā-ratha pode lutar sozinho contra muitos milhares de soldados, quadrigários, cavaleiros e elefantes. A reputação desses dezoito filhos era muito divulgada e é descrita em quase toda a literatura védica. Os dezoito filhos mahā-rathas são listados como Pradyumna, Aniruddha, Dīptimān, Bhānu, Sāmba, Madhu, Bṛhadbhānu, Citrabhānu, Vṛka, Aruṇa, Puṣkara, Vedabāhu, Śrutadeva, Sudandana, Citrabāhu, Virūpa, Kavi e Nyagrodha. Desses dezoito filhos mahā-rathas, Pradyumna é considerado o principal. Pradyumna era o filho mais velho da rainha Rukmiṇī e herdou todas as qualidades de seu grandioso pai, o Senhor Kṛṣṇa. Ele casou-se com a filha de seu tio materno, Rukmī, e, desse casamento, nasceu Aniruddha. Aniruddha era tão poderoso que podia lutar contra dez mil elefantes. Ele desposou a neta de Rukmī, o irmão de sua avó Rukmiṇī. Como a relação entre esses primos era distante, tal matrimônio não era incomum. O filho de Aniruddha era Vajra. Quando toda a dinastia Yadu foi destruída pela maldição de alguns brāhmaṇas, apenas Vajra sobreviveu. Vajra gerou um filho, cujo nome era Pratibāhu. O filho de Pratibāhu chamava-se Subāhu; o filho de Subāhu, Śāntasena, e o filho de Śāntasena, Śatasena.

Šukadéva Gósvámí uvádí, že všichni členové jaduovské dynastie měli mnoho dětí. Tak jako měl Krišna mnoho synů, vnuků a pravnuků, měl každý z jmenovaných králů podobně rozsáhlé příbuzenstvo. Nejenže měli všichni spoustu dětí, ale byli i neobyčejně bohatí. Nikdo z nich nebyl slabý nebo krátkého věku a především byli všichni členové jaduovské dynastie neochvějně oddáni bráhmanské kultuře. Povinností kšatrijských králů je udržovat bráhmanskou kulturu a chránit kvalifikované bráhmany a všichni tito králové své povinnosti plnili dokonale. Členové jaduovské dynastie byli tak početní, že by bylo velmi obtížné je všechny popsat, i kdyby člověk žil mnoho tisíc let. Šríla Šukadéva Gósvámí oznámil Mahárádžovi Paríkšitovi, že ze spolehlivých zdrojů slyšel, že jen vzdělávání dětí jaduovské dynastie vyžadovalo 38 800 000 učitelů neboli áčárjů. Bylo-li ke vzdělávání jejich dětí třeba tolika učitelů, lze si jen domýšlet, jak nesmírný byl počet členů této rodiny. Pokud jde o jejich vojenskou sílu, uvádí se, že samotný král Ugraséna zaměstnával jako osobní stráž deset biliónů vojáků.

Śukadeva Gosvāmī afirma que todos os membros da dinastia Yadu geraram muitos filhos. Exatamente como Kṛṣṇa gerou muitos filhos, netos e bisnetos, cada um dos reis listados aqui também teve similares expansões familiares. Não apenas todos eles geraram muitos filhos, mas todos eram extraordinariamente ricos e opulentos. Nenhum deles teve vida curta ou era fraco, e, acima de tudo, todos os membros da dinastia Yadu eram leais devotos da cultura bramânica. É dever dos reis kṣatriyas manter a cultura bramânica e proteger os brāhmaṇas qualificados, e todos esses reis cumpriram seus deveres com perfeição. Os membros da dinastia Yadu eram tão numerosos que seria muito difícil descrever todos eles, mesmo tendo-se uma longa duração de vida de muitos milhares de anos. Śrīla Śukadeva Gosvāmī disse a Mahārāja Parīkṣit que ele ouvira de fontes fidedignas que, somente para ensinar os filhos da dinastia Yadu, havia nada menos que 38 milhões e 800 mil tutores, ou ācāryas. Se tantos mestres eram necessários para instruir os filhos deles, pode-se imaginar quão vasto era o número dos membros familiares. Quanto à sua força militar, afirma-se que o rei Ugrasena sozinho tinha dez quatrilhões de soldados como sua guarda pessoal.

Před příchodem Pána Krišny do tohoto vesmíru došlo mezi démony a polobohy k mnoha bitvám. Mnozí démoni v boji padli a všichni dostali možnost narodit se ve vznešených královských rodech na této Zemi. Kvůli svému vznešenému královskému postavení ale velmi zpychli a jejich jediným zájmem bylo týrat poddané. Pán Krišna se zjevil na této planetě na samém konci Dvápara- jugy, aby všechny tyto démonské krále zahubil. Bhagavad-gītā uvádí: paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām: “Pán přichází chránit oddané a vyhladit ničemy.” Někteří z polobohů byli požádáni, aby se zjevili na této Zemi a podíleli se na transcendentálních zábavách Pána Krišny. Krišna se zjevil spolu se svými věčnými služebníky, ale někteří polobozi byli požádáni, aby také sestoupili a pomáhali Mu. Proto se narodili v jaduovské dynastii. Tu tvořilo 101 klanů v různých částech země. Všichni členové těchto klanů prokazovali Pánu Krišnovi úctu úměrnou Jeho božskému postavení a byli Mu oddáni srdcem a duší. Všichni členové jaduovské dynastie byli velmi bohatí, šťastní a úspěšní a netrápila je žádná úzkost. Díky jejich bezvýhradné víře v Pána Krišnu a oddanosti k Němu je žádní králové nikdy neporazili. Jejich láska ke Krišnovi byla tak hluboká, že i při svých obvyklých činnostech-když seděli, spali, cestovali, hovořili, bavili se, myli se a koupali se-mysleli jen na Krišnu a potřebám těla nevěnovali pozornost. To je příznak čistého oddaného Pána Krišny. Tak jako když se někdo plně zahloubá do určité myšlenky a zapomene někdy na ostatní tělesné činnosti, členové jaduovské dynastie se automaticky starali o potřeby těla, ale jejich skutečná pozornost patřila vždy Krišnovi. Své tělesné činnosti prováděli mechanicky, ale jejich mysl se neustále zaobírala Krišnou.

Antes do advento do Senhor Kṛṣṇa neste universo, havia muitas batalhas entre os demônios e os semideuses. Muitos demônios morreram no combate e receberam a oportunidade de nascer em famílias reais na Terra. Devido aos seus elevados postos reais, todos esses demônios tornaram-se muito presunçosos, e sua única preocupação era perseguir seus súditos. O Senhor Kṛṣṇa apareceu neste planeta, exatamente no final de Dvāpara-yuga, para aniquilar todos esses reis demoníacos. Como o Bhagavad-gītā afirma, paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām: “O Senhor vem para proteger os devotos e aniquilar os perversos”. Alguns dos semideuses foram convocados a aparecer na Terra para auxiliar nos passatempos transcendentais do Senhor Kṛṣṇa. Quando o Senhor apareceu, Ele veio em associação com Seus servos eternos, mas alguns dos semideuses também foram convidados a descer para ajudá-lO e, assim, eles nasceram na dinastia Yadu. A dinastia Yadu tinha 101 clãs em diferentes partes do país. Todos os membros desses diferentes clãs respeitavam o Senhor Kṛṣṇa de forma apropriada à Sua posição divina, e todos eles eram Seus devotos de coração e alma. Assim, todos os membros da dinastia Yadu eram muito opulentos, felizes e prósperos e não tinham qualquer ansiedade. Por causa de sua fé e devoção completas no Senhor Kṛṣṇa, eles nunca foram derrotados por outros reis. Seu amor por Kṛṣṇa era tão intenso que, em suas atividades regulares – sentar, dormir, viajar, falar, jogar, limpar, banhar-se –, eles estavam apenas absortos em pensamentos sobre Kṛṣṇa e não prestavam atenção às suas necessidades corporais. Esse é o sintoma de um devoto puro do Senhor Kṛṣṇa. Da mesma forma que um homem que está completamente absorto em determinado tipo de pensamento às vezes se esquece de suas atividades corporais, os membros da dinastia Yadu agiam automaticamente na satisfação de suas necessidades vitais, mas sua verdadeira atenção estava voltada para Kṛṣṇa. Suas atividades corporais eram realizadas mecanicamente, mas suas mentes estavam sempre absortas em consciência de Kṛṣṇa.

Šríla Šukadéva Gósvámí uzavřel devadesátou kapitolu desátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu poukázáním na pět výjimečných rysů Pána Krišny. Prvním je, že před zjevením Pána Krišny v jaduovské dynastii byla řeka Ganga známá jako nejčistší ze všech-i nečisté věci mohou být očištěny pouhým dotekem vody Gangy. Voda Gangy má tuto naprosto výjimečnou moc proto, že pramení z palce Pána Višnua. Když se však Pán Krišna, Nejvyšší Višnu, zjevil v jaduovské dynastii, procestoval osobně jaduovské království a díky Jeho osobní společnosti se celá Jeho rodina nejen velmi proslavila, ale také získala schopnost očišťovat ostatní lépe než voda Gangy.

Śrīla Śukadeva Gosvāmī concluiu o capítulo noventa do Décimo Canto do Śrīmad-Bhāgavatam destacando cinco excelências particulares do Senhor Kṛṣṇa. A primeira excelência é que, antes do aparecimento do Senhor Kṛṣṇa na família dos Yadus, o rio Ganges era conhecido como o mais puro de tudo o que existia; mesmo as coisas impuras podiam ser purificadas somente pelo toque da água do Ganges. Esse poder sobreexcelente da água do Ganges era por ele ter emanado do dedo do pé do Senhor Viṣṇu. Entretanto, quando o Senhor Kṛṣṇa, o Viṣṇu Supremo, apareceu na família da dinastia Yadu, Ele viajou pessoalmente por todo o reino dos Yadus, e, por meio de Sua associação íntima com a dinastia Yadu, a família inteira não apenas se tornou famosa, mas também ficou mais eficiente do que a água do Ganges no que tange à purificação de outras pessoas.

Další výjimečností zjevení Pána Krišny bylo, že i když zdánlivě chránil oddané a pobíjel démony, oddaní i démoni dosáhli stejného výsledku. Pán Krišna uděluje pět druhů osvobození, z nichž sāyujya-mukti, neboli osvobození splynutím s Nejvyšším, získali démoni jako Kansa, zatímco gópí dostaly příležitost stýkat se s Ním osobně. Ponechaly si svoji individualitu, aby se radovaly ve společnosti Pána Krišny, ale Kansa byl přijat do Jeho neosobního brahmajyoti. Jinými slovy, démoni i gópí byli duchovně osvobozeni, ale protože démoni byli nepřátelé a gópí přátelé, byli démoni zabiti a gópí ochráněny.

A excelência seguinte do advento do Senhor Kṛṣṇa foi que, muito embora Ele aparentemente tenha dado proteção aos devotos e aniquilado os demônios, tanto os devotos como os demônios alcançaram o mesmo resultado. O Senhor Kṛṣṇa é o outorgador dos cinco tipos de libertação. Sāyujya-mukti, ou a libertação pela imersão no Supremo, foi concedida aos demônios, como Kaṁsa, ao passo que as gopīs receberam a oportunidade de associação direta com Kṛṣṇa. As gopīs conservaram sua individualidade para desfrutar a companhia do Senhor Kṛṣṇa, mas Kaṁsa foi aceito no Seu brahmajyoti impessoal. Em outras palavras, tanto os demônios quanto as gopīs se elevaram espiritualmente, mas, como os demônios eram inimigos e as gopīs eram amigas, aqueles foram mortos e essas foram protegidas.

Třetí výjimečností zjevení Pána Krišny bylo, že bohyně štěstí, kterou uctívají polobozi jako Pán Brahmá, Indra a Čandra, neustále sloužila Pánu, i když Pán dával přednost gópím. Lakšmídží, bohyně štěstí, se snažila ze všech sil vyrovnat gópím, ale nedokázala to. Přesto zůstala Krišnovi věrná, třebaže obvykle nesetrvává na jednom místě, i když ji uctívají polobozi jako Pán Brahmá.

A terceira excelência do aparecimento do Senhor Kṛṣṇa foi que a deusa da fortuna, que é adorada pelos semideuses, tais como o senhor Brahmā, Indra e Candra, permaneceu sempre ocupada a serviço ao Senhor apesar de o Senhor ter dado preferência às gopīs. Lakṣmījī, a deusa da fortuna, fez o melhor possível para estar no mesmo nível das gopīs, mas ela não foi bem-sucedida. Não obstante, ela permaneceu fiel a Kṛṣṇa, muito embora ela, de modo geral, não permaneça em um único lugar, mesmo se adorada pelos semideuses, como o senhor Brahmā.

Čtvrtá výjimečnost zjevení Pána Krišny se týká slávy Jeho jména. Védská literatura uvádí, že pronášením různých jmen Pána Višnua tisíckrát se získá stejný prospěch jako trojím pronesením jména Pána Rámy a pouhým jediným pronesením svatého jména Pána Krišny. Jinými slovy, ze všech svatých jmen Nejvyšší Osobnosti Božství, včetně Višnua a Rámy, je svaté jméno Pána Krišny nejmocnější. Védská literatura proto výslovně zdůrazňuje pronášení svatého jména Krišny: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. V tomto věku Pán Čaitanja zavedl zpívání svatého jména Krišny, čímž osvobození oproti jiným věkům velmi usnadnil. Jinak řečeno, Pán Krišna vyniká nad své inkarnace, ačkoliv všechny jsou rovnocenně Nejvyšší Osobnost Božství.

A quarta excelência do aparecimento do Senhor Kṛṣṇa relaciona-se às glórias de Seu nome. A literatura védica enuncia que, por cantar mil vezes os diferentes nomes do Senhor Viṣṇu, pode-se receber os mesmos benefícios de cantar três vezes o santo nome do Senhor Rāma. E por cantar apenas uma vez o santo nome do Senhor Kṛṣṇa, recebe-se o mesmo benefício. Em outras palavras, de todos os nomes da Suprema Personalidade de Deus, incluindo Viṣṇu e Rāma, o santo nome de Kṛṣṇa é o mais poderoso. Portanto, a literatura védica enfatiza especificamente o canto do santo nome de Kṛṣṇa: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. O Senhor Caitanya introduziu o canto do santo nome de Kṛṣṇa na presente era, tornando a libertação muito mais fácil de ser alcançada do que em outras eras. Ou seja, a excelência do Senhor Kṛṣṇa é maior do que de Suas encarnações, embora todas elas sejam igualmente a Suprema Personalidade de Deus.

Pátá výjimečnost zjevení Pána Krišny spočívá v tom, že svým výrokem v Bhagavad-gītě ustanovil nejvznešenější ze všech náboženských zásad: že pouhým odevzdáním se Jemu lze vykonat všechny náboženské obřady. Védská literatura zmiňuje dvacet druhů náboženských zásad a každou z nich popisují jiné śāstry. Pán Krišna je ale k pokleslým podmíněným duším tohoto věku natolik laskavý, že se osobně zjevil a požádal všechny, aby zanechali všech náboženských obřadů a jen se odevzdali Jemu. Uvádí se, že v tomto věku Kali se ze tří čtvrtin vytratily náboženské zásady a stěží jedna čtvrtina z nich se stále následuje. Milostí Pána Krišny se však tato prázdnota Kali-jugy nejen zcela zaplnila, ale náboženský proces byl tak usnadněn, že pouhou transcendentální láskyplnou službou Pánu Krišnovi pronášením Jeho svatých jmen Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare lze dosáhnout nejvyššího výsledku náboženství neboli přemístění na nejvyšší planetu duchovního světa, Gólóku Vrindávan. Po zvážení toho všeho můžeme okamžitě ocenit prospěch plynoucí ze zjevení Pána Krišny na Zemi a pochopit, že úleva, kterou svým příchodem přinesl lidem tohoto světa, nepředstavovala nic neobyčejného.

A quinta excelência do aparecimento do Senhor Kṛṣṇa é que Ele estabeleceu o mais perfeito de todos os princípios religiosos ao enunciar no Bhagavad-gītā que, simplesmente por se render a Ele, podem-se executar todos os princípios dos rituais religiosos. Na literatura védica, são mencionados vinte tipos de princípios religiosos, e cada um deles é descrito em diferentes śāstras. No entanto, o Senhor Kṛṣṇa é tão amável para com as almas condicionadas desta era que Ele pessoalmente apareceu e pediu a todos que abandonassem todas as espécies de rituais religiosos e simplesmente se rendessem a Ele. Afirma-se que esta era de Kali é desprovida de princípios religiosos na proporção de três quartos. No entanto, dificilmente se observa ainda o quarto restante dos princípios religiosos nesta era. Contudo, pela misericórdia do Senhor Kṛṣṇa, não apenas foi esse vazio de Kali-yuga completamente preenchido, como o processo religioso ficou tão fácil que, somente por se cantar Seus santos nomes, Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare, pode-se alcançar o planeta mais elevado no mundo espiritual, Goloka Vṛndāvana. Levando-se tudo isso em consideração, pode-se imediatamente apreciar o benefício do aparecimento do Senhor Kṛṣṇa na Terra e compreender que Sua concessão de alívio para as pessoas do mundo por intermédio de Seu aparecimento não foi extraordinária de forma alguma.

Šríla Šukadéva Gósvámí tedy uzavírá popis nanejvýš vznešeného postavení Pána Krišny touto chvalořečí: “Ó Pane Krišno, sláva Tobě. Jsi přítomen v srdci každé bytosti jako Paramátmá. Proto jsi znám jako Džananivása, neboli ten, který žije v srdci všech tvorů.”

Deste modo, Śrīla Śukadeva Gosvāmī concluiu sua descrição da superelevada posição do Senhor Kṛṣṇa, glorificando-O da seguinte maneira: “Ó Senhor Kṛṣṇa, todas as glórias a Você. Você está presente no coração de todos como Paramātmā. Portanto, Você é conhecido como Jananivāsa, ‘aquele que mora no coração de todos’”.

Bhagavad-gītā to potvrzuje: īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati: “Nejvyšší Pán ve svém rysu Paramátmy žije v srdci každého.” To však neznamená, že Krišna neexistuje i odděleně jako Nejvyšší Osobnost Božství. Májávádští filosofové uznávají všudypřítomný rys Parabrahmanu, ale když se Parabrahman neboli Nejvyšší Pán zjeví, myslí si, že k tomu došlo pod kontrolou hmotné přírody. Jelikož se Pán Krišna zjevil jako syn Dévakí, májávádští filosofové Ho považují za obyčejnou živou bytost, která se rodí v tomto hmotném světě. Šukadéva Gósvámí je proto varuje slovy devakī- janma-vāda, podle nichž je Krišna sice slavný jako syn Dévakí, ale ve skutečnosti je Nadduše, všudypřítomný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství. Oddaní však chápou slova devakī-janma-vāda jinak. Vědí, že Krišna byl ve skutečnosti synem matky Jašódy. Třebaže se nejprve zjevil jako syn Dévakí, okamžitě se přemístil na klín matky Jašódy a z Jeho dětských zábav se těšili matka Jašódá a Nanda Mahárádž. Tuto skutečnost uznal sám Vasudéva, když se setkal s Nandou Mahárádžem a Jašódou na Kurukšétře. Uznal, že Krišna a Balaráma jsou ve skutečnosti synové matky Jašódy a Nandy Mahárádže. Vasudéva a Dévakí byli pouze Jejich formální otec a matka, ale Jejich skuteční rodiče byli Nanda a Jašódá. Proto Šukadéva Gósvámí popisuje Pána Krišnu slovy devakī-janma-vāda.

Como o Bhagavad-gītā confirma, īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ hṛd-deśe ’rjuna tiṣṭhati: “O Senhor Supremo, em Sua característica de Paramātmā, reside no coração de todos”. No entanto, isso não significa que Kṛṣṇa não tenha existência separada como a Suprema Personalidade de Deus. Os filósofos māyāvādīs aceitam o aspecto onipenetrante do Parabrahman, mas, quando o Parabrahman ou o Senhor Supremo aparece, eles acreditam que Ele o faz sob o controle da natureza material. Porque o Senhor Kṛṣṇa apareceu como filho de Devakī, os filósofos māyāvādīs consideram Kṛṣṇa como uma entidade viva comum, que nasceu neste mundo material. Assim, Śukadeva Gosvāmī adverte: devakī-janma-vāda, o que significa que, embora Kṛṣṇa seja famoso como o filho de Devakī, Ele, na verdade, é a Superalma, ou a onipenetrante Suprema Personalidade de Deus. Os devotos, porém, entendem essa palavra devakī-janma-vāda de uma forma diferente. Os devotos entendem que Kṛṣṇa era, na verdade, filho de mãe Yaśoda. Conquanto Kṛṣṇa inicialmente tenha aparecido como filho de Devakī, Ele imediatamente transferiu-Se para os braços de mãe Yaśoda, e Seus passatempos infantis foram desfrutados em bem-aventurança por Yaśoda e Nanda Mahārāja. Esse fato foi admitido pelo próprio Vasudeva quando ele se encontrou com Nanda Mahārāja e Yaśoda em Kurukṣetra. Ele admitiu que Kṛṣṇa e Balarāma eram de fato filhos de mãe Yaśoda e Nanda Mahārāja. Vasudeva e Devakī eram apenas Seus pais oficiais. Seus pais verdadeiros eram Nanda e Yaśoda. Logo, Śukadeva Gosvāmī descreve o Senhor Kṛṣṇa como devakī-janma-vāda.

Šukadéva Gósvámí poté oslavuje Pána jako toho, jehož ctí yadu-vara-pariṣat, sněm jaduovské dynastie, a jako ničitele různých druhů démonů. Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, mohl zabít všechny démony prostřednictvím svých různých hmotných energií, ale On je chtěl zabít osobně, aby je osvobodil. Kvůli zabíjení démonů Krišna nemusel do tohoto hmotného světa přicházet; pouhou vůlí mohl zabít mnoho set tisíc démonů bez osobního úsilí. Ve skutečnosti však sestoupil kvůli svým čistým oddaným, aby si hrál jako dítě s matkou Jašódou a Nandou Mahárádžem a těšil obyvatele Dváraky. Zabíjením démonů a chráněním oddaných Pán Krišna stanovil skutečnou náboženskou zásadu, kterou představuje pouze láska k Bohu. Následováním pravé náboženské zásady, lásky k Bohu, byly i živé bytosti známé jako sthira-cara zbaveny veškerého hmotného podmínění a přemístěny do duchovního království. Sthira znamená stromy a rostliny, které se nemohou pohybovat, a cara označuje pohyblivá zvířata, zvláště krávy. Krišna během své přítomnosti osvobodil všechny stromy, opice a ostatní rostliny a zvířata, která Ho spatřila a sloužila Mu ve Vrindávanu a ve Dvárace.

Em seguida, Śukadeva Gosvāmī glorifica o Senhor como aquele que é honrado pela yadu-vara-pariṣat, a casa de assembleia da dinastia dos Yadus, e como o exterminador de diferentes espécies de demônios. Kṛṣṇa, a Suprema Personalidade de Deus, poderia ter matado todos os demônios empregando Suas diferentes energias materiais, mas Ele desejou matá-los pessoalmente para conceder-lhes a salvação. Não havia necessidade de Kṛṣṇa vir a este mundo material para aniquilar os demônios; simplesmente por Sua vontade, muitas centenas e milhares de demônios poderiam ter sido mortos sem Seu esforço pessoal. Contudo, na verdade, Ele veio em prol de Seus devotos puros, para brincar como uma criança com mãe Yaśoda e Nanda Mahārāja e para dar prazer aos habitantes de Dvārakā. Matando os demônios e dando proteção aos devotos, o Senhor Kṛṣṇa estabeleceu o verdadeiro princípio religioso, que é simplesmente amar a Deus. Seguindo-se o verdadeiro princípio religioso de amar a Deus, mesmo as entidades vivas conhecidas como sthira-cara foram também libertas de toda a contaminação material e transferidas para o reino espiritual. Sthira se refere às árvores e plantas, que não podem se mover, e cara diz respeito aos animais, que são móveis, especialmente as vacas. Quando Kṛṣṇa estava presente, Ele libertou todas as árvores, macacos e outras plantas e animais que O viram e O serviram, tanto em Vṛndāvana como em Dvārakā.

Pán Krišna je zvláště oslavován, protože těší gópí a královny z Dváraky. Šukadéva Gósvámí opěvuje Pána Krišnu pro Jeho okouzlující úsměv, jímž si podmanil nejen gópí z Vrindávanu, ale i královny z Dváraky. Přesná slova použitá v této souvislosti jsou vardhayan kāma-devam. Ve Vrindávanu jako přítel mnoha gópí a ve Dvárace jako manžel mnoha královen Krišna zvyšoval jejich smyslné touhy po požitku s Ním. Kvůli realizaci Boha či seberealizaci je třeba obvykle podstoupit tvrdou askezi po mnoho tisíc let a pak se může podařit Boha zrealizovat. Gópí a královny z Dváraky však nejvyššího druhu osvobození dosáhly pouhým zvyšováním svých smyslných tužeb radovat se s Krišnou jako se svým přítelem či manželem.

O Senhor Kṛṣṇa é especialmente glorificado por dar prazer às gopīs e às rainhas de Dvārakā. Śukadeva Gosvāmī glorifica o Senhor Kṛṣṇa por Seu sorriso encantador, por meio do qual Ele cativa não apenas as gopīs de Vṛndāvana, mas também as rainhas de Dvārakā. As palavras exatas usadas nesse contexto são vardhayan kāma-devam. Em Vṛndāvana, como namorado de muitas gopīs, e, em Dvārakā, como esposo de muitas rainhas, Kṛṣṇa aumentou o desejo luxurioso delas de desfrutar a companhia dEle. Para a compreensão de Deus, ou autorrealização, geralmente deve-se passar por severas austeridades e penitências durante muitíssimos anos, e, por fim, pode-se compreendê-lO. No entanto, as gopīs e as rainhas de Dvārakā, apenas por intensificarem seus desejos luxuriosos de desfrutar de Kṛṣṇa como seu namorado ou esposo, receberam o mais elevado tipo de salvação.

Chování Pána Krišny ke gópím a královnám je v historii seberealizace jedinečné. Lidé se obvykle domnívají, že kvůli seberealizaci je třeba odejít do lesa či do hor a podstoupit tvrdou askezi. Gópí a královny však pouhou připoutaností ke Krišnovi ve vztahu milenecké lásky a radováním se v Jeho společnosti, takzvaně smyslným životem plným přepychu a bohatství, dosáhly nejvyššího osvobození, jehož nemohou dosáhnout ani vznešení mudrci a světci. Démoni jako Kansa, Dantavakra a Šišupála, kteří se ke Krišnovi chovali jako k nepříteli, také získali nejvyšší prospěch-přemístění do duchovního světa.

Esse comportamento do Senhor Kṛṣṇa com as gopīs e as rainhas é único na história da autorrealização. É comum as pessoas entenderem que, para a autorrealização, devem ir para a floresta ou para as montanhas e se submeterem a severas austeridades e penitências. Contudo, as gopīs e rainhas, por estarem apegadas a Kṛṣṇa em amor conjugal e por desfrutarem de Sua companhia em uma aparente vida sensual de luxúria, alcançaram a mais elevada salvação, que é impossível de se obter mesmo pelos grandes sábios e pessoas santas. De modo similar, demônios como Kaṁsa, Dantavakra e Śiśupāla, que trataram Kṛṣṇa como inimigo, também alcançaram o mais alto benefício ao serem transferidos para o mundo espiritual.

Na začátku Śrīmad-Bhāgavatamu Šríla Vjásadéva složil uctivé poklony Nejvyšší Pravdě, Vásudévovi, Krišnovi. Poté učil svého syna Šukadévu Gósvámího kázat Śrīmad-Bhāgavatam. V této souvislosti Šukadéva Gósvámí oslavuje Pána slovem jayati. Po vzoru Šríly Vjásadévy, Šukadévy Gósvámího a všech áčárjů v učednické posloupnosti by mělo celé lidstvo oslavovat Pána Krišnu a ve svém nejlepším zájmu se zapojit do tohoto hnutí pro vědomí Krišny. Proces je to snadný a prospěšný-pouze pronášet mahá-mantru Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Pán Čaitanja proto doporučil být netečný k hmotnému střídání štěstí a neštěstí. Hmotný život je pomíjivý, a životní vzestupy a pády proto přicházejí a odcházejí. Když přijdou, je třeba být snášenlivý jako strom a pokorný jako tráva na ulici a rozvíjet vědomí Krišny pronášením Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.

No começo do Śrīmad-Bhāgavatam, Śrīla Vyāsadeva ofereceu suas respeitosas reverências à Verdade Suprema, Vāsudeva, Kṛṣṇa. Em seguida, ele ensinou seu filho, Śukadeva Gosvāmī, a pregar o Śrīmad-Bhāgavatam. É nesse contexto que Śukadeva Gosvāmī glorifica o Senhor com a palavra jayati. Seguindo-se os passos de Śrīla Vyāsadeva, Śukadeva Gosvāmī e de todos os ācāryas na sucessão discipular, toda a população do mundo deveria adotar este Movimento para a Consciência de Kṛṣṇa. O processo é fácil e eficaz. É simplesmente cantar o mahā-mantra: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Portanto, o Senhor Caitanya recomendou que deveríamos ser indiferentes aos altos e baixos da vida material. Dado que a vida material é temporária, os altos e baixos da vida vêm e vão. Quando eles vêm, deve-se ser tolerante como uma árvore e tão humilde e manso como uma palha na rua, mas certamente deve-se estar ocupado em consciência de Kṛṣṇa, cantando Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.

Nejvyšší Osobnost Božství, Krišna, Nadduše všech živých bytostí, ze své bezpříčinné milosti sestupuje a projevuje své rozmanité transcendentální zábavy v různých inkarnacích. Naslouchání přitažlivým zábavám různých inkarnací Pána Krišny dává podmíněné duši příležitost k osvobození a činnosti Pána Krišny Samotného, ty nejúžasnější a nejpříjemnější, jsou ještě přitažlivější, protože Pán Krišna osobně je přitažlivý pro všechny.

A Suprema Personalidade de Deus, Kṛṣṇa, a Superalma de todas as entidades vivas, movido por Sua misericórdia sem causa, vem e manifesta Seus diferentes passatempos transcendentais em diversas encarnações. Ouvir os atrativos passatempos das diferentes encarnações do Senhor Kṛṣṇa é uma oportunidade de libertação para a alma condicionada, e as incrivelmente fascinantes e agradáveis atividades de Kṛṣṇa são ainda mais atrativas porque o Senhor Kṛṣṇa é pessoalmente o todo-atrativo.

Následováním ve svatých stopách Šríly Šukadévy Gósvámího jsme se pokusili předložit tuto knihu Krišna ke čtení a naslouchání podmíněným duším tohoto věku. Naslouchání zábavám Pána Krišny zajistí osvobození a přemístění domů, zpátky k Bohu. Podle výroku Šukadévy Gósvámího tím, jak nasloucháme transcendentálním zábavám Pána, postupně rozsekáváme uzly znečištění hmotou. Proto bez ohledu na to, kdo čím je, touží-li po společnosti Pána Krišny v transcendentálním království Boha ve věčné blaženosti, musí naslouchat zábavám Pána Krišny a pronášet mahá-mantru Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.

Seguindo os santos passos de Śrīla Śukadeva Gosvāmī, tentamos apresentar este livro, Kṛṣṇa, para ser lido e ouvido pelas almas condicionadas desta era. Ouvindo os passatempos do Senhor Kṛṣṇa, a pessoa certamente obtém a salvação e é transferida de volta ao lar, de volta ao Supremo. Śukadeva Gosvāmī afirma que, ao ouvirmos os passatempos transcendentais do Senhor, aos poucos desatamos os nós da contaminação material. Portanto, independente do que alguém seja, se a pessoa deseja a associação do Senhor Kṛṣṇa no reino transcendental de Deus, em existência bem-aventurada por toda a eternidade, ela deve ouvir sobre os passatempos do Senhor Kṛṣṇa e cantar o mahā-mantra: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.

Transcendentální zábavy Nejvyšší Osobnosti Božství, Krišny, jsou tak mocné, že když této knize Krišna někdo pouze naslouchá, čte ji a učí se ji nazpaměť, bude jistě přemístěn do duchovního světa, jenž je obvykle velmi obtížně dostupný. Popisy zábav Pána Krišny jsou tak přitažlivé, že nás automaticky podněcuje k opakovanému studiu, a čím více je studujeme, tím více k Pánu lneme. Právě tato připoutanost ke Krišnovi umožňuje přemístění do Jeho sídla, Gólóky Vrindávanu. V předchozí kapitole jsme se dozvěděli, že překonat hmotný svět znamená překonat tvrdé zákony hmotné přírody. Ty nemohou zastavit toho, koho přitahuje duchovní příroda. To potvrzuje Pán Samotný v Bhagavad-gītě: “Ačkoliv přísné zákony hmotné přírody je velmi obtížné překonat, kdo se odevzdá Pánu, může nevědomost velmi snadno překonat.” V duchovním světě vliv hmotné přírody nepůsobí. Z druhého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu jsme se dozvěděli, že nepřítomnost vládnoucí moci polobohů a vlivu hmotné přírody v duchovním světě je nápadná.

Os passatempos transcendentais da Suprema Personalidade de Deus, Kṛṣṇa, são tão poderosos que, só por ouvir, ler e memorizar este livro, Kṛṣṇa, certamente se obtém a transferência para o mundo espiritual, o que, ordinariamente, é muito difícil. A descrição dos passatempos do Senhor Kṛṣṇa é tão atrativa que ela automaticamente provoca o ímpeto para estudá-los repetidamente, e quanto mais estudamos os passatempos do Senhor, mais nos apegamos a Ele. Esse apego a Kṛṣṇa nos torna aptos à transferência para a Sua morada, Goloka Vṛndāvana. Como aprendemos no capítulo anterior, cruzar o mundo material significa ultrapassar as estritas leis da natureza material. As estritas leis da natureza material não podem impedir o progresso de quem está atraído pela natureza espiritual. Isso é confirmado no Bhagavad-gītā pelo próprio Senhor: “Embora as rígidas leis da natureza material sejam muito difíceis de serem superadas, aquele que se rende ao Senhor pode muito facilmente suplantar a ignorância”. Não existe a influência da natureza material no mundo espiritual. Como vimos no Segundo Canto do Śrīmad-Bhāgavatam, o poder de governo dos semideuses e a influência da natureza material são caracterizados por sua ausência no mundo espiritual.

Šríla Šukadéva Gósvámí proto na začátku druhého zpěvu Mahárádžovi Paríkšitovi sdělil, že každá podmíněná duše by měla naslouchat transcendentálním zábavám Pána a opěvovat je. Také králi Paríkšitovi oznámil, že v minulosti mnoho jiných králů a vladařů odešlo do džungle provádět tvrdou askezi, aby se vrátili domů, zpátky k Bohu. V Indii je stále zvykem, že mnoho pokročilých transcendentalistů zanechává rodinného života a odchází do Vrindávanu, aby tam žili o samotě a plně se věnovali naslouchání a opěvování svatých zábav Pána. Tento způsob doporučuje Śrīmad-Bhāgavatam a následovalo jej šest Gósvámích z Vrindávanu, ale v současnosti je Vrindávan přeplněn mnoha karmími a pseudooddanými, kteří napodobují způsob doporučený Šukadévou Gósvámím. Uvádí se, že dříve za tímto účelem odešlo do lesa mnoho králů a vladařů, ale Šríla Bhaktisiddhánta Sarasvatí Thákura nedoporučuje přijmout osamělý život ve Vrindávanu nezralým osobám.

Portanto, Śrīla Śukadeva Gosvāmī advertiu Mahārāja Parīkṣit no começo do Segundo Canto que toda entidade viva deveria se ocupar em ouvir e cantar os passatempos transcendentais do Senhor. Śrīla Śukadeva Gosvāmī também disse ao rei Parīkṣit que, anteriormente, muitos outros reis e imperadores tinham ido à floresta para executar severas austeridades e penitências com o objetivo de voltar ao lar, voltar ao Supremo. Na Índia, ainda é prática que muitos transcendentalistas avançados abandonem suas vidas familiares e rumem para Vṛndāvana para morar lá sozinhos e se ocuparem completamente em ouvir e cantar os santos passatempos do Senhor. Esse sistema é recomendado no Śrīmad-Bhāgavatam, e os Seis Gosvāmīs de Vṛndāvana seguiram-no. No entanto, no presente momento, muitos karmīs e pseudodevotos têm superlotado o lugar santo de Vṛndāvana apenas para imitar esse processo recomendado por Śukadeva Gosvāmī. Afirma-se que inúmeros reis e imperadores, em épocas remotas, foram para a floresta com esse propósito, mas Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura não recomenda que se tenha uma vida solitária em Vṛndāvana prematuramente.

Ten, kdo odejde do Vrindávanu žít podle pokynů Šukadévy Gósvámího předčasně, se opět stane obětí māyi, a to i během pobytu ve Vrindávanu. Aby Šríla Bhaktisiddhánta Sarasvatí Thákura zamezil tomuto neautorizovanému životu ve Vrindávanu, zpíval o tom pěknou píseň, jejíž význam zní: “Má milá mysli, proč jsi tak pyšná na to, že jsi vaišnava? Tvoje opakování svatého jména Pána v ústraní je založeno na touze po laciné popularitě, a proto jde o pouhou přetvářku. Tuto touhu po laciné slávě lze přirovnat k výkalům vepře, protože tato sláva je dalším projevem māyi.” Někdo může odejít do Vrindávanu za lacinou slávou a místo toho, aby se pohroužil do vědomí Krišny, může neustále myslet na peníze a ženy, což jsou jen pomíjivé zdroje štěstí. Lepší je zapojit všechny své případné peníze a ženy do služby Pánu, protože smyslový požitek není pro podmíněnou duši vhodný.

Alguém que vá prematuramente morar em Vṛndāvana, seguindo as instruções de Śukadeva Gosvāmī, cai novamente vítima de māyā, mesmo enquanto mora em Vṛndāvana. Para impedir essa residência desautorizada em Vṛndāvana, Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura cantou uma bela canção nesse sentido, cujo significado é o seguinte: “Minha querida mente, por que você está tão orgulhosa de ser um vaiṣṇava? Seu canto solitário do santo nome do Senhor está baseado em um desejo de popularidade barata e, assim, seu canto é apenas fingimento. Tal ambição por uma reputação barata pode ser comparada a excremento suíno, porque tal popularidade é outra extensão da influência de māyā”. Alguém pode ir a Vṛndāvana em busca de uma fama sem valor e, em vez de estar sempre absorto em consciência de Kṛṣṇa, pode sempre pensar em dinheiro e mulheres, que são fontes temporárias de prazer. É melhor que ele ocupe qualquer dinheiro ou mulheres que possam estar sob sua posse no serviço ao Senhor, porque o desfrute sensorial não é para a alma condicionada.

Pán smyslů je Hršíkéša, Pán Krišna, a smysly by Mu proto měly neustále sloužit. Mnoho démonů jako Rávana se chtělo kvůli hmotnému věhlasu vzepřít zákonům hmotné přírody, ale žádný z nich neuspěl. Proto by se nikdo neměl po vzoru démonů prohlašovat za vaišnavu jen kvůli falešné slávě, aniž Pánu slouží. Když se však osoba věnuje oddané službě Pánu, pověst vaišnavy se dostaví automaticky. Není třeba závidět oddaným, kteří káží slávu Pána. Máme praktickou zkušenost, že nám takzvaní bábádží ve Vrindávanu radili, že není třeba kázat, ale je lepší žít v ústraní ve Vrindávanu a zpívat svaté jméno. Tito bábádží nevědí, že když někdo káže neboli oslavuje Nejvyšší Osobnost Božství, automaticky ho provází dobrá pověst kazatele. Proto by nikdo neměl předčasně opouštět počestný život hospodáře, aby žil zhýrale ve Vrindávanu. Doporučení Šríly Šukadévy Gósvámího opustit domov a odejít do lesa hledat Krišnu není určeno nezralým osobám. Mahárádž Paríkšit zralý byl. I během svého života hospodáře či od samého počátku života uctíval mūrti Pána Krišny. V dětství uctíval Božstvo Pána Krišny a později i jako hospodář nikdy na ničem nelpěl. Když tedy dostal zprávu o blížící se smrti, okamžitě přerušil všechna pouta k rodinnému životu a posadil se na břehu Gangy, aby ve společnosti oddaných naslouchal Śrīmad-Bhāgavatamu.

O mestre dos sentidos é Hṛṣīkeśa, o Senhor Kṛṣṇa. Consequentemente, os sentidos devem estar sempre ocupados a Seu serviço. Quanto à reputação material, havia muitos demônios, como Rāvaṇa, que desejavam desafiar as leis da natureza material, mas todos falharam. Em vista disso, não se deve adotar o procedimento demoníaco de reivindicar ser um vaiṣṇava meramente por falso prestígio, sem prestar serviço ao Senhor. Entretanto, quando alguém se ocupa em serviço devocional ao Senhor, automaticamente a reputação de ser um vaiṣṇava chega até ele. Não há necessidade alguma de invejar os devotos que estejam ocupados na pregação das glórias do Senhor. Nós já tivemos a experiência prática de sermos advertidos por alguns supostos bābājīs em Vṛndāvana de que não há necessidade de pregar, e que é melhor viver em Vṛndāvana em um local solitário cantando o santo nome. Esses bābājīs não sabem que, se alguém estiver ocupado em pregar, ou em glorificar a Suprema Personalidade de Deus, a boa reputação de pregador automaticamente chega até ele. Desse modo, não se deve prematuramente abandonar a vida honesta de chefe de família para levar uma vida de devassidão em Vṛndāvana. A recomendação de Śrīla Śukadeva Gosvāmī de deixar o lar e ir para a floresta em busca de Kṛṣṇa não é para pessoas imaturas. Mahārāja Parīkṣit era maduro. Mesmo em sua vida de chefe de família, ou desde o início de sua vida, ele adorava a mūrti do Senhor Kṛṣṇa. Em sua infância, ele adorava a Deidade do Senhor Kṛṣṇa e, posteriormente, apesar de ser chefe de família, ele era sempre desapegado. Portanto, quando recebeu a notícia de sua morte, ele imediatamente largou toda a relação com sua vida doméstica e sentou-se na margem do Ganges para ouvir o Śrīmad-Bhāgavatam em associação com os devotos.

Takto končí Bhaktivédántův výklad 90. kapitoly knihy Krišna, nazvané “Souhrnný popis Krišnových zábav”.

Neste ponto, encerram-se os significados Bhaktivedanta do capítulo noventa de Kṛṣṇa, intitulado “Descrição Sumária dos Passatempos de Kṛṣṇa”.