CC Madhya 20.272

সেই পুরুষ মায়া-পানে করে অবধান ।
প্রকৃতি ক্ষোভিত করি’ করে বীর্যের আধান ॥ ২৭২ ॥
sei puruṣa māyā-pāne kare avadhāna
prakṛti kṣobhita kari’ kare vīryera ādhāna

Synonyma

sei puruṣatato Nejvyšší Osobnost Božství; māyā-pānena māyu; kare avadhānapohlédne; prakṛtihmotnou přírodu; kṣobhita kari'poté, co vzruší; kareučiní; vīryerasemenem; ādhānanapuštění.

Překlad

„Nejvyšší Osobnost Božství pohlédne na hmotnou energii a to ji vzruší. Tehdy ji Pán oplodní původním semenem živých bytostí.“

Význam

V Bhagavad-gītě (7.10) Kṛṣṇa říká: bījaṁ māṁ sarva-bhūtānām – „Jsem původní sémě všech druhů bytí.“ To je také potvrzeno v dalším verši Bhagavad-gīty (14.4):
sarva-yoniṣu kaunteya
mūrtayaḥ sambhavanti yāḥ
tāsāṁ brahma mahad yonir
ahaṁ bīja-pradaḥ pitā
„Ó synu Kuntī, existence všech druhů života je umožněna jejich zrozením v této hmotné přírodě a Já jsem otec dávající sémě.“
Další vysvětlení lze nalézt v textu Brahma-saṁhity (5.10–13). Brahma-saṁhitā (5.51) také uvádí:
agnir mahī gaganam ambu marud diśaś ca
kālas tathātma-manasīti jagat-trayāṇi
yasmād bhavanti vibhavanti viśanti yaṁ ca
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
Všechny hmotné prvky i duchovní jiskry (individuální duše) emanují z Nejvyšší Osobnosti Božství. To potvrzuje Vedānta-sūtra (1.1.2): janmādy asya yataḥ – „Absolutní Pravda je ten, z něhož vše pochází.“ On je Nejvyšší Pravda: satyaṁ paraṁ dhīmahi. Konečnou Absolutní Pravdou je Kṛṣṇa. Oṁ namo bhagavate vāsudevāya  /  janmādy asya yato 'nvayād itarataś cartheṣv abhijñaḥ sva-rāṭ – „Absolutní Pravda je osoba, která si je přímo i nepřímo vědomá celého vesmírného projevu.“ (Śrīmad-Bhāgavatam 1.1.1)
Absolutní Pravda, Nejvyšší Osobnost Božství, učila Pána Brahmu ze srdce (Śrīmad-Bhāgavatam 1.1.1): tene brahma hṛdā ya ādi-kavaye. Absolutní Pravda proto nemůže být tupá hmota, ale samotná Nejvyšší Osoba. Sei puruṣa māyā- pāne kare avadhāna. Pouhým Jeho pohledem je hmotná příroda oplodněna všemi živými bytostmi. Ty se pak podle své karmy a plodonosných činností objeví v různých tělech. To je vysvětlení, jaké předkládá Bhagavad-gītā (2.13):
dehino 'smin yathā dehe
kaumāraṁ yauvanaṁ jarā
tathā dehāntara-prāptir
dhīras tatra na muhyati
„Tak jako vtělená duše přechází v tomto těle z dětství do mládí a do stáří, přechází také v čase smrti do jiného těla. Moudrý člověk se touto změnou nenechá zmást.“