CC Madhya 20.276

তবে মহত্তত্ত্ব হৈতে ত্রিবিধ অহঙ্কার ।
যাহা হৈতে দেবতেন্দ্রিয়ভূতের প্রচার ॥ ২৭৬ ॥
tabe mahat-tattva haite trividha ahaṅkāra
yāhā haite devatendriya-bhūtera pracāra

Synonyma

tabepotom; mahat-tattva haitez celkové hmotné energie; trividhatři druhy; ahaṅkāraegoismu; yāhā haitez nichž; devatāvládnoucích božstev; indriyasmyslů; bhūteraa hmotných prvků; pracāraexpanze.

Překlad

„Nejdříve je projevena celková hmotná energie a z ní vznikají tři druhy egoismu, původního zdroje všech polobohů (vládnoucích božstev), smyslů a hmotných prvků.“

Význam

Tři druhy egoismu (ahaṅkāra) jsou odborně známé jako vaikārika, taijasa a tāmasa. Mahat-tattva je umístěná v srdci neboli citta a vládnoucím Božstvem mahat-tattvy je Pán Vāsudeva (Śrīmad-Bhāgavatam 3.26.21). Mahat-tattva se dělí na tři části: (1) vaikārika, egoismus pod vlivem dobra (sāttvika-ahaṅkāra), z něhož povstává jedenáctý smysl – mysl a jehož vládnoucím Božstvem je Aniruddha (Śrīmad-Bhāgavatam 3.26.27–28); (2) taijasa neboli egoismus pod vlivem kvality vášně (rājasa-ahaṅkāra), ze kterého se projevují činné a poznávací smysly a inteligence a jehož vládnoucím Božstvem je Pán Pradyumna (Śrīmad-Bhāgavatam 3.26.29–31); a (3) tāmasa neboli egoismus pod vlivem nevědomosti, ze kterého vzniká zvuk (śabda-tanmātra). Ze zvukové vibrace se projevuje éter (akāśa) a potom smysly počínaje sluchem (Śrīmad-Bhāgavatam 3.26.32). Vládnoucím Božstvem těchto tří druhů egoismu je Pán Saṅkarṣaṇa. Ve filosofické rozpravě známé jako Sāṅkhya-kārikā se uvádí: sāttvika ekādaśakaḥ pravartate vaikṛtād ahaṅkārāt – bhūtādes tan-mātraṁ tāmasa-taijasādy-ubhayam.