Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 22.71
Verš
ekādaśa skandhe tāra kariyāche lakṣaṇa
Synonyma
Překlad
„Oddaný je považován za vyššího či nejvyššího podle své připoutanosti a lásky. V jedenáctém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu jsou uvedeny následující příznaky.“
Význam
Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura řekl, že ten, kdo vyvinul víru ve vědomí Kṛṣṇy, má být považován za vhodného uchazeče o další pokrok v rozvoji vědomí Kṛṣṇy. Lidé s vírou jsou rozděleni do tří skupin – uttama, madhyama a kaniṣṭha (oddaný první třídy, druhé třídy a začátečník). Prvotřídní oddaný je pevně přesvědčený o pravdě zjevených písem a je zběhlý v argumentování podle śāster. Má pevné přesvědčení ohledně vědy o vědomí Kṛṣṇy. Madhyama-adhikārī neboli oddaný druhé třídy je ohledně vědomí Kṛṣṇy pevně přesvědčený, ale své přesvědčení nedokáže podpořit citováním odkazů z písem. Začátečník ještě nemá ani pevnou víru. Takto jsou klasifikováni oddaní.
Standard oddanosti se klasifikuje stejným způsobem. Začátečník věří, že jedině láska ke Kṛṣṇovi neboli vědomí Kṛṣṇy má velkou cenu, ale nemusí nutně znát základy čistého vědomí Kṛṣṇy nebo vědět, jak se stát dokonalým oddaným. V srdci začátečníka se někdy nachází záliba v karmě, jñāně či yoze. Pokud se od smíšené oddané služby oprostí a bude vůči ní transcendentální, stane se oddaným druhé třídy. Když se pak stane expertem v logice a dokáže se odvolávat na śāstry, stane se prvotřídním oddaným. Oddaní se také podle své lásky a připoutanosti ke Kṛṣṇovi dělí na běžné, lepší a nejlepší.
Musíme tedy vědět, že madhyama-adhikārī, oddaný druhé třídy, je plně přesvědčený ohledně vědomí Kṛṣṇy, ale nedokáže své přesvědčení podpořit odkazy ze śāster. Začátečník není zcela přesvědčený a pevný ve svém postoji, proto může ve styku s neoddanými poklesnout. Oddaný druhé třídy sice nedokáže své postavení podpořit odkazy ze śāster, ale studiem śāster a sdružováním se s prvotřídním oddaným se postupně také stane prvotřídním oddaným. Pokud se však oddaný druhé třídy nebude rozvíjet ve společnosti prvotřídního oddaného, bude stagnovat. U prvotřídního oddaného nepřipadá v úvahu, že by poklesl, i když se za účelem kázání může stýkat s neoddanými. Přesvědčení a víra se postupně zvětšují, aby z oddaného nakonec učinily uttama-adhikārīho neboli prvotřídního oddaného.