83. KAPITOLA
Глава 83
Setkání Draupadí s Krišnovými královnami
Срещата на Драупадӣ с цариците на Кр̣ш̣н̣а
Mnoho hostů přišlo navštívit Krišnu a mezi nimi i Pánduovci v čele s králem Judhišthirou. Poté, co Pán Krišna promluvil s gópími a udělil jim největší požehnání, uvítal krále Judhišthiru a další příbuzné, kteří za Ním přišli. Ze všeho nejdříve se jich zeptal, zda se jim daří dobře. Ve skutečnosti není možné, aby se komukoliv, kdo vidí lotosové nohy Pána Krišny, dařilo špatně, ale když se Pán Krišna přesto ze zdvořilosti zeptal krále Judhišthiry na jeho situaci, krále takové přijetí velice potěšilo a takto Pána oslovil: “Můj milý Pane Krišno, velké osobnosti a oddaní zcela si vědomí Krišny stále myslí na Tvé lotosové nohy a jsou vždy zcela spokojení, neboť pijí nektar transcendentální blaženosti. Nektar, který stále pijí, někdy vytéká z jejich úst a pokropí druhé v podobě vyprávění o Tvých transcendentálních činnostech. Tento nektar plynoucí z úst oddaného je tak mocný, že má-li někdo to štěstí, že ho může pít, je okamžitě vysvobozen z nekonečné pouti zrození a smrti. Naše hmotné bytí je způsobené zapomněním na Tvou osobnost, ale když je někdo obdařen tou výsadou, že může naslouchat o Tvé slávě, temnota zapomnění se naštěstí okamžitě rozptýlí. Jak by tedy bylo možné, můj milý Pane, aby se dařilo špatně tomu, kdo neustále naslouchá o Tvých slavných činech?
Много посетители дошли да видят Кр̣ш̣н̣а, сред тях бил и цар Юдхиш̣т̣хира с останалите Па̄н̣д̣ави. След като разговарял с гопӣте и им дал най-голямата си благословия, Бог Кр̣ш̣н̣а посрещнал цар Юдхиш̣т̣хира и останалите роднини, които били дошли да го видят. Най-напред Той ги попитал дали се чувстват добре. Всъщност не е възможно някой да има лоша съдба, след като е видял лотосовите крака на Бог Кр̣ш̣н̣а, но въпреки това от учтивост Бог Кр̣ш̣н̣а попитал царя за благополучието му. Царят много се зарадвал на този прием и казал на Бога: „Скъпи Боже Кр̣ш̣н̣а, великите личности и предани, които са в пълно Кр̣ш̣н̣а съзнание, винаги мислят за твоите лотосови крака и остават напълно удовлетворени, като пият нектара на трансценденталното блаженство. Понякога този нектар, който те непрестанно вкусват, излиза от устата им и залива другите под формата на разкази за трансценденталните Ти дейности. Нектарът, който идва от устата на преданите, е толкова могъщ, че ако човек има щастието да го опита, веднага се освобождава от продължителното пътуване през раждането и смъртта. Материалното ни съществуване се дължи на това, че сме забравили твоята личност, но за щастие, тъмнината на забравата веднага се разпръсква, ако човек има късмета да слуша описанията на твоето величие. Нима е възможно, о, Господи, този, който постоянно слуша за славните Ти дейности, да има лоша съдба?
Jsme si jistí, že nás čeká jen štěstí, protože jsme se Ti zcela odevzdali a nemáme jiné útočiště než Tvé lotosové nohy. Můj milý Pane, jsi oceán neomezeného poznání a transcendentální blaženosti. Výsledky mentálních výmyslů ve třech fázích hmotného života — bdění, spánku a hlubokém spánku — nemohou ve vědomí Krišny existovat. Díky praktikování vědomí Krišny se všechny výplody mysli přestanou projevovat. Jsi konečným cílem všech osvobozených osob. Jen ze své svobodné vůle jsi prostřednictvím své vnitřní energie yogamāyi sestoupil na Zemi a zjevil ses jako obyčejná lidská bytost, abys obnovil védské životní zásady. Jelikož jsi Nejvyšší Osoba, nemůže toho, kdo se Ti plně odevzdal, potkat žádné neštěstí.”
Тъй като сме Ти напълно отдадени и нямаме никакво друго убежище, освен твоите лотосови крака, ние винаги сме уверени в щастливата си звезда. Скъпи Господи, Ти си океан от безкрайно знание и трансцендентално блаженство. Заради измислиците на ума материалният живот има три временни състояния: будуване, сън и дълбок сън. Но при наличието на Кр̣ш̣н̣а съзнание тези състояния не могат да съществуват. Те се обезсилват, когато сме в Кр̣ш̣н̣а съзнание. Ти си крайното място, до което стигат всички освободени личности. Единствено по своята независима воля Ти си дошъл на земята чрез вътрешната си енергия йога-ма̄я̄ и си се появил като обикновено човешко същество, за да възстановиш ведическите принципи на живот. Нищо лошо не може да застрашава този, който е напълно отдаден на теб, понеже Ти си Върховната Божествена Личност.“
Zatímco Pán Krišna byl zaneprázdněn přijímáním různých hostů, a ti Ho opěvovali svými modlitbami, ženy kuruovské a jaduovské dynastie využily příležitosti k vzájemnému setkání a rozmlouvaly o Krišnových transcendentálních zábavách. Nejprve se Draupadí zeptala Krišnových manželek: “Má milá Rukminí, Bhadro, Džámbavatí, Satjo, Satjabhámo, Kálindí, Šaibjo (Mitravindo), Lakšmano, Róhiní a všechny ostatní ženy Pána Krišny, můžete nám říci, jak vás Pán Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, pojal za manželky a jak se s vámi oženil se svatebními obřady, jaké se pořádají pro obyčejné lidské bytosti?”
окато Бог Кр̣ш̣н̣а посрещал различните посетители и докато те му отдавали молитви, жените от династиите Куру и Яду използвали възможността да се срещнат и да поговорят за трансценденталните забавления на Бог Кр̣ш̣н̣а. Драупадӣ първа започнала да разпитва съпругите на Бог Кр̣ш̣н̣а: „Скъпи Рукмин̣ӣ, Бхадра̄, Джа̄мбаватӣ, Сатя̄, Сатябха̄ма̄, Ка̄линдӣ, Шаибя̄, Лакш̣ман̣а̄, Рохин̣ӣ и всички останали съпруги на Бог Кр̣ш̣н̣а, бихте ли ни разказали как Бог Кр̣ш̣н̣а, Върховната Божествена Личност, се ожени за вас, следвайки брачните церемонии на обикновените човешки същества?“
Hlavní z královen, Rukminídéví, na tuto otázku odpověděla: “Má milá Draupadí, již bylo prakticky dohodnuté, že vladaři jako Džarásandha mě chtějí provdat za krále Šišupálu, a všichni princové přítomní na svatebním obřadu byli jako obvykle připravení s brněním a v plné zbroji bojovat proti komukoliv, kdo by se opovážil svatbu překazit. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, mě však unesl, jako když lev odnese jehně ze stáda. Pro Pána Krišnu na tom nebylo nic podivuhodného, neboť každý, kdo se v tomto světě vydává za velkého hrdinu či krále, je podřízený lotosovým nohám Pána. Všichni králové se dotýkají lotosových nohou Pána Krišny svými korunami. Má milá Draupadí, mojí věčnou touhou je život za životem sloužit Pánu Krišnovi, který je zdrojem veškeré radosti a krásy. To je má jediná touha a cíl v životě.
Първа на този въпрос отговорила Рукмин̣ӣ, най-високопоставената царица: „Скъпа Драупадӣ, много принцове, сред които и самият Джара̄сандха, искаха да ме омъжат за цар Шишупа̄ла и както обикновено, всички те бяха дошли на сватбената церемония с доспехи и оръжия, за да могат да се сражават с всеки, който дръзне да попречи на обреда. Но Върховната Божествена Личност ме отвлече така, както лъвът грабва агне от стадото. Това обаче не е много забележителна постъпка за Бог Кр̣ш̣н̣а, защото всички на този свят, които заявяват, че са велики герои и царе, са подчинени на неговите лотосови крака. Всички царе докосват с шлемовете си лотосовите крака на Бог Кр̣ш̣н̣а. Скъпа Драупадӣ, моето вечно желание е да отдавам служене на Бог Кр̣ш̣н̣а живот след живот, защото Той е вместилището на цялата красота и удоволствие. Това е единственото ми желание и единствената цел в живота ми.“
Potom začala mluvit Satjabhámá: “Moje milá Draupadí, mého otce velice zarmoutila smrt jeho bratra Prasény a neprávem obvinil Pána Krišnu, že mu zabil bratra a že ukradl drahokam Sjamantaka, který ve skutečnosti vzal Džámbaván. Aby Pán Krišna obhájil svůj čistý štít, bojoval s Džámbavánem a zachránil drahokam Sjamantaka, který později předal mému otci. Otec se velice styděl a litoval, že Pána Krišnu obviňoval z bratrovy smrti. Poté, co získal drahokam Sjamantaka zpátky, uznal za moudré napravit svou chybu, a třebaže už slíbil mou ruku někomu jinému, odevzdal mě i s drahokamem k lotosovým nohám Krišny. Tak mě Pán přijal za svou služebnici a manželku.”
След това заговорила Сатябха̄ма̄: „Скъпа Драупадӣ, баща ми много страдаше заради смъртта на брат си Прасена и несправедливо обвини Бог Кр̣ш̣н̣а, че Той го е убил и е откраднал скъпоценния камък Сямантака, който всъщност се намираше у Джа̄мбава̄н. За да докаже чистотата си, Бог Кр̣ш̣н̣а се би с Джа̄мбава̄н и по-късно върна камъка на баща ми. Баща ми много се смути и съжаляваше, че е обвинил Кр̣ш̣н̣а за смъртта на брат си. След като си върна камъка Сямантака, той реши, че е добре да поправи грешката си и макар че бе обещал ръката ми на други, постави в лотосовите крака на Кр̣ш̣н̣а скъпоценния камък и мен и по този начин аз станах негова прислужница и съпруга.“
Poté na Draupadinu otázku odpověděla Džámbavatí: “Milá Draupadí, když Pán Krišna napadl mého otce Džámbavána, krále rikšů, otec nevěděl, že je to jeho dřívější pán, Šrí Rámačandra, manžel Síty. Aniž by znal Krišnovu totožnost, bojoval s Ním bez ustání po dvacet sedm dní. Po takové době se unavil a pochopil, že jeho protivník, Pán Krišna, musí být jedině Pán Rámačandra, protože nikdo jiný by ho nedokázal porazit. Tak se umoudřil a drahokam Sjamantaka okamžitě vrátil. Navíc, aby Pána uspokojil, nabídl Mu mě za ženu. Tak jsem byla provdána za Pána, a tím se splnila má touha být život za životem služebnicí Krišny.”
След това на въпроса на Драупадӣ отговорила Джа̄мбаватӣ: „Скъпа моя Драупадӣ, когато Бог Кр̣ш̣н̣а нападна Джа̄мбава̄н, който е мой баща и цар на р̣кш̣асите, баща ми не знаеше, че Бог Кр̣ш̣н̣а е предишният му господар, Бог Ра̄мачандра, съпругът на Сӣта̄. Без да знае, че това е Бог Кр̣ш̣н̣а, баща ми се сражава с него в продължение на двадесет и седем дена. Накрая той бе напълно изтощен и разбра, че Бог Кр̣ш̣н̣а трябва да е Бог Ра̄мачандра, тъй като никой, освен Бог Ра̄мачандра, не е в състояние да го победи. Така той дойде на себе си и веднага му даде скъпоценния камък Сямантака. Нещо повече, за да удовлетвори Бога, той му повери и мене, за да му бъда съпруга. Така аз се омъжих за Бога и желанието ми да му служа живот след живот се изпълни.“
Pak promluvila Kálindí: “Má drahá Draupadí, podrobovala jsem se přísné askezi, abych získala Pána Krišnu za manžela. Když se o tom dozvěděl, laskavě mě se svým přítelem Ardžunou navštívil a vzal si mě za ženu. Potom mě odvezl od břehů Jamuny a od té doby uklízím dům Pána Krišny a Pán se ke mně chová jako ke své ženě.”
След това заговорила Ка̄линдӣ: „Скъпа Драупадӣ, аз бях приела големи отречения и въздържания, за да получа за съпруг Бог Кр̣ш̣н̣а. Когато Той научи за това, много великодушно дойде при мен с приятеля си Арджуна и ме прие за съпруга. След това ме отведе от брега на Ямуна̄. Оттогава аз съм метачка в къщата му, а Той ме смята за своя съпруга.“
Poté hovořila Mitravindá: “Moje milá Draupadí, na mém obřadu svayaṁvara se sešlo mnoho princů. Pán Krišna tam byl také, a když všechny prince porazil, přijal mě za svou služebnou. Ihned mě odvezl do Dváraky, jako když lev sebere svou kořist smečce psů. Když mě Pán Krišna unášel, moji bratři s Ním chtěli bojovat a později byli poraženi. Tak se splnila má touha být život za životem Krišnovou služebnou.”
След това се обадила Митравинда̄: „Скъпа Драупадӣ, на моята сваям̇вара се бяха събрали много принцове. Там беше и Бог Кр̣ш̣н̣а. Той победи всички присъстващи принцове и ме прие за своя слугиня. Кр̣ш̣н̣а веднага ме отведе в Два̄рака̄, както лъвът измъква сърната от глутница кучета. Тогава братята ми поискаха да се бият с него и Той ги победи. Така бе изпълнено желанието ми да служа на Кр̣ш̣н̣а живот след живот.“
Satjá pak řekla Draupadí: “Má drahá Draupadí, můj otec pozval mnoho hostů na moji svayaṁvaru, a aby vyzkoušel sílu a hrdinství nápadníků, dal si podmínku, že každý musí bojovat se sedmi divokými býky, kteří měli dlouhé ostré rohy. Mnoho hrdinů se pokoušelo býky porazit, ale všichni byli těžce zraněni a vraceli se domů jako zlomení mrzáci. Když přišel Pán Šrí Krišna a s býky bojoval, byli pro Něho jako hračky. Chytil je a každému z nich uvázal provaz k nozdrám. Tak je zkrotil, jako si děti snadno zkrotí malá kůzlátka. Můj otec byl spokojen, provdal mě za Pána Krišnu s velkou slávou a věnem Mu dal mnoho vojenských oddílů, koní, vozů a slonů společně se stovkami služebnic. Tak si mě Pán Krišna přivezl do svého hlavního města Dváraky. Na zpáteční cestě na Něho mnozí princové zaútočili, ale Pán Krišna je všechny porazil, a tak se mi dostalo té pocty, že mohu sloužit Jeho lotosovým nohám jako Jeho služebná.”
След това Сатя̄ казала на Драупадӣ: „Скъпа Драупадӣ, баща ми се бе разпоредил да се направи сваям̇вара (церемония, при която девойката сама си избира съпруг) и за да изпита силата и юначеството на бъдещите женихи, постави условие всеки един от тях да се бие със седем свирепи бика с дълги остри рога. Мнозина се опитаха да победят биковете, но получиха тежки рани и се върнаха по домовете си осакатени и победени. Бог Кр̣ш̣н̣а дойде да се бие с биковете, които за него бяха просто играчка. Той ги плени и прокара през ноздрите им въжета. Той ги укроти, както децата опитомяват малките козленца. Баща ми бе много доволен и тържествено ме омъжи за Бог Кр̣ш̣н̣а, като му даде в зестра много воини, коне, колесници, слонове и стотици слугини. Така Бог Кр̣ш̣н̣а ме доведе в столицата си Два̄рака̄. На връщане го нападнаха множество принцове, но Бог Кр̣ш̣н̣а ги победи и аз бях облагодетелствана със служенето в лотосовите му крака.“
Potom začala mluvit Bhadrá: “Má milá Draupadí, Pán Krišna je synem mého strýce z matčiny strany. Měla jsem to štěstí, že mě upoutaly Jeho lotosové nohy. Když můj otec porozuměl mým pocitům, osobně mi vystrojil svatbu, pozval Pána Krišnu, aby se se mnou oženil, a daroval Mu věnem jednu akṣauhiṇī neboli oddíl ozbrojených sil společně s mnoha služebnicemi a jiným královským příslušenstvím. Nevím, zda budu moci zůstat pod ochranou Pána Krišny život za životem, ale přesto se k Pánu modlím, abych nezapomněla na svůj vztah k Jeho lotosovým nohám, ať už se narodím kdekoliv.”
След това се обадила Бхадра̄: „Скъпа Драупадӣ, Бог Кр̣ш̣н̣а е син на вуйчо ми. За щастие, аз се привързах към лотосовите му крака. Когато баща ми научи за чувствата ми, сам се зае с приготовленията за женитбата, предложи на Бог Кр̣ш̣н̣а да се ожени за мен и му даде в зестра една акш̣аухин̣ӣ заедно с много прислужници и други неща, подобаващи на царското му положение. Не знам дали ще мога да имам убежището на Бог Кр̣ш̣н̣а живот след живот, но се моля на Бога където и да се родя, да не забравям връзката си с неговите лотосови крака.“
Lakšmaná pak řekla: “Moje milá královno, mnohokrát jsem slyšela velkého mudrce Náradu opěvovat zábavy Pána Krišny. Jeho lotosové nohy mě začaly přitahovat, když jsem slyšela Náradu říkat, že přitahují i bohyni štěstí Lakšmí. Od té doby jsem na Něho stále myslela a mé pouto k Němu sílilo. Moje milá královno, můj otec ke mně byl velice laskavý. Když poznal, že mě přitahuje Krišna, vymyslel stejný plán jako tvůj otec: během svayaṁvary museli nápadníci prostřelit šípem oko ryby. Rozdíl mezi soutěží při tvé a mojí svayaṁvaře byl ten, že při tvé visela ryba u stropu odkrytá, každému na očích, kdežto při mé byla zakrytá a jediné, co bylo vidět, byl její odraz na hladině vody v nádobě. To byla zvláštnost mojí svayaṁvary.
След това дошъл редът на Лакш̣ман̣а̄: „Скъпа царице, много пъти съм слушала как великият мъдрец На̄рада възхвалява забавленията на Бог Кр̣ш̣н̣а. Когато чух от На̄рада, че богинята на щастието Лакш̣мӣ е привлечена от неговите лотосови крака, аз също бях пленена от тях. Оттогава постоянно мислех за него и влечението ми постоянно нарастваше. Скъпа царице, баща ми беше много привързан към мен. Когато разбра, че обичам Кр̣ш̣н̣а, той състави план досущ като плана на твоя баща: по време на сваям̇варата бъдещите женихи трябваше да пронижат със стрелите си очите на една риба. Разликата между твоята сваям̇вара и моята е, че при тебе рибата е висяла свободно от тавана и ясно се е виждала, а при мене бе покрита с плат и можеше да се вижда само отражението на плата в делва с вода. Това бе особеното при моята сваям̇вара.
Zpráva o této podmínce se roznesla po celém světě, a když se o ní princové doslechli, sjížděli se ze všech stran do hlavního města mého otce v brněních, vedeni svými vojenskými rádci. Každý z nich si přál mě získat za ženu a jeden po druhém zvedali luk se šípem, aby rybu zasáhli. Mnozí nedokázali ani napnout tětivu mezi oba konce luku, a aniž by se pokusili rybu zasáhnout, nechali luk lukem a odjeli. Někteří s velkými těžkostmi natáhli tětivu od jednoho konce k druhému, ale jelikož nebyli schopni ji uvázat, luk se vymrštil jako pružina a srazil je k zemi. Moje milá královno, budeš se divit, ale na mé svayaṁvaře bylo mnoho slavných králů a hrdinů. Rekům, jako byl Džarásandha, Ambaštha, Šišupála, Bhímaséna, Durjódhana a Karna, se samozřejmě podařilo tětivu natáhnout, ale nedokázali rybu trefit, protože byla zahalená a podle odrazu nedokázali zjistit její přesnou polohu. Slavný Pánduovský hrdina Ardžuna byl schopný vidět odraz ryby ve vodě, ale i když pečlivě určil její umístění a vystřelil šíp, nezasáhl ji na správném místě. Dokázal však, že je lepší než všichni ostatní princové, neboť jeho šíp o rybu alespoň zavadil.
Вестта за това изобретение се разнесе по целия свят и когато принцовете научиха за него, пристигнаха в столицата на баща ми от всички посоки, с пълни бойни доспехи и наставлявани от бойните си водачи. Всички желаеха да ме спечелят за съпруга и един след друг поемаха лъка и стрелата, с които трябваше да се стреля по рибата. Мнозина не можаха дори да привържат тетивата към двата края на лъка и просто оставиха лъка и си отидоха, без дори да се опитат да прободат рибата. Някои от тях с големи трудности опънаха тетивата от единия край до другия, но тъй като не успяха да я привържат за втория край, бяха повалени от лъка, гъвкав като пружина. Скъпа царице, ще се изненадаш, като научиш, че на сваям̇варата ми бяха много прославени царе и герои. Там бяха Джара̄сандха, Амбаш̣т̣ха, Шишупа̄ла, Бхӣмасена, Дурьодхана и Карн̣а и естествено, те успяха да поставят тетивата на лъка, но не можаха да открият в отражението покритата риба и да я уцелят. Арджуна, великият герой сред Па̄н̣д̣авите, можа да види отражението на рибата във водата, но макар че много внимателно определи местоположението ѝ и пусна стрелата, не можа да я уцели там, където трябваше. Но стрелата му поне докосна рибата и той доказа, че е по-добър стрелец от всички останали принцове.
Všichni princové, kteří se pokoušeli terč zasáhnout, byli zklamaní, protože se jim to nepodařilo, a někteří kandidáti dokonce odjeli, aniž by se o to vůbec pokusili, ale když se nakonec luku chopil Pán Krišna, napnul tětivu tak lehce, jako když si dítě hraje s hračkou. Nasadil šíp, jen jednou se podíval na odraz ryby ve vodě, vystřelil a zasažená ryba ihned spadla dolů. Tohoto vítězství Pán Krišna dosáhl v poledne, v době zvané abhijit, která je podle astrologických výpočtů příznivá. Po celém světě tehdy bylo slyšet volání “Jaya! Jaya!” a z nebe se ozývalo dunění bubnů, na které hráli nebeští obyvatelé. Velcí polobozi byli šťastní a shazovali na Zem spršky květů.
Всички принцове, които се опитаха да уцелят мишената, бяха разочаровани от неуспехите си, някои дори напуснаха, без да направят опит, но щом най-накрая лъка взе Бог Кр̣ш̣н̣а, Той с лекота прикрепи тетивата, както дете си играе с играчките си. Той постави стрелата и като хвърли само един поглед върху отражението на рибата във водата, пусна стрелата и свали пронизаната риба. Постижението на Бог Кр̣ш̣н̣а бе извършено на обед, в тази част от деня, която се нарича абхиджит и е астрономически благоприятна. В този миг по целия свят се разнесоха виковете: „Джая! Джая!“ – и от небесата се дочуха ударите на барабаните на райските обитатели. Великите полубогове ликуваха и посипаха земята с цветя.
V tom okamžiku jsem vstoupila do soutěžní arény a zvonky na kotnících mi při chůzi líbezně cinkaly. Byla jsem pěkně oblečená do nových hedvábných šatů, ve vlasech jsem měla květy, a jelikož zvítězil Pán Krišna, byla jsem celá bez sebe radostí a mile jsem se usmívala. V rukách jsem nesla zlatý náhrdelník posázený drahokamy, který se každou chvíli rozzářil. Kadeřavé vlasy mi lemovaly tvář, která jasně zářila odrazem mých různých náušnic. S mrkáním jsem si nejdříve prohlédla všechny přítomné prince, a když jsem došla k mému Pánu, pomaličku jsem Mu pověsila zlatý náhrdelník kolem krku. Jak jsem ti již říkala, má mysl byla od počátku přitahovaná k Pánu Krišnovi, a věnčit Ho pro mě tedy bylo velké vítězství. Jakmile jsem pověsila náhrdelník na Pánův krk, rozezněly se mridangy, bubny pataha a ánaka, lastury, kotle a další nástroje, které společně vytvořily burácivý zvuk, a zatímco hudba hrála, výborní tanečníci a tanečnice tančili a zpěváci sladce zpívali.
В това време на състезателната арена се появих аз и докато вървях, звънчетата на глезените ми пееха много нежно. Бях облечена с красиви нови копринени дрехи, в косата ми имаше прелестни цветя и след победата на Бог Кр̣ш̣н̣а бях много въодушевена и радостно се усмихвах. В ръцете си държах златна огърлица със скъпоценни камъни, които проблясваха. Къдравите ми коси обгръщаха лицето ми, по което играеха светлите отблясъци от обиците ми. Клепачите ми потрепваха и отначало видях всички принцове, които бяха дошли, след това се приближих до моя Бог и много бавно поставих златната огърлица на шията му. Както вече ти казах, от самото начало сърцето ми бе покорено от Бог Кр̣ш̣н̣а и когато го закичих лично, смятах това за голямо завоевание. Щом поставих накита си на шията на Бога, в същия миг се разнесоха силните звуци на мр̣дан̇ги, пат̣ахи, раковини, барабани, литаври и други инструменти и на тази музика затанцуваха опитни танцьори и танцьорки, а певците запяха с чудните си гласове.
Má drahá Draupadí, když jsem pojala Pána Krišnu za svého ctěného chotě a On mě přijal jako svou služebnou, z řad zklamaných princů se ozval velký křik. Všichni byli vzrušení chtíčem, ale můj manžel na ně nedbal a v podobě čtyřrukého Nárájana mě okamžitě posadil na svůj kočár, který táhli čtyři znamenití koně. Jelikož od princů očekával odpor, nasadil si brnění a uchopil svůj luk zvaný Šárnga a potom se náš slavný vozataj Dáruka bez sebemenšího otálení rozjel s nádherným kočárem k městu Dvárace. Takto mě Krišna velice rychle unesl v přítomnosti všech princů, jako když lev odnese srnu ze stáda. Někteří z princů nás chtěli zadržet a důkladně vyzbrojeni se nám postavili na odpor, jako když se psi snaží zabránit postupu lva. Šípy, které Pán Krišna vystřelil z luku Šárnga, tehdy usekaly některým princům ruce, někteří ztratili nohy, jiní hlavy a zemřeli a ostatní utekli z bojiště.
Скъпа Драупадӣ, когато приех Бог Кр̣ш̣н̣а за свой обичен съпруг и Той ме прие за своя слугиня, сред разочарованите принцове се надигна ропот. Всички бяха много ядосани, защото бяха обсебени от похотливи желания, но без да им обръща внимание, съпругът ми, който бе приел формата си на четириръкия На̄ра̄ян̣а, незабавно ме качи в колесницата си, теглена от четири великолепни коня. Тъй като очакваше принцовете да го нападнат, Той се въоръжи и взе лъка си Ша̄рн̇га. Отличният ни кочияш Да̄рука караше красивата колесница към Два̄рака̄, без да губи нито миг. Така пред очите на всички принцове Кр̣ш̣н̣а ме отвлече с бързината на мълния, както лъвът отвлича сърна от стадото. Но някои принцове се опитаха да ни спрат и се изправиха срещу нас като кучета, които се опитват да попречат на бързия бяг на лъва. И тогава стрелите от лъка Ша̄рн̇га откъснаха на някои ръцете, на други краката, трети загубиха главата и живота си, а останалите избягаха от бойното поле.
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pak vjel do Dváraky, nejslavnějšího města ve vesmíru, a vypadal přitom jako zářící slunce. Celá Dváraká byla u této příležitosti bohatě vyzdobená. Všude viselo tolik vlajek a věnců a stálo tolik slavobrán, že ani nepropouštěly do města sluneční svit. Již jsem ti řekla, že můj otec mě velice miloval, a když tedy viděl, že sňatkem s Pánem Krišnou se mi splnila má touha, s velkou radostí začal rozdávat přátelům a příbuzným různé dary, jako drahé šaty, ozdoby, postele a koberce na sezení. Pán Krišna je vždy soběstačný, ale otec přesto ze své vůle dal mému manželovi věnem cennosti, vojáky, slony, kočáry, koně a mnoho vzácných a hodnotných zbraní. To vše daroval Pánu s velkým nadšením. Má milá královno, tehdy jsem mohla tušit, že jsem v minulém životě musela vykonat nějakou podivuhodnou zbožnou činnost, a díky tomu mohu být v tomto životě jednou ze služebnic v domě Nejvyšší Osobnosti Božství.”
След това Върховната Божествена Личност влезе, подобно на бляскавото слънце, в най-славния град във вселената, Два̄рака̄. По този случай целият град бе бляскаво украсен. Многобройните знамена, гирлянди и арки, пръснати навсякъде, закриваха дори слънцето. Вече ти казах, че баща ми бе много привързан към мен и щом видя, че желанието ми да получа Бог Кр̣ш̣н̣а за съпруг се е осъществило, от щастие той даде на приятелите и роднините ни много подаръци – скъпи дрехи, накити, легла и килими. Бог Кр̣ш̣н̣а е вечно себеудовлетворен, но баща ми по свое желание му даде в зестра богатства, воини, слонове, колесници, коне и множество редки и скъпи оръжия. Той подари всичко това на Бога с много голямо въодушевление. Скъпа царице, тогава разбрах, че в миналия си живот сигурно съм извършила някоя изключително благочестива постъпка и заради това сега мога да бъда една от прислужниците в дома на Върховната Божествена Личност.“
Když všechny hlavní královny Pána Krišny dokončily svá vyprávění, Róhiní jako představitelka zbývajících šestnácti tisíc královen začala líčit, jak se ty staly Krišnovými manželkami.
Когато главните царици на Бог Кр̣ш̣н̣а свършили с разказите си, Рохин̣ӣ, като представителка на останалите шестнайсет хиляди царици, започнала да разказва как те станали съпруги на Кр̣ш̣н̣а.
“Moje milá královno, když Bhaumásura dobýval celý svět, uchvacoval při každé příležitosti všechny krásné dcery králů a držel nás uvězněné ve svém paláci. Jakmile se zpráva o našem uvěznění donesla k Pánu Krišnovi, vypravil se s Bhaumásurou bojovat a vysvobodil nás. Pán Krišna zabil Bhaumásuru a všechny jeho vojáky, a přestože nepotřeboval ani jednu manželku, na naši žádost se oženil s námi se všemi, s šestnácti tisíci žen. Drahá královno, naší jedinou kvalifikací bylo, že jsme stále myslely na lotosové nohy Pána Krišny — to je způsob, jak se vysvobodit z pout opakovaných zrození a smrtí. Má milá královno Draupadí, prosím věř, že nám nejde o žádné bohatství v podobě království, říše nebo možnosti nebeského požitku. Nechceme si užívat takových hmotných vymožeností, ani netoužíme po jógových dokonalostech či vznešeném postavení Brahmy. Nechceme ani různé druhy osvobození: sārūpya, sālokya, sārṣṭi, sāmīpya nebo sāyujya. Žádné takové bohatství nás nepřitahuje. Naším jediným přáním je život za životem nosit na hlavách prach, který lpí na lotosových nohách Pána Krišny. Bohyně štěstí také touží mít tento prach, smíchaný s voňavým šafránem, na svých ňadrech. Toužíme jen po tomto prachu, který se hromadí pod lotosovýma nohama Krišny, když putuje vrindávanskou zemí jako pasáček krav. Zvláště gópí a také pastevci a ženy z domorodých kmenů stále touží stát se trávou na vrindávanských cestách, aby po nich šlapaly Krišnovy lotosové nohy. Má drahá královno, přejeme si tak zůstávat život za životem a nic jiného nechceme.”
„Скъпа царице, когато Бхаума̄сура завладя целия свят, той отвлече всички красиви царски дъщери от всички краища на земята и ни затвори в двореца си. Вестта за нашия плен стигна до Бог Кр̣ш̣н̣а, Той се би с Бхаума̄сура и ни освободи. Бог Кр̣ш̣н̣а уби Бхаума̄сура и воините му и макар че не се нуждае дори и от една съпруга, по наша молба Той се ожени за всички нас, шестнайсетте хиляди принцеси. Скъпа царице, единственото ни добро качество бе, че постоянно мислехме за лотосовите крака на Бог Кр̣ш̣н̣а, и това е пътят на освобождението от робството на многократното раждане и смърт. Скъпа царице Драупадӣ, моля те, бъди уверена, че не желаем никакви богатства, царства, империя или райско наслаждение. Ние не искаме да се наслаждаваме на тези материални богатства, не желаем да постигаме съвършенствата на йога, нито пък издигнатото положение на Бог Брахма̄. Ние не желаем да постигаме никой от различните видове освобождение – са̄локя, са̄рш̣т̣и, са̄мӣпя или са̄юджя. Всички тези богатства не ни влекат. Единственото ни стремление е да носим на главите си живот след живот праха от лотосовите крака на Бог Кр̣ш̣н̣а. Богинята на щастието също е искала да има този прах на гърдите си заедно с благоуханния шафран. Ние желаем единствено праха, който се събира по лотосовите крака на Кр̣ш̣н̣а, когато върви из земите на Вр̣нда̄вана като малко пастирче. Пастирите, жените от горското племе и най-вече гопӣте винаги копнеят да се превърнат в тревички и сламки по улиците на Вр̣нда̄вана, за да могат да се докосват до лотосовите крака на Кр̣ш̣н̣а. Скъпа царице, нашето единствено желание е да останем така вечно, живот след живот.“
Takto končí Bhaktivédántův výklad 83. kapitoly knihy Krišna, nazvané “Setkání Draupadí s Krišnovými královnami”.
Така завършва пояснението на Бхактиведанта върху осемдесет и трета глава на книгата „Кр̣ш̣н̣а, изворът на вечно наслаждение“, наречена „Срещата на Драупадӣ с цариците на Кр̣ш̣н̣а“.