21. KAPITOLA

Глава 21

Gópí okouzluje Krišnova flétna

Гопӣте, привлечени от звуците на флейтата

S příchodem krásného podzimního období se vody v jezerech a řekách vyčistily, až byly průzračné jako křišťál, a zaplnily se voňavými lotosy. Stále vanul příjemný vánek. Tehdy Krišna vyšel s kravami a pasáčky do vrindávanského lesa. Krišnu těšila atmosféra lesa, kde kvetly různé květy a vesele bzučely včely. Všichni vypadali šťastně — ptáci, stromy i ostatní rostliny — a Krišna, ženoucí krávy a doprovázený Šrí Balarámou a dalšími chlapci, začal hrát na svou transcendentální flétnu. Jakmile gópí ve Vrindávanu zaslechly zvuky Jeho flétny, vzpomínaly na Něho a začaly se spolu bavit o tom, jak nádherně Krišna hraje. Když popisovaly sladké tóny vycházející z Jeho flétny, vzpomínaly také na své zábavy s Ním; to rozrušilo jejich mysl a nedokázaly ty nádherné tóny plně popsat. Přitom, jak rozmlouvaly o transcendentálních zvucích, které Krišnova flétna vydává, vzpomínaly také na to, jaké má na sobě Krišna šaty, jak Ho zdobí paví péro zastrčené ve vlasech — jako tanečníka — a modré květy za uchem. Jeho šaty zářily zlatožlutou barvou a kolem krku měl girlandu z květů vaijayantī. Krišna v tomto přitažlivém oblečení naplňoval otvory své flétny nektarem proudícím z Jeho rtů. Takto na Něho gópí vzpomínaly, když vcházel do vrindávanského lesa, který je vždy proslavený otisky nohou Krišny a Jeho druhů.

Кр̣ш̣н̣а бил много удовлетворен от обстановката в гората, където цъфтели цветя, а пчелите и търтеите радостно жужали. Птиците, дърветата и клоните изглеждали много щастливи и докато пасял кравите, Кр̣ш̣н̣а, заобиколен от Балара̄ма и пастирчетата, засвирил на трансценденталната си флейта. Като чули звуците ѝ, гопӣте във Вр̣нда̄вана се сетили за Кр̣ш̣н̣а и започнали да си говорят колко хубаво свири Той на флейта. Когато описвали сладките звуци на флейтата, те си припомняли забавленията си с Кр̣ш̣н̣а и сърцата им така се разнежвали, че те не успявали да опишат прелестните звуци. Докато обсъждали трансценденталните звуци, те си спомняли също как е облечен Кр̣ш̣н̣а, как е закичен в косата с пауново перо като танцуващ артист и как зад ухото му са втъкнати сини цветя. Дрехите му са златистожълти и блестят, а на шията му виси огърлица ваиджаянтӣ. Облечен така очарователно, Кр̣ш̣н̣а изпълва дупките на флейтата си с нектара от устните си. Така мислели те за него, докато Той навлизал в гората на Вр̣нда̄вана, която е навеки прославена, защото я украсяват стъпките на Кр̣ш̣н̣а и придружителите му.

Krišna hrál na flétnu dokonale a gópí Jeho hra nesmírně přitahovala. Tato hudba okouzlovala nejen je, ale všechny živé bytosti, které ji slyšely. Jedna gópí řekla svým družkám: “Nejvyšší dokonalostí očí je vidět Krišnu a Balarámu, jak jdou do lesa, hrají na flétny a společně se svými přáteli pasou krávy.”

Кр̣ш̣н̣а свирел на флейтата си много изкусно и гопӣте били пленени от звуците. Тези звуци привличали не само тях, но и всички живи същества, които ги чували. Една гопӣ казала на приятелките си: „Най-голямото съвършенство за очите е да гледат как Кр̣ш̣н̣а и Балара̄ма влизат в гората, свирят на флейтите си и пасат кравите с приятелите си.“

Osoby, které jsou neustále pohroužené do transcendentální meditace o pohledu na Krišnu uvnitř i vně, které myslí na to, jak hraje na flétnu, vchází do vrindávanského lesa a s pasáčky pase krávy, skutečně dosáhly dokonalosti samādhi. Samādhi (trans) znamená pohroužení všech činností smyslů do určitého objektu a gópí ukazují, že Krišnovy zábavy jsou dokonalostí veškeré meditace a samādhi. V Bhagavad-gītě je potvrzeno, že kdokoliv, kdo je stále pohroužený v myšlenkách na Krišnu, je nejvyšší ze všech jógích.

Онези, които са постоянно потопени в трансцендентална медитация и виждат Кр̣ш̣н̣а вътре и отвън, като мислят как Той свири на флейта, как влиза в гората на Вр̣нда̄вана и пасе кравите заедно с пастирчетата, наистина са постигнали съвършенството на сама̄дхи. Сама̄дхи (транс) означава потапяне на всички сетивни дейности в определен обект. Гопӣте показват, че забавленията на Кр̣ш̣н̣а са съвършенството на медитацията и сама̄дхи. Бхагавад-гӣта̄ също потвърждава, че най-издигнатият йогӣ е този, който е постоянно потопен в мисли за Кр̣ш̣н̣а.

Jiná gópí vyjádřila názor, že když Krišna a Balaráma pasou krávy, vypadají jako herci, kteří se chystají vystoupit na divadelní jeviště. Krišna byl oblečen do jasně žlutých šatů, Balaráma do modrých, v rukou drželi mladé větvičky mangového stromu, paví pera a kytice a okolo krku Jim visely girlandy z lotosových květů. Někdy v kruhu svých přátel sladce zpívali. Jedna gópí řekla svým přítelkyním: “Jak je možné, že Krišna a Balaráma jsou tak krásní?” Jiná gópí pravila: “Moje milé přítelkyně, nedovedeme si ani představit, jaké zbožné činnosti musela Jeho bambusová flétna vykonat, že se nyní může těšit z nektaru Krišnových rtů, které jsou ve skutečnosti vlastnictvím nás gópí.” Krišna někdy gópí líbá; proto je transcendentální nektar Jeho rtů dostupný jen jim. Gópí se tedy dotazovaly: “Jak je možné, že tato flétna se stále těší z nektaru Krišnových rtů, ačkoliv je to jen obyčejná bambusová tyčka? Její otec a matka musí mít radost, když tak slouží Nejvyššímu Pánu.”

Друга гопӣ казала, че когато пасат кравите, Кр̣ш̣н̣а и Балара̄ма приличат на актьори, които излизат на сцената да играят. Кр̣ш̣н̣а бил облечен в блестящи жълти дрехи, а Балара̄ма – в сини, а в ръцете си и двамата държали млади клонки от мангово дърво, паунови пера и букети цветя. Те носели красиви венци от лотоси и понякога пеели много сладко сред приятелите си. Една гопӣ възкликнала пред приятелката си: „Защо Кр̣ш̣н̣а и Балара̄ма са толкова красиви?“ Друга казала: „Скъпи приятелки, ние не можем дори да си помислим за бамбуковата му флейта. Какви ли благочестиви дейности е извършила, за да се наслаждава сега на нектара от устните на Кр̣ш̣н̣а?“ Понякога Кр̣ш̣н̣а целува гопӣте – затова трансценденталният нектар от устните му е достъпен само за тях и те смятат устните му за своя собственост. Затова една гопӣ попитала: „Как е възможно флейтата, която е само една проста бамбукова пръчка, постоянно да се наслаждава на нектара от устните на Кр̣ш̣н̣а? Майка ѝ и баща ѝ сигурно са щастливи, че тя служи на Върховния Бог.“

Jezera a řeky jsou považovány za matky stromů, neboť stromy žijí jen z pití vody. Voda vrindávanských jezer a řek byla šťastná, plná kvetoucích lotosů, protože si myslela: “Jak je možné, že naše dítě, bambusová tyčka, si užívá nektaru Krišnových rtů?” Když vzrostlé bambusy stojící na březích řek a jezer viděly svého potomka takto sloužit Pánu, byly také spokojené, stejně jako se radují lidé pokročilí v transcendentálním poznání, když vidí své potomky zapojovat se do služby Pánu. Stromy naplnila radost a neustále z nich stékal med z včelích hnízd visících na větvích.

Майки на дърветата са езерата и реките, защото дърветата живеят просто като пият вода. Водите на езерата и реките във Вр̣нда̄вана са пълни с щастливи лотосови цветове и си мислят: „Как е възможно нашата рожба, бамбуковата пръчка, да се наслаждава на нектара от устните на Кр̣ш̣н̣а?“ Бамбуковите дървета по бреговете на реките и езерата също били щастливи – като хората, напреднали в знанието, които виждат, че потомците им служат на Бога. Дърветата били обзети от възторг и непрекъснато изливали мед, който се стичал от пчелните кошери, висящи по клоните.

Jiná gópí mluvila ke svým přítelkyním o Krišnovi takto: “Milé družky, náš Vrindávan hlásá slávu celé Země, protože nese lotosové šlépěje syna Dévakí. Kromě toho, když Góvinda hraje na svou flétnu, pávi okamžitě zešílí, jako kdyby slyšeli hřmění čerstvého mraku. Jakmile všechna zvířata, stromy a rostliny, ať už na vršku kopce Góvardhanu, nebo dole v údolí, vidí tančící pávy, strnou a s napjatou pozorností poslouchají transcendentální zvuk flétny. Myslíme si, že toto požehnání není možné získat na žádné jiné planetě.” Přestože byly gópí vesnické ženy a dívky starající se o krávy, měly rozsáhlé védské poznání. To je výsledek védské civilizace. Obyčejní lidé poznávali nejvyšší pravdy Véd jednoduše nasloucháním z autoritativních zdrojů.

Понякога гопӣте говорели на приятелките си за Кр̣ш̣н̣а: „Скъпи приятелки, нашата Вр̣нда̄вана разнася славата на цялата земя, защото планетата е белязана с лотосовите стъпки на сина на Девакӣ. А щом Говинда засвири на флейтата си, пауните просто пощуряват. Когато животните, дърветата и растенията на хълма Говардхана и в равнината видят танца на пауните, замират и слушат много внимателно трансценденталните звуци на флейтата. Мислим, че този дар не е достъпен на никоя друга планета.“ Макар че гопӣте били селски пастирки, те притежавали знание за Кр̣ш̣н̣а. По същия начин човек може да научи най-висшите истини просто като слуша Ведите от авторитетни източници.

Jiná gópí řekla: “Moje milé přítelkyně, podívejte se na ty laňky! I když jsou to němá zvířata, přicházejí ke Krišnovi, synovi Mahárádže Nandy. Nejenže je přivábily Krišnovy a Balarámovy šaty, ale jakmile zaslechly hru na flétnu, společně se svými druhy vzdávají Pánu úctu tím, že na Něho hledí s velkou náklonností.” Gópí záviděly laňkám, že mohly sloužit Krišnovi společně se svými partnery. Samy se nepovažovaly za tak šťastné, neboť kdykoliv chtěly jít za Krišnou, jejich manželé tolik rádi nebyli.

Друга гопӣ казала: „Скъпи приятелки, вижте само сърните! Макар че са безсловесни животни, те отиват при Кр̣ш̣н̣а, сина на Маха̄ра̄джа Нанда. Те са привлечени не само от дрехите на Кр̣ш̣н̣а и Балара̄ма; щом чуят песента на флейтата, заедно със съпрузите си те отдават почитания на Бога и го гледат с голяма обич.“ Гопӣте завиждали на сърните, че могат да отдават служене на Кр̣ш̣н̣а заедно със съпрузите си. За себе си гопӣте мислели, че не са толкова щастливи, защото когато искали да отидат при Кр̣ш̣н̣а, съпрузите им не били много доволни.

Jiná gópí řekla: “Moje milé přítelkyně, Krišna je tak pěkně oblečený, že inspiruje ženy a dívky k provádění různých obřadů. Dokonce i manželky nebešťanů jsou přitahovány, když slyší transcendentální zvuky Jeho flétny. Cestují po nebi ve svých letadlech a těší se společnosti svých manželů, ale jen co zaslechnou zvuk Krišnovy flétny, jsou okamžitě zmateny. Vlasy se jim rozpustí a utažený oděv povolí.” To znamená, že transcendentální zvuk Krišnovy flétny se nesl do všech koutů vesmíru. Je také pozoruhodné, že gópí věděly o různých letadlech létajících po nebi.

След това друга гопӣ казала: „Скъпи приятелки, Кр̣ш̣н̣а е така хубаво облечен, че сигурно Той е причината за различните церемонии, които извършват жените. Дори съпругите на обитателите на рая са привлечени от трансценденталните звуци на флейтата му. Макар да пътуват по въздуха с въздушните си кораби и да се радват на общуването със съпрузите си, щом чуят звуците на флейтата на Кр̣ш̣н̣а, тях изведнъж ги обхваща вълнение. Косите им се разпускат, а пристегнатите им дрехи се разхлабват.“ Това означава, че трансценденталният звук от флейтата на Кр̣ш̣н̣а достига до всички кътчета на вселената. Важно е освен това, че гопӣте познавали различните видове въздушни кораби, които летели в небесата.

Další gópí řekla svým přítelkyním: “Moje milé družky, také krávy jsou okouzlené, jakmile zaslechnou transcendentální tóny Krišnovy flétny. Zní jim jako proudící nektar a okamžitě nastraží své dlouhé uši, aby tento tekutý nektar z flétny zachytily. I telátka ustanou v sání mléka, přestože mají struky svých matek v tlamičkách. Ustrnou přívalem oddanosti a slzy jim kanou z očí, což jasně ukazuje, jak objímají Krišnu ve svých srdcích.” Tento výjev dokládá, že i krávy a telátka ve Vrindávanu uměly plakat pro Krišnu a objímat Ho ve svých srdcích. Dokonalost vědomí Krišny může vrcholit pláčem.

Друга гопӣ казала на приятелките си: „Скъпи приятелки, кравите също са пленени от трансценденталния звук от флейтата на Кр̣ш̣н̣а. За тях той се лее като нектар и те протягат дългите си уши, за да уловят нектара, който изтича от флейтата. А теленцата са захапали виметата на майките си, но не могат да сучат мляко. Те стоят, поразени от любов и преданост, и от очите им се стичат сълзи, които показват как те притискат Кр̣ш̣н̣а до сърцето си. Това явление сочи, че дори кравите и теленцата във Вр̣нда̄вана са можели да плачат за Кр̣ш̣н̣а и да го притискат до сърцата си. Всъщност най-висшият израз на любовта в Кр̣ш̣н̣а съзнание са бликналите сълзи.

Mladá gópí řekla své matce: “Moje milá maminko, ptáci, kteří se dívají na Krišnu hrajícího na flétnu, sedí tiše na větvích různých stromů a pozorně poslouchají. Vypadají, jako kdyby na všechno zapomněli a jen poslouchají Krišnovu flétnu. To dokazuje, že to nejsou obyčejní ptáci; jsou to velcí mudrci a oddaní, a jen aby mohli poslouchat Krišnovu flétnu, zjevili se ve vrindávanském lese jako ptáci.” Velcí mudrci a učenci se zajímají o védské poznání, ale podstata védského poznání je uvedena v Bhagavad-gītě: vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ. Skrze poznání Véd je třeba pochopit Krišnu. Z chování těchto ptáků je zřejmé, že byli velkými znalci Véd a že odmítli všechna odvětví védského poznání a zahloubali se do Krišnových transcendentálních tónů. I řeka Jamuná v touze obejmout Krišnovy lotosové nohy po zaslechnutí transcendentálních tónů Jeho flétny uklidnila své divoké vlny a plynula mírně s lotosovými květy v rukou, aby je z hluboké lásky darovala Mukundovi.

Една млада гопӣ казала на майка си: „Скъпа майко, всички птици, които гледат как Кр̣ш̣н̣а свири на флейта, стоят нащрек по клоните на дърветата. От вида им личи, че са забравили всичко друго и са погълнати единствено от слушането на флейтата на Кр̣ш̣н̣а. Това показва, че те не са обикновени птици. Те са велики мъдреци и предани и са дошли в гората на Вр̣нда̄вана като птици само, за да чуят флейтата на Кр̣ш̣н̣а.“ Великите мъдреци и учени се занимават с ведическото знание, но същността му е формулирана в Бхагавад-гӣта̄: ведаиш ча сарваир ахам ева ведях̣. Чрез знанието на Ведите трябва да разберем Кр̣ш̣н̣а. От поведението на тези птици личи, че те са били велики учени в областта на ведическото знание, но са приели трансценденталния звук на Кр̣ш̣н̣а и са изоставили всички раздели на ведическото знание. Дори реката Ямуна̄ пожелала да прегърне лотосовите крака на Кр̣ш̣н̣а – щом чула трансценденталния звук от флейтата му, тя смирила бурните си води и потекла плавно в ръце с лотосови цветя, които да поднесе с любов на Мукунда.

Spalující žár podzimního slunce byl někdy nesnesitelný, a proto se ze soucitu nad Krišnou, Balarámou a Jejich přáteli hrajícími na flétny na nebi objevily mraky. Sloužily jako slunečníky nad Jejich hlavami, jen aby získaly Krišnovu náklonnost.

Палещите лъчи на есенното слънце понякога ставали нетърпими и затова докато Кр̣ш̣н̣а и Балара̄ма свирели на флейта сред приятелите си, над главите им се появявали облаци, които им съчувствали. За да се сприятелят с Кр̣ш̣н̣а, те им служели като чадър, който предпазвал главите им.

Domorodé dívky dosáhly plného uspokojení, když si potřely tváře a ňadra vrindávanským prachem, který měl načervenalou barvu od doteku Krišnových lotosových nohou. Tyto dívky měly plná ňadra a také silné smyslné touhy, ale když je jejich milenci hladili po ňadrech, necítily příliš velké uspokojení. V lese viděly, že některé lístky a rostlinky zčervenaly kunkumovým práškem, který spadl z Krišnových lotosových nohou, když kolem nich procházel. Gópí si tisknou Jeho lotosové nohy na svá ňadra, která jsou potřena kunkumovým práškem, a když Krišna putuje s Balarámou a svými přáteli vrindávanským lesem, červený prášek padá na zem. Když tedy smyslné domorodé dívky hleděly na Krišnu, jak hraje na flétnu, uviděly na zemi červenou kunkumu a okamžitě ji vzaly a potřely si s ní tváře a ňadra. To je plně uspokojilo, ačkoliv je neuspokojilo, když se jejich ňader dotýkali jejich milenci. Všechny hmotné chtivé touhy mohou být okamžitě uspokojeny, dostane-li se člověk do styku s vědomím Krišny.

Палавите горски девойки ставали напълно удовлетворени, когато поръсели лицата и гърдите си с праха на Вр̣нда̄вана, червеникав от досега с лотосовите крака на Кр̣ш̣н̣а. Тези момичета имали хубаво закръглена гръд и били много страстни, но когато любимите им докосвали гърдите им, те не се удовлетворявали. Момичетата навлезли навътре в гората и видели, че когато Кр̣ш̣н̣а е минавал оттам, някои листа и растения са придобили червеникав оттенък от прашеца кун̇кума, посипал се от лотосовите му крака. Гопӣте слагат лотосовите му крака на гърдите си, които са поръсени с кун̇кума, и когато Кр̣ш̣н̣а минава през гората с Балара̄ма и приятелите си, червеникавият прах пада по земята. И така, докато слушали как Кр̣ш̣н̣а свири на флейта, страстните горски девойки забелязали червеникавата кун̇кума по земята, веднага я събрали и я посипали по лицата и по гърдите си. Така те напълно се удовлетворили, макар че когато възлюбените им докосвали гръдта им, момичетата не били доволни. Ако някой влезе в допир с Кр̣ш̣н̣а съзнание, може да веднага да удовлетвори всичките си страстни материални желания.

Další gópí začala takto opěvovat jedinečné postavení kopce Góvardhanu: “Jak šťastný je tento kopec Góvardhan, neboť se těší společnosti Pána Krišny a Balarámy, kteří po něm chodívají! Je tak vždy ve styku s lotosovýma nohama Pána. A protože je Krišnovi a Balarámovi tolik zavázán, daruje Jim různé druhy ovoce, kořínky a bylinky a také příjemnou křišťálovou vodu ze svých jezírek. Avšak ten nejlepší dárek, jaký kopec Góvardhan nabízí, je čerstvá tráva pro krávy a telátka. Kopec Góvardhan ví, jak potěšit Pána tím, že potěší Jeho milované společníky — krávy a pasáčky krav.”

Друга гопӣ започнала да възхвалява изключителното положение на хълма Говардхана със следните думи: „Колко е щастлив Говардхана, че се наслаждава на общуването с Бог Кр̣ш̣н̣а и Балара̄ма, които обичат да се разхождат по него. Така Говардхана постоянно се докосва до лотосовите крака на Бога. И тъй като е много задължен на Бог Кр̣ш̣н̣а и Балара̄ма, предлага като дар на Бога различни плодове, корени и билки, а също и прекрасна кристална вода от езерата си.“ Но най-големият подарък от хълма Говардхана била младата трева за кравите и теленцата. Той знаел как да достави удоволствие на Бога, като радва любимите му спътници – кравите и пастирчетата.

Jiná gópí řekla: “Všechno vypadá tak krásně, když Krišna a Balaráma putují po vrindávanském lese, hrají na flétny a důvěrně se přátelí se všemi druhy pohyblivých i nehybných živých bytostí! Když hrají na své transcendentální flétny, tvorové, kteří se mohou pohybovat, zkamení a ustanou ve svých činnostech a nehybné živé bytosti, jako jsou stromy a rostliny, se začnou třást extází. Takové jsou podivuhodné reakce na tóny transcendentálních fléten Krišny a Balarámy.”

Втора гопӣ казала, че всичко изглежда прекрасно, когато Кр̣ш̣н̣а и Балара̄ма вървят през гората, свирят на флейтите си и завързват близко приятелство с всички подвижни и неподвижни създания. Когато Кр̣ш̣н̣а и Балара̄ма свирели на трансценденталните си флейти, подвижните създания от удивление спирали, а неподвижните – дървета и растения – потрепервали от екстаз.

Stejně jako obyčejní pasáčkové nesli Krišna a Balaráma v rukách nebo přes ramena přehozené provazy, se kterými svazovali zadní nohy krav při dojení. Chlapci měli skoro vždy tyto provazy hozené přes rameno a nechyběly ani na ramenou Krišny a Balarámy. Navzdory tomu, že jsou Nejvyšší Osobnost Božství, jednali stejně jako pasáčkové, a proto vše začalo být krásné a přitažlivé.

Кр̣ш̣н̣а и Балара̄ма носели намотани въженца, метнати през рамо, досущ като най-обикновени пастирчета. Когато доели кравите, момчетата привързвали с въженце задните им крака. Най-често момчетата премятали това въженце на раменете си и то можело да се види и на раменете на Кр̣ш̣н̣а и Балара̄ма. Макар че били Върховната Божествена Личност, те играели ролята на пастирчета и всичко това било много прекрасно и удивително.

Zatímco Krišna ve vrindávanském lese nebo na kopci Góvardhanu pásl krávy, byly gópí ve vesnici stále pohroužené v myšlenkách na Něho a v rozmluvách o Jeho různých zábavách. To je dokonalý příklad vědomí Krišny: být vždy nějakým způsobem pohroužený v myšlenkách na Krišnu. Gópí to svým chováním neustále jasně ukazují; proto Pán Čaitanja prohlásil, že nikdo nemůže uctívat Nejvyššího Pána lepším způsobem, než jakým Ho uctívají gópí. Nepocházely z vysoce postavených bráhmanských nebo kšatrijských rodin; pocházely z rodin vaišjů, a to ještě ne z urozených vrstev obchodníků, ale rodin pastevců krav. Neměly příliš vysoké vzdělání, ačkoliv slyšely mnohou moudrost od bráhmanů, autorit na védské poznání. Jediné, co pro ně bylo důležité, bylo neustále zůstávat pohroužené v myšlenkách na Krišnu.

Докато Кр̣ш̣н̣а пасял кравите в гората или на хълма Говардхана, в селото гопӣте постоянно били потънали в мисли за него и обсъждали различните му забавления. Това е съвършен пример за Кр̣ш̣н̣а съзнание: по един или друг начин винаги да сме погълнати от мисли за Кр̣ш̣н̣а. Поведението на гопӣте е ярък пример за това. Затова Бог Чайтаня е обявил, че никой начин на обожание на Върховния Бог не може да надмине обожанието на гопӣте. Те не били родени в издигнати семейства на бра̄хман̣и или кш̣атрии – по произход те били вайши, но не принадлежали дори към съсловието на големите търговци, а живеели в семействата на пастири. Те нямали много високо образование, макар че научавали от бра̄хман̣ите, които са авторитети във ведическото знание, най-различни неща. Единственото желание на гопӣте било винаги да са потопени в мисли за Кр̣ш̣н̣а.

Takto končí Bhaktivédántův výklad 21. první kapitoly knihy Krišna, nazvané “Gópí okouzluje Krišnova flétna”.

Така завършва пояснението на Бхактиведанта върху двадесет и първа глава на книгата „Кр̣ш̣н̣а, изворът на вечно наслаждение“, наречена „Гопӣте, привлечени от звуците на флейтата“.