Skip to main content

4. KAPITOLA

Capítulo 4

Kansovo pronásledování začíná

Kaṁsa Começa Suas Perseguições

Poté, co Vasudéva uvedl vše do stejného stavu, v jakém to bylo předtím, než odnesl Krišnu do Gókuly, a všechny dveře a brány se rovněž zavřely, probudily se stráže a uslyšely pláč novorozeněte. Kansa očekával zprávu o jeho narození, a strážní ho hned běželi informovat, že je dítě na světě. Kansa rychle vyskočil z postele a zvolal: “Krutá smrt mého života se narodila!” Byl zmatený, protože jeho smrt se blížila, a s rozcuchanými vlasy se bez meškání vydal na místo, kde se dítě narodilo.

Depois que Vasudeva arrumou tudo como estava antes de ter levado Kṛṣṇa para Gokula, e quando todas as portas e portões já estavam novamente trancados, os porteiros acordaram e ouviram a criança recém-nascida chorando. Kaṁsa estava esperando para ouvir a notícia do nascimento da criança, e os porteiros foram imediatamente ter com ele e informaram-no de que a criança tinha nascido. Naquele momento, Kaṁsa levantou-se apressadamente de sua cama e exclamou: “Então, nasceu a cruel morte de minha vida!” Kaṁsa ficou perplexo agora que sua morte se aproximava e, com cabelos arrepiados, dirigiu-se imediatamente para o lugar onde a bebê havia nascido.

Když Dévakí viděla přicházet svého bratra, poníženě ho začala prosit: “Můj milý bratře, prosím tě, neubližuj té holčičce. Slibuji ti, že se stane manželkou tvého syna; nezabíjej ji tedy. Věštba neříkala, že tě zabije dívka. Má tě zabít chlapec, tak ji prosím nech naživu. Můj milý bratře, již jsi zabil tolik mých novorozených dětí, které zářily jako slunce. Není to tvoje chyba, k tomu tě naváděli tvoji démonští přátelé. Nyní tě ale prosím, abys aspoň tu dívku ušetřil. Nech moji dceru žít.”

Devakī, ao ver seu irmão chegar, suplicou numa atitude muito humilde a Kaṁsa: “Meu querido irmão, por favor, não mate esta menina. Prometo que esta criança será a esposa de seu filho; portanto, não a mate. Você não será morto por uma menina. O presságio dizia que você seria morto por um menino. Então, por favor, não a mate. Meu querido irmão, você já matou todos os meus filhos que tinham acabado de nascer e que eram brilhantes como o Sol. Isso não foi culpa sua, porque você foi aconselhado por amigos demoníacos. Agora, porém, peço que poupe esta menina. Deixe que ela viva como minha filha”.

Kansa byl tak krutý, že žalostné modlitby své sestry Dévakí vůbec neposlouchal. Obořil se na ni, násilím jí vytrhl novorozeně z náručí a pokusil se s ním nemilosrdně udeřit o kámen. To názorně ukazuje, jak dokáže krutý démon obětovat všechny vztahy svému osobnímu uspokojení. Dítě mu však okamžitě vyklouzlo z rukou, vzneslo se do vzduchu a zjevilo se s osmi rukama jako mladší sestra Višnua. Byla oděna do krásných šatů, ozdobena květinovými girlandami a šperky a v rukách držela luk, kopí, šípy, meč, lasturu, disk, kyj a štít.

Kaṁsa era tão cruel que não ouviu as sofridas preces de sua irmã Devakī. Ele agarrou à força a criança recém-nascida para castigar sua irmã e tentou atirá-la na pedra sem piedade. Este é um vívido exemplo de um irmão cruel, capaz de sacrificar todas as relações por causa de seu prazer pessoal. No entanto, a criança escapuliu imediatamente de suas mãos, subiu ao céu e apareceu com oito braços: era a irmã mais nova de Viṣṇu! Ela estava decorada com um belo vestido e guirlandas de flores e ornamentos; em suas oito mãos, ela tinha um arco, lança, flechas, espada, búzio, disco, maça e escudo.

Všichni polobozi z různých planet, jako je Siddhalóka, Čáranalóka, Gandharvalóka, Apsarolóka, Kinnaralóka a Uragalóka, ji zahrnuli dary a začali se k ní s úctou modlit. Bohyně z výšky Kansu oslovila: “Ty darebáku, jak bys mě mohl zabít? To dítě, které tě usmrtí, se již narodilo přede mnou někde jinde na tomto světě. Nebuď tak krutý ke své nebohé sestře.” Po tomto zjevení dostala bohyně Durgá v různých částech světa různá jména.

Vendo o aparecimento da criança (que, de fato, era a deusa Durgā), todos os semideuses de diferentes planetas, como Siddhaloka, Cāraṇaloka, Gandharvaloka, Apsaraloka, Kinnaraloka e Uragaloka trouxeram seus presentes e começaram a oferecer suas respectivas orações. Do alto, a deusa dirigiu-se a Kaṁsa: “Seu patife, como poderia matar-me? A criança que vai matá-lo já nasceu antes de mim em algum lugar neste mundo. Não seja tão cruel com sua pobre irmã”. Depois deste aparecimento, a deusa Durgā tornou-se conhecida por vários nomes em várias partes do mundo.

Kansy se po jejích slovech zmocnil velký strach. Ihned Vasudévovi a Dévakí s pocitem lítosti sejmul pouta a zdvořile je oslovil: “Moje drahá sestro a švagře, jednal jsem jako démon, když jsem zabíjel své vlastní synovce — vaše děti—a vůbec jsem se neohlížel na náš blízký vztah. Nevím, jaká odplata mě za tyto ohavné činnosti čeká. Asi se dostanu do pekla, kam jsou posíláni vrazi bráhmanů. Divím se však, že se nevyplnilo nebeské proroctví. Šíření falešných zpráv už není běžné jen v lidské společnosti. Nyní se zdá, že i nebešťané lžou. Věřil jsem jejich slovům, a proto jsem se dopustil mnoha hříchů, neboť jsem zabíjel děti své sestry. Moji drazí Vasudévo a Dévakí, oba jste velké duše. Nemohu vás nijak poučovat, ale přesto vás žádám, abyste nelitovali smrti svých dětí. Všichni jsme pod vládou vyšší moci, a ta nám nedovolí zůstávat pohromadě. Postupem času jsme nuceni se odloučit od svých přátel a příbuzných, ale musíme s jistotou vědět, že i po zmizení různých hmotných těl zůstává duše věčně netknutá. Z jílu země se například vyrábí mnoho nádob, které vznikají a také se rozbíjejí. Země však navzdory tomu zůstává stále stejná. Podobně i duše navždy zůstává, i když její těla za různých okolností vznikají a zanikají. Není tedy nad čím naříkat. Každý by měl vědět, že hmotné tělo se liší od duše, a dokud to někdo neví, je jisté, že se bude muset převtělovat z jednoho těla do druhého.

Ao ouvir essas palavras, Kaṁsa ficou com muito medo. Por piedade, ele soltou imediatamente Vasudeva e Devakī do cativeiro de suas algemas e educadamente dirigiu-se a eles, dizendo: “Meus queridos irmã e cunhado, eu agi exatamente como um demônio, matando meus próprios sobrinhos. Abandonei toda a consideração de nossa relação íntima. Não sei qual será o resultado destes meus atos impiedosos. Provavelmente serei enviado para o inferno, para onde vão os que matam brāhmaṇas. Estou surpreso, porém, de que a profecia celestial não se tenha realizado. Parece que a propaganda falsa não se encontra só na sociedade humana, pois agora até os moradores do céu falam mentiras. Por ter acreditado nas palavras dos moradores do céu, cometi tantos pecados matando os filhos de minha irmã. Meus queridos Vasudeva e Devakī, vocês dois são grandes almas. Nada tenho a lhes instruir, mas, assim mesmo, peço que não fiquem aflitos com a morte de seus filhos. Cada um de nós está sob o controle de um poder superior, e esse poder superior não permite que fiquemos juntos. Estamos condenados a nos separar de nossos amigos e parentes no momento devido. Porém, devemos saber com certeza que, mesmo após o desaparecimento dos diferentes corpos materiais, a alma permanece intacta, eternamente. Por exemplo, há muitas vasilhas feitas de barro, e elas são preparadas e também se quebram. Apesar disso, a matéria prima, o barro, permanece como tal para sempre. De modo semelhante, os corpos da alma, sob diferentes condições, são feitos e destruídos, mas a alma espiritual permanece eternamente. Assim, não há o que lamentar. Todos devem entender que este corpo material é diferente da alma espiritual, e, enquanto não chegamos a compreender este fato, estamos sujeitos à transmigração de um corpo para outro.

Má milá sestro Dévakí, jsi tak jemná a laskavá. Prosím tě, odpusť mi — nermuť se smrtí svých dětí, kterou jsem způsobil. Ve skutečnosti jsem to neudělal já, protože jsou to všechno předurčené činnosti. Člověk musí jednat, byť nechtěně, podle předem daného plánu. Lidé se mylně domnívají, že vlastní já umírá se zánikem těla, nebo si myslí, že je možné zabít někoho druhého. Všechny takové mylné představy nutí živou bytost přijímat podmínky hmotné existence. Jinými slovy, dokud člověk není pevně přesvědčený o věčnosti duše, bude vystaven trýzni z toho, že někoho zabíjí nebo je zabit. Má milá sestro Dévakí a švagře Vasudévo, promiňte mi prosím ohavnosti, kterých jsem se proti vám dopustil. Jsem bídník a vy jste tak šlechetní — smilujte se nade mnou a odpusťte mi.”

“Minha querida irmã Devakī, você que é tão gentil e bondosa, por favor, perdoe-me. Não se aflija com a morte de seus filhos que eu causei. De fato, não fui eu que fiz isso, porque todas eram atividades predestinadas. Devemos agir conforme o plano predestinado, mesmo sem querermos. As pessoas erram ao pensar que, com a morte do corpo, o eu morre, ou erram achando que se pode matar outra entidade viva. Todas essas concepções erradas obrigam-nos a aceitar as condições da existência material. Em outras palavras, enquanto a pessoa não está bem convencida da eternidade da alma, ela se sujeita à tribulação de ser o que mata e o que é morto. Minha querida irmã Devakī e cunhado Vasudeva, por favor, perdoem as atrocidades que cometi contra vocês. Sou muito mesquinho de coração e vocês têm um coração muito grande. Portanto, tenham compaixão de mim e perdoem-me.”

Zatímco Kansa ke svému švagrovi a sestře takto hovořil, nahrnuly se mu slzy do očí a padl jim k nohám. Uvěřil slovům Durgádéví, kterou se pokoušel zabít, a okamžitě je propustil. Osobně jim sejmul železná pouta a dával jim najevo srdečné přátelství jako svým příbuzným.

Enquanto Kaṁsa estava falando a seu cunhado e sua irmã, lágrimas escorriam de seus olhos e ele caiu aos pés deles. Acreditando nas palavras de Durgādevī, quem ele tentara matar, Kaṁsa soltou imediatamente seu cunhado e sua irmã. Ele abriu pessoalmente as algemas de ferro e, com muita simpatia, mostrou sua amizade como membro da família.

Když Dévakí viděla bratra takto se kát, také se uklidnila a zapomněla na všechny brutální činy, které spáchal na jejích dětech. I Vasudéva zapomněl na minulé události a s úsměvem ke svému švagrovi promluvil: “Můj požehnaný švagře, to, co říkáš o hmotném těle a duši, je pravda. Každá živá bytost se rodí nevědomá a mylně považuje hmotné tělo za své vlastní já. Toto životní pojetí je způsobené nevědomostí, kvůli níž vyvíjíme nepřátelství či přátelství. Nářek, radost, strach, nenávist, chamtivost, iluze a šílenství jsou různé rysy našeho hmotného pojetí života. Jen kvůli hmotnému tělu se takto ovlivněný člověk chová nepřátelsky. Když se věnujeme takovým činnostem, zapomínáme na náš věčný vztah s Nejvyšší Osobností Božství.”

Quando Devakī viu seu irmão tão arrependido, ela também se tranquilizou e esqueceu todas as atividades atrozes dele contra seus filhos. Vasudeva também, esquecendo todos os incidentes passados, falou sorridente com seu cunhado. Vasudeva disse a Kaṁsa: “Meu querido e afortunado cunhado, o que está dizendo sobre o corpo material e a alma é correto. Toda entidade viva nasce ignorante, pensando erroneamente que este corpo material é seu eu. Essa concepção de vida deve-se à ignorância, e, com base nessa ignorância, criamos inimizade ou amizade. Lamento, júbilo, medo, inveja, ganância, ilusão e loucura são diferentes aspectos de nosso conceito de vida material. Uma pessoa influenciada dessa maneira cria inimizade apenas por causa do corpo material. Ocupados em tais atividades, esquecemos nossa relação eterna com a Suprema Personalidade de Deus.”

Vasudéva využil Kansova dobrého rozpoložení a sdělil mu, že jeho ateistické jednání se také zakládá na mylném pochopení života — na tom, že považuje hmotné tělo za vlastní já. Jeho vysvětlení Kansu uklidnilo a již necítil tak velkou vinu za to, že zabil své synovce. Se svolením své sestry Dévakí a švagra Vasudévy se s klidnou myslí vrátil domů.

Vasudeva aproveitou a oportunidade da benevolência de Kaṁsa e informou-lhe que suas atividades ateístas também se deviam a esse falso conceito de vida – ou seja, considerar que o corpo material é o eu. Quando Vasudeva falou a Kaṁsa essas palavras iluminadas, Kaṁsa ficou muito satisfeito, e sua culpa por ter assassinado seus sobrinhos diminuiu. Com a permissão da irmã Devakī e do cunhado Vasudeva, ele voltou aliviado para casa.

Na druhý den však svolal všechny své rádce a vylíčil jim události, které se minulou noc přihodily. Kansovi rádci byli démoni a věční nepřátelé polobohů, takže je zprávy jejich pána sklíčily. Přestože nebyli příliš zkušení ani vzdělaní, začali mu radit: “Drahý pane, postarejme se, aby byly zahubeny všechny děti, které se narodily během posledních deseti dnů ve všech městech, krajích, vesnicích i na pastvinách. Neberme přitom na nikoho ohledy. Myslíme si, že když budeme páchat tyto hrůzné činy, polobozi proti tomu nic nezmůžou. Vždy mají strach proti nám bojovat, a i kdyby našim činnostem chtěli zabránit, neodváží se. Tvá síla je nezměrná a oni se bojí tvého luku. Vždyť jsme na vlastní oči viděli, že kdykoliv ses jim postavil a zaplavil je deštěm svých šípů, ihned se rozutekli na všechny strany, jen aby si zachránili holý život. Mnozí polobozi nebyli schopni s tebou bojovat a ihned se ti vzdali tak, že si uvolnili turbany i vlasy svázané do uzlu. Se sepjatýma rukama tě prosili, abys je ušetřil, a říkali: ,Obáváme se tvé síly, pane. Nech nás prosím odejít z tohoto nebezpečného boje.` Mnohokrát jsme také viděli, žes nikdy nezabil takové bojovníky, kteří se vzdali, když měli strach a jejich luky, šípy i kočáry byly rozlámané, když zapomínali válečné umění a nebyli schopni s tebou bojovat. Polobohů se tedy nemusíme bát. Když je mír a nestojí na bitevním poli, pyšně si o sobě myslí, že jsou velcí bojovníci, ale ve skutečné bitvě nedovedou projevit žádný talent či bojového ducha. Pán Višnu, Pán Šiva a Pán Brahmá jsou sice vždy připraveni pomáhat polobohům, jimž velí Indra, ale není důvod, proč bychom se jich měli obávat. Co se týče Pána Višnua, schoval se v srdcích všech živých bytostí a nemůže vyjít ven. Pán Šiva se zřekl všech činností a odešel do lesa a Pán Brahmá se neustále věnuje různým druhům askeze a meditace. A Indra? Ve srovnání s tvou silou neznamená nic. Ani od jednoho z těchto polobohů se tedy nemáme čeho bát. Nesmíme je však ani podceňovat, protože jsou našimi zarytými nepřáteli. Musíme myslet i na obranu. Nyní ti budeme jen sloužit a budeme vždy poslušni tvého rozkazu, abychom je zcela vyhladili.”

No dia seguinte, contudo, Kaṁsa reuniu todos os seus conselheiros e narrou-lhes todos os incidentes ocorridos na noite anterior. Todos os conselheiros de Kaṁsa eram demônios e inimigos eternos dos semideuses, em razão do que ficaram deprimidos ao ouvirem seu chefe falando dos eventos da noite. E, embora não fossem muito experientes nem eruditos, começaram a instruir Kaṁsa como segue: “Querido senhor, permita-nos providenciar que se matem todas as crianças nascidas nos últimos dez dias em todas as cidades, comarcas, vilas e campos de pastagem. Executemos este plano sem discriminação. Achamos que os semideuses nada podem fazer contra nós se cometermos estas atrocidades. Eles estão sempre com medo de lutar conosco e, mesmo que desejem, não ousarão impedir nossas atividades. Por causa da força desmedida de seu arco, eles têm medo de você. De fato, temos experiência prática de que, sempre que você vai lutar com eles e começa a lançar suas flechas, eles imediatamente correm em todas as direções só para salvar suas vidas. Muitos dos semideuses foram incapazes de lutar com você e imediatamente se renderam, abrindo seus turbantes e bandeiras sobre suas cabeças. De mãos postas, eles suplicavam que os poupasse e diziam: ‘Meu senhor, estamos todos com medo de sua força. Por favor, libere-nos desta luta perigosa’. Temos visto muitas vezes também que você nunca mataria esses guerreiros rendidos, quando estavam todos com medo, tendo seus arcos, flechas e quadrigas quebrados. Com medo, eles esquecem de suas atividades militares e são incapazes de lutar contra você. Por isso, na verdade, nada temos a temer desses semideuses. Eles têm muito orgulho de serem grandes guerreiros em tempo de paz e fora do campo de batalha, mas, de fato, não conseguem mostrar nenhum talento nem força militar no campo de batalha. Embora o Senhor Viṣṇu, o senhor Śiva e o senhor Brahmā estejam sempre prontos a ajudar os semideuses chefiados por Indra, não temos razão para temê-los. Quanto ao Senhor Viṣṇu, Ele já Se escondeu nos corações de todas as entidades vivas e não pode sair. Quanto ao senhor Śiva, ele renunciou a todas as atividades e já entrou na floresta. E o senhor Brahmā está sempre ocupado em diferentes espécies de austeridades e meditação. E que dizer de Indra – ele é uma palha comparado à sua força! Por isso, você nada tem a temer desses semideuses. No entanto, não devemos subestimá-los, pois eles são nossos inimigos determinados. Devemos ter cuidado e nos proteger. Para arrancá-los de sua existência, devemos apenas servi-lo e estar sempre atentos ao seu comando”.

Démoni pokračovali: “Je-li v těle nějaká nemoc, která se neléčí, bude se jen zhoršovat a může se stát nevyléčitelnou. Podobně, nesnaží-li se člověk krotit smysly a nechá-li jim volnost, je velice těžké je ovládnout. Proto se nyní musíme s polobohy důkladně vypořádat, než budou příliš silní a nepřemožitelní. Jejich síla pochází od Pána Višnua, neboť konečným cílem všech náboženských zásad je Jeho uspokojení. Védské pokyny, bráhmanové, krávy, askeze, oběti, dobročinnost a rozdávání majetku — to vše má uspokojit Pána Višnua. Začněme tedy tím, že okamžitě zabijeme všechny bráhmany, kteří pečují o védské poznání, jakož i velké mudrce, kteří provádějí obětní obřady. Zabijme všechny krávy, které poskytují máslo, tak nezbytné k vykonávání obětí. Dovol nám prosím zabít všechny tyto tvory.

Os demônios continuaram dizendo: “Se o corpo tiver alguma doença e não for tratado, ela se tornará incurável. Igualmente, quando não se cuida de restringir os sentidos e se deixa que fiquem soltos, é quase impossível controlá-los. Por isso, devemos ser sempre muito cautelosos com relação aos semideuses, antes que eles fiquem tão fortes que não possamos subjugá-los. A base da força dos semideuses é o Senhor Viṣṇu, porque a meta última de todos os princípios religiosos é satisfazê-lO. Os preceitos védicos, os brāhmaṇas, as vacas, austeridade, sacrifícios, atos de caridade e distribuição de riquezas são todos para a satisfação do Senhor Viṣṇu. Então, comecemos a matar imediatamente todos os brāhmaṇas encarregados do conhecimento védico e os grandes sábios encarregados das práticas dos rituais de sacrifícios. Matemos todas as vacas que são a fonte da manteiga, tão necessária para a execução de sacrifícios. Por favor, dê-nos permissão para que matemos todas essas criaturas”.

Údy transcendentálního těla Pána Višnua jsou ve skutečnosti bráhmanové, krávy, védské poznání, askeze, pravdivost, ovládání smyslů a mysli, víra, dobročinnost, snášenlivost a provádění obětí. Pán Višnu sídlí v srdci každého a je vůdcem všech polobohů, včetně Pána Šivy a Pána Brahmy. Myslíme si tedy, že pronásledováním velkých mudrců a bráhmanů Pána Višnua zabijeme.”

“De fato, os membros do corpo transcendental do Senhor Viṣṇu são os brāhmaṇas, as vacas, o conhecimento védico, a austeridade, veracidade, controle dos sentidos e da mente, fidelidade, caridade, tolerância e execução de sacrifícios. O Senhor Viṣṇu está situado no coração de todos e é o líder de todos os semideuses, incluindo o senhor Śiva e o senhor Brahmā. Por isso, achamos que, se perseguirmos os grandes sábios e brāhmaṇas, estaremos matando o Senhor Viṣṇu.”

Kansa, který byl už od samého narození největší ničema, spoutaný okovy věčného všepohlcujícího času se na toto doporučení svých démonských ministrů rozhodl potírat bráhmany a vaišnavy. Nařídil démonům, aby pronásledovali všechny svaté osoby, a pak odešel do svého domu. Všichni Kansovi přívrženci byli nejen ovlivněni kvalitou vášně, ale i pomateni kvalitou nevědomosti, a jejich jedinou starostí bylo podněcovat nepřátelství vůči svatým osobám. Takové činnosti jen zkracují svému původci délku života. Démoni urychlili tento proces a zvali smrt, aby si pro ně přišla co nejdříve. Za pronásledování svatých osob člověka nečeká jen předčasná smrt. Toto jednání je tak špatné, že viník postupně také ztratí svou krásu, slávu a náboženské zásady, a tak si znemožní přístup na vyšší planety. Pod vlivem různých mentálních výmyslů se démoni připravují o veškeré příznivé vyhlídky. Přestupek u lotosových nohou oddaných a bráhmanů je závažnější než přestupek u lotosových nohou Nejvyšší Osobnosti Božství. Civilizace, která se dopouští těchto hříšných činností, postupně zcela ztrácí víru v Nejvyššího Pána a její bezbožnost se stává zdrojem všemožných pohrom v lidské společnosti.

Assim, sendo aconselhado pelos ministros demoníacos, Kaṁsa, que desde o princípio era o maior dos homens sem caráter, decidiu perseguir os brāhmaṇas e vaiṣṇavas. Estando preso nas algemas do tempo eterno que tudo devora, Kaṁsa ordenou aos demônios que perseguissem todas as espécies de pessoas santas, e depois foi para casa. Os adeptos de Kaṁsa estavam todos influenciados pelo modo da paixão, bem como iludidos pelo modo da ignorância, e sua única função era criar inimizade com as pessoas santas. Essas atividades só fazem reduzir a duração de vida da pessoa. Os demônios aceleraram o processo de sua morte, convidando-a a vir o mais cedo possível. O resultado da perseguição às pessoas santas não é só a morte prematura, pois o ato é tão ofensivo que seu autor também perde sua beleza, fama e princípios religiosos, e também sua promoção aos planetas superiores fica impedida. Levados por várias espécies de invenções mentais, os demônios reduzem toda espécie de auspiciosidade. Uma ofensa aos pés de lótus dos devotos e brāhmaṇas é uma ofensa mais grave do que a ofensa cometida aos pés de lótus da Suprema Personalidade de Deus. Uma civilização que comete muitas atividades pecaminosas perde, de modo geral, toda a fé no Senhor Supremo. Uma civilização ateísta torna-se, assim, a fonte de todas as calamidades na sociedade humana.

Takto končí Bhaktivédántův výklad 4. kapitoly knihy Krišna, nazvané “Kansovo pronásledování začíná”.

Neste ponto, encerram-se os significados Bhaktivedanta do capítulo quatro de Kṛṣṇa, intitulado “Kaṁsa Começa Suas Perseguições”.