CC Madhya 22.113
Bengálština
স্মর্তব্যঃ সততং বিষ্ণুর্বিস্মর্তব্যো ন জাতুচিৎ ।
সর্বে বিধিনিষেধাঃ স্যুরেতয়োরেব কিঙ্করাঃ ॥ ১১৩ ॥
সর্বে বিধিনিষেধাঃ স্যুরেতয়োরেব কিঙ্করাঃ ॥ ১১৩ ॥
Verš
smartavyaḥ satataṁ viṣṇur
vismartavyo na jātucit
sarve vidhi-niṣedhāḥ syur
etayor eva kiṅkarāḥ
vismartavyo na jātucit
sarve vidhi-niṣedhāḥ syur
etayor eva kiṅkarāḥ
Synonyma
smartavyaḥ — má být vzpomínán; satatam — neustále; viṣṇuḥ — Pán Viṣṇu; vismartavyaḥ — být zapomenut; na — ne; jātucit — kdykoliv; sarve — všechny; vidhi-niṣedhāḥ — usměrňující zásady popsané v písmech nebo dané duchovním mistrem; syuḥ — měly by být; etayoḥ — těchto dvou zásad (neustále vzpomínat na Kṛṣṇu neboli Viṣṇua a nikdy na Něho nezapomenout); eva — zajisté; kiṅkarāḥ — služebníci.
Překlad
„ ,Kṛṣṇa je původem Pána Viṣṇua. Měli bychom na Něho neustále vzpomínat a nikdy na Něho nezapomenout. Všechna pravidla a zákazy śāster by měly být služebníky těchto dvou zásad.̀ “
Význam
Tento verš je citátem z Padma Purāṇy. Existuje mnoho usměrňujících zásad písem a pokynů od duchovního mistra. To vše by mělo sloužit základnímu principu – neustále vzpomínat na Kṛṣṇu a nikdy na Něho nezapomenout. To je možné, když člověk zpívá Hare Kṛṣṇa mahā-mantru. Proto je nutné striktně zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru dvacet čtyři hodin denně. Oddaný může mít i jiné povinnosti, které pod vedením duchovního mistra vykonává, ale v první řadě musí splnit pokyn duchovního mistra zpívat určitý počet kol denně. V našem hnutí pro vědomí Kṛṣṇy jsme doporučili, aby začátečníci zpívali alespoň šestnáct kol. Zpívat těchto šestnáct kol je absolutně nezbytné, pokud chce oddaný vzpomínat na Kṛṣṇu a nezapomenout na Něho. Ze všech usměrňujících zásad je pokyn duchovního mistra zpívat alespoň šestnáct kol nejdůležitější.
Někdo může prodávat knihy, získávat doživotní členy nebo dělat nějakou jinou službu, ale tyto povinnosti nejsou obyčejné. Pomáhají při vzpomínání na Kṛṣṇu. Pokud jde někdo se saṅkīrtanovou skupinou nebo prodává knihy, přirozeně myslí na to, že jde prodávat Kṛṣṇovy knihy, a tak vzpomíná na Kṛṣṇu. Když jde získat podporu nového doživotního člena, mluví o Kṛṣṇovi, a tak na Něho vzpomíná. Smartavyaḥ satataṁ viṣṇur vismartavyo na jātucit. Závěrem je, že člověk musí jednat takovým způsobem, aby neustále vzpomínal na Kṛṣṇu, a musí upustit od věcí, které způsobují zapomnění na Kṛṣṇu. Tyto dvě zásady tvoří základ vědomí Kṛṣṇy.